Co a proč chráníme?
Památný strom podle § 46, zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., může být vyhlášen na základě vlastností, které určují jeho jedinečnost, výjimečnost či vzácnost. Jde o speciální kategorii zvýšené právní ochrany dřevin, zejména stromů, které splňují podmínku mimořádné významnosti nebo jedinečnosti nad rámec parametrů a vlastností „běžné“ dřeviny. Kromě velikosti, vzrůstu a věku může mimořádná hodnota spočívat v aspektu ekologickém, estetickém, historickém, kulturním či duchovním a často se důvody ochrany mohou (ale nemusí) kombinovat. Památné stromy tak tvoří přesahové téma ochrany přírody a krajiny, které se dotýká řady navazujících oborů. V současnosti je v Ústředním seznamu ochrany přírody, který vede Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, evidováno více než 5300 objektů památných stromů. Jelikož lze památným stromem kromě solitérů vyhlásit i jejich skupiny a stromořadí, celkově požívá zvýšený stupeň právní ochrany přes 25 200 jedinců. Z hlediska zastoupení dominují domácí druhy lip a dubů, buky a jasany. Z cizokrajných druhů se nejčastěji setkáme s jírovci, platany a jinany. Výjimkou nejsou ani cedr libanonský, cedr atlaský, sekvojovec obrovský, liliovník tulipánokvětý, nahovětvec dvoudomý, korkovník amurský, ojedinělý je ořechovec pekanový. Raritou je několik případů, kdy jsou pro svůj vzrůst a stáří chráněny i keře a liány, např. brslen evropský, dřín obecný a břečťan popínavý.
Nejen solitéry, ale také skupiny a aleje
Až 20procentní podíl mají skupiny stromů a stromořadí. U skupin jde často o ucelený soubor stromů, který doplňuje a rozvíjí významné sakrální stavby a památkově chráněné objekty, včetně historických zahrad a parků. Jejich mimořádný význam tkví v historické, kulturní a duchovní hodnotě, na které se podílejí s vlastní stavbou, a podtrhují tak jedinečnou autenticitu prostoru. Celková hodnota většinou spočívá ve skupině jako celku, jednotlivé stromy nemusí samy o sobě vykazovat zvláštní parametry. Časté jsou i komponované skupiny stromů v parcích a historických zahradách, kde zpravidla dochází k souhře hodnot dendrologických, estetických, historických a biologických. Stromořadí pak nejčastěji zastupují lipové a dubové aleje, představující poslední stopy barokní krajinné struktury, ať už v podobě starých kočárových alejí, nebo jako doprovod křížových a poutních cest. V podhorských a horských oblastech tuto roli přebírají aleje javoru klenu a jasanu ztepilého. Mimořádný význam alejí často spočívá i v aspektu ekologickém, kdy v intenzivně využívané krajině představují jedinečné ostrovy biodiverzity. Příkladem jsou alej na Uhlířský vrch v Bruntále, Klokotská alej v Táboře nebo alej ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Dolní Hedeči u Králíků. Odlišným typem je březová Alej Maxe Švabinského v Podorlicku spojující Českou Třebovou a Kozlov. Pětikilometrová alej je výjimečná z hlediska kulturního. Připomíná pobyt a tvorbu významného českého malíře a grafika Maxe Švabinského, jenž se ve svých dílech inspiroval místní krajinou a souběžně reprezentuje ojedinělé stromořadí složené z břízy bělokoré, které zde dalo postupně vzniknout specifické mykologické lokalitě. Výběr druhu tady nejspíše nebyl náhodný, bříza se v dílech Švabinského objevuje často (např. Chudý kraj, rok 1900) a zároveň v období secese a symbolismu na přelomu 19. a 20. století platila za jeden z oblíbených přírodních motivů.
Ti nejmohutnější a nejstarší
Stromy úctyhodného stáří a vzrůstu se nejvíce přibližují vžité představě, jak má památný strom vypadat. Převážně jde o solitérní jedince, jimž volný prostor a nízká konkurence sousedních dřevin umožnily plně rozvinout habitus, dorůst mimořádných rozměrů a dožít se vysokého věku až k hranici biologické existence. Obzvláště stromy autochtonního původu (nejčastěji lípy a duby), jsou tak cenné i z důvodu uchování genetického bohatství. Častá bývá nižší výška než v lesích či porostech, ale o to větší mají mohutnost a rozložitost. Typické jsou rodové, hraniční a návesní stromy, stromy u starých hospodářských stavení, dále krajinné dominanty, zdůrazňující významný bod nebo rozcestí, či významné stromy v hradních a zámeckých areálech. Ukazatelem mohutnosti stromů je obvod kmene měřený ve výčetní výšce 130 cm, který u těch nejmohutnějších přesahuje 10 m. Na prvních třech příčkách kralují lípy velkolisté, a to Vejdova lípa v Pastvinách u Žamberku s obvodem kmene 1355 cm při výšce 14 m, Lukasova (Zpívající) lípa v Telecí u Poličky s obvodem 1197 cm při výšce 21 m a Sudslavická lípa ve Vimperku s obvodem 1188 cm při výšce 20 m. Z dalších druhů, které vynikají velikostí, lze uvést Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou s obvodem 1028 cm, jasan v Budkově s obvodem 802 cm, bartošovický platan u Studénky s obvodem 842 cm, topol černý u Nymburka s obvodem 766 cm nebo jilm v Bukovci u Jablunkova s obvodem 785 cm.
Jedinečné přírodní stanoviště
Staré a mohutné stromy často skrývají nenahraditelnou biologickou a ekologickou hodnotu, která u nich bývá, vedle velikosti a stáří, jedním z hlavních předmětů zvýšené právní ochrany. Představují unikátní biotop, na který jsou vázány organismy od hub a lišejníků přes rostliny až po bezobratlé i obratlovce, kterým stromy poskytují základnu pro zachování a rozvoj. Podstatná je přítomnost „mikro“ stanovišť v podobě dutin, trhlin, ploch se strženou kůrou, zlomů, pahýlů, silnějších suchých větví i mrtvého dřeva v různém stupni rozkladu. Vzhledem k nestabilní nosné struktuře bývají tyto stromy častěji ohrožovány rozpadem a pro jejich udržení a zachování výjimečných hodnot se přistupuje ke specifickým způsobům ošetření a zásahům, které jednak zajistí stabilitu a provozní bezpečnost a současně respektují vysoký biologický potenciál dřeviny. Jednou z technologií péče, obzvláště pokud jde o jedinou alternativu ke kácení stromu, je stabilizace do podoby torza a ojediněle i zabezpečení a bezzásahový režim již rozlomeného či padlého jedince, kdy výjimečná biologická hodnota i nadále přetrvává. Jde o křehká přírodní stanoviště, která představují jednu z nejohroženějších složek naší přírody, obzvláště pak v intenzivně využívané zemědělské krajině či v hospodářských lesích, kde je přirozená kontinuita biologicky cenných stromů problematická.
Stromy, co vyprávějí příběh a píšou dějiny
Mnoho památných stromů je spojeno s příběhem, ať už historicky doloženým, nebo jen tradovaným. Téměř vždy to ale dává stromu na jedinečnosti a originalitě, která ho odlišuje od ostatních dřevin, a i tím je splněná podmínka mimořádné významnosti. Památné stromy s počátky spadajícími do středověku jsou často spojovány s významnými osobnostmi, ponejvíce s Janem Žižkou nebo Karlem IV. Například Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou je tak nazýván proto, že se zde údajně Jan Žižka se svým vojskem připravoval k útoku na zdejší hrad. U Klokočovské (Královské) lípy měl v roce 1370 s družinou odpočívat Karel IV. a Svatováclavský dub ve Stochově byl prý zasazen přímo kněžnou Ludmilou při narození sv. Václava. Další stromy jsou spojeny s českou mytologií (např. Oldřichův dub v Peruci s příběhem o Oldřichovi a Boženě), bájeslovím, případně i ústní lidovou slovesností. Jiné památné stromy připomínají naše spisovatele (Svatopluk Čech, Adalbert Stifter, Karolina Světlá), malíře (Mikoláš Aleš, Max Švabinský), nebo politiky. Zajímavostí jsou rovněž stromy, které se staly svědky zániků či vysídlení obcí, v nichž byly někdejšími obyvateli vysazeny nebo zde přirozeně vyrostly z náletu a dnes jsou často jedinou připomínku již neexistujícího osídlení. Takový je příběh i nedávno vyhlášeného památného stromu v CHKO Slavkovský les Lípa v Krásné Lípě. Mohutná senescentní lípa s nízko nasazenou korunou připomíná zaniklou obec, která byla po druhé světové válce vysídlena. Ani zde ale není podmínkou, že strom – nositel příběhů – musí být nutně starý veterán. I stromy mladší mohou být výjimečně hodnotné z hlediska historie. V průběhu 20. století, ponejvíce v letech 1918/19 a 1968, byly hojně vysazovány stromy na paměť vzniku Československé republiky a k připomenutí demokratických hodnot. Zejména za výsadbami stromů kolem roku 1968 se leckdy skrývá silný lidský příběh, a to příběh o statečnosti, hrdinství a velké touze po svobodě. Na mnohé z nich se postupně zapomnělo, často došlo i k jejich pokácení. Ty nejvíce perspektivní ze znovuobjevených lze vyhlásit i jako památné.Bylo tomu tak např. v loňském roce u stromořadí České republiky v Říčanech u Prahy – sedm lip zde bylo vysazeno v roce 1968 k padesátiletému výročí vzniku Československé republiky a zároveň na protest proti obsazení Československa cizími vojsky 21. srpna.
Tradice i budoucnost
Ochrana mimořádně významných pamětihodných stromů má u nás dlouhou tradici, první obsáhlejší soupis takových stromů publikoval Jan Evangelista Chadt-Ševětínský už v roce 1913. Významnou roli měly dobrovolné a spolkové iniciativy (okrašlovací spolky) a spolupracovníci ochrany přírody v návaznosti na zákon o státní ochraně přírody č. 40/1956 Sb. V současné době zájem o problematiku památných stromů značně vzrostl, především pro jejich biologický a ekologický význam v krajině i v sídelních útvarech, vedle významu památných stromů jako esteticky hodnotných solitérů, úctyhodných starých velikánů či živých svědků minulosti a naší historie. Při výběru památných stromů a navrhování jejich ochrany je třeba postupovat velice uvážlivě a zhodnotit veškerá kritéria i širší souvislosti. Podstatné je především zvážit, jestli daný strom, skupina stromů nebo stromořadí skutečně naplňují požadavek mimořádné významnosti tak, aby institut památného stromu chránil jen zcela výjimečné dřeviny a neztratil na své jedinečnosti.
Článek je převzat z časopisu Ochrana přírody 5/2018.
Libor Sedláček
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2537619
26. dubna 2024 11:04
(ČTK) - Za více než polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem. Z toho šest jich ke znečištění planety přispívá z jedné čtvrtiny a s odstupem největší podíl má na tom společnost Coca-Cola. Zjistil to průzkum, jehož výsledky na svém webu zveřejnil britský deník The Guardian.
(Celý text)
Ve Skotsku bude vládnout menšinový kabinet. Kvůli sporům ohledně ochrany klimatu
26. dubna 2024 11:01
(ČTK) - Skotsko povede menšinový kabinet poté, co dnes premiér Humza Yousaf ukončil koaliční spolupráci se stranou Zelených kvůli sporu o cílech v oblasti ochrany klimatu. Krok, který je podle Yousafa v nejlepším zájmu Skotska, mu může zkomplikovat další vládnutí, píše agentura Reuters. Příští týden by se totiž mělo hlasovat o vyjádření nedůvěry Yousafovi a není vyloučené, že mu bude vyslovena.
(Celý text)
Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
26. dubna 2024 04:45
PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)
Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58
PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)
Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31
(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)
Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11
OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)
Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44
PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)
Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49
PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41
PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)
Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38
() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)
Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44
(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)
BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30
() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29
DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)
Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26
() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)