VRCHLABÍ (Správa KRNAP) - Hřebenové partie Krkonoš jsou v kontextu Česka i širšího území střední Evropy klimaticky mimořádně extrémní. Zaznamenávat vývoj počasí pomáhají i dvě nové automatické meteorologické stanice instalované na Studniční hoře a u bývalých Jestřábích bud na podzim loňského roku. Další dvě budou nainstalovány letos na jaře u Rýchorské boudy a nad bývalou Klínovou boudou. Modernizace sítě meteorologických stanic umožní pokračování dlouhodobého sledování klimatu, jehož aktuální změny působí i na přírodu vzácné krkonošské tundry. Obnova těchto technologií je součástí projetu Vegetace krkonošské tundry – minulost, současnost a budoucnost podpořeného z Operačního programu Životní prostředí.

„Krkonoše a zejména pak jejich nejcennější, ale zároveň i nejcitlivější část, krkonošská tundra jsou pod významným vlivem klimatických změn,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „V rámci projektu proběhne široký monitoring, jež poskytne klíčové informace pro pochopení změn a odhad dalšího vývoje vegetace krkonošské tundry,“ upřesnil. „Navíc jsme navázali úzkou spolupráci s ČHMÚ, do jehož sítě budou naše stanice postupně zařazeny. Díky této spolupráci navíc Správa KRNAP získala možnost využívat unikátní databázi pro uchovávání a vyhodnocení naměřených dat, která tak budou snáze dostupná pro navazující přírodovědecký výzkum a monitoring,“ dodal Böhnisch.

V rámci klimatologického monitoringu, který je součástí rozsáhlého projektu OPŽP zaměřeného na vegetaci krkonošské tundry, se Správě KRNAP postupně daří obnovovat meteorologické stanice, které po více než dvacetileté službě dosluhují. Nové profesionální plně automatické stanice jsou určeny pro měření v extrémních klimatických podmínkách krkonošských hřebenů. Měření stanic zahrnuje klasické veličiny (meteorologické prvky) jako teplotu a vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, úhrn srážek, výšku sněhové pokrývky, dobu trvání slunečního svitu či globální radiaci. Stanice jsou dále doplněny mikroklimatickým měřením přízemních a půdních teplot a vlhkostí nejen v referenčním místě stanice, ale v případě teplot i v různých typech vegetace. Stanice jsou vybaveny dálkovým přenosem dat i telemetrií umožňující jejich vzdálenou správu.

Především v zimních měsících trpí jak konstrukce, tak především jednotlivá čidla častým výskytem mohutné námrazy, která dokáže běžně narůstat do tloušťky několika desítek centimetrů během pár dní. Výjimkou není ani pokrytí stanic silnou vrstvou ledu tvořícího se z námrazy při následných oblevách nebo při mrznoucích srážkách. V kombinaci se silným větrem tak stanice bývá vystavena extrémnímu zatížení a často hrozí i poškození samotných čidel. Solární stanice jsou navíc při námraze odkázány pouze na napájení z baterie kvůli zakrytí solárního panelu. V zimě trvá několik dní i týdnů, než se pracovníci Správy KRNAP k hřebenovým stanicím vůbec dostanou. Odstranění námrazy pak často vyžaduje skutečně veliké vypětí sil – fyzicky náročná práce v silném větru a mrazu musí být zároveň provedena pečlivě, aby nedošlo k poškození čidel. Letošní zima nové stanice skutečně prověřila. Získané poznatky povedou k dalšímu vylepšení stanic během jarních měsíců.

Zobrazení tiskové zprávy pro tisk