Reklama
|
|
titulní strana > co píší jiní
Marný boj proti CO2 aneb Bojujme proti vodní páře
21. března 2019 01:00
() - Kolik škody jak fyzických i společenských už napáchala marná snaha o snižování produkce CO2, respektive jeho obsahu v atmosféře. Pěstování biopalivových či bioplynových plodin, stavby solárních a větrných elektráren, to vše páchá v krajině nedozírné a dlouhodobé škody a efekt, kvůli kterému se vše děje, veškerý žádný. Žádné snižování obsahu CO2 v atmosféře se nekoná, o snižování teplotních úhrnů ani nemluvě. Jediný profit je ten ekonomický budovatelů a provozovatelů těch rádoby životní prostředí chránících aktivit.
CO2 hraje v globálních klimatických změnách možná nějakou roli, ale určitě ne tu nejhlavnější. Důkazem je neúčinnost doposud realizovaných opatření. S vlivem CO2 kalkulují algoritmy, modelující vývoj a rozsah globálních klimatických změn. Je to však jedna ze značně proměnlivých veličin, které do velice složitého výpočtu, plného jiných těžko předvídatelných proměnných. Z toho těžko může vzejít přesná prognóza budoucího vývoje a na množství různých prognóz je to i vidět. CO2 je ale přirozenou a nepostradatelnou součástí přirozeného celoplanetárního systému. CO2 není žádná škodlivina, ale naopak základní stavební kámen veškeré organické hmoty. Je zdrojem uhlíku, ze kterého je procesem fotosyntézy v zelených rostlinách tvořena většina primární organické hmoty na zemi. Vytvořený cukr živí energetické toky potravních řetězců a díky dalším procesům tvoří i rostlinná pletiva tvořící těla rostlin. Bez CO2 by zkolabovaly všechny zelené ekosystémy, na kterých je závislá většina současných forem života na naší planetě včetně lidské populace. Proč tedy tolik povyku kvůli tak nepostradatelné sloučenině, která se navíc na skleníkovém efektu podílí asi z jedné čtvrtiny, zatímco vodní pára z cca 70 %. Není to jen rafinované propracovaný globální marketingový tah? Paradoxně zatím není věnována velká pozornost faktoru, který v celém příběhu má naprosto klíčovou roli. Tím jsou právě zelené rostliny, které svojí činností udržují systém života na planetě v nám přátelském režimu. Systém jehož jsme produktem a na kterém je náš život závislý, ale který funguje bez ohledu na naše potřeby. Jinými slovy jsme mu lhostejní. Ale nám by nemělo být lhostejné, jak ten systém funguje a jak silně a bohužel negativně jej ovlivňujeme. A těch rolí mají zelené rostliny dokonce několik. Stálá dynamická snaha systému (promiňte použitý technický termín pro něco tak živého) vede k tomu, že zelené rostliny rostou všude kde to jen jde. Toho si nelze nevšimnout, jak i na těch nejnemožnějších místech v pouštích či asfaltových plochách rostou rostliny. Zpětnou dedukcí lze vyvodit, že pokud má systém fungovat v současném režimu, musí těch zelených rostlin být co nejvíce. Pomineme-li zelené řasy v oceánech, které mají svůj vlastní režim a problémy, z pevniny jsou to dvě třetiny plochy, kde jsou podmínky pro růst rostlin. Z toho je polovina tvořena lesy a pralesy, které ubývají a druhá zemědělskými plochami, které by přirozeně byly pokryty lesy. Zemědělské půdy, zj. orná půda, je ale pokryta zelenou vegetací jen sezónně a vlivem nedostatku organické hmoty půdy degradují a ztrácejí svoji funkční a zdravou strukturu. Podle celosvětových statických údajů (dle FAO) došlo za posledních 20 let k úbytku přes 300 mil. ha zelených ploch, což je téměř rozloha Evropy. A to by už mohlo mít na chod globálních procesů nějaký vliv. Shrňme si to. Zelené rostliny spotřebovávají CO2 a produkují kyslík, při rozkladu organické hmoty to je naopak, takže bilance by měla být vyrovnaná, pokud nedojde k tomu, že se organická hmota nerozloží, ale je stabilizována např. ve formě humusových látek v půdě. Tím dojde k fixaci uhlíku resp. CO2. Půda bohatá na humusové látky má výrazně vyšší schopnost jímat i propouštět vodu. V příhodných podmínkách bez zásahu člověka není půda nikdy nahá. Všude kde to jen jde by něco zeleného rostlo. Zelené rostliny mají svoji evapotranspirací velký vliv na teplotní režim krajiny a tedy i na počasí a klima. Fungují jako výkonná klimatizační jednotka a voda je klimatizační médium. Ochlazováním prostředí udržují teplotní režim krajiny v nižších hodnotách, čehož důsledkem je i nižší objem vody, která se přemění ve vodní páru, fungující jako skleníkový plyn v atmosféře. Evapotranspirace se podílí z cca 40 % na pevninském tzv. malém vodním koloběhu. Když je rostlin nedostatek, krajina se začne přehřívat a systém se nedokáže udržet ve správném režimu, začne a se chovat nevyzpytatelně až kolabovat. Teplota začne stoupat, tím se zvyšuje v atmosféře množství skleníkových plynů, tj. vodní páry i CO2, který se začne ve zvýšené míře uvolňovat z oceánů. Půda bez rostlin není zásobena primární organickou hmotou, edafon hladoví a půda degraduje, ztrácí i vlivem poškození zemědělskou činností schopnost jímat vodu, která převážně povrchově odtéká a z krajiny tím pádem mizí. Ani plánované přehrady ji do krajiny nevrátí. Voda musí být v půdě a v rostlinách, ta v potocích a řekách již z krajiny odtéká a vrací se sem až za dlouho v rámci malého a velkého vodního cyklu, který ale díky nedostatku rostlin v krajině (myšleno i v globálním měřítku planety) nefunguje správně a naplno. Koloběh příčin a důsledků se rozbíhá a způsobuje možná i ty zatím nevysvětlené anomálie v projevech počasí. Co ale s tím můžeme dělat? V tom je nám příroda příznivě nakloněna. Nezapomeňme, že rostliny rostou všude, kde to jen jde a hrají v celém představení hlavní roli. Pokud jim dáme šanci a prostor, jsou ochotny s námi spolupracovat a problém řešit i v jejich vlastním zájmu. V podstatě jsou dva hlavní úkoly, týkající se dvou plošně nejrozsáhlejších tedy i nejvýznamnějších kategorií. Za prvé drasticky nezmenšovat plochy pralesů, lesů a přirozených porostů (současný trend je ale opačný) a za druhé zajistit pokud možno celoroční zelený kryt zemědělských zejména orných půd, s uplatněním technologií podsevů, meziplodin a podobně. Minoritní kategorie rozptýlené zeleně v krajině je plošně nevýznamná, ale pro zachování biodiverzity krajiny nenahraditelná. A podílem v celkové bilanci téměř zanedbatelná zeleň ve městech nám zase pomáhá zpříjemnit naše bezprostřední životní prostředí v sídlech. Každá zelená ratolest se počítá. Pro řešení současné klimatické krize je nezbytné výrazně zvýšit rozlohu ploch s aktivním vegetačním krytem, vrátit rostliny tam kam patří, zbytek se již postarají samy a klima se stabilizuje. Tak to alespoň naznačují výsledky empirických i exaktních studií. Rostliny, půda, voda, počasí, klima tvoří jeden funkčně propojený celek, kde vše se vším souvisí a navzájem se ovlivňuje. Skutečné globální klimatické změny pravděpodobně nenastanou v takových dimenzích, jak předpovídají alarmistické prognózy. Nejspíše ani nejsou v zásadě způsobeny lidskou činnosti a náš vliv na ně je minimální. Současně však dochází k výraznému rozkolísání klimatického režimu, projevující se i jiným sezónním rozložením stále stejných ročních srážkových úhrnů a zde výše uvedená opatření mohou sehrát klíčovou roli. A obejde se to bez vedlejších účinků, nadmíra zeleně a humusu v půdě nezpůsobí žádné ekologické ani společenské škody, naopak. A jsou navíc levná, dokonce řádově levnější než všechna opatření na snižování produkce CO2.
Jaroslav Šíma |
Další články:
23. dubna 2024 06:10
20. dubna 2024 05:45
19. dubna 2024 05:59
18. dubna 2024 05:45
17. dubna 2024 06:01
|
() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)
Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02
(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51
STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)
Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30
PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)
V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 07:07
PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)
Zajímají vás praktická řešení adaptace města na změnu klimatu? Přijďte na konferenci Urbanscapes Praha 21. - 22. května 2024
24. dubna 2024 05:40
() - Podoba a funkčnost městské krajiny a veřejných prostranství budou hrát klíčovou roli v adaptaci našich měst na přicházející změnu klimatu. Česká asociace pro krajinářskou architekturu za podpory Magistrátu hl. m. Prahy, ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT a společně s dalšími partnery proto připravila dvoudenní mezioborovou konferenci s mezinárodní účastí Urbanscapes Praha. Seznámíte se s nejnovějšími přístupy k řešení praktických problémů a výzev spojených s adaptací městské krajiny na klimatické extrémy. Dozvíte se více o naplňování strategie města na změnu klimatu a inspiraci pro vaši práci přinese řada ukázek konkrétních projektů vzniklých v Česku i zahraničí. Vybrány byly ty, na nichž pracují mezioborové týmy. Dobrou zprávou je, že bylo z čeho vybírat.
(Celý text)
Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)
Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43
PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)
Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
23. dubna 2024 23:20
BERLÍN (ČTK) - Za postříkání Braniborské brány barvou dnes třem klimatickým aktivistům soud v Berlíně vyměřil osmiměsíční podmíněné tresty. O rozsudku informovala agentura DPA, která připomíná, že trojice na jedné z nejvýznamnějších německých památek způsobila škodu ve výši přibližně 110.000 eur (2,8 milionu Kč).
(Celý text)
Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42
BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)
Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03
(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)
MŽP: Sedm projektů pro transformaci uhelných regionů čerpá evropské dotace
23. dubna 2024 19:02
PRAHA (ČTK) - Sedm projektů čerpá finanční podporu z evropských peněz v programu Spravedlivá transformace (OPTS), který se zaměřuje na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. K dispozici je v něm 39,4 miliardy korun, z toho 31,7 miliardy jde na aktuální výzvy. Odstraňování negativních dopadů odklonu od uhlí se týká v Česku Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Kupříkladu v Karviné vznikne ze staré konírny nové komunitní centrum a v Ústeckém kraji budou moderní řemeslné dílny pro vysokoškoláky. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) o tom dnes informoval novináře.
(Celý text)
Za přírodou do vyhlášených letovisek? Kypr, Řecko i Turecko vás nadchnou
23. dubna 2024 15:13
() - Dovolená proležená na pláži mezi stovkami dalších dovolenkářů - to nás, milovníky přírody táhne jen zřídka. I přesto vás do vyhlášených letovisek zveme, ale ne na pláž, nýbrž do přírody.
(Celý text)
Šíření kůrovce mají zabránit lapáky ze stromů na stojato i těch pokácených
23. dubna 2024 13:42
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Příchod chladného počasí v minulých dnech zastavil v lesích rojení škůdce kůrovce. Letos jej probudilo velmi teplé počasí na začátku dubna. První masivní rojení kůrovce lesníci očekávají v květnu. Hrozba kůrovcové kalamity je zatím malá, řekl Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy České republiky (LČR). Na obranu proti kůrovci lesníci státních lesů připravili asi 100 000 kusů lapáků z pokácených stromů a 13 000 feromonových lapačů.
(Celý text)
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
23. dubna 2024 10:40
(ČTK) - Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl ČTK Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
(Celý text)
Olomoucká přírodověda dostavěla v botanické zahradě novou budovu
23. dubna 2024 10:33
OLOMOUC (ČTK) - Olomoucká přírodovědecká fakulta získá nové zázemí, v botanické zahradě dostavěla budovu s přednáškovým sálem a zimní zahradou. Víceúčelový objekt, jehož stavba vyšla na 31 milionů korun, bude sloužit akademické obci i veřejnosti. Slavnostní otevření včetně doprovodného programu proběhne ve středu 24. dubna, informovala ČTK mluvčí fakulty Šárka Chovancová. Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou začala před třemi roky.
(Celý text)
První spolupráce svého druhu. FlixBus podpořil společnost Refugium, která obnovuje přírodu nedaleko Karlových Varů
23. dubna 2024 10:08
() - FlixBus nepropojuje pouze velké metropole. Naopak – polovinu destinací, které v Česku obsluhuje, tvoří obce a města do 20 tisíc obyvatel. I regionální centra totiž můžou být centrem rozmanitosti a života pro široké okolí. Podobně to vnímá environmentální společnost Refugium. Místo dopravní sítě ale buduje síť malých přírodních útočišť, takzvaných refugií, kde se může dařit ohroženým druhům zvířat a rostlin, které by jinde nepřežily. Jedno z těchto vzácných útočišť leží u obce Jakubov nedaleko Karlových Varů. FlixBus do obnovy této přírodní lokality investuje milion korun a stal se tak jejím patronem.
(Celý text)
Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod
23. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.
(Celý text)
Šest českých měst se zúčastní světové soutěže v pozorování městské přírody
23. dubna 2024 00:53
PRAHA (ČTK) - Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest měst v Česku, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Zapojí se Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Ostrava a Veselí nad Moravou. Zájemci mohou v těchto městech od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotit volně žijící rostliny, živočichy a houby ve svém okolí a pak nahrát fotografie do aplikace iNaturalist. První květnové pondělí budou vyhlášeny nejzajímavější snímky.
(Celý text)
Šest českých měst se zúčastní světové soutěže v pozorování městské přírody
23. dubna 2024 00:53
PRAHA (ČTK) - Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest měst v Česku, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Zapojí se Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Ostrava a Veselí nad Moravou. Zájemci mohou v těchto městech od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotit volně žijící rostliny, živočichy a houby ve svém okolí a pak nahrát fotografie do aplikace iNaturalist. První květnové pondělí budou vyhlášeny nejzajímavější snímky.
(Celý text)