PRAHA (Ekolist) - Rozhovor s tiskovým mluvčím Danielem Cao ze spolku Obránci zvířat (OBRAZ) o kampani za prosazení zákazu kožešinových chovů a o přístupu Evropy k zákonům na ochranu zvířat.

Kampaň za zákaz kožešinových farem od roku 1999 vedla Svoboda zvířat, OBRAZ rozjel svou kampaň v roce 2015. Spolupracovali jste spolu?

Svoboda zvířat svojí kampaní usilovala o zákaz kožešinových farem více než 17 let a za to jim patří uznání. Nicméně spolek OBRAZ převzal svým vznikem v roce 2015 zásadní iniciativu a významnou měrou se nakonec zasloužil o prosazení zákona zakazujícího kožešinové farmy. Spolupráce byla z důvodu odlišných představ o některých taktických krocích kampaně - bohužel - celkem minimální. Neradi se ale srovnáváme s organizacemi stejného zaměření – nepokládáme je za konkurenci, ale za své spojence. Jde nám o dosažení cíle, a ten máme přece společný.

Schválení zákazu kožešinových farem označujete za velký úspěch. V čem je to tak výjimečné? Novely zákonů se přijímají neustále...

Zákaz celého podnikatelského odvětví v rámci zákona je skutečně něco, co se žádné neziskové organizaci u nás myslím nepodařilo. Většině dobrovolnických organizací se nedaří zkoordinovat své úsilí tak, aby byly schopny dosáhnout určitého dlouhodobého cíle v podobě změny zákonné úpravy. Vedení kampaně je velmi náročná věc z pohledu strategie, PR, schopností lidí, financování a zapojení dobrovolníků. Může se zadrhnout ve spoustě věcí. Rád bych také zdůraznil, že spolek OBRAZ nebyl financován z veřejných zdrojů ani jedinou korunou. Naší síla spočívá v odhodlání dobrovolníků.

Vyzkoušejte si, jaké to je žít v kleci!

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | OBRAZ - Obránci zvířat

V čem spočívala kampaň?

Vytvořili jsme razantní kampaň s jasným cílem a využili pro to všechny legitimní prostředky, počínaje demonstracemi, zveřejňování autentických záběrů z farem, mediálními výstupy, exhibičními akcemi jako byla krvavá módní přehlídka a nebo měsíc v kleci, aktivním nasazením dobrovolníků a zapojením veřejnosti do našich akcí. Důležité bylo neustálé vyjednávání s politiky, účast na schůzkách se zákonodárci a předkládání kvalitních a odborných argumentů. Byla to kombinace dobré organizace, podpory společnosti, odborných poznatků a know-how vedení dobrovolnické organizace.

Veřejnost byla svědkem různých demonstrací. Jak se dá kombinovat aktivismus, který u nás často nebývá přijímán kladně, a debata na odborné úrovni?

Aktivismus a lobbying je legitimní demokratický prostředek pro dosažení celospolečenské změny. Exhibiční akce působí spíše na veřejnost, ale daly signál i politikům, že jsme v naší kampani odhodlaní dotáhnout ji do konce. Člověk, který se zavře do klece, je ochoten obětovat svoje peníze, čas a pohodlí. To je jasný signál, že kampaň myslíme vážně a nepolevíme. Čím více sympatií společnosti jsme měli, tím více nám poslanci byli ochotni naslouchat. Jen díky tomu jsme jim mohli prezentovat i odborné argumenty. Jedno bez druhého by nefungovalo.

Jak probíhala vyjednávání v parlamentu?

Debaty při přijetí zákona zakazujícího kožešinové farmy v dolní i horní komoře byly opravdu vášnivé. Během celého procesu ale nikdo nezpochybňoval, že bychom se měli ke zvířatům chovat eticky. Konflikt byl mezi zájmem na ochranu zvířat a zájmem na zachování svobody legálního podnikání, které je také ústavně chráněno. Řešilo se, jestli by mělo dojít k úplnému zákazu, nebo jen zlepšení podmínek v chovných stanicích, což jsme odmítali. Jsme přesvědčení o tom, že není možné vyhovět etologickým potřebám divokých zvířat a zároveň vést rentabilní podnikání.

Krvavá módní přehlídka

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | OBRAZ - Obránci zvířat

Co se týká politické podpory, tak změnu zákona prosazovalo ČSSD a TOP09. Největší odpor kladlo ANO. Jak se vám nakonec podařilo získat jejich podporu?

Politická podpora zákazu se našla napříč celým politickým spektrem. Je pravdou, že zpočátku byl poslanecký klub ANO většinově proti nám. Spolek OBRAZ proto vyvinul na poslance hnutí ANO veřejný apel skrze akci „Výzva Babišovi“, zapojilo se více než 5000 lidí za pouhé dva dny. Zároveň jsme s poslanci ANO diskutovali naše odborné argumenty. A podařilo se nám je přesvědčit, aby nám dali souhlas. Považuji to za jeden z klíčových milníků kampaně, protože právě hnutí ANO připravovalo zásadní pozměňovací návrhy zákona, který by zákaz zcela zmařily nebo učinily z chovatelů ze dne na den bezdůvodně multimilionáře.

Schválením zákona dojde k uzavření chovů, nicméně dovoz kožešinových výrobků je stále povolen.

Ano, zákaz chovu nezakáže dovoz zboží. To může učinit pouze EU. Zákaz chovu je ale první dílčí krok k zákazu celoevropskému. Dnes na úrovni EU platí nařízení, které zakazuje výrobu, import, export a prodej kožešin ze psů a koček. Tím se celý evropský trh pro výrobky z psích a kočičích kožešin uzavřel. Snažíme se dosáhnout toho, aby došlo k zákazu ve většině zemí EU a následně získat nařízení zakazující totéž pro kožešiny v celé Evropě.

Přečtěte si článek Obránci zvířat zveřejnili drsné záběry ze zabíjení kožešinových zvířat. A apelují na Babiše

Dojde-li k uzavření farem u nás a v Evropě, přesune se chov jinam. Co s tím?

Bohužel nemůžeme ovlivňovat zákony v Asii, kde mohou panovat ještě horší podmínky. Jsme však schopni zabránit spolupodílení se na týrání kožešinových zvířat alespoň v EU. Nicméně si myslíme, že pokud celý svět uvidí, že Evropa zakázala kožešiny, bude to mít vliv na celosvětový trh. Doufám, že budeme inspirací pro ostatní části světa a celý módní průmysl.

V Evropě podobný zákaz či výrazná omezení schválilo 10 zemí. Není to málo?

Problematika kožešinových farem je aktuální otázkou v posledních odhaduji dvaceti let. Někde probíhalo přijetí zákazu rychle, jinde pomaleji. Vždy záleží na morální vyspělosti společnosti a individuálních faktorech dané země, od velikosti aktivistické scény až po sílu společenských tradic. V některých zemích jsou zákazy přímé, jinde nepřímé. Výsledek 10 evropských zemí, kde zákaz v určité formě existuje, je zásadní číslo pro Evropu. Prokazuje tendenci směřování k celoevropskému zákazu.

Zatímco u nás došlo k zákazu, ve Švýcarsku se upravily podmínky chovu. Jak takové podmínky fungují?

Jedná se o zákaz nepřímý. Nastavili tak náročné podmínky pro podnikatele, že dnes ve Švýcarsku neexistuje jediná farma. Žádný chovatel není schopen požadavkům dostát a zároveň mít rentabilní podnikání.

Kožešinové farmy jsou minulostí.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | OBRAZ - Obránci zvířat

Jak budou kompenzováni podnikatelé, kterým budou farmy uzavřeny?

Mimo jiné dostanou jednorázový finanční příspěvek na snížení dopadu zákazu jejich podnikání, zákon umožňuje i další kompenzace, například pokud by chovatel měl nesplacené závazky z podnikání. Ministerstvo zemědělství, které se k chovatelům staví velice vstřícně, jim může dále nabídnout jednorázové dotace dle svého uvážení.

Je spravedlivé, aby byli chovatelé odškodněni například za marně vynaložené náklady, nicméně výše kompenzované částky byla při projednávání zákona bodem střetu. Ministerstvo nejprve navrhovalo nepřiměřeně vysokou částku v přepočtu 150 milionů Kč, nakonec se ale dojednala kompenzace ve výši reálných nákladů a ztrát, odhadem v řádu několika milionů korun.

Kde je pro kožešinové výrobky největší odbyt? Absolutní většina známých značek se totiž hlásí k tomu, že kožešiny nepoužívají (viz seznam na stránkách Fur Free Retailer).

Nevíme, kdo přesně kožešiny z českých farem kupuje, ale většina z nich končí zřejmě v zahraničí, protože kožešiny se obchodují na mezinárodních aukcích. Po vydražení je používají módní návrháři. Jsou to luxusní módní doplňky, používané nejen pro výrobu kožichů, ale i pro límce na bundách a na botách.

Snažíte se nějak ovlivnit i tento byznys?

Největší důraz jsme dali na legislativní stránku, ale apelujeme i na stranu poptávky. Nejdůležitější je zákaz znemožňující vytvoření primární nabídky, poptávka se pak přizpůsobí tomu, co je na trhu dostupné. Pokud dojde k celoevropskému zákazu, tak nabídka v EU plošně zanikne a evropská poptávka se přeorientuje na kožešinové substituty, nebo zčásti zanikne.

Co zákaz farem podle vás vypovídá o naší společnosti?

Podle posledních statistik výzkumu veřejného mínění se 83 % Čechů vyjádřilo, že si přeje zákaz kožešinových farem. Navazujeme tím na celkový trend vnímání zvířat v ČR a ve světě. Od roku 2014 v právním řádu ČR již nepovažujeme zvířata za věci, ale jako cítící živou bytost, která má své zájmy a potřeby. Rád bych zde citoval poslance Robina Böhnische, jednoho z navrhovatelů zákona zakazujícího kožešinové farmy, který v senátní rozpravě k novele vyslovil velmi trefnou pointu, že náš zákon na ochranu zvířat proti týrání je hrůzným seznamem toho, co ještě se zvířaty můžeme dělat.

Co jsou ty hrůzné věci?

Zákon na ochranu zvířat proti týrání totiž paradoxně stanovuje spoustu nelogických výjimek, pro které můžeme určitá méně preferovaná zvířata plošně zabíjet a podrobovat neetickému zacházení.

Zákaz chovu kožešinových zvířat se vám povedlo prosadit. Co vás čeká nyní?

Čeká nás pravděpodobně prověření jeho ústavnosti před Ústavním soudem. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezprecedentní zákon, kdy u nás ještě nikdy nebylo celkově zakázáno podnikatelské odvětví, domnívám se, že chovatelé a senátoři se pokusí tento zákon napadnout. Jsem však přesvědčen, že Ústavní soud zváží naše pečlivě připravené argumenty a uzná, že zákaz je ústavně konformní. Rádi bychom tyto zkušenosti z kampaně využili pro podporu snažení podobných organizací v zahraničí a zejména v EU – chceme přece dosáhnout zákazu celoevropského. Doufám, že nás bude následovat například Slovensko.

Jaká je situace tam?

Na Slovensku zákaz kožešinových farem není legislativně zakotven a podle mých informací tam farmy jsou. Aktivistická scéna a celá společnost bohužel ještě není připravená na to, aby zákaz v blízké době proběhl. Na Slovensku se až teprve nedávno změnilo právní vnímání zvířat jako živých a cítících bytostí, nikoliv věcí. Na druhou stranu tam brzy prosadí zákaz vystupování divokých zvířat v cirkuse, což se nám ještě nepodařilo.

A pokusíte se o to? Je to jedna z možných další kampaní, které spolek OBRAZ zvažuje.

Jaké nejbližší kroky do budoucna hodláte podniknout?

Máme několik rozpracovaných variant, paralelně s kožešinovými farmami jsme se věnovali i problému množíren, kde bychom chtěli pokračovat. Ale v tento okamžik nejsem schopný upřesnit další kampaně.

Líbí se Vám rohovor? Přispějete na další?

Částka Kč       Váš e-mail  

Veronika Gregušová

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2500491

PRAHA (Ekolist) - Se zázračnými metodami je vždycky potíž. Často se rodí z chvályhodných pohnutek, nabízí potřebné řešení a slibují fantastické výsledky. Svým závazkům ale jen málokdy dostojí. S odstupem času se to ukazuje i u tzv. Miyawakiho lesů. Když jim lesk nedodává PR těžkého průmyslu, nejsou zdaleka tak zářivé.
(Celý text)

Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – směrnice CSRD
29. dubna 2024 05:16

PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, a v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti. Evropská unie (EU) se snaží situaci sledovat a částečně řešit pomocí tzv. greendealu, jehož součástí je „zelený“ reporting, v rámci kterého musí již od roku 2018 přes šest tisíc podniků v EU vykazovat svůj „zelený“ přístup. Od prosince 2022 se pak díky novým pravidlům nefinančního reportingu číslo takto povinně reportujících, a tedy i hodnocených, podniků v EU zvýšilo na více než 50 tisíc. A další tisícovky až desetitisíce podniků do systému hodnocení zapadnou díky svým obchodním vztahům. Je proto nejvyšší čas se podívat, co se od těchto podniků skutečně očekává, aby nejen přežily, ale zajistily i svůj rozvoj. Proto byl připraven tento článek, který shrnuje vybrané části evropského nařízení o taxonomii EU a standardů pro reporting o udržitelnosti dle směrnice CSRD, z pohledu environmentálních otázek v oblasti hospodaření s vodou.
(Celý text)

MŽP chce více podporovat dřevostavby z programu Nová zelená úsporám
29. dubna 2024 01:12

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo ministerstvo.
(Celý text)

Plán nakládání s odpady v Jihomoravském kraji závisí na brněnské spalovně, míní opozice
29. dubna 2024 01:00

BRNO (ČTK) - Zastupitelé Jihomoravského kraje na svém posledním zasedání schválili aktualizaci plánu odpadového hospodářství s výhledem do roku 2035. Dokument musí být v souladu se strategií České republiky, počítá například s navýšením recyklace komunálních odpadů na 65 procent. Opoziční zastupitelé upozornili na to, že splnění cílů Jihomoravského kraje je závislé na rozvoji brněnské spalovny.
(Celý text)

Turista na Špicberkách dostal vysokou pokutu za to, že se moc přiblížil k mroži
29. dubna 2024 00:59

(ČTK) - Turista z Polska při návštěvě norského arktického souostroví Špicberky dostal pokutu přes 1100 dolarů (téměř 26 000 Kč) za to, že se až moc přiblížil k mroži. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Na Špicberkách platí přísný zákaz přibližovat se k volně žijící zvěři. Incident se stal nedaleko Longyearbyenu, nejseverněji položeném městečku na světě s více než 1000 stálých obyvatel. Místní uvědomili úřady, když si všimli, jak se turista snaží dostat k mroži po ledové kře.
(Celý text)

Dobrovolníci sází staré odrůdy v lokalitě U Trojice v Pardubicích
28. dubna 2024 22:42

PARDUBICE (ČTK) - Přírodní lokalitu U Trojice v Pardubicích ozvláštnily další staré odrůdy ovocných stromů. Před dvěma lety začali dobrovolníci opuštěné a zanedbané místo uklízet a proměňovat, aby se z něj stal lesní park. Dnes tam sázeli hrušně a jabloně. ČTK to řekl Vítězslav Haupt z Okrašlovacího spolku U svaté Trojice.
(Celý text)

Mráz měl negativní vliv také na lesy. Buky, duby i jedle částečně pomrzly
28. dubna 2024 19:12

OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Mráz, který zasáhl Česko v minulých dnech, bude mít kromě ovocných stromů a révy vinné negativní vliv také na lesy. Čerstvě rašící pupeny buků, dubů i jedlí, tedy citlivějších dřevin, jsou spálené, řekl ČTK Petr Macháček z hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Vinou mrazů také nebude výrazný semenný rok, jak lesáci předpokládali, málo ploch se přirozeně obnoví. Na masivní semenné roky dubů a buků se může čekat dalších sedm let, naopak třeba smrky plodí pravidelně.
(Celý text)

Pastva skotu přinesla ptačímu parku u Dubňan pestrost, těší ornitology
28. dubna 2024 14:15

DUBŇANY (ČTK) - Do ptačího parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se díky pastvě uherského skotu začaly vracet vzácné druhy rostlin, mizí naopak náletové dřeviny či nepůvodní zlatobýl. Pastva má podle ornitologů, kteří se o lokalitu starají, také významně pozitivní efekt na druhovou pestrost.
(Celý text)

Bonobové nejsou zas tak mírumilovní, jak jsme si mysleli
28. dubna 2024 05:55

PRAHA (Ekolist) - Ohrožený druh bonobo, lidoop ze středoafrického deštného pralesa, má pověst tak trochu hipíka. Bonobové jsou známí jako mnohem mírumilovnější než jejich bojovní příbuzní šimpanzi. Žijí v matriarchálních společnostech, provozují rekreační sex a vykazují známky spolupráce uvnitř i vně svých bezprostředních sociálních skupin. Prostě pohoda.
(Celý text)

Portál MiSe Klima - nový digitální průvodce klimatickou změnou
28. dubna 2024 05:00

PRAHA (Ekolist) - Nový digitální průvodce nabízí široké veřejnosti veškeré informace o klimatických opatřeních, která pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu. Základ portálu tvoří jejich katalog, který byl sestaven pracovníky poradenských center financovaných v rámci projektu LIFE COALA. K dispozici jsou publikace, metodiky a knihy, kde lze získat bližší představu, jak opatření fungují.
(Celý text)

Jméno nově narozeného gorilího mláděte v Zoo Praha vybere bioložka Goodallová
28. dubna 2024 01:06

PRAHA (ČTK) - Jméno mláděte gorily nížinné, které se samici Kijivu narodilo předminulý týden v pražské zoologické zahradě, vybere slavná britská bioložka, znalkyně primátů a ochránkyně přírody Jane Goodallová. Jméno se lidé dozvědí v sobotu 11. května v zahradě v rezervaci Dja. Pohlaví nově narozené gorily zoo určí na základě testu DNA z trusu mláděte. ČTK to řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Uvedl, že podle vzhledu by nové mládě mohla být samička.
(Celý text)

Vranovskou přehradu čeká řada akcí, slaví 90 let od napuštění
28. dubna 2024 01:00

VRANOV NAD DYJÍ (ČTK) - Vranovskou přehradu na řece Dyji letos čeká řada akcí, 11. dubna totiž oslavila 90 let od napuštění. Za tu dobu se stala jednou z největších turistických destinací jižní Moravy. Kromě toho plní vodohospodářské funkce. Akce k oslavám zastřešuje destinační společnost ZnojmoRegion, která připravila s místními podnikateli i samosprávami výstavy, přednášky či exkurze do míst, kam se běžně nechodí. Přednášky se budou týkat například historie výstavby vodního díla, zániku obce Bítov či stavby nové stejnojmenné obce. Výstavy pak připomenou podobu krajiny a vesnic před stavbou, staré fotografie budou doplněné současnými.
(Celý text)

V Mladé Boleslavi budou mít na podzim první medovinu z městské včelnice
28. dubna 2024 00:59

MLADÁ BOLESLAV (ČTK) - Mladá Boleslav bude mít na podzim první medovinu z medu z městské včelnice. Loňský výnos medu byl dosud největší a činil poprvé od založení včelnice téměř 100 kilogramů. O šest včelstev v zahradě komunitního centra Klementinka se starají členové včelařského kroužku, zahajují jeho pátou sezonu. Stejně jako med i medovinu využije město k propagačním účelům, řekl ČTK Martin Weiss, který kroužek vede.
(Celý text)

Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za rok 2023 šest psů
28. dubna 2024 00:56

PRAHA (ČTK) - Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za loňský rok šest psů. Zasloužili si ho tím, že pomohli zachránit lidský život. Fenka velkého knírače Terezka našla po zemětřesení v Turecku v sutinách ženu, německý ovčák Ajax ze Slovenska zachránil, rovněž po zemětřesení v Turecku, sedm lidí v troskách domů a fena jorkšírského teriéra Kája zachránila život svému pánovi při epileptickém záchvatu. Čivava Diana pak pomáhá svému majiteli na invalidním vozíku se záchvaty a působí jako asistenční pes a německý ovčák Rapp našel ztraceného muže se zdravotními problémy, který byl v bezvědomí. Pořadatelé ankety dnes v Praze rozdávali ceny psím hrdinům počtrnácté.
(Celý text)

Osm jihočeských projektů se letos přihlásilo do národní ekologické soutěže Adapterra Awards
28. dubna 2024 00:52

(ČTK) - Osm projektů z jižních Čech je letos přihlášených do ekologické soutěže Adapterra Awards, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství. Pět jich je v kategorii Krajina, tři v kategorii Sídla. Budou soupeřit s dalšími 69 projekty. Letošní novinkou je udělení Ceny Jihočeského kraje, který se stal regionálním partnerem soutěže a který tak navíc ocení jihočeské projekty, řekla mluvčí Nadace Partnerství Andrea Křivánková. Krajské i národní výsledky vyhlásí organizátoři na podzim.
(Celý text)

V olomoucké zoo se narodilo mládě hrabáče kapského, pavilon je uzavřen
28. dubna 2024 00:47

OLOMOUC (ČTK) - Mládě hrabáče kapského se na začátku dubna narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce, která o tato zvířata pečuje od roku 2017. Zatím odchovala dvě jejich mláďata. Péče o narozeného hrabáče je náročná. Zoo dočasně uzavřela pavilon, v němž tyto africké savce chová. Samice i ošetřovatelé tak mají klid a mohou se společnými silami o potomka postarat. Pokud bude odchov úspěšný, tak malého hrabáče návštěvníci zoologické zahrady uvidí ve výběhu zhruba za tři týdny, sdělila mluvčí zoo Iveta Gronská.
(Celý text)

Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky na stavění máje a pastvu ovcí
28. dubna 2024 00:19

UHERSKÉ HRADIŠTĚ (ČTK) - Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky ve středu 1. května na stavění máje a pastvu ovcí. Tradiční prvomájový program zahrnuje také ukázky práce s pasteveckým psem, stříhání ovcí, folklorní vystoupení nebo dílničky pro děti, sdělila za organizátory Hana Maděričová.
(Celý text)

Seznam Zprávy: Precheza dostala za únik oxidu siřičitého novou pokutu
27. dubna 2024 21:23

PŘEROV (ČTK) - Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) novou pokutu. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Podle jeho informací má Precheza zaplatit půl milionu korun. Firma se může odvolat, případ by pak řešilo ministerstvo životního prostředí (MŽP).
(Celý text)

Tažní koně předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa
27. dubna 2024 21:13

OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Čtrnáct tažných koní předvádělo dnes lidem v brdských lesích šetrné vyvážení pokácených stromů z těžko dostupného lesního terénu. Vojenské lesy a statky (VLS) tak ukazovaly přírodě blízké hospodaření, které zavádějí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Soutěžní trať vedla posádkovým cvičištěm Jince, které se mimořádně otevřelo veřejnosti.
(Celý text)

Vychuchol pyrenejský připomíná krtka i ptakopyska. Španělští experti se ho snaží zachránit před vymřením
27. dubna 2024 19:20

MADRID (ČTK) - Španělská vláda i Mezinárodní svaz ochrany přírody zintenzivnily snahy o záchranu nepříliš známého živočicha, který vypadá trochu jako krtek, trochu jako potkan a trochu jako ptakopysk a žije už jen v několika málo oblastech severu Španělska a Portugalska či jihu Francie. Jmenuje se vychuchol pyrenejský a k životu potřebuje čisté bystřiny. Právě proto mu možná už do deseti let hrozí vymření, informoval tento týden deník El País.
(Celý text)

Vychuchol pyrenejský připomíná krtka i ptakopyska. Španělští experti se ho snaží zachránit před vymřením
27. dubna 2024 19:20

MADRID (ČTK) - Španělská vláda i Mezinárodní svaz ochrany přírody zintenzivnily snahy o záchranu nepříliš známého živočicha, který vypadá trochu jako krtek, trochu jako potkan a trochu jako ptakopysk a žije už jen v několika málo oblastech severu Španělska a Portugalska či jihu Francie. Jmenuje se vychuchol pyrenejský a k životu potřebuje čisté bystřiny. Právě proto mu možná už do deseti let hrozí vymření, informoval tento týden deník El País.
(Celý text)