Za takových okolností vstupoval do věku dospělosti Erazim Kohák, jeden z nejvýznamnějších českých filosofů druhé poloviny 20. století. Vystudovat mohl až na amerických univerzitách, kromě filosofie i religionistiku a teologii, přičemž právě filosofii poté řadu let vyučoval v Bostonu a po návratu zpět do vlasti (1991) i v Praze. Sám sebe však občas označoval spíše za stavebního tesaře, čímž odkazoval na období svého života, kdy si vlastníma rukama na lesní mýtině stavěl dům.
Co dělá tesař, vědí patrně všichni, čím se zabývá filosof, tuší však již o poznání méně lidí. Obtíže totiž počínají už se samotnou definicí filosofie. Filosofové sami, jsou-li vnějšími okolnostmi donuceni nějakou definici oboru své činnosti poskytnout, volí zpravidla různorodé únikové cesty. Počínaje efektním prohlášením, že filosofií je vše, co se provozuje na pracovištích takto pojmenovaných, až po tvrzení, že filosofií je právě jen ten způsob myšlení o světě, kterému se věnují oni sami. Z důvodů této nejednoznačnosti, nevyhraněnosti a praktické nedefinovatelnosti procesu „dělání“ filosofie vzniká dojem, že filosofie je vlastně totožná s jednou ze svých subdisciplín, totiž dějinami vlastního oboru. Filosofové na tom ovšem mají svůj nemalý podíl viny. Mnozí z nich filosofii zredukovali na komentování textů svých předchůdců, autorit, které byly filosofy – dějepisci vybrány jakožto zásadní osobnosti pro dané období, nebo tzv. filosofický směr. Postupně se z nich stali právě spíše tito historici oboru, kteří píší komentáře o textech, ale nikoli již filosofické texty samotné.
Výjimečný filosof by však neměl disponovat pouze dostatečným přehledem o dějinách vlastního oboru. Mimo komentářů k již napsanému by měl být také schopen nabídnout svébytné tázání po povaze světa, třebas navazující na díla předchůdců. Platí totiž, že dobrý filosof přináší vždy více otázek, než na kolik z nich je schopen zároveň přinést odpovědi. Myslitelů tohoto typu se však v dnešní době, najmě v českém prostředí, vyskytuje jako šafránu. Erazim Kohák k nim ovšem nepochybně patří.
Po celou dobu své odborné činnosti promýšlel a interpretoval díla Tomáše G. Masaryka, německého filosofa Edmunda Husserla a francouzského fenomenologa a hermeneutika Paula Ricoeura. Některé Masarykovy a Ricoeurovy texty dokonce přeložil do angličtiny. Co Erazima Koháka vyčlenilo z dlouhé řady filosofů, byla jednak jeho široce pojatá pedagogická činnost, která se nezaměřovala jen na odborné univerzitní kruhy, ale cíleně se prostřednictvím publicistických článků snažila oslovit i laické publikum, ať již anglicko- nebo českojazyčné, a též způsob, jímž se rozhodl řešit svoje „životní ztroskotání“. Tak pojmenoval krach svého prvního manželství, po němž odešel od rodiny a na lesní mýtině ve státě New Hampshire si vlastními silami začal roku 1976 budovat dům. Důvody k tomuto odchodu na samotu byly především ekonomické, protože Kohák, který se tak náhle ocitl bez elektřiny a pro vodu musel chodit do studny, na lepší bydlení tehdy zkrátka neměl prostředky. Tento prožitek existence odvislé od okolních přírodních podmínek se mu však propojil s českobratrským odkazem, který si odnesl z Československa, a umožnil mu hlouběji promyslet specifickou americkou transcendentální tradici autorů, jako byli Emerson nebo Thoreau, zaměřenou na úctu k přírodě a osobní kontemplaci. Sám sice dojížděl učit na univerzitu, většinu času však pobýval uprostřed lesa, v domě, který si postupně svépomocí budoval. Nikdy přitom nepřestal usilovně psát. Vedle ryze odborných pojednání a publicistiky pozorně sledoval prostředí, s nímž se pomalu sžíval a zaznamenával nejen děje v přírodě, ale též vlastní prožitky. Svou situaci se snažil také filosoficky reflektovat, tedy zobecnit a zasadit do všech výše zmíněných tradic a směrů, z nichž čerpal, a k jejichž odkazu se hlásil. Výsledkem tohoto úsilí byla kniha Uhlíky a hvězdy, vydaná v roce 1984, jež ho také dosud nejvíce proslavila. Tedy především v anglickojazyčném prostředí, neboť její překlad, respektive komplexní převod do českých reálií autor teprve připravuje.
Zkušenosti s přírodou i sebou samým, které podnítily vznik publikace Uhlíky a hvězdy, vedly Erazima Koháka k hlubšímu odbornému zájmu o problematiku udržitelnosti života na naší planetě a jejím etickým souvislostem. Sám sebe začal vnímat jako ekocentristu, vědomého si složitosti provázaného systému života na zemi, a zároveň odpovědnosti, kterou za něj člověk převzal. Ve vztahu k ochraně přírody a životního prostředí proto rozlišoval tři rozdílné přístupy, u nichž poukazoval na jejich přínosy a limity, aniž by přitom jednoznačně určoval, který je „lepší“ a který „horší“. První stál na počátku poválečného ochranářského hnutí. Nešlo ani tak o ochranu přírody, jako o poněkud romantický únik od umělého světa, budovaného tehdy na Západě přímo závratnou rychlostí, kdy se zdálo, že prakticky nic není nemožné. Sedmdesátá a osmdesátá léta byla oproti tomu ve znamení celosvětového vystřízlivění z tohoto konzumního optimismu, neboť se zásadněji rozšířilo povědomí o tom, že jednotlivé složky životního prostředí mohou být fatálně ohroženy. V reakci na toto poznání vznikla řada spolků, které se rozhodly stav přírody vylepšovat, třeba tím, že začaly čistit řeky či sázet stromy. Členové těchto organizací se přitom neprezentovali vědomě jako političtí aktéři, v dané fázi se soustředili především na praktické uklízení „nepořádku“. Třetí fáze, která nastala na prahu nového století, naopak vnesla do ochrany prostředí systémový rozměr, který byl nevyhnutelně spjat s angažovaností v sociální a politické oblasti. Není bez zajímavosti, že právě Kohák, v té době již univerzitní profesor blížící se důchodovému věku, upozorňoval počátkem 90. let české ochranáře a širší veřejnost, že environmentální problémy nelze v globalizovaném světě řešit bez akceptace systémového pohledu na svět, v němž jsou oblasti environmentální, sociální a ekonomické úzce provázány, a že ochrana přírody není apolitická činnost.
Erazim Kohák nepochybně výraznou měrou přispěl k osvětě v oblasti environmentální filosofie a etiky v České republice po roce 1993. Jednak svými univerzitními přednáškami a příležitostnými texty, ale především sepsáním přehledové knihy Zelená svatozář, věnované environmentální etice. Jedná se v českém prostředí vpravdě o zakladatelský počin, který dodnes, téměř 20 let od vydání, nebyl překonán. Otázku, zda je to způsobeno nadčasovostí Kohákova textu, nebo nedostatkem odvahy, popřípadě schopností dnes aktivních environmentálních vědců, ponechávám na tomto místě bez odpovědi. Erazim Kohák v Zelené svatozáři nenabídl jen encyklopedický přehled jednotlivých směrů a jejich proponentů, nýbrž s pochopením pro dějiny filosofického myšlení odkazoval na jejich často starší, (raně) novověké kořeny. Navzdory jisté autoritativnosti jeho textu v českém prostředí se mu ale například nikdy nepodařilo prosadit pojmové rozlišování mezi „hlubokou“ ekologií, odkazující k textům Arne Naesse, a „hlubinnou“ ekologií, tedy spíše psychoanalyticky pojímanými teoriemi mnoha jeho žáků – například Johna Seeda.
Již bylo zmíněno, že profesor Kohák není jen teoretikem udržitelného způsobu života, ale že se jeho zásadami sám řídí. Pobyt na samotě v New Hampshire byl pro něj klíčový a v mnohém formativní. Po návratu do vlasti již proto nenásledoval svůj „americký sen“ z padesátých a šedesátých let a místo do domu se zahradou se zcela cíleně nastěhoval na největší pražské sídliště Jižní Město a žil zde v panelákové dvougarsonce.
Být střídmý ve spotřebě materiálních statků ale neznamená, že by profesor Kohák trpěl přehnanou skromností, pokud jde o vlastní intelektuální dílo, na něž je zjevně náležitě hrdý. V jeho autobiograficky pojatých textech se tak můžeme například dočíst, že vystudoval na „přední univerzitě“ a obdržel „prestižní doktorát“, přičemž své texty, které „vzbudily pozornost“, publikoval ve „vážených časopisech“. Taková trocha sebechvály působí v českém kontextu stále poněkud exoticky. Ne že by si právě on či jeho dílo pochvalu nezasluhovali, je však poněkud podivné, že hodnocení neponechává na jiných. Ovšem i v tomto směru je pravděpodobné, že se česká odborná veřejnost brzy dočká komplexního posouzení jeho filosofického odkazu. Na Filosofickém ústavu Akademie věd České republiky bylo v roce 2016 za tímto účelem zahájeno řešení tříletého grantu.
Erazim Kohák byl nejen standardním profesorem filosofie, který znal dějiny svého oboru, nýbrž byl i svébytným myslitelem, jenž k těmto dějinám sám svými texty a činy přispěl. Po pádu komunistického režimu v Československu se intenzivně podílel na etablování environmentální etiky a filosofie v našem akademickém prostředí a pomohl tak narušit zdejší, v zásadě konsensuální chápání ochrany přírody a životního prostředí jakožto technického a technologickými postupy i řešitelného problému. Zajisté, tyto filosofické oblasti nebyly a nejsou jedinými, kterým se Erazim Kohák věnuje. Jsou ale určitě těmi, které ho od dalších česky píšících filosofů výrazně odlišují.
(Erazim Kohák se narodil 21. května 1933. Zemřel 8. února 2020)
Kohák: Vražda vždy zůstane vraždou (rozhovor 2001)
Průvodce po demokracii (recenze 2002)
Poutník po hvězdách (recenze 2001)
Morální ekologie (Úryvek z předmluvy Erazima Koháka ke knize Závod s časem)
Zelená svatozář (recenze 1999)
Kohák nechce být prezidentem (rozhovor 1999)
Dejmal, Keller a Kohák chtějí vrátit udržitelný rozvoj do politické debaty (zpráva 2003)
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Ondřej Hudeček
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2470186
MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)
Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34
(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17
(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)
Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10
(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43
PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)
Muzeum Semenec v Týně nad Vltavou otevřelo novou výstavu Labyrint
4. května 2024 00:19
TÝN NAD VLTAVOU (ČTK) - Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku si připomíná 30 let od vzniku areálu, ve kterém se zaměřují na přírodu. Na ploše čtyř hektarů nejprve v 90. letech vznikla záchranná stanice pro handicapovaná zvířata z volné přírody a v roce 2013 tam vybudovali přírodovědné muzeum. Ve středu 1. května otevřelo venkovní výstavu Labyrint. Nedávno vysázený kruhový labyrint z keřů doplní expozice koláží na téma knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, řekla ČTK provozovatelka muzea Semenec Barbora Šímová.
(Celý text)
Výborný: V Česku se letos kvůli mrazům sklidí 30 300 tun ovoce místo 138 000 tun
3. května 2024 21:42
PRAHA (ČTK) - V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to tento týden uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
(Celý text)
Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43
(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)
Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)
Sněmovna schválila novelu, která má omezit rizika havárií na řekách
3. května 2024 19:04
PRAHA (ČTK) - Omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci má novela vodního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Havárie na vodách se podle ní budou nahlašovat hasičům. Schválená předloha také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Původně jim podle vládního návrhu měla přibýt povinnost kontinuálního měření. Sněmovna ale tuto povinnost změnila na nepřetržité sledování znečištění odpadních vod. Předloha, která reaguje především na otravu Bečvy z roku 2020, nyní zamíří do Senátu.
(Celý text)
České zemědělství je o krok blíž k energetické revoluci: poslanci schválili uzákonění agrovoltaiky
3. května 2024 16:59
PRAHA (Ekolist) - Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválil novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která mimo jiné povolí souběžné využívání půdy pro zemědělskou i energetickou produkci pomocí solárních panelů umístěných u plodin za zákonem stanovených podmínek, tedy takzvanou agrovoltaiku. Čeští zemědělci tak budou moci lépe chránit své plodiny před nepříznivým počasím a zároveň získat nový zdroj příjmů díky produkci bezemisní solární energie, uvedl Svaz moderní energetiky.
(Celý text)
Kam za Vítáním ptačího zpěvu?
3. května 2024 14:30
PRAHA (Ekolist) - Mezi nejsilnější zážitky v přírodě patří poslech ranního koncertu ptáků. Pro to stojí za to si přivstat.
(Celý text)
Bouře v JAR vyplavila na pláže více než 500 želvích mláďat. A odhalila, jak moc jsou želvy vystaveny mikroplastům
3. května 2024 11:57
KAPSKÉ MĚSTO (ČTK) - Více než 500 mláďat mořských želv vyplavila na pobřeží Jihoafrické republiky silná bouře. Malé želvičky patřící většinou k ohroženému druhu kareta obecná našli na pobřeží lidé, kteří je odnesli do záchranného střediska pro želvy v akváriu Two Oceans v Kapském Městě, informovala dnes agentura AP. Nenadálá událost zároveň poskytla odborníkům a ochráncům přírody cenné informace o běžném nebezpečí, které želvám v oceánech hrozí. Navzdory svému nízkému věku stihly želvy už pozřít v oceánu nemálo kousků plastů.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě
3. května 2024 11:55
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
(Celý text)
Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor
3. května 2024 11:51
PRAHA (ČTK) - Agrární komora (AK ČR) požaduje po ministerstvu zemědělství peníze také pro další odvětví zasažená mrazem. Výrazně poškození jsou podle komory například pěstitelé zeleniny, brambor, klasických polních plodin či cukrovky a dubnové mrazy zasáhly také lesní školky. Prezident Agrární komory Jan Doležal o maximální možnou mimořádnou finanční podporu požádal ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) v dopise, který má ČTK k dispozici. Výborný na síti X uvedl, že se o dopise dozvěděl z médií, a navíc těsně před briefingem, označil proto takové jednání za neférové. Mluvčí AK ČR Barbora Pánková na dotaz ČTK uvedla, že dopis byl odeslán včera dopoledne standardní cestou tak, aby ministr měl podklady co nejdříve.
(Celý text)
Zdokumentovaný lov srnce obojkovanými vlky na severu Čech. Jak často vlci loví v intravilánu?
3. května 2024 05:42
PRAHA (Ekolist) - Dne 23. dubna 2024 obdržel tým České zemědělské univerzity, který realizuje telemetrický výzkum vlka v oblasti NP České Švýcarsko v rámci projektu Interreg Redema, informace o lovu srnce obecného minimálně dvěma vlky na okraji městského intravilánu. Jde o město Mikulášovice v okrese Děčín v okrajové oblasti národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.
(Celý text)
Zdokumentovaný lov srnce obojkovanými vlky na severu Čech. Jak často vlci loví v intravilánu?
3. května 2024 05:42
PRAHA (Ekolist) - Dne 23. dubna 2024 obdržel tým České zemědělské univerzity, který realizuje telemetrický výzkum vlka v oblasti NP České Švýcarsko v rámci projektu Interreg Redema, informace o lovu srnce obecného minimálně dvěma vlky na okraji městského intravilánu. Jde o město Mikulášovice v okrese Děčín v okrajové oblasti národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.
(Celý text)