- Jak sucho změní Česko? Už teď tu máme klima jako v Bulharsku a změna bude pokračovat, tvrdí přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Řešení, která teď nabízí vláda, jsou ale nesmyslná. Je potřeba změnit dotační politiku a odvodňování krajiny. Sucho odnesou hlavně běžní lidé, kteří ho pocítí na svých peněženkách. A taky české lesy.

- Stát odtajnil fintu, jak chce od lidí a podniků vybrat peníze na nové bloky.

- Deset let po divokém solárním boomu se letos znovu otevírají plány na podporu fotovoltaiky. Ostrou diskusi mezi vládou a zastánci obnovitelných zdrojů provází řada otázek: Jaký má být jejich podíl na výrobě elektřiny? Jsou marginální, jak tvrdí česká vláda, nebo budoucí pilíř energetiky, jak věří Němci, Francouzi nebo Švédové? Kde jsou jejich limity? A mají vůbec plány na desítky let dopředu smysl, nebo rozhodne trh a výzkum?

- Start-up Heliogen dosáhl obrovského skoku ve využívání solární energie pro získání průmyslových surovin bez emisí oxidu uhličitého. Jeho solární pec dosahuje téměř čtvrtiny teploty povrchu Slunce.

- Politika je konfliktní řemeslo. Tento konflikt ale musí být demokratický, protože přestat spolupracovat na globální úrovni je sebevražda naší civilizace, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz bývalý premiér, předseda ČSSD a dnes ředitel sociálnědemokratické Masarykovy demokratické akademie Vladimír Špidla. Podle něj nyní opět přichází čas pro sociální demokracii.

BRNO - Ke snížení emisí na nulu do roku 2050 se zavázaly signatářské státy Pařížské dohody, ke kterým patří i Česká republika. Zabránit katastrofálním dopadům klimatické změny se ale podle brněnského ekologa Jana Hollana musí pokusit každý. „Musíme se omezit a přijmout odpovědnost. Patříme mezi historicky největší znečišťovatele planety,“ tvrdí.

- Česko by kolem roku 2040 nemuselo mít dostatek elektřiny, varuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle ministra resortu Karla Havlíčka je proto nutné rozběhnout výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech a začít přemýšlet o dostavbě Temelína. Nejde ale jen o vládní lobbing za stavbu nových jaderných bloků?

- Hosty rektor ČZU Petr Sklenička, ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek a Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

BRUSEL - A vote on the EU’s common agricultural policy by the European Parliament plenary session is a signature on the death sentence of European farming, said Greenpeace. MEPs failed to reform the policy, which will shape farming in the block for the next seven years, in any way that would measure up to the climate and ecological crises.

BRUSEL - Během plenárního zasedání se v Evropském parlamentu tento týden rozhodne o tom, zda budeme nadále posílat desítky milionů korun velkým agroholdingům, nebo naopak více podpoříme ekologičtěji hospodařící menší a střední farmy, často rodinného typu.

Strnady - Nejvýraznějším projevem klimatické změny je častější výskyt a větší intenzita různě dlouhých období sucha. Proto je nutné při umělé obnově lesa použít co nejkvalitnější sazenice. Jejich aktuální dobrý fyziologický stav je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro následnou ujímavost a růst po výsadbě. Na obnovu kalamitních holin, jejichž rozsah aktuálně stále narůstá, bude nutné využít také umělou obnovu přípravnými dřevinami. Mezi nejdůležitější v našich podmínkách patří bříza bělokorá a topol osika. Pro objektivní posouzení vodního režimu rostlin je využívána metoda hodnocení vodního potenciálu (stresu) rostlin měřením v tlakové komoře. Tím se testuje jejich odolnost ke stresu suchem.

Praha - Projekt, jehož hlavním cílem bylo zmapování, zvýšení a kontrola hnízdních možností ptáků v pražských lesích, konkrétně v Kunratickém lese a Modřanské rokli skončí 31. prosince letošního roku. V rámci projektu bylo koncem února 2020 v Kunratickém lese a Modřanské rokli na předem vybraná místa instalováno celkem 73 nových ptačích budek. Z toho 40 budek na území Kunratického lesa a 33 v Modřanské rokli.

PRAHA - Vláda dnes schválila nový rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Na dopravní stavby a projekty by tak v příštím roce mělo jít o 5 miliard více než letos, celkem 127,5 miliard korun. Přestože vítáme snahu vlády se z krize proinvestovat, tato snaha by se měla řídit dlouhodobou koncepcí a mít jasně stanovené priority. To je ale bohužel přesně to, co chybí. Klidně se tedy může stát, že zatímco klíčové dopravní stavby se svého přestřižení pásky nedočkají, vyhodíme zbytečně miliardy třeba za první etapu kanálu Dunaj-Odra-Labe. O deset miliard narostly meziročně také běžné výdaje.