Reklama
|
|
titulní strana > co píší jiní
Lesy? Peníze! Aneb Vo co go v současné lesní kalamitě?
5. listopadu 2018 01:00
() - Jak se tak plní stránky různých obecných i odborných periodik kalamitou v našich lesích, která bývá nesprávně nazývaná kůrovcová, je veřejnost neustále masírovaná informací, že za to může sucho a teploty posledního roku. Stojí za to se zamyslet nad tím, k čemu tato mediální kampaň povede a o co vlastně jde. Pak bude možné lépe pochopit, proč to vlastně v takovém rozsahu nastalo a co máme aspoň zkusit udělat, abychom zabránili zkáze.
Jaké budou následky boje s kalamitou? Pod termín kalamita budu nesprávně schovávat schnutí nejen smrků, ale jehličnanů zvláště, protože schnou i borovice a modříny, i když leckde už delší dobu chřadnou i jasany a na některých místech i jiné listnáče. Něco vidíme kolem sebe už dnes, kromě žalného pohledu na rozpadající se chřadnoucí porosty tam, kde jsme byli zvyklí na hustý zapojený les, prudce spadly prodejní ceny surového dříví, zejména jehličnaté kulatiny, až na 40 % stavu před dvěma lety, nebo dokonce jsou tyto sortimenty neprodejné. Informace, že ceny výrobků dřevozpracujícího průmyslu zůstávají v podstatě stejné, znamená, že si zpracovatelé pod sebou vesele podřezávají větev, aniž by dohlédli na špičku nosu či byli schopni si udělat výhled zajištění základní suroviny na dva roky nebo déle. Aby teď vydělali, klidně nechají padnout své dodavatele, tu slepičku, která umí snášet zlatá vajíčka. A za pár let budeme nahraní všichni. Pokud letos a příští rok bude na trh směřovat podstatně vyšší množství dříví než v minulých letech, a to ještě s výrazným přetlakem jehličnatých dřevin, znamená to, že za dva roky, možná, že za tři či víc let, bude na trh směřovat podstatně nižší množství dříví než v minulých letech, rozvrstvení dle dřevin a sortimentů si netroufám předjímat, ale dá se ve špatném kursu vsadit, že bude hůř. Zásoby dříví v těžebně zralých porostech výrazně poklesnou a stejně tak bude nutné reagovat na vyčerpané či přečerpané těžební možnosti (etát). Dříví bude míň a bude nezbytné přeživší a zelené porosty zašetřit. A tak se dostávám k jádru úvahy – není tohle všechno příčinou oné kalamity? Nejdříve nastavením systému, který u státního podniku Lesy ČR spravujícího největší výměru lesů v zemi prakticky znemožňuje pružnou reakci na náhlé a obtížně předjímatelné výkyvy, dále nefunkčností státní správy lesů i kontrolních orgánů v gesci MŽP, které bohorovně smetají za stolu podněty k řešení situace (autor článku některé z těchto perel má k dispozici) místo toho, aby nejméně od roku 2015 šmejdili v terénu, komunikovali s vlastníky a lesními hospodáři a rozdávali jedno opatření za druhým, dohlíželi a vymáhali přednostní zpracování nahodilých těžeb (§33 zákona o lesích), kontrolovali odbornou podporu hrazenou státem vlastníkům lesů do 50 ha v podobě odborného lesního hospodáře, který má vlastníkovi zabezpečovat odbornou úroveň hospodaření (§37 zákona o lesích) atd. Místo toho, dle interpretace Ministerstva zemědělství, za všechno může vlastník a stát vesele platí za jím pověřené odborné lesní hospodáře, aniž by za to dostával v řadě případů jakoukoli protislužbu. Současný stav tzv. malolesů je toho důkazem. U správce největšího státního majetku se prováděly od období, kdy se kalamita rozbíhala, těžby úmyslné, aniž by byly zpracovány těžby nahodilé. Leč České inspekci životního prostředí to vlastně nevadí. Nějaký zákon, k čemu to? Když se k tomu přidá poučka z učebnic rychlokvašené ekonomie, že kritériem úspěšnosti lesnického podniku (jako každého podniku) je navyšování každoročního zisku, lesnictví se zredukuje na těžbu v dopravně snadno přístupných porostech s kvalitním dřívím a následné zalesnění, slovo výchova a posilování odolnosti porostů na cokoli nepatří do slušné společnosti, může potom přijít jakýkoli extrém (o kterém pochopitelně předem ani netušíme) a průšvih je tady. Ten, ve kterém se nacházíme, se opravdu blíží katastrofě netušených rozměrů a hrozí výrazným zhoršením podmínek života nás všech. A dalším, možná cíleným, výsledkem toho absolutního selhání státu v péči jednak o jeho vlastní lesy, ale i v zabezpečení odborné podpory ostatním vlastníků lesů (kromě obtížně předjímatelných ekologických škod v podobě zhoršení vodního režimu, vázání půdy, vlivu lesních porostů na makro a zejména mikroklima), bude v horizontu pár let nedostatek dříví na trhu. A slovy klasika, „To je oč tu běží!!“ Je potřeba touto cestou ovládnout trh se dřevem, který bude z převážné části řadu následujících let udržován při životě dovozem, takže o zákaznicky úžasných cenách, které platí teď a budou platit příští rok, si budeme moci nechat jen zdát. A kdo chce proti mým paranoidním vizím bojovat, nakoupí letos a napřesrok co největší množství dřeva, které bude schopen uskladnit. Každopádně na tom vydělá. A ztrápeným lesníkům pomůže. A nebyla snaha o ovládnutí trhu se dřevem na počátku záměrně laxního přístupu k likvidaci nahodilých těžeb, jak u správce největšího státního lesního majetku v podobě nastavených podmínek zadávání zakázek, které nejsou schopné reagovat na změny (jako by jich v přírodě bylo málo, že…) a tak v nečinnosti různých kontrolních orgánů státní správy? Jako byproduct tohoto stavu se může objevit snaha o privatizaci státních lesů, neboť stát je přece špatný hospodář a když musíme na lesy doplácet, tak na co je vlastně máme, že? Že vedle toho začnou klesat prodejní ceny lesních pozemků a porostů - proč těžce platit za něco, co bude třeba řadu let dotovat - je nabíledni. Zbavíme vlastníky jejich břemene! No a k tomu můžeme připočíst snahu o pokračování ve zjevně nesprávných obnovních či pěstebních postupech, počínaje dřevinnou skladbou, kterou nejsme schopni dovést do nastaveného obmýtí, do pěstebních postupů, které neumí vypěstovat porosty odolné nepředpokládaným vlivům a stát má tuto odbornou neschopnost platit v podobě různých kompenzací škod. Že jsme k nim významně přispěli vlastní neznalostí (nebo jak to nazvat) raději pomlčme. On nám někdo naši blbost zaplatí. A když ne teď, tak až to za pár desítek let začne zase schnout, tak určitě.
Dušan Utinek |
Další články:
18. dubna 2024 05:45
17. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01
15. dubna 2024 06:01
|
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)
Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09
(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)
Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích
18. dubna 2024 18:55
ZNOJMO (ČTK) - Okresní soud ve Znojmě potrestal trojici mužů za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích na Znojemsku, jeden trest je nepodmíněný, jeden podmíněný a jeden peněžitý. Jakub Krnáč, kterého přivedla eskorta, dostal pravomocně tříletý nepodmíněný trest vězení. Jde však o souhrnný trest, muž je již ve vězení za nesouvisející věc. V případě zbylých obžalovaných rozhodnutí není pravomocné. Na zacházení se zvířaty na jatkách upozornil před dvěma lety zveřejněnými záběry spolek Zvířata nejíme. Zaměstnanci jatek na nich při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.
(Celý text)
Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
18. dubna 2024 18:54
ZLÍN (ČTK) - Město Zlín se potýká s přemnoženými hlodavci, zejména nutriemi, které ničí břehy. Snahu magistrátu o snížení populace především nutrií a potkanů dlouhodobě narušují lidé, kteří nerespektují zákaz krmení, sdělil ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer.
(Celý text)
Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
18. dubna 2024 13:55
(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51
PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)
Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49
(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)
Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05
PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)
Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02
CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)
Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17
PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11
PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)
Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39
PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)
MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
18. dubna 2024 01:18
(ČTK) - Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
(Celý text)
Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
18. dubna 2024 00:34
(ČTK) - Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. ČTK informaci získala z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
(Celý text)
Ve Frýdlantu letos vysázejí na 200 stromů i díky penězům z Polska
18. dubna 2024 00:11
FRÝDLANT (ČTK) - Ve Frýdlantu na Liberecku vysázejí letos na 200 nových stromů i díky penězům z Polska. Podél chodníčků na sídlišti mezi Husovou a Sídlištní ulicí nechalo město vysázet 77 okrasných ovocných stromků. V plánu je také výsadba ovocné aleje se 141 stromy od Novoměstské ulice k Bažantnici, na kterou získala radnice dotaci z Fondu malých projektů Turów. Nové lípy a platany nahradí i stromy, které kvůli špatnému stavu museli pokácet na rozhledně, řekla ČTK mluvčí radnice Martina Petrášková.
(Celý text)
Radnice v Praze si rozdělí od města 23,87 milionu korun na boj se změnou klimatu
17. dubna 2024 23:04
PRAHA (ČTK) - Pražský magistrát letos rozdělí mezi městské části na dotacích na projekty týkající se boje se změnou klimatu 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Přidělení dotací musí ještě schválit městští zastupitelé.
(Celý text)
Arnika: Investice do stavby spaloven ZEVO jsou v ČR jedny z nejvyšších na světě
17. dubna 2024 16:53
PRAHA (ČTK) - Investice do výstavby spaloven využívající odpady k výrobě energie (ZEVO) jsou v České republice jedny z nejvyšších na světě. Částka do jedné instalované tuny spalovaného odpadu za rok činí 1000 eur (asi 25 000 korun). To je nejvyšší podíl mezi vyspělými západními zeměmi, kde se průměr pohybuje mezi 600 až 1000 eury (15 000 až 25 000 korun). V rozvojových zemích tato investice pak málokdy přesáhne 400 až 500 eur (10 000 až 12 000 korun) a nejlevnější jsou investice do ZEVO v Číně, kde činí průměrně 250 dolarů (asi 6000 korun). Vyplývá to z analýzy ekologického spolku Arnika, jejíž závěry představila při dnešním on-line webináři.
(Celý text)
Arnika: Investice do stavby spaloven ZEVO jsou v ČR jedny z nejvyšších na světě
17. dubna 2024 16:53
PRAHA (ČTK) - Investice do výstavby spaloven využívající odpady k výrobě energie (ZEVO) jsou v České republice jedny z nejvyšších na světě. Částka do jedné instalované tuny spalovaného odpadu za rok činí 1000 eur (asi 25 000 korun). To je nejvyšší podíl mezi vyspělými západními zeměmi, kde se průměr pohybuje mezi 600 až 1000 eury (15 000 až 25 000 korun). V rozvojových zemích tato investice pak málokdy přesáhne 400 až 500 eur (10 000 až 12 000 korun) a nejlevnější jsou investice do ZEVO v Číně, kde činí průměrně 250 dolarů (asi 6000 korun). Vyplývá to z analýzy ekologického spolku Arnika, jejíž závěry představila při dnešním on-line webináři.
(Celý text)