Jak název napovídá, meziplodiny se vysévají mezi dvěma hlavními plodinami, aby udržely nebo zlepšily podmínky v půdě. Jsou vybírány tak, aby rychle utvořily souvislou vrstvu porostu a zaručily účinnou ochranu půdy co nejdříve. Zpestřují škálu počtu druhů plodin pěstovaných na určitém poli a tím určují i kvalitu půdy.
Meziplodiny zakrývají půdu a tím snižují riziko eroze. Uloží živiny (zejména dusík) z půdy ve svém těle a zajistí tak jejich návrat do půdy ve chvíli, kdy rostlina odumře a rozloží se. Také chrání půdu před rozbahněním i před velkým výparem vody a zajistí tak zachování vláhy. Jsou dobrou obranou proti růstu plevelů. Některé typy, jako je třeba ředkev olejná, jsou účinné při potlačování chorob a škůdců.
Živý mulč a zelené hnojení
Pokud hovoříme o meziplodinách, je dobré zmínit také systém živého mulče. Ten tvoří posklizňové zbytky předplodiny a umrtvené nadzemní části meziplodin, kterými pokryjeme půdu. Tím zabráníme erozi, zlepšujeme agrofyzikální a biologické vlastnosti půdy a mulč svědčí i výnosům z plodin.
S meziplodinami souvisí i zelené hnojení. Jde o obohacování půdy o organickou hmotu, a to tak, že do půdy zapravujeme zbytky nadzemních částí meziplodin a současně se v půdě rozkládá i jejich kořenový systém. Meziplodiny na zelené hnojení zaoráváme co nejpozději na podzim. V zimním období se biomasa pomalu rozloží. Tento způsob hnojení především zvyšuje mikrobiologickou aktivitu, vytváří humus. Tam, kde se hospodaří bez živočišné výroby, se tímto způsobem nahrazuje hnojení chlévskou mrvou.
Meziplodiny mají různé úkoly
Aby to nebylo jednoduché, dělíme meziplodiny do několika skupin. Je to logické, protože každá plodina má jiné nároky, seje se nebo se sází v jinou dobu a jindy se i sklízí. Proto meziplodiny nelze popsat jednou poučkou a zasít je v jeden čas. To bychom pak se sklizní moc nepochodili.
Ozimé meziplodiny
Vyséváme je zpravidla v září, protože mají výbornou schopnost přezimování a chrání tak půdu na konci léta, během podzimu a brzy na jaře, ještě před vysazením hlavní plodiny. Zajišťují především krmivo pro živočišnou výrobu na jaro a začátek léta. Omezují růst plevelů a chrání před větrnou a vodní erozí. Uchovávají živiny pro hlavní plodinu. Protože se ozimé meziplodiny vysévají brzy na podzim, jsou jejich předplodiny ty, které se brzy sklízejí, jako jsou ozimá řepka, ozimý ječmen nebo rané brambory.
Mezi nejčastěji používané ozimé meziplodiny patří brukvovité pícniny (např. ozimá řepice), ozimé žito, jílek mnohokvětý, tritikále, pšenice ozimá nebo směsky s ozimou vikví.
Výběr následných plodin po těchto meziplodinách je ovlivněn podmínkami oblasti. Především je to kukuřice na siláž a na zelené krmení, řepa, mrkev, proso, hořčice, hrách na lusky, pozdní zelí, krmná kapusta a jednoleté pícniny.
Letní meziplodiny
Ty používáme v létě a na podzim. Slouží jako doplňkový zdroj objemných krmiv, ale hlavně k ochraně půdy a zlepšení jejích vlastností posklizňovými zbytky nebo zaoráním na zelené hnojení. Letní meziplodiny vyséváme po brzy sklizených hlavních plodinách, jako jsou rané brambory, raná zelenina, obilniny. Často vyséváme směsi dvou až tří plodin, které dorůstají do různé výšky, abychom využili vegetační prostor a dosáhli vyššího výnosu kvalitní biomasy. Proto volíme plodiny jako hrách setý, slunečnici, kukuřici, vikev, bob obecný, svazenku vratičolistou, ředkev olejnou ad.
Meziplodiny strniskové
V Česku tento typ patří k nejvyužívanějším, někdy je řazen do kategorie meziplodin letních. Sejeme je ke konci července nebo začátkem srpna. Nemají tak velkou produkci biomasy jako letní kategorie, ale jsou velmi dobré pro zelené hnojení. Vhodné plodiny jsou ty, které vyrostou za krátkou dobu, tedy asi za 7 týdnů. Patří sem hořčice bílá, pohanka jedlá, sléz krmný, kříženci brukvovitých plodin, svazenka vratičolistá nebo řepka ozimá. Strniskové meziplodiny jsou oblíbené, protože umí zadržet dusík, potlačují choroby a škůdce, regulují výdrol, omezují plevel a můžeme je použít na zelené krmení a hnojení.
Meziplodiny podsevové
Zakládáme je na podzim nebo na jaře do porostu kulturních rostlin. Můžeme je použít jak do plodin s úzkými řádky, tak do širokořádkových plodin. Mají pozitivní vliv na půdu, protože vytvářejí větší množství zbytků a kořenů po sklizni. A zjednodušují přípravu, která proběhne společně s přípravou pro hlavní plodinu. Navíc jde o ekonomicky nejvýhodnější zelené hnojení. Tyto plodiny mají pomalý počáteční růst, jejich hlavní růst začne až po sklizni hlavní plodiny. Jako příklad uvedeme jílek jednoletý, jílek italský, jetel plazivý a jetel zvrhlý, komonici bílou a tolici dětelovou. Nejčastěji se pro tento podsev používají směsi těchto plodin.
Jarní meziplodiny
Označujeme jimi brzy sklizené pícniny, které slouží jako krycí pro podsevy jetelovin.
Článek je převzat ze serveru Žít krajinou.
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2533639
19. dubna 2024 12:25
PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
19. dubna 2024 12:23
HOLOVOUSY (ČTK) - Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
(Celý text)
Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05
(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30
(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)
Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09
(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)
Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích
18. dubna 2024 18:55
ZNOJMO (ČTK) - Okresní soud ve Znojmě potrestal trojici mužů za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích na Znojemsku, jeden trest je nepodmíněný, jeden podmíněný a jeden peněžitý. Jakub Krnáč, kterého přivedla eskorta, dostal pravomocně tříletý nepodmíněný trest vězení. Jde však o souhrnný trest, muž je již ve vězení za nesouvisející věc. V případě zbylých obžalovaných rozhodnutí není pravomocné. Na zacházení se zvířaty na jatkách upozornil před dvěma lety zveřejněnými záběry spolek Zvířata nejíme. Zaměstnanci jatek na nich při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.
(Celý text)
Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
18. dubna 2024 18:54
ZLÍN (ČTK) - Město Zlín se potýká s přemnoženými hlodavci, zejména nutriemi, které ničí břehy. Snahu magistrátu o snížení populace především nutrií a potkanů dlouhodobě narušují lidé, kteří nerespektují zákaz krmení, sdělil ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer.
(Celý text)
Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
18. dubna 2024 13:55
(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51
PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)
Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49
(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)
Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05
PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)
Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02
CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)
Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17
PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11
PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)
Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39
PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)
MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
18. dubna 2024 01:18
(ČTK) - Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
(Celý text)
MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
18. dubna 2024 01:18
(ČTK) - Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
(Celý text)