Suchozemské želvy z pouští v Sonoře, Kalifornii a mexické Sinaloa patřili ještě před jedním stoletím mezi velmi hojný druh. V Mohavské poušti bychom dříve napočítali až 150 exemplářů na kilometr čtvereční, v jižní Kalifornii až pět stovek. Evoluční sázka na setrvalý pobyt v krajně nehostinném prostředí se jim totiž vyplatila. Na území pouští je totiž pronásledovalo jen minimum predátorů a s pravidelnými klimatickými výkyvy se vyrovnávaly jednoduše tak, že je prospaly pod zemí. Tam ostatně tráví 95 % svého života, takže je lidé téměř nezaregistrovali. A to přes to, že se kdysi souhrnná plocha jejich areálu mohla počítat na 7500 kilometrů čtverečních.
Jedna rána za druhou
S adaptací na přesluněné prostředí a dlouhodobým pobytem pod zemí se u pouštních želv pojí ještě dva charakteristické rysy: dlouhověkost a poněkud chabá tendence k rozmnožování. Jedinci Gopherus agassizi se dožívají až osmdesáti let a nemají potřebu někam pospíchat. Přesto je dohnal „osud“. První ranou pro početné populace bylo chronické infekční onemocnění horních cest dýchacích (URTD), které zaznamenali biologové v sedmdesátých letech. Po ní přišla epidemie kožní dyskeratózy, která zdecimovala jejich populace. „Líné“ želvy nedokázaly početní stavy navrátit zpět. Stal se z nich druh, zařazený v Červeném seznamu mezi Zranitelné.
A tehdy do příběhu želv vstupují lidé. O nehostinné pouště amerického kontinentu, které dosud garantovaly želvám bezpečí, byl totiž najednou velký zájem. V oblasti zdrojových želvích populací se totiž nachází a postupně rozšiřuje několik vojenských prostorů a střelnic. Přítomnost dělostřelectva od mariňáků z Fort Irwin pochopitelně želvám neprospěla, a ještě hůře se jim vedlo v okolí Ivanpah, kde se rodil velmi ambiciózní solární projekt. Největším nepřítelem pouštních želv zůstávají větrné a solární farmy dodnes, protože výstavba udržitelných zdrojů velmi neudržitelně narušuje jejich teritorium.
Když lidé „zachraňují“ želvy
Poprvé v roce 2008 armáda a v roce 2011 u Ivanpah i zástupci obnovitelných zdrojů pochopí „sílu pozitivní reklamy“ a rozhodnou se investovat nemalé prostředky do přemístění (translokaci) ohrožených želvích populací mimo místa střelnic a solárních farem. Ivanpah Solar Electric například vyplatí 22 milionů dolarů biologům, kteří želvy přestěhují o 35 kilometrů dál. Neméně spektakulární byla i akce námořní pěchoty, při které byly sesbírané želvy přemisťovány (za vydatné pozornosti médií) s pomocí helikoptér. Lidé, kteří devastovali životní prostředí pouštních želv, se tak ukázali v lepším světle. Přispěli jejich záchraně.
Jenže příběh s dobrým koncem se nějak nedostavil. S vysvětlením přichází Rob Fleischer, odborník na evoluční genetiku ze Smithsonianova institutu ve Washingtonu, který byl přizván k vyhodnocení úspěšnosti této želví translokace. Spolu s kolegy nejprve odchytil na lokalitách podél mezistátní silnice I-15, kam byly želvy přeneseny, 92 mladých exemplářů. Na základě odebraných krevních vzorků a DNA pak identifikoval jejich želví rodiče (kterým byly krevní vzorky odebírány ještě před transferem). A zjistil, že jen 35 mladých želv pochází od želvích matek, které sem byly přemístěny. To by ještě nebylo tak zlé.
Na páření už nemají sílu
Výsledky ale ukázaly, že na rozdíl od přenesených želvích samic se nepářil žádný z přenesených samců. Samice se pářily jen se samci, kteří byli na nové lokalitě doma. „To bylo hodně nečekané,“ říká Fleischer. „Přenesené samice se evidentně mohou dál rozmnožovat, ale samci o páření po translokaci už zájem nemají.“ V konečném důsledku tak dochází k výrazné a nenávratné ztrátě genů, která je zvláště nebezpečná pro populace již ohrožené vyhynutím. „Nepřicházíme tím sice o všechny geny, ale o jejich podstatnou část,“ dodává Fleischer.
Co přesně brání přeneseným samcům v páření, není dosud zřejmé. Biologové usuzují, že by se mohlo jednat o kombinaci faktorů: problémy spojené s nalezením potravy, vodních zdrojů a úkrytu v neznámém prostředí. „To vše je stresuje, stejně jako přítomnost zabydlené konkurence. Snaha vyrovnat se nějak s novým prostředím jim bere energii, která se jim nedostává na páření,“ popisuje například Kristin Berry, odbornice na želvy z Univerzity v Riverside. „Stres spojený s přemístěním může být pro tyto želvy mnohem závažnější, než jsme si kdy mysleli.“
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2498732
29. dubna 2024 01:12
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo ministerstvo.
(Celý text)
Plán nakládání s odpady v Jihomoravském kraji závisí na brněnské spalovně, míní opozice
29. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Zastupitelé Jihomoravského kraje na svém posledním zasedání schválili aktualizaci plánu odpadového hospodářství s výhledem do roku 2035. Dokument musí být v souladu se strategií České republiky, počítá například s navýšením recyklace komunálních odpadů na 65 procent. Opoziční zastupitelé upozornili na to, že splnění cílů Jihomoravského kraje je závislé na rozvoji brněnské spalovny.
(Celý text)
Turista na Špicberkách dostal vysokou pokutu za to, že se moc přiblížil k mroži
29. dubna 2024 00:59
(ČTK) - Turista z Polska při návštěvě norského arktického souostroví Špicberky dostal pokutu přes 1100 dolarů (téměř 26 000 Kč) za to, že se až moc přiblížil k mroži. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Na Špicberkách platí přísný zákaz přibližovat se k volně žijící zvěři. Incident se stal nedaleko Longyearbyenu, nejseverněji položeném městečku na světě s více než 1000 stálých obyvatel. Místní uvědomili úřady, když si všimli, jak se turista snaží dostat k mroži po ledové kře.
(Celý text)
Dobrovolníci sází staré odrůdy v lokalitě U Trojice v Pardubicích
28. dubna 2024 22:42
PARDUBICE (ČTK) - Přírodní lokalitu U Trojice v Pardubicích ozvláštnily další staré odrůdy ovocných stromů. Před dvěma lety začali dobrovolníci opuštěné a zanedbané místo uklízet a proměňovat, aby se z něj stal lesní park. Dnes tam sázeli hrušně a jabloně. ČTK to řekl Vítězslav Haupt z Okrašlovacího spolku U svaté Trojice.
(Celý text)
Mráz měl negativní vliv také na lesy. Buky, duby i jedle částečně pomrzly
28. dubna 2024 19:12
OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Mráz, který zasáhl Česko v minulých dnech, bude mít kromě ovocných stromů a révy vinné negativní vliv také na lesy. Čerstvě rašící pupeny buků, dubů i jedlí, tedy citlivějších dřevin, jsou spálené, řekl ČTK Petr Macháček z hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Vinou mrazů také nebude výrazný semenný rok, jak lesáci předpokládali, málo ploch se přirozeně obnoví. Na masivní semenné roky dubů a buků se může čekat dalších sedm let, naopak třeba smrky plodí pravidelně.
(Celý text)
Pastva skotu přinesla ptačímu parku u Dubňan pestrost, těší ornitology
28. dubna 2024 14:15
DUBŇANY (ČTK) - Do ptačího parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se díky pastvě uherského skotu začaly vracet vzácné druhy rostlin, mizí naopak náletové dřeviny či nepůvodní zlatobýl. Pastva má podle ornitologů, kteří se o lokalitu starají, také významně pozitivní efekt na druhovou pestrost.
(Celý text)
Bonobové nejsou zas tak mírumilovní, jak jsme si mysleli
28. dubna 2024 05:55
PRAHA (Ekolist) - Ohrožený druh bonobo, lidoop ze středoafrického deštného pralesa, má pověst tak trochu hipíka. Bonobové jsou známí jako mnohem mírumilovnější než jejich bojovní příbuzní šimpanzi. Žijí v matriarchálních společnostech, provozují rekreační sex a vykazují známky spolupráce uvnitř i vně svých bezprostředních sociálních skupin. Prostě pohoda.
(Celý text)
Portál MiSe Klima - nový digitální průvodce klimatickou změnou
28. dubna 2024 05:00
PRAHA (Ekolist) - Nový digitální průvodce nabízí široké veřejnosti veškeré informace o klimatických opatřeních, která pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu. Základ portálu tvoří jejich katalog, který byl sestaven pracovníky poradenských center financovaných v rámci projektu LIFE COALA. K dispozici jsou publikace, metodiky a knihy, kde lze získat bližší představu, jak opatření fungují.
(Celý text)
Jméno nově narozeného gorilího mláděte v Zoo Praha vybere bioložka Goodallová
28. dubna 2024 01:06
PRAHA (ČTK) - Jméno mláděte gorily nížinné, které se samici Kijivu narodilo předminulý týden v pražské zoologické zahradě, vybere slavná britská bioložka, znalkyně primátů a ochránkyně přírody Jane Goodallová. Jméno se lidé dozvědí v sobotu 11. května v zahradě v rezervaci Dja. Pohlaví nově narozené gorily zoo určí na základě testu DNA z trusu mláděte. ČTK to řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Uvedl, že podle vzhledu by nové mládě mohla být samička.
(Celý text)
Vranovskou přehradu čeká řada akcí, slaví 90 let od napuštění
28. dubna 2024 01:00
VRANOV NAD DYJÍ (ČTK) - Vranovskou přehradu na řece Dyji letos čeká řada akcí, 11. dubna totiž oslavila 90 let od napuštění. Za tu dobu se stala jednou z největších turistických destinací jižní Moravy. Kromě toho plní vodohospodářské funkce. Akce k oslavám zastřešuje destinační společnost ZnojmoRegion, která připravila s místními podnikateli i samosprávami výstavy, přednášky či exkurze do míst, kam se běžně nechodí. Přednášky se budou týkat například historie výstavby vodního díla, zániku obce Bítov či stavby nové stejnojmenné obce. Výstavy pak připomenou podobu krajiny a vesnic před stavbou, staré fotografie budou doplněné současnými.
(Celý text)
V Mladé Boleslavi budou mít na podzim první medovinu z městské včelnice
28. dubna 2024 00:59
MLADÁ BOLESLAV (ČTK) - Mladá Boleslav bude mít na podzim první medovinu z medu z městské včelnice. Loňský výnos medu byl dosud největší a činil poprvé od založení včelnice téměř 100 kilogramů. O šest včelstev v zahradě komunitního centra Klementinka se starají členové včelařského kroužku, zahajují jeho pátou sezonu. Stejně jako med i medovinu využije město k propagačním účelům, řekl ČTK Martin Weiss, který kroužek vede.
(Celý text)
Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za rok 2023 šest psů
28. dubna 2024 00:56
PRAHA (ČTK) - Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za loňský rok šest psů. Zasloužili si ho tím, že pomohli zachránit lidský život. Fenka velkého knírače Terezka našla po zemětřesení v Turecku v sutinách ženu, německý ovčák Ajax ze Slovenska zachránil, rovněž po zemětřesení v Turecku, sedm lidí v troskách domů a fena jorkšírského teriéra Kája zachránila život svému pánovi při epileptickém záchvatu. Čivava Diana pak pomáhá svému majiteli na invalidním vozíku se záchvaty a působí jako asistenční pes a německý ovčák Rapp našel ztraceného muže se zdravotními problémy, který byl v bezvědomí. Pořadatelé ankety dnes v Praze rozdávali ceny psím hrdinům počtrnácté.
(Celý text)
Osm jihočeských projektů se letos přihlásilo do národní ekologické soutěže Adapterra Awards
28. dubna 2024 00:52
(ČTK) - Osm projektů z jižních Čech je letos přihlášených do ekologické soutěže Adapterra Awards, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství. Pět jich je v kategorii Krajina, tři v kategorii Sídla. Budou soupeřit s dalšími 69 projekty. Letošní novinkou je udělení Ceny Jihočeského kraje, který se stal regionálním partnerem soutěže a který tak navíc ocení jihočeské projekty, řekla mluvčí Nadace Partnerství Andrea Křivánková. Krajské i národní výsledky vyhlásí organizátoři na podzim.
(Celý text)
V olomoucké zoo se narodilo mládě hrabáče kapského, pavilon je uzavřen
28. dubna 2024 00:47
OLOMOUC (ČTK) - Mládě hrabáče kapského se na začátku dubna narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce, která o tato zvířata pečuje od roku 2017. Zatím odchovala dvě jejich mláďata. Péče o narozeného hrabáče je náročná. Zoo dočasně uzavřela pavilon, v němž tyto africké savce chová. Samice i ošetřovatelé tak mají klid a mohou se společnými silami o potomka postarat. Pokud bude odchov úspěšný, tak malého hrabáče návštěvníci zoologické zahrady uvidí ve výběhu zhruba za tři týdny, sdělila mluvčí zoo Iveta Gronská.
(Celý text)
Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky na stavění máje a pastvu ovcí
28. dubna 2024 00:19
UHERSKÉ HRADIŠTĚ (ČTK) - Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky ve středu 1. května na stavění máje a pastvu ovcí. Tradiční prvomájový program zahrnuje také ukázky práce s pasteveckým psem, stříhání ovcí, folklorní vystoupení nebo dílničky pro děti, sdělila za organizátory Hana Maděričová.
(Celý text)
Seznam Zprávy: Precheza dostala za únik oxidu siřičitého novou pokutu
27. dubna 2024 21:23
PŘEROV (ČTK) - Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) novou pokutu. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Podle jeho informací má Precheza zaplatit půl milionu korun. Firma se může odvolat, případ by pak řešilo ministerstvo životního prostředí (MŽP).
(Celý text)
Tažní koně předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa
27. dubna 2024 21:13
OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Čtrnáct tažných koní předvádělo dnes lidem v brdských lesích šetrné vyvážení pokácených stromů z těžko dostupného lesního terénu. Vojenské lesy a statky (VLS) tak ukazovaly přírodě blízké hospodaření, které zavádějí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Soutěžní trať vedla posádkovým cvičištěm Jince, které se mimořádně otevřelo veřejnosti.
(Celý text)
Vychuchol pyrenejský připomíná krtka i ptakopyska. Španělští experti se ho snaží zachránit před vymřením
27. dubna 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělská vláda i Mezinárodní svaz ochrany přírody zintenzivnily snahy o záchranu nepříliš známého živočicha, který vypadá trochu jako krtek, trochu jako potkan a trochu jako ptakopysk a žije už jen v několika málo oblastech severu Španělska a Portugalska či jihu Francie. Jmenuje se vychuchol pyrenejský a k životu potřebuje čisté bystřiny. Právě proto mu možná už do deseti let hrozí vymření, informoval tento týden deník El País.
(Celý text)
Drony vyvinuté na ČVUT pomáhají s mapováním znečištěných vodních ploch
27. dubna 2024 13:07
(ČTK) - Drony vyvinuté na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) pomáhají s přesnějším a rychlejším mapováním znečištěných vodních ploch, hledáním sinic a odpadků. Dokážou to ve spolupráci s autonomně řízenými loděmi. Skupina multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT představila v pondělí své výsledky u břehů vodní nádrže Orlík.
(Celý text)
Dotační hřebík do rakve přírodě šetrnému zemědělství
27. dubna 2024 05:42
PRAHA (Ekolist) - Evropský parlament 24. dubna podpořil návrh Evropské komise radikálně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz ze zemědělských dotací v rámci Společné zemědělské politiky.
(Celý text)
Dotační hřebík do rakve přírodě šetrnému zemědělství
27. dubna 2024 05:42
PRAHA (Ekolist) - Evropský parlament 24. dubna podpořil návrh Evropské komise radikálně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz ze zemědělských dotací v rámci Společné zemědělské politiky.
(Celý text)