Odborná debata na téma „co s větrnými elektrárnami na konci jejich životnosti“ je fascinující v tom, že příznivci i odpůrci si na ní dokáží najít důkazy, která podpoří právě to jejich vidění světa. Argumenty obou stran ale trpí jistým nedostatkem: nakonec nikdo jistě neví, jak dobře nebo špatně to s odstraňováním větrných elektráren v budoucnu půjde a jestli je tedy na obzoru skutečný neřešitelný problém, nebo jen očekávatelná, ale stále solidně řešitelná výzva. Kde začít? Nejlépe u informace, že průměrná životnost jedné takové instalace na zužitkování síly větru se pohybuje mezi 20-25 lety.
Najdou se samozřejmě tací, kteří životnost větrných elektráren pozitivně nadhodnotí. A opravdu, v Kalifornii teď dosluhují exempláře první edice staré 35 let. Nebo naopak negativně sníží. Skutečně jsou tu i větrné farmy, které se odporoučely už po 14 letech provozu. Údaj o 20+ letech životnosti ale platí. V praxi to znamená, že většina na světě stojících větrných elektráren je dnes v polovině své životnosti a nikdo si není úplně jistý, co přijde dál. První vlaštovky v podobě rušení instalací zastaralých zkušebních prototypů totiž vypovídají jen málo o tom, na kolik přijde zrušení celé moderní větrné farmy. Asi nejvíc zkušeností s tím má zatím „větrná velmoc“ Dánsko.
Dánsko loni zrušilo 173 starých větrníků a nahradilo je 220 novými. Což je považováno za ideální nástupnický model. Když už jednou disponujete pozemkem (s pronájmem na 50-60 let) s vybudovanými základy, jeví se nejschůdnější zesílit a zmodernizovat existující výběhovou farmu a osadit ji na konci životnosti novými a výkonnějšími turbínami. Náklady na revitalizaci jsou v desítkách procent (30-40 %, ale i 80 %) původní instalace, ale velmi to záleží případ od případu. Zesilovat základy příbřežní elektrárny pochopitelně přijde dráž, než té pevninské.
Pesimistický extrém pak počítá s částkou 565 000 dolarů za každý megawatt výkonu zesílené a znovuoživené příbřežní větrné elektrárny. V případě osazení moderní 6 MW turbíny se tak dostáváme na cenu 3,4 milionů dolarů „od kusu“, což už dobře nevypadá. Ale co když nechcete nahradit vysloužilou farmu novou farmou?
Pak je na místě její kompletní rozebrání. Kdo to zaplatí? „Dnes na odstrojení a vyřazení elektrárny musíte mít plán a fond rezerv, už když chcete osadit turbínu,“ říká Jonas Pagh Jensen ze společnosti Siemens Gamesa RE, která patří k předním producentům technologie větrných elektráren. „Celý trh je již velmi regulovaný, ale dříve tomu tak vždy nebylo.“ Tím ale nenápadně připouští, že pár provozovatelů větrných farem už stačilo zkrachovat a zaniknout a jiní v raných počátcích celého trendu obnovitelných zdrojů rezervou pro likvidaci nedisponovali. Za ty bude teď muset odpovědnost převzít konkrétní stát. O jak velké procento instalací nyní bez majitele jde, se nepíše. A na kolik to přijde?
Čísla vycházející z rušení „historických“ větrných elektráren z osmdesátých let skutečně nejsou reprezentativní. Pro modernější typy, sahající do výšek od 75-150 metrů se dnes počítá s náklady kolem 200 000 dolarů (menší pak kolem 60 000 dolarů). Je to spíše hrubý průměr, který ne vždy odráží realitu konkrétního stanoviště (třeba hloubku betonových základů, které mají být odstraněny rovněž). Je to hodně nebo málo? Záleží na měřítku. Při 50 000 větrných elektrárnách v USA je současná odhadovaná suma na vyřazení z provozu 10 miliard dolarů. Rozebrat sedmatřicet příbřežních větrných farem Velké Británie by přišlo na částku ležící mezi 1,44-4,12 miliard eur.
Přitom v následujících šesti letech bude Německo potřebovat „rozebrat“ 10 000 ze svých 28 000 větrných elektráren a ve zbytku pevninské Evropy je dalších 77 000 větrníků, které jsou už také za polovinou životnosti. Co přijde potom?
V Evropě se původně ekonomicky prosazoval model, při kterém byla stará větrná elektrárna odstrojena, turbína i listy rotoru prošly technickou revizí a jako zboží z druhé ruky přeprodána do jiné země. Němci takhle odsunuli pár elektráren do Polska, zájem o ně jevilo i Rusko, země latinské Ameriky nebo Asie. Tenhle sekundární trh už je minulost. Jak trefně zmiňuje Novozélandská asociace pro větrné elektrárny, „moderní větrná turbína vám dnes dá 180x více elektřiny za polovinu pořizovacích nákladů, než kousky staré dvacet let.“ I těm nejchudším zemím tak vyjde laciněji pořídit si novou, než starou.
Je třeba dodat, že s rozebíráním příbřežních větrných elektráren se pojí jisté komplikace. V současnosti totiž nikdo nedisponuje dostatečnou kapacitou technických zařízení (jeřábových a vlečných lodí), které by jejich rozbor umožnily. Podobných specializovaných plavidel je skutečně málo, jsou primárně určeny ke stavbě dalších nových větrných elektráren. A jsou plně na léta dopředu vytížená. Pořizování odpovídající flotily by silně prodražilo náklady na rozebrání a proto s tím nikdo nepospíchá.
Samotná rozebrání pevninských větrných elektráren už tak problematická není. Navíc jsou z 80 % svého objemu recyklovatelné. A to ne jen teoreticky, ale prakticky: se stavebním betonem, ocelí, mědí nebo křemíkem zpracovatelé sekundárních surovin problém nemají. A těch zbývajících 20 %? To už je horší. Listy rotorů větrných elektráren jsou totiž povětšinou tvořeny uhlíkovými vlákny, kombinovanými s polyestery a termoplasty. A je to natolik kompaktní a provázaná směs, že je prakticky nerecyklovatelná. Prozatím je můžeme jen ukládat na skládky, nebo drtit a spalovat. Obě varianty jsou chápány jako „špatné“. Omezení kapacity skládek navíc v dohledné době první variantu znemožní a druhá je zdrojem nebezpečných spalin a toxického prachu. O jak velké množství odpadu tu vlastně jde?
V Evropě se superodolné a flexibilní listy rotorů větrných elektráren produkují ve velkém a ročně jich z továren vzejde okolo 300 000 tun (zhruba od roku 2012 jejich objem spíše roste). „To je asi největší současná výzva pro průmysl,“ říká Pagh Jensen. „Protože pro ně neexistuje trh a zatím nejsou vůbec recyklovatelné.“ S tím souhlasí i Michael Schneider, tiskový mluvčí recyklační společnosti Remondis „Listy větrných elektráren jsou úžasným příkladem toho, co se stane, když všechno podřídíte požadavku na odolnost, lehkost a flexibilitu,“ říká.
Větrné elektrárny, kterým se životnost chýlí ke konci, tak zatím nepředstavují zásadní problém pro životní prostředí. Opravdu jen zatím, protože jejich počet bude záhy strmě narůstat. Nakolik se podaří udržet jejich čistou bilanci a pověst skutečně funkčního a smysluplného zdroje obnovitelného zdroje energie, ukáže až budoucnost.
Radomír Dohnal
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2537916
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)
Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27
(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)
Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26
ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)
Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54
() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)
Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02
(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51
STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)
Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30
PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)
V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 07:07
PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)
Zajímají vás praktická řešení adaptace města na změnu klimatu? Přijďte na konferenci Urbanscapes Praha 21. - 22. května 2024
24. dubna 2024 05:40
() - Podoba a funkčnost městské krajiny a veřejných prostranství budou hrát klíčovou roli v adaptaci našich měst na přicházející změnu klimatu. Česká asociace pro krajinářskou architekturu za podpory Magistrátu hl. m. Prahy, ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT a společně s dalšími partnery proto připravila dvoudenní mezioborovou konferenci s mezinárodní účastí Urbanscapes Praha. Seznámíte se s nejnovějšími přístupy k řešení praktických problémů a výzev spojených s adaptací městské krajiny na klimatické extrémy. Dozvíte se více o naplňování strategie města na změnu klimatu a inspiraci pro vaši práci přinese řada ukázek konkrétních projektů vzniklých v Česku i zahraničí. Vybrány byly ty, na nichž pracují mezioborové týmy. Dobrou zprávou je, že bylo z čeho vybírat.
(Celý text)
Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)
Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43
PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)
Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
23. dubna 2024 23:20
BERLÍN (ČTK) - Za postříkání Braniborské brány barvou dnes třem klimatickým aktivistům soud v Berlíně vyměřil osmiměsíční podmíněné tresty. O rozsudku informovala agentura DPA, která připomíná, že trojice na jedné z nejvýznamnějších německých památek způsobila škodu ve výši přibližně 110.000 eur (2,8 milionu Kč).
(Celý text)
Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42
BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)
Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03
(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)
MŽP: Sedm projektů pro transformaci uhelných regionů čerpá evropské dotace
23. dubna 2024 19:02
PRAHA (ČTK) - Sedm projektů čerpá finanční podporu z evropských peněz v programu Spravedlivá transformace (OPTS), který se zaměřuje na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. K dispozici je v něm 39,4 miliardy korun, z toho 31,7 miliardy jde na aktuální výzvy. Odstraňování negativních dopadů odklonu od uhlí se týká v Česku Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Kupříkladu v Karviné vznikne ze staré konírny nové komunitní centrum a v Ústeckém kraji budou moderní řemeslné dílny pro vysokoškoláky. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) o tom dnes informoval novináře.
(Celý text)
Za přírodou do vyhlášených letovisek? Kypr, Řecko i Turecko vás nadchnou
23. dubna 2024 15:13
() - Dovolená proležená na pláži mezi stovkami dalších dovolenkářů - to nás, milovníky přírody táhne jen zřídka. I přesto vás do vyhlášených letovisek zveme, ale ne na pláž, nýbrž do přírody.
(Celý text)
Šíření kůrovce mají zabránit lapáky ze stromů na stojato i těch pokácených
23. dubna 2024 13:42
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Příchod chladného počasí v minulých dnech zastavil v lesích rojení škůdce kůrovce. Letos jej probudilo velmi teplé počasí na začátku dubna. První masivní rojení kůrovce lesníci očekávají v květnu. Hrozba kůrovcové kalamity je zatím malá, řekl Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy České republiky (LČR). Na obranu proti kůrovci lesníci státních lesů připravili asi 100 000 kusů lapáků z pokácených stromů a 13 000 feromonových lapačů.
(Celý text)
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
23. dubna 2024 10:40
(ČTK) - Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl ČTK Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
(Celý text)
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
23. dubna 2024 10:40
(ČTK) - Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl ČTK Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
(Celý text)