Reklama
|
|
titulní strana > co píší jiní
Proč je nařízení o plošném rozhazování přípravku STUTOX II nezákonné?
6. dubna 2020 04:00
() - Ústřední a kontrolní zkušební ústav zemědělský (Ústav) vydal v únoru tohoto roku nařízení, kterým povolil plošné rozhazování přípravku Stutox II na zemědělské pozemky v ČR za účelem hubení přemnoženého hraboše polního. Tento článek se zabývá právní stránkou tohoto nařízení a v rámci toho dvěma klíčovými otázkami. Za prvé, zda vydané nařízení bylo vydáno v souladu se zákonem. A za druhé, zda právě a jen na základě tohoto nařízení jsou dotčení vlastníci či uživatelé zemědělských pozemků bez dalšího oprávněni nechat rozhazovat Stutox II na své pozemky, anebo zda či v jakých případech k tomu potřebují (navíc) povolení výjimky ze zákazů zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny.
K první otázce:Právní podstatou nařízení je to, že se jím v článku 1 obecně povoluje „rozhoz“ přípravku Stutox II „pomocí rozmetadla“ na povrch zemědělských pozemků, a to v případě, že na příslušném pozemku je splněna podmínka „kalamitního přemnožení“ hraboše polního, což je v nařízení vymezeno jako „taková intenzita jeho výskytu na konkrétním pozemku, kdy dojde k dosažení či překročení pěti násobku jeho aktuálního prahu škodlivosti pro plodinu na daném pozemku“. V této souvislosti jsou důležité dvě věci. Jednak to, že volné rozhazování přípravku na pozemky příslušné nařízení Ústavu nenařizuje, ale dovoluje: neukládá tedy povinnost, ale zakládá právo, možnost. A dále to, že samo o sobě představuje povolení výjimky z rostlinolékařských předpisů, neboť jinak je plošné rozhazování tohoto přípravku na pozemky (tzn. tento způsob použití přípravku) pro jeho extrémní toxicitu pro životní prostředí a lidské zdraví nedovolené. Ústav vydal nařízení na základě § 37a, § 72 a § 76 odst. 2 zákona o rostlinolékařské péči ve formě (podzákonného) právního předpisu, neboť povolený způsob použití přípravku se týká „blíže neurčeného množství fyzických anebo právnických osob“. Právní podstata nařízení vyvolává dvě vzájemně související otázky: Za prvé, co to je „aktuální práh škodlivosti“ na určitém pozemku? A za druhé, zda splnění obecné podmínky „dosažení či překročení pěti násobku jeho aktuálního prahu škodlivosti pro plodinu na daném pozemku“ si mohou posuzovat sami vlastníci či uživatelé pozemků, a zda si tudíž na základě toho mohou také sami rozhodovat o rozhazování přípravku na svých pozemcích. Co to je „aktuální práh škodlivosti“, napadené nařízení ani jiný právní předpis konkrétněji nevymezují ani nestanoví žádná přesnější vodítka ani hlediska pro jeho určení. Tím ponechávají velmi široký prostor pro vyhodnocení stanovených obecných podmínek na konkrétní případy, a tím i pro uvážení, zda přípravek může být na konkrétním pozemku vůbec aplikován. Vlastníci či uživatelé pozemků si přirozeně nemohou sami rozhodovat o tom, zda mohou Stutox II rozhazovat na své pozemky. Navazující ustanovení článku 2 nařízení stanoví jako formální podmínku „předchozí posouzení situace na konkrétním pozemku ze strany ÚKZÚZ, včetně posouzení nezbytnosti aplikace“, potažmo „potvrzení kalamitního přemnožení“ ze strany ÚKZÚZ (tj. Ústavu). Toto ustanovení tak vyžaduje, že vlastník či uživatel pozemku potřebuje k rozhazování Stutoxu II na své pozemky předchozí individuální správní akty, k jejichž vydání má být příslušný Ústav a v nichž má posoudit a potvrdit, zda je v konkrétních případech naplněn neurčitý právní pojem „kalamitní přemnožení“, a tedy zda konkrétní osobě v konkrétním případě vzniká právo aplikovat přípravek rozhozem na povrch konkrétního pozemku. Jenže zde je klíčový právní problém celého nařízení. Ústav si v čl. 2 nařízení sám sobě založil pravomoc, tj. mocenské oprávnění vydávat uvedené individuální správní akty, jimiž posuzuje a potvrzuje „kalamitní přemnožení“, a tím povoluje rozhoz Stutuxu II na konkrétní pozemky. Problém je v tom, že podle čl. 2 odst. 3 Ústavy může pravomoc správních úřadů k vydávání (takových) individuálních správních aktů stanovit jen zákon, a tedy nikoli podzákonný právní předpis, a to ani tehdy, kdyby to snad nějaký zákon podzákonnému právnímu předpisu dovoloval; přitom zákon o rostlinolékařské péči samozřejmě nic takového nedovoluje, protože by se tím dostal do rozporu s Ústavou. Jde o důležitý ústavní princip, který představuje omezení moci zákonodárné vůči moci výkonné, jejíž součástí je i státní správa. Výkonná moc (a státní správa) si nemůže sama formou podzákonných právních předpisů zakládat pravomoc k vydávání (individuálních) správních aktů v konkrétních případech. Z tohoto důvodu je ustanovení čl. 2 napadeného nařízení nejen nezákonné (tzn. v rozporu se zákonem o rostlinolékařské péči), ale i protiústavní. Navíc: ustanovení článku 2 nařízení se pokouší založit pro Ústav de facto pravomoc k vydání rozhodnutí ve smyslu správního řádu, neboť bez předvídaných správních aktů (tj. „předchozího posouzení“, respektive „potvrzení“ kalamitní situace) nemůže konkrétní vlastník či uživatel přípravek rozhozem aplikovat. Z kontextu nařízení je však zjevné, že tyto správní akty nemají být vydávány ve správním řízení podle správního řádu, ale v jakémsi neformálním postupu, který není právem upraven. Pak ovšem čl. 2 nařízení zakládá pro Ústav pravomoc k rozhodování mimo jakýkoli právem upravený procesní režim, a tudíž v podmínkách libovůle, a tím i v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Jde o obdobný případ, jaký posuzoval Ústavní soud v minulosti v nálezu sp. zn. III. ÚS 226/95: „Podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Uvedené ustanovení Listiny základních práv a svobod vyžaduje tudíž pro všechny případy rozhodování o právech stanovený postup, čili procesní úpravu, garantující rovnost a vyloučení libovůle.“ Kvůli nezákonnosti, respektive protiústavnosti článku 2 je však nařízení nezákonné, respektive protiústavní jako celek, neboť jeho aplikace v konkrétních případech je nutně vázána na přechozí vydání individuálních správních aktů ze strany Ústavu, tj. „předchozího posouzení“, respektive „potvrzení“ kalamitní situace. Bez vydání těchto správních aktů by si klíčový neurčitý právní pojem „aktuální práh škodlivosti“ mohli posuzovat samotní vlastníci či uživatelé pozemků. A díky nepřiměřené neurčitosti tohoto pojmu, a tím i nepřiměřeně širokému prostoru pro uvážení, zda přípravek může být na konkrétním pozemku aplikován, by došlo k naprosto absurdním důsledkům. Vlastníci a uživatelé pozemků jako laici by samozřejmě nebyli způsobilí k odpovědnému posouzení a zvážení rizika vedlejších škod na kolidujících právech a veřejných zájmech, zejména na ochraně životního prostředí a lidského zdraví. Díky tomu (bohužel) s nezákonným a protiústavním ustanovením článku 2 padá i zbytek nařízení. Lze tak uzavřít, že článek 2 nařízení Ústavu je nezákonný a protiústavní a jako takový bude nepochybně v dohledné době podroben přezkumu u Ústavního soudu. Výhledově by zákonodárce mohl novelizací do zákona o rostlinolékařské péči doplnit pro Ústav chybějící pravomoc k vydání potřebného (individuálního) rozhodnutí, v němž by se v řádném správním řízení zjišťovalo a posuzovalo splnění obecné podmínky „kalamitního přemnožení“ na konkrétních pozemcích. A to je v podmínkách právního státu zřejmě jediné ústavně přijatelné řešení, pokud mermomocí chceme i do budoucna uvažovat o plošném rozhazování Stutoxu II v naší krajině. To však jen potvrzuje, že aplikaci Stutoxu II v žádném případě nelze povolit paušálním celostátním předpisem.
K druhé otázce:Jak již bylo výše vysvětleno, právní podstatou nařízení Ústavu je to, že – byť nezákonně a protiústavně – povoluje výjimku z obecného zákazu, který platí na úseku rostlinolékařských předpisů. Podobný zákaz ovšem platí i na dalším úseku práva, a sice na úseku právních předpisů o ochraně přírody a krajiny. V § 50 zákona o ochraně přírody a krajiny je stanoven obecný zákonný zákaz „škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů“ s tím, že takto je „chráněn“ i jejich „biotop“, který je vymezen jako „životní prostředí určitého druhu“. Pokud chce kdokoli provést „zásah“, kterým se škodlivě zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů, a tedy mimo jiné do jejich biotopu, musí mu k tomu orgán ochrany přírody (předem) povolit výjimku podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny, a to buďto v individuálních případech formou rozhodnutí na žádost, anebo vůči blíže neurčenému okruhu osob formou opatření obecné povahy. Nařízení Ústavu přirozeně není povolením výjimky podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny ani tento (odlišný) typ výjimky nenahrazuje. Ministerstvo životní prostředí (MŽP) ve prospěch plošného rozhazování Stutoxu II nevyužilo své pravomoci povolit hromadnou výjimkou formou opatření obecné povahy. Je to ostatně logické, pro Stutox II nelze dost dobře tuto výjimku povolit plošně pro celé území ČR, ale je třeba ji povolit právě a jen na ty pozemky či oblasti, kde je kalamitní situace, což vyžaduje individuální posuzování v terénu.Proto vlastníci či uživatelé zemědělských pozemků potřebují k aplikaci Stutoxu II rozhozem též (tzn. navíc) povolení výjimky příslušným orgánem ochrany přírody na všech pozemcích, které jsou biotopem zvláště chráněných druhů živočichů, a to bez ohledu na nařízení Ústavu a bez ohledu na to, zda již popřípadě mají výše zmíněné (nezákonné) individuální posouzení a potvrzení od Ústavu. Rozhazování Stutoxu II na zemědělské pozemky totiž je v mnoha oblastech a na mnoha místech zcela jednoznačně škodlivým zásahem do biotopu celé řady zvláště chráněných druhů živočichů, zejména dravců, sov a jiných druhů ptáků, ale i některých savců. A to proto, že zemědělské pozemky v mnoha oblastech ČR jsou dlouhodobě a prokazatelně životním prostředím řady zvláště chráněných druhů živočichů, přičemž orgány ochrany přírody i širší odborná veřejnost o tom má poměrně spolehlivé, přesné a ucelené informace; v tomto směru lze zmínit i Nálezovou databázi ochrany přírody, což je celostátní informační systém, který zpracovává Agentura ochrany přírody a krajiny a který zahrnuje rozsáhlý soubor dat o nálezech druhů živočichů, rostlin a hub. Stutox II jako prudký jed, plošně rozhozený na povrch zemědělských pozemků, mohou chránění živočichové pozřít, a to buď přímo, nebo spolu s uhynulými nebo oslabenými hraboši. Tato skutečnost je natolik evidentní a v minulosti opakovaně doložená, že nemá smysl ji blíže rozebírat. To, že určitá oblast či místo je biotopem určitého zvláště chráněného druhu, je skutečností, kterou je příslušný orgán ochrany přírody povinen zjišťovat a posuzovat předem (a priori), tj. před zamýšlenou aplikací Stutoxu II. A je povinen ji zjišťovat z podkladů, které má k dispozici ze své předchozí úřední činnosti, popřípadě od odborné veřejnosti apod. To, zda určité místo je biotopem určitého zvláště chráněného druhu, a tedy zda před aplikací Stutoxu II na určitém pozemku bude zapotřebí povolení výjimky podle § 56 zákona o ochraně přírody, je příslušný orgán ochrany přírody rovněž povinen posoudit předem, preventivně, jako předběžnou otázku, a tady před zamýšlenou aplikací Stutoxu II. Je pak zákonnou povinností každého vlastníka či uživatele zemědělských pozemků, aby se aplikací Stutoxu II nedopustil zakázaného zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů. A pokud si není jist, zda jeho pozemek je takovým biotopem, či nikoli, je jeho povinností, aby se o tom informoval u příslušného orgánu ochrany přírody, přičemž příslušný orgán ochrany přírody je povinen mu v tomto směru poskytnout informaci i přiměřené poučení, zejména jak požádat o povolení výjimky. V praxi některých orgánů ochrany přírody se v poslední době v souvislosti se Stutoxem II rozšířil mylný názor, že vlastníci či uživatelé zemědělských pozemků si mohou nechat rozhazovat Stutox II na své pozemky jen na základě výše zmíněného (nezákonného) posouzení a potvrzení od Ústavu a že povolení výjimky od orgánu ochrany přírody vlastně nepotřebují, popřípadě potřebují jaksi až následně (a posteriori), tedy v případě, že se na jejich pozemcích objeví prokazatelné úhyny zvláště chráněných druhů živočichů. Tento názor je však zcela mylný a je v rozporu se vším, na čem je založena zvláštní druhová ochrana v § 50 a 56 zákona o ochraně přírody a krajiny.
Petr Svoboda |
Další články:
18. dubna 2024 05:45
17. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01
15. dubna 2024 06:01
|
(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)
Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09
(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)
Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích
18. dubna 2024 18:55
ZNOJMO (ČTK) - Okresní soud ve Znojmě potrestal trojici mužů za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích na Znojemsku, jeden trest je nepodmíněný, jeden podmíněný a jeden peněžitý. Jakub Krnáč, kterého přivedla eskorta, dostal pravomocně tříletý nepodmíněný trest vězení. Jde však o souhrnný trest, muž je již ve vězení za nesouvisející věc. V případě zbylých obžalovaných rozhodnutí není pravomocné. Na zacházení se zvířaty na jatkách upozornil před dvěma lety zveřejněnými záběry spolek Zvířata nejíme. Zaměstnanci jatek na nich při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.
(Celý text)
Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
18. dubna 2024 18:54
ZLÍN (ČTK) - Město Zlín se potýká s přemnoženými hlodavci, zejména nutriemi, které ničí břehy. Snahu magistrátu o snížení populace především nutrií a potkanů dlouhodobě narušují lidé, kteří nerespektují zákaz krmení, sdělil ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer.
(Celý text)
Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
18. dubna 2024 13:55
(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51
PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)
Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49
(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)
Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05
PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)
Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02
CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)
Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17
PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11
PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)
Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39
PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)
MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
18. dubna 2024 01:18
(ČTK) - Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
(Celý text)
Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
18. dubna 2024 00:34
(ČTK) - Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. ČTK informaci získala z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
(Celý text)
Ve Frýdlantu letos vysázejí na 200 stromů i díky penězům z Polska
18. dubna 2024 00:11
FRÝDLANT (ČTK) - Ve Frýdlantu na Liberecku vysázejí letos na 200 nových stromů i díky penězům z Polska. Podél chodníčků na sídlišti mezi Husovou a Sídlištní ulicí nechalo město vysázet 77 okrasných ovocných stromků. V plánu je také výsadba ovocné aleje se 141 stromy od Novoměstské ulice k Bažantnici, na kterou získala radnice dotaci z Fondu malých projektů Turów. Nové lípy a platany nahradí i stromy, které kvůli špatnému stavu museli pokácet na rozhledně, řekla ČTK mluvčí radnice Martina Petrášková.
(Celý text)
Radnice v Praze si rozdělí od města 23,87 milionu korun na boj se změnou klimatu
17. dubna 2024 23:04
PRAHA (ČTK) - Pražský magistrát letos rozdělí mezi městské části na dotacích na projekty týkající se boje se změnou klimatu 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Přidělení dotací musí ještě schválit městští zastupitelé.
(Celý text)
Radnice v Praze si rozdělí od města 23,87 milionu korun na boj se změnou klimatu
17. dubna 2024 23:04
PRAHA (ČTK) - Pražský magistrát letos rozdělí mezi městské části na dotacích na projekty týkající se boje se změnou klimatu 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Přidělení dotací musí ještě schválit městští zastupitelé.
(Celý text)