Všiml jsem si správně, že trend naších zim v posledních letech je takový, že sněhové pokrývky ubývá? Že jsou sušší zimy, když to tak řeknu?
Zimy nemusí být nutně sušší. Ale je pravda, že v našem regionu sněhové pokrývky ubývá, což prokazují údaje z klimatologických stanic, které jsou v případě sněhu dostupné zhruba od 60. let minulého století.
Z dlouhodobého hlediska je to způsobeno změnami klimatu, nicméně v případě posledních několika let sehrál roli také fakt, že zimy byly relativně sušší a teplejší. Třeba zima 2014 byla na sníh velmi chudá především proto, že bylo velmi málo srážek.
Někdy může v zimě být srážek dostatek, ale vyšší teploty způsobí, že místo sněhu padá déšť. To je příklad zimy 2007. Srážek tehdy bylo tolik, kolik je pro dané období typické, jen kvůli vysokým teplotám vzduchu padaly ve formě deště. Sněhu tedy bylo extrémně málo, a to především v nadmořských výškách pod 1000 m nad mořem.
A jaké jsou dopady, když místo sněžení prší?
Může se to například projevit ve změně stavu zásob podzemních vod, které pak mohou obzvláště v létě chybět a prohlubovat období sucha. Také se to může projevit na biotě, která je sněhem chráněná před největšími mrazy.
Občas se hovoří o tom, že dešťová voda je znečištěná, v minulosti u nás pršely dokonce kyselé deště. Týká se to i sněhu?
Sněhové vločky jsou vlastně krystalky ledu, které vznikly z malých kapiček vody za pomocí tzv. kondenzačních jader. Těmi jsou především krystalky mořské soli, zrnka prachu, pylů a podobně. Ale jsou to i různé nečistoty či aerosoly, které pocházejí z průmyslových emisí. Ty mají nižší pH, a tedy i srážky z nich mohou být kyselé.
U sněhu to je podobné. Dnes už ale tento problém není z daleka tak významný jako v minulosti.
Vy se věnujete posuzování rizik spojených se sněhem. Co přesně zkoumáte?
Důležité téma, kterému se věnuji, jsou dopady změn klimatu na sníh a odtok. S kolegy nás zajímá, co můžeme do budoucna očekávat například z hlediska množství sněhu. A následně jaké důsledky s sebou tato změna zásob sněhu nese, například změnu odtoku vody z území během roku či změnu četnosti a extremity povodní a suchých období.
S tím souvisí i to, že se snažíme popsat, co všechno ovlivňuje ukládání a tání sněhové pokrývky v různých lokalitách. Například jakou roli hraje vegetace. V zimě se v korunách jehličnatých stromů zadržuje docela významné množství sněhu. A část tohoto sněhu z korun stromů sublimuje zpátky do atmosféry, a tedy se už dále neúčastní tání a odtoku vody z území.
Co tedy můžeme čekat do budoucna se sněhovou pokrývkou?
Jak je patrné z dlouhodobých měření, atmosféra se postupně otepluje. A teplota vzduchu má zásadní vliv na to, jestli srážky, které z atmosféry vypadávají, mají podobu deště, nebo sněhu. V regionu střední Evropy můžeme očekávat, že srážky budou stále častěji vypadávat ve formě deště a sněhu se bude akumulovat méně.
To nutně neznamená, že celkové srážky budou menší. V našem regionu se předpokládá, že celkový úhrn srážek se významně měnit nemusí. Jen budou mít jinou podobu, bude méně sněžit a více pršet.
Nejenom ta česká. I v Alpách se změny sněhu projeví silně. Předpokládá se, že do konce století bude v nižších polohách sněhová pokrývka spíše ojedinělá. Ohrožena jsou všechna lyžařská střediska pod zhruba 2000 metrů nad mořem. Ta buď zaniknou, nebo budou muset zásadním způsobem změnit rozsah umělého zasněžování. Ale i vysoko položená střediska se umělému zasněžování nevyhnou.
Zároveň, kromě menšího množství sněhu, můžeme také očekávat postupné zkracování zimní sezóny. Říká se, že z ekonomického hlediska je pro lyžařské areály nutné, aby lyžařská sezóna trvala alespoň sto dní. Do budoucna se dá spolehnout na to, že takto dlouhé sezóny ve většině současných středisek nebudou.
Dneska se u nás zasněžuje už asi na všech sjezdovkách. Jaké dopady má technický sníh?
Technický sníh má jiné vlastnosti než normální sníh. Kvůli tomu, že vzniká jiným způsobem než klasická sněhová vločka. Ta vzniká krystalizací přechlazené vodní kapky, a pak se postupně zvětšuje, jak se jednotlivé krystalky spojují do vločky. Důležitým faktorem u vzniku vločky je čas. Zatímco umělý sníh vzniká v řádu sekund, u klasické sněhové vločky jde o hodiny.
Rozdíl je i v tom, že sněhová vločka vzniká od svého středu, které tvoří kondenzační jádro, směrem k okrajům a postupně roste. Umělý sníh vzniká jinak. Jsou to v podstatě velmi malé kapičky vody, které zjednodušeně řečeno mrznou od okraje směrem ke svému středu. Takže úplně obráceně. Vzniklý krystal je zaoblený, a výsledná sněhová pokrývka je sypká a připomíná písek.
Důsledkem je, že takový sníh má větší hustotu a větší tepelnou vodivost. Takže méně izoluje spodní vrstvy, méně brání promrznutí půdy. A to má velký dopad na biotu žijící v půdě pod sněhovou pokrývkou.
Zároveň tento sníh kvůli vyšší hustotě déle taje a tím lokálně mění hydrologický režim toků. Dochází k pomalejšímu a pozdějšímu tání.
Hraje roli i to, že pro umělý sníh se používá voda, která už v místě je? To není žádná dodatečná vláha z mraků, ale odněkud z místního toku…
Je to tak. Lyžařské areály někdy deklarují jako pozitivum, že akumulací vody z toku či z malých nádrží do sněhové pokrývky přispívají ke zdržení odtoku vody, která odtéká na jaře, kdy je jí více potřeba.
Lokálně to ale může být problém, protože se tím uměle mění distribuce vody v krajině. V zimě obecně bývá v tocích méně vody. Pokud z něj ještě beru vodu na zasněžování, může to působit problémy, například pro živočichy žijící v toku. Nicméně spotřeba vody rozhodně není taková, aby dokázala ovlivnit celorepublikovou spotřebu vody. Lokálně to ale vliv mít může, jak pro biotu, tak třeba pro místní zdroje pitné vody.
Zkoumáte i změny odtoku vody ze sněhu. Je to tak, že s nástupem teplejšího počasí víc hrozí povodně z tajícího sněhu?
Takto bych to asi neformuloval. Obecně lze říci, že klimatické změny povedou ke zvýšení extrémů, ať už půjde o povodně, nebo naopak o sucho.
Co se týče povodní ze sněhu, asi se může stát, že přijde rychlejší nástup jara a rychlé tání, nebo že v zimě přijde teplejší období a s ním deště, které urychlí tání sněhu. Na druhou stranu sněhu očekáváme v budoucnu méně, takže i jeho vliv na odtok a případné povodně se bude snižovat.
Úbytek sněhu může mít ale důležitější efekt na úbytek vody v letním období. Spolu se švýcarskými kolegy například zkoumáme, do jaké míry sníh ovlivňuje průtoky řek právě v létě. Sníh totiž efektivně doplňuje zásoby podzemní vody, která v létě tvoří většinu odtoku v řekách. Snažíme se tedy odpovědět na otázku, do jaké míry může sněhově chudší zima prohloubit suchá období v létě.
Roli zde hraje také fakt již zmíněného dřívějšího tání sněhu. Pokud se budeme bavit o Alpách, tak tam sníh roztává v květnu, ve vyšších místech až v červnu a červenci. A odtoky z tohoto tajícího sněhu ovlivňují průtoky i přes léto. Když ale tání nastoupí dřív, tak se posune i doba, po kterou sníh ovlivňuje průtoky řek v létě.
Tato změna samozřejmě bude mít své důsledky. V létě je potřeba hodně vody pro zavlažování, pro zásobování pitnou vodou lidem či pro průmysl. Zároveň je vegetační sezóna, takže i rostliny spotřebují velkou část dostupné vody. Čili voda nám pak může v létě chybět.
Dá se s tím něco dělat?
Ovlivnit samotnou příčinu změn, tedy oteplování, jde jen s velkým úsilím. Vyžaduje to především zásadní redukci emisí skleníkových plynů. A ta zase vyžaduje globální dohodu všech států, především těch, které mají emise nejvyšší. A jak z médií víme, takovéto dohody se rodí jen velmi těžko a zároveň nejsou všemi dodržovány.
Důležitou roli tedy hraje adaptace na změny, které již probíhají a které nás čekají. Jako příklad spojený se sněhovou pokrývkou mohu uvést její důležitost v doplňování přehrad. Vodohospodáři vědí, kolik sněhu se v jednotlivých povodích nachází a snaží se tuto vodu v přehradách zachytit, aby se dala využít v období, kdy ji je nedostatek. Je to věc, která je zároveň v rámci sezóny docela dobře predikovatelná, protože víme, kolik nasněžilo a kolik vody tedy může na jaře odtéci. Ale adaptačních opatření je celá řada, včetně mnoha přírodě blízkých opatření zvyšující retenci vody v krajině a je asi nad rámec našeho rozhovoru se jim dopodrobna věnovat.
Martin Mach Ondřej
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2536842
26. dubna 2024 17:10
BERLÍN (ČTK) - Ázerbájdžán, který letos hostí klimatickou konferenci OSN, bude hájit právo zemí produkujících ropu a plyn dále investovat do těchto odvětví. Řekl to dnes podle agentury Reuters ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podle něj svět fosilní paliva potřebuje. Na loňské klimatické konferenci státy schválily usnesení, v němž se zavázaly přispívat k postupnému odklonu od fosilních paliv s cílem dosáhnout v roce 2050 uhlíkové neutrality.
(Celý text)
Noční mrazy posledních dnů poškodily i polní plodiny, upozornili odborníci
26. dubna 2024 17:07
BRNO (ČTK) - Noční mráz, který se vyskytoval v noci na území Česka v minulých dvou týdnech, poškodil nejen ovoce a révu vinnou, ale také ozimou řepku i ozimé obiloviny a další polní plodiny. Extrémní průběh jarního počasí už se na polích projevil brzkým nástupem škůdců a také mimořádným rozsahem virové zakrslosti, vyplývá z informací, které dnes zveřejnili tvůrci webu AgroRisk na sociální síti X a odborníci na webu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ).
(Celý text)
Průzkum: Za polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem
26. dubna 2024 11:04
(ČTK) - Za více než polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem. Z toho šest jich ke znečištění planety přispívá z jedné čtvrtiny a s odstupem největší podíl má na tom společnost Coca-Cola. Zjistil to průzkum, jehož výsledky na svém webu zveřejnil britský deník The Guardian.
(Celý text)
Ve Skotsku bude vládnout menšinový kabinet. Kvůli sporům ohledně ochrany klimatu
26. dubna 2024 11:01
(ČTK) - Skotsko povede menšinový kabinet poté, co dnes premiér Humza Yousaf ukončil koaliční spolupráci se stranou Zelených kvůli sporu o cílech v oblasti ochrany klimatu. Krok, který je podle Yousafa v nejlepším zájmu Skotska, mu může zkomplikovat další vládnutí, píše agentura Reuters. Příští týden by se totiž mělo hlasovat o vyjádření nedůvěry Yousafovi a není vyloučené, že mu bude vyslovena.
(Celý text)
Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
26. dubna 2024 04:45
PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)
Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58
PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)
Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31
(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)
Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11
OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)
Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44
PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)
Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49
PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41
PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)
Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38
() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)
Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44
(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)
BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30
() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29
DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)
Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26
() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)