Reklama
|
|
titulní strana > co píší jiní
Co nám o nás a našem zemědělství ukázal hraboš polní?
19. srpna 2019 01:00
() - Pamatujete, jak nás minulý týden asi 72 hodin strašně zajímal hraboš polní? Za hraboše se tehdy hrdinně postavila celá opozice i MŽP, plošné trávení Stutoxem II bylo zrušeno, následoval obrovský happy end, všude se udělala trojitá duha, všichni si řekli, že hraboš to má zase na pohodu, všichni zapomněli a jedeme dál.
No a to je právě špatně a je to ten náš tradiční český problém, že se krátkodobě vzrušíme kvůli nějaké kauze, ale vůbec neřešíme věci systematicky. 1. Za prvé - chemie u nás jela a jede naplno. Třeba zoocidy na zabíjení hmyzu a spol. V roce 2009 se jich u nás spotřebovalo 646 tisíc kg, vloni už 1 079 tisíc kg, tedy za dekádu nárůst o 67 procent. Pak se divte, že někam zmizel hmyz, že je na českých polích a zahradách najednou tak ticho. (Data z ÚKZÚZ zde). 2. Celkem se jen za loňský rok vychlístalo na naše pole 11,7 miliónu kg jedů. Jestli si to chcete nějak lidsky představit, tak je to asi 6kilometrová kolona kamiónů plných jedů - jedů, které přišly na naše jídlo. 3. A nemyslete si, že se všechny ty jedy nějak hezky rozloží a udělají se z nich fialky a libá vůně. Zbytky jedů se dlouhodobě ukládají - v půdě, v rostlinách, v tělech živočichů, v nás samotných. Např. jedovatý herbicid glyfosát má v těle 6 z 10 Čechů. Glyfosát je ten slavný herbicid, který znáte jako Roundup. Americké soudy už kvůli němu přiznávají odškodnění nemocným s rakovinou, některé země Roundup s okamžitou platností zakázaly, ale náš ministr Toman letos Roundup jen omezil a prohlásil, že úplný zákaz "by naše zemědělce znevýhodnil". Takže lijeme statisíce litrů dál. (https://bit.ly/2yZ5uDb) (EDIT: čert vem soudy, důležité je, že Světová zdravotnická organizace uznala glyfosát jako "pravděpodobný karcinogen" a letos na jaře metastudie tří amerických univerzit zjistila, že zvyšuje riziko rakoviny o 41 procent). 4. Fór je v tom, že i když se výrobci dušují, že zbytkové množství jednoho konkrétního jedu člověka neohrozí, jejich studie nijak neřeší, jak naše těla reagují na celý koktejl jedů, který se v nás míchá. Vědci už začínají potvrzovat, že brutální chemizace zemědělství vede k poklesu plodnosti u mužů (to je to slavné ubývání spermií), k nárůstu alergií, k poruchám pozornosti jako ADHD (hyperaktivita), no a samozřejmě k rakovině. Připadají vám dnešní děti ve škole jiné, než jste byli vy před 30-40 lety? Přemýšlejte o těch kamionech s pesticidy, co vám jezdí za barákem. V přírodě není nic zadarmo - každá akce vyvolává reakci. My ždímáme přírodu víc a víc - a my za to taky zaplatíme cenu. 5. Ale není to jen o člověku. Intenzivní a chemizované zemědělství zabíjí všechno živé. Třeba ptáci se u nás počítají od roku 1982. Od té doby do roku 2017 ubyla v Česku třetina polního ptactva. Když jsem byl malý a jezdil jsem k babičce, tak jsme na každém poli vyplašili koroptev. Nyní můžu stejnou cestu projít desetkrát a neuvidím ani jednu. A data ze sčítání to potvrzují: populace skřivana polního, čejky a koroptve se od roku 1982 propadly o 50, 82 a 97 (!) procent! O drastickém úbytku hmyzu v celé Evropě ani nemluvím. Umírá nicméně i půda samotná - leckde v Evropě (včetně jižní Moravy) už je organického materiálu v půdě tak málo, že je země prakticky mrtvá. Slouží jen jako držák na rostliny, které pár chemikálií uměle přivede k růstu. Ale půda bez humusu mnohem rychleji podléhá větrné a vodní erozi a celkově jde do pekla, do pouště, kterou znám velmi dobře. Nenechme se ukolébat pár hezkými zprávami o příchodu pár kusů vlků a jiných velkých šelem - ta skutečná tichá tragédie se odehrává ve spodních patrech potravního řetězce a nakonec samozřejmě doběhne i ty šelmy. 6. S touhle optikou musíme koukat i na celou válku o hraboše z minulého týdne. Mimochodem, nechci být zlý, ale byla v tom i obrovská dávka pokrytectví. Někteří nejmenovaní vůdci opozice se nechali slyšet, že plošné hubení Stutoxem II je zločin a že vláda otrávila nejdřív duši národa a nyní chce otrávit i jeho krajinu. Ano, oboje je pravda. Slušelo by se ale možná říct, že když byla tato opozice naposledy u moci (Nečasova vláda v letech 2010-2012), tak spotřeba rodenticidů proti hlodavcům byla skoro o 3/4 vyšší než průměr za poslední tři roky. Ale nějak si nevzpomínám, že by tehdy ti samí lidé křičeli něco o zločinu. To jen tak na okraj. 7. Co s tím? Celý fór je v tom, že se nesmíme spokojit s jedním omezením Stutoxu pro hraboše. Tahle země potřebuje systémové řešení, a tím je organické zemědělství s naprosto minimální aplikací chemie. A podle nejlepších postupů našich předků, s pestrou krajinou, menšími poli oddělenými zelenými pásy apod. Např. Bavorsko už si letos řeklo, že do roku 2030 chce mít 30 procent zemědělských ploch v režimu bio. A přesně takové cíle si musíme dát i my a musí to být jedna z našich největších politických ambicí vůbec! (Mimochodem, málo se to ví, ale v západní Evropě je promořenost pesticidy často ještě mnohem horší než u nás, takže si je nijak neidealizujme. Oni si jen hrábli na dno dřív, takže se to víc snaží napravovat.) 8. Můžu vám říct z vlastní zkušenosti, že organické zemědělství je budoucnost. Jak už jsem psal, máme v Rumunsku malé hospodářství (pár desítek ha), na které fyzicky dohlíží švagr. Už před lety jsme se s ním rozhodli, že všechna pole převedeme na bio. Vedle toho hospodaří i můj tchán, který je středně velký zemědělec a jede klasickou cestu. Tchán se samozřejmě někdy směje, že rozdíl mezi normálním a bio zemědělcem je v tom, že zatímco on hnojí přes den, bio lidi v noci. Ale to je jen sranda, my to samozřejmě děláme poctivě a chemii nepoužíváme vůbec. A je to vidět - v půdě a na půdě je znatelně víc života. Výnosy máme možná o 40 procent nižší než tchán, ale blbě se to porovnává, protože nepěstujeme to samé - tchán třeba dělá klasickou pšenici, my pšenici špaldu. Ale nakonec se smějeme spíš my, protože to bio se prodá za podstatně vyšší ceny - a zájem je velký hlavně v Rakousku. Jde to. Lidi si za jídlo bez jedů i trošku připlatí - a bude jich čím dál víc. Myslím, že úkolem české politiky nyní musí být zachránit českou půdu, vodu, flóru i faunu včetně člověka. To, že jsme se asi na 3 dny kolektivně vzrušili kvůli hrabošovi, to je sice pěkné, ale byla to jen malá bitva, kvůli které nesmíme zapomenout na velkou válku. Naším cílem teď musí být co největší část českého zemědělství bez chemie - do 2030 třetina a pak rychle víc.
Martin Jaroš |
Další články:
23. dubna 2024 06:10
20. dubna 2024 05:45
19. dubna 2024 05:59
18. dubna 2024 05:45
17. dubna 2024 06:01
|
PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 01:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)
Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)
Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43
PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)
Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
23. dubna 2024 23:20
BERLÍN (ČTK) - Za postříkání Braniborské brány barvou dnes třem klimatickým aktivistům soud v Berlíně vyměřil osmiměsíční podmíněné tresty. O rozsudku informovala agentura DPA, která připomíná, že trojice na jedné z nejvýznamnějších německých památek způsobila škodu ve výši přibližně 110.000 eur (2,8 milionu Kč).
(Celý text)
Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42
BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)
Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03
(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)
MŽP: Sedm projektů pro transformaci uhelných regionů čerpá evropské dotace
23. dubna 2024 19:02
PRAHA (ČTK) - Sedm projektů čerpá finanční podporu z evropských peněz v programu Spravedlivá transformace (OPTS), který se zaměřuje na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. K dispozici je v něm 39,4 miliardy korun, z toho 31,7 miliardy jde na aktuální výzvy. Odstraňování negativních dopadů odklonu od uhlí se týká v Česku Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Kupříkladu v Karviné vznikne ze staré konírny nové komunitní centrum a v Ústeckém kraji budou moderní řemeslné dílny pro vysokoškoláky. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) o tom dnes informoval novináře.
(Celý text)
Za přírodou do vyhlášených letovisek? Kypr, Řecko i Turecko vás nadchnou
23. dubna 2024 15:13
() - Dovolená proležená na pláži mezi stovkami dalších dovolenkářů - to nás, milovníky přírody táhne jen zřídka. I přesto vás do vyhlášených letovisek zveme, ale ne na pláž, nýbrž do přírody.
(Celý text)
Šíření kůrovce mají zabránit lapáky ze stromů na stojato i těch pokácených
23. dubna 2024 13:42
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Příchod chladného počasí v minulých dnech zastavil v lesích rojení škůdce kůrovce. Letos jej probudilo velmi teplé počasí na začátku dubna. První masivní rojení kůrovce lesníci očekávají v květnu. Hrozba kůrovcové kalamity je zatím malá, řekl Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy České republiky (LČR). Na obranu proti kůrovci lesníci státních lesů připravili asi 100 000 kusů lapáků z pokácených stromů a 13 000 feromonových lapačů.
(Celý text)
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
23. dubna 2024 10:40
(ČTK) - Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl ČTK Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
(Celý text)
Olomoucká přírodověda dostavěla v botanické zahradě novou budovu
23. dubna 2024 10:33
OLOMOUC (ČTK) - Olomoucká přírodovědecká fakulta získá nové zázemí, v botanické zahradě dostavěla budovu s přednáškovým sálem a zimní zahradou. Víceúčelový objekt, jehož stavba vyšla na 31 milionů korun, bude sloužit akademické obci i veřejnosti. Slavnostní otevření včetně doprovodného programu proběhne ve středu 24. dubna, informovala ČTK mluvčí fakulty Šárka Chovancová. Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou začala před třemi roky.
(Celý text)
První spolupráce svého druhu. FlixBus podpořil společnost Refugium, která obnovuje přírodu nedaleko Karlových Varů
23. dubna 2024 10:08
() - FlixBus nepropojuje pouze velké metropole. Naopak – polovinu destinací, které v Česku obsluhuje, tvoří obce a města do 20 tisíc obyvatel. I regionální centra totiž můžou být centrem rozmanitosti a života pro široké okolí. Podobně to vnímá environmentální společnost Refugium. Místo dopravní sítě ale buduje síť malých přírodních útočišť, takzvaných refugií, kde se může dařit ohroženým druhům zvířat a rostlin, které by jinde nepřežily. Jedno z těchto vzácných útočišť leží u obce Jakubov nedaleko Karlových Varů. FlixBus do obnovy této přírodní lokality investuje milion korun a stal se tak jejím patronem.
(Celý text)
Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod
23. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.
(Celý text)
Šest českých měst se zúčastní světové soutěže v pozorování městské přírody
23. dubna 2024 00:53
PRAHA (ČTK) - Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest měst v Česku, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Zapojí se Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Ostrava a Veselí nad Moravou. Zájemci mohou v těchto městech od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotit volně žijící rostliny, živočichy a houby ve svém okolí a pak nahrát fotografie do aplikace iNaturalist. První květnové pondělí budou vyhlášeny nejzajímavější snímky.
(Celý text)
Nástup dubnového sucha přerušily deště a chladnější počasí minulého týdne
23. dubna 2024 00:41
(ČTK) - Rychlý dubnový nástup sucha minulý týden přerušily častější deště a chladné počasí, které bránilo intenzivnějšímu vysychání půdy. Díky tomu se dva nejvyšší stupně sucha vyskytují pouze na necelém procentu území a třetí nejhorší stupeň na pěti procentech území, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na webu Intersucho. Tento týden se bude držet úroveň sucha na stejné úrovni, příští týden se ale bude sucho znovu rozvíjet s ohledem na předpokládané suché a teplé počasí.
(Celý text)
Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák
22. dubna 2024 23:10
PARDUBICE (ČTK) - Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák, který stojí ve stejnojmenné přírodní oblasti. Obávají se toho, že ho město nechá zbourat, protože jeho konstrukce je nestabilní. Městský posudek na most aktivisté rozporují. ČTK to řekl Miroslav Seiner z Iniciativy Přírodní park Červeňák. Zástupce radnice uvedl, že s podklady iniciativy se město seznámí.
(Celý text)
Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů
22. dubna 2024 18:40
(ČTK) - Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty. A stejně jako tito dnešní hadi nebyl jedovatý, ale své oběti dusil svým mocným sevřením. Napsala to agentura Reuters, podle které by se mohlo jednat o největšího kdy objeveného hada.
(Celý text)
Botanik: Cizokrajné rostliny mohou mít problém zvládat nynější noční mrazy
22. dubna 2024 18:37
(ČTK) - Rostliny, které původně do české krajiny patří, jsou na jarní mrazy zvyklé a z dlouhodobého hlediska jim neublíží. Problematické jsou mrazy pro dovezené kontinentální rostliny jako například nyní hojně pěstované okrasné česneky, řekl v rozhovoru s ČTK František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
(Celý text)
Evropský účetní dvůr je ohledně nulových emisí z automobilů v EU opatrný
22. dubna 2024 18:29
LUCEMBURK (ČTK) - Cíl nulových emisí z automobilů je chvályhodný, je ale třeba zajistit aby Evropská unie za tento plán nezaplatila příliš vysokou cenu, jak z hlediska průmyslové nezávislosti Unie, tak pro její občany. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD), který se zabývá kontrolou finančních prostředků Evropské unie.
(Celý text)
Evropský účetní dvůr je ohledně nulových emisí z automobilů v EU opatrný
22. dubna 2024 18:29
LUCEMBURK (ČTK) - Cíl nulových emisí z automobilů je chvályhodný, je ale třeba zajistit aby Evropská unie za tento plán nezaplatila příliš vysokou cenu, jak z hlediska průmyslové nezávislosti Unie, tak pro její občany. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD), který se zabývá kontrolou finančních prostředků Evropské unie.
(Celý text)