Proč si německá vědkyně vybrala město v tak kulturně i prostorově vzdáleném místě? Helmholtzovo centrum pro environmentální výzkum se rozhodlo věnovat adaptaci velkých měst na změny klimatu v Asii, Africe a Latinské Americe. A protože Krellenbergová měla v oblasti kontakty, rozhodla se do výzkumu zapojit.
Zaměření na města je logické. Ve městech už dnes žije na 60 procent lidské populace a do budoucna se předpokládá, že ve městech bude žít lidí čím dál víc. Města sama jsou změnou klimatu ovlivňována, ale také klima sama ovlivňují. A podle Kerstin Krellenbergové je jasné, že města se budou muset na klimatické změny adaptovat. Její výzkum v Santiagu de Chile měl německým výzkumníkům zodpovědět otázku, jak takové adaptace ve městě s více jak sedmi miliony obyvatel může vypadat v praxi.
Hlavní překážkou adaptace měst na klimatické změny je podle Krellenbergové složitost celého záměru. Z povahy věci jde o záležitost, která se týká řady různých profesí, řady různých odborů různých úřadů a celé řady aktérů, kteří k tématu adaptace města na klimatickou změnu přistupují s nejrůznější motivací (či demotivací). Je potřeba sladit různé dokumenty, politiky a strategie tak, aby si neodporovaly, ale vzájemně se doplňovaly a podporovaly. A jedna z nejtěžších věcí pak je tyto adaptační strategie uvést do života, prosadit je v reálné politice. Najít odpovědné lidi, kteří navrženým plánům vdechnou život.
Jaké vlastně je Santiago de Chile? Město leží ve velmi suché oblasti. A předpoklad je, že do budoucna bude město kvůli klimatické změně ještě sušší a teplejší. Důležitý rys města je ale sociodemografický. V Santiagu de Chile jsou jak lidé neuvěřitelně bohatí, tak také lidé neuvěřitelně chudí. A každé této společenské vrstvy se klimatické změny dotknou nějak jinak.
Bohatí lidé se do budoucna mohou obávat hlavně srážek. Santiago de Chile je hodně suché místo, ale čas od času nějaké deště přijdou, a pak se z hor řine voda do města. A bohatí lidé si svá honosná sídla s oblibou stavějí právě na úbočí hor.
Na chudé lidi dopadne hlavně horko. Jejich obydlí nejsou zpravidla dostatečně stavebně odolná horku. A klimatizace pro chudé lidi také není dostupné řešení.
Kesrtin Krellenbergové a jejímu týmu se podařilo vytvořit pro město mapu rizik a návrhy na adaptační opatření. „Od politiků jsme ale vždy slyšeli, že aby mohli něco prosadit, potřebují konkrétní čísla a konkrétní opatření,“ říká Kerstin Krellenbergová. „Politik prostě chce mít na papíře, že do toho a toho roku musí být tolik a tolik nových zatravněných ploch, aby s tím dokázal pracovat. A tak jsme jim to vyzkoumali.“
Její tým nepřišel s žádným novým převratným řešení. Většinu věcí, které politikům předložil, už začínají být známé i v laické veřejnosti. Města musí umět využívat dešťovou vodu, vzrostlá zeleň funguje jako skvělé stínidlo a klimatizace, domy je potřeba stavět tak, aby se nepřehřívaly. A na to všechno je nutné myslet při nových investicích i při opravách.
Několikaletý výzkum ale ukázal, že velkou slabinou adaptačních snah je nezájem lidí se zapojit a podílet se na změně. A také neinformovanost a neznalost lidí. Průzkum mezi chudými obyvateli například ukázal, že prostě nevědí o tom, že v nedalekém parku je v době horka příjemněji, než v jejich rozpáleném obydlí.
„Další bolestí je krátkozrakost některých odpovědných lidí a politiků, neochota pustit se do projektů, které přinesou užitek až v budoucnu,“ říká Kerstin Krellenbergová. Problematické podle ní také je překonat sektorové myšlení a neochotu různých profesí spolu spolupracovat na řešení nějakého problému. "Ale jde to," říká Kerstin Krellenbergová.
Článek vznikl na základě přednášky Kerstin Krellenbergové, uskutečněné v rámci workshopu Společenské aspekty klimatické změny a lokální adaptace: klimatická změna a města, který pořádal Sociologický ústav Akademie věd ČR.
Martin Mach Ondřej
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2531370
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)
Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27
(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)
Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26
ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)
Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54
() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)
Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02
(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51
STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)
Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30
PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)
V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 07:07
PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)
Zajímají vás praktická řešení adaptace města na změnu klimatu? Přijďte na konferenci Urbanscapes Praha 21. - 22. května 2024
24. dubna 2024 05:40
() - Podoba a funkčnost městské krajiny a veřejných prostranství budou hrát klíčovou roli v adaptaci našich měst na přicházející změnu klimatu. Česká asociace pro krajinářskou architekturu za podpory Magistrátu hl. m. Prahy, ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT a společně s dalšími partnery proto připravila dvoudenní mezioborovou konferenci s mezinárodní účastí Urbanscapes Praha. Seznámíte se s nejnovějšími přístupy k řešení praktických problémů a výzev spojených s adaptací městské krajiny na klimatické extrémy. Dozvíte se více o naplňování strategie města na změnu klimatu a inspiraci pro vaši práci přinese řada ukázek konkrétních projektů vzniklých v Česku i zahraničí. Vybrány byly ty, na nichž pracují mezioborové týmy. Dobrou zprávou je, že bylo z čeho vybírat.
(Celý text)
Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)
Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43
PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)
Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
23. dubna 2024 23:20
BERLÍN (ČTK) - Za postříkání Braniborské brány barvou dnes třem klimatickým aktivistům soud v Berlíně vyměřil osmiměsíční podmíněné tresty. O rozsudku informovala agentura DPA, která připomíná, že trojice na jedné z nejvýznamnějších německých památek způsobila škodu ve výši přibližně 110.000 eur (2,8 milionu Kč).
(Celý text)
Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42
BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)
Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42
BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)