- Lenka Kabrhelová mluví s datovým novinářem serveru iROZHLAS.cz Janem Bočkem

- Radiožurnál získal klíčový dokument - připomínky ministerstva vnitra a tajných služeb k dokumentaci tendru na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Nedoporučují vybírat Čínu a Rusko.

- Kontrola nad kyanidy vypouštěnými v odpadních vodách se má zpřísnit. Poslanecký výbor pro životní prostředí žádá ministra Richarda Brabce (ANO), aby se zasadil o snížení limitů, po jejichž překročení musí znečišťovatelé kyanidy hlásit. Podle poslanců by se tím dalo předejít takovým katastrofám, jako je otrava téměř 40 kilometrů řeky Bečvy. K ní došlo 20. září a dosud není jasné, kdo za to může.

- Policie s odborníky z České inspekce životního prostředí stále hledá viníka, od něhož pocházel nedávný únik kyanidu do řeky Bečvy. Při příštích podobných incidentech by mohli mít o něco snazší práci najít viníka havárií – vědci spojení v projektu Centrum Voda dávají dohromady centrální databázi chemických „otisků prstů“ společností.

- Investigace DR dospěla ke třem závěrům. Za prvé: hypotéza o kontaminaci řeky z „rožnovského kanálu“ je smyšlená. Za druhé: kyanid se do řeky dostal v místě, kde je jen jeden průmyslový zdroj. Za třetí: úřady zatloukají a klamou.

- Ani po čtyřech týdnech se policii nepodařilo dohledat pachatele ekologické havárie na Bečvě. Prudce jedovaté kyanidy zabily v září v řece 40 tun ryb a výrazně poškodily celý říční ekosystém. Navzdory slibům rychlého dopadení viníka ale vyšetřovatelé tápou. A namísto odpovědí spíš přibývá otázek. Co všechno se o havárii podařilo zjistit? A proč se pachatele otravy nedaří najít?

- Jak sucho změní Česko? Už teď tu máme klima jako v Bulharsku a změna bude pokračovat, tvrdí přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Řešení, která teď nabízí vláda, jsou ale nesmyslná. Je potřeba změnit dotační politiku a odvodňování krajiny. Sucho odnesou hlavně běžní lidé, kteří ho pocítí na svých peněženkách. A taky české lesy.

- Stát odtajnil fintu, jak chce od lidí a podniků vybrat peníze na nové bloky.

PRAHA - Ze staré konírny nové komunitní centrum v Karviné, moderní řemeslné dílny pro středoškoláky na Ústecku nebo zelená učebna na Karlovarsku. Celkem 31 žádostí se sešlo na konci roku 2023 ve výzvě pro strategické projekty Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST), která podporuje tzv. uhelné regiony. Již sedm těchto projektů získalo rozhodnutí o poskytnutí dotace a nyní čerpají finance na realizaci. Hodnocení zbývajících žádostí stále probíhá a dokončení procesu se předpokládá do poloviny tohoto roku.

BRUSEL - Evropský parlament bude ve středu 24. dubna [1] hlasovat o radikálním návrhu Evropské komise zásadně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz vyčleněných na dotace zemědělcům prostřednictvím Společné zemědělské politiky (SZP). Například zrušení podmínky vymezit plochy pro přírodu by umožnilo opět aplikovat pesticidy v rámci EU až na 9 milionech hektarů půdy [2], čímž se dále významně zhorší podmínky pro hmyz, ptáky nebo půdní organizmy. Pesticidům budou více vystaveni i venkovští obyvatelé. V ČR by pak šlo až o 330 tisíc hektarů, tedy o plochu Karlovarského kraje. [3] Návrh již podpořili ministři členských států včetně ministra zemědělství Marka Výborného.

ŠTRASBURK - Udržitelnější výrobky, které bude možné po rozbití opravit, a až doslouží, dočkají se recyklace. To má přinést dvojice legislativ, které dnes schválil Evropský parlament. Podle europoslance a kvestora Evropského parlamentu Marcela Kolaji díky tomu získají lidé za své peníze kvalitnější výrobky, efektivnější využívání materiálů zase pomůže planetě.

PRAHA - Plány vysokorychlostních tratí (VRT) v České republice v současné době nepočítají se spojením ve směru Praha – Plzeň – západní Evropa. Za chybu, kterou je potřeba napravit, to považují řečníci, kteří vystoupili na kulatém stole, který se uskutečnil v Poslanecké sněmovně pod záštitou místopředsedy rozpočtového výboru a člena podvýboru pro dopravu Miloše Nového.

Jeseník - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.