DOKSY (Hnutí DUHA) - Masivní těžba na pozemcích Vojenských lesů poničila Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku, území s nejpřísněji chráněnou přírodou. Za loňský rok zde bylo vytěženo více než devět tisíc krychlových metrů dřeva [1], převážně v podmáčených smrčinách v okolí Břehyňského rybníka, kde vychovávají mláďata vzácní jeřábi popelaví nebo vlci. Těžba pokračovala i v roce 2019 v minimálně stejném rozsahu jako v předchozím roce. Hnutí DUHA zdokumentovalo v okolí rybníka minimálně patnáct vytěžených ploch s holosečemi o celkové velikosti zhruba třicet hektarů a také těžkou těžební techniku [2]. Skutečný rozsah těžby však může být vyšší. Mapa ukazující rozsah holosečí je v příloze, fotografie ničivé těžby jsou zde: https://photos.app.goo.gl/m1mdBLfCczTSQd1f8

Ekologická organizace se proto v lednu obrátila na Českou inspekci životního prostředí, aby zásah prošetřila. Vyšlo přitom najevo, že výjimku k masivní těžbě dalo přímo Ministerstvo životního prostředí, které, jako svůj nadřízený orgán, inspekce nemůže kontrolovat. Hnutí DUHA proto nyní žádá ministerstvo, aby dosavadní postup těžařů a Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj prošetřilo a zachránilo zbytky podmáčených smrčin, které jsou také součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Paradoxně do rezervace platí přísný zákaz vstupu a zjištění rozsahu těžby Hnutí DUHA zjistilo na základě výjimky, kterou má pro monitoring vlků. Ti se zde opakovaně rozmnožují již od roku 2014, o čemž svědčí i data Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj.

NPR Břehyně-Pecopala je jedním z nejvýznamnějších chráněných území na Českolipsku. Spojuje v sobě pestrou škálu biotopů typických pro Dokeskou pahorkatinu, od vodní plochy, rákosin a přilehlých mokřadů Břehyňského rybníka po pískovcové skalní město Pecopala, porostlé kyselými i květnatými bučinami a bory. Biologicky pestré území je bohaté na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a jedná se i o významné hnízdiště ptáků. Těžba dřeva probíhá především v okolí Břehyňského rybníka, kde se nachází zhruba 160 hektarů podmáčenných a rašelinných smrčin [3]

Vojenské lesy a statky, s.p., které zde hospodaří, zásah zdůvodňují potřebou regulovat kůrovce a zabránit jeho šíření. Kolem rezervace jsou ovšem převážně borové porosty, které lýkožrout smrkový nenapadá a předpoklad jeho masivního šíření na velké vzdálenosti byl vědeckým monitoringem vyvrácen [4]. Tak velký rozsah těžby je především zcela v rozporu s posláním chráněných území, vědeckými poznatky o dynamice smrkových lesů i koncepčními materiály Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR [5]. Došlo tak k likvidaci cenných lesních biotopů, hnízdišť ptáků a například vlci byli nuceni se v roce 2018 rozmnožovat mimo území rezervace, pravděpodobně kvůli masivnímu navýšení těžby.

Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem a koordinátor Hnutí DUHA Olomouc, řekl:
"Rozsah kácení mě naprosto šokoval. V rezervaci, kam lidé bez speciální výjimky nemohou vstoupit, dochází k ničivé těžbě, vznikají holiny a téměř všechno dřevo včetně větví je odváženo pryč. Přitom vliv těžby na šíření kůrovce z rezervace nebyl seriózně zkoumán. Unikátní podmáčené smrčiny evropského významu tak byly bez náhrady a s tichým souhlasem státní ochrany přírody zničeny. Pokud chráněné území neplatí jen na papíře, ale také ve skutečnosti, na další těžbu musí ministerstvo uvalit moratorium.


Kontakty:
Miroslav Kutal, koordinátor programu ochrany šelem, 728 832 889,
miroslav.kutal@hnutiduha.cz,
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz,

Poznámky:
[1] Data o těžbě dle Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj: rok 2017: 332 m3 dřeva, rok 2018: 9251 m3

Zobrazení tiskové zprávy pro tisk