verze pro tisk
Podle myslivců tu někdo tajně vypouští vlky do přírody, dokázat to ale nemohou. Byť jeden případ tu je
12. prosince 2018 14:15
PRAHA (Ekolist) - Populace vlků se v ČR rozšiřuje uměle a vlci jsou záměrně do naší krajiny připouštěni. Myslí si to alespoň předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Jinak si podle něho nelze vysvětlit nenormální chování některých myslivci pozorovaných vlků. Ještě nedávno by takové tvrzení šlo zařadit do roviny nepodložených teorií. Janota však uvádí jeden konkrétní případ volně žijícího vlka, který zřejmě opravdu žil u lidí. Je jím nedávno chycená a utracená krkonošská vlčice.
Letos v srpnu našel krkonošský chovatel ovcí ve své ohradě nečekaného hosta. Mladou vystrašenou vlčici, která kvůli elektrickému ohradníku nedokázala sama z ohrady uniknout. Na svobodu se dostala až za pomoci lidí, ale neužila si jí dlouho. Nepodařilo se jí najít svou vlčí smečku, napadla psy a pak dokonce zaběhla do restaurace krkonošského hotelu. Zvíře bylo následně uspáno a převezeno do Safari parku ve Dvoře Králové, kde bylo v karanténě. A pro podezření na vzteklinu pak bylo utraceno.
Jak se následně ukázalo, vlčice vzteklinu neměla, ve své krvi měla proti této nemoci protilátky. Podle Jiřího Janoty z Českomoravské myslivecké jednoty je možný jen dvojí způsob, jak mohlo zvíře protilátky získat. Buď vakcínu sežralo v přírodě, nebo mu byla podána injekčně. Orální vakcíny se podle Janoty u nás používaly v minulosti, zejména jako prevence vztekliny u lišek, dnes už se ale tato metoda u nás ani u v sousedních zemích nepoužívá.
To potvrzuje i přírodovědec Petr Koubek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který se šelmám věnuje. „Ještě do roku 2011 byla velkoplošně prováděna orální vakcinace oslabeným virem vztekliny, který se přidával do masokostní moučky v plastových kapslích. Kapsle byly letecky vykládány do přírody jako návnada pro lišky a další šelmy,“ říká Koubek a potvrzuje, že dnes se již plošná vakcinace nepoužívá.
„Zbývá tedy možnost, že vlčici naočkoval člověk,“ říká Janota, a Koubek toto potvrzuje. O tom, kdo by mohl za vypuštěním vlčice (či jiných vlků) stát, však nechce Janota spekulovat. Důkazy žádné nejsou. „Každopádně je to příklad, proč je nutná registrace velkých šelem v zájmových chovech,“ dodává Janota.
Zůstává tu tedy otázka, jak se vlčice do přírody dostala. Kdo ji vypustil? Konkrétní odpověď nyní nemáme, ale obecnou odpověď nabízí Miroslav Kutal, koordinátor projektů na ochranu velkých šelem v Hnutí DUHA a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa na Mendelově univerzitě v Brně.
Podle něho měla vlčice protilátky proti vzteklině s největší pravděpodobností z očkovací vakcíny, která se používá pro psy. Chování vlčice bylo podle něho skutečně nestandardní a nález protilátek to potvrzuje. „Genetická analýza ukázala, že vlčice pochází ze středoevropské nížinné populace, z Polska. Nejpravděpodobnější je, že někdo vybral vlčí brloh, což je běžná praktika, popisovaná v myslivecké literatuře jako způsob hubení vlků,“ říká Kutal. Vlčici pak zřejmě nějakou dobu choval. A vlčice mu buď utekla, nebo ji onen člověk vypustil záměrně, protože třeba nezvládal chov vlků, který je dost náročný.
Jakub Kašpar z Krkonošského národního parku s takovým scénářem souhlasí. „Podle toho, co víme teď, se zdá nejpravděpodobnější, že vlčici někdo, nejspíš v Polsku, vypustil z chovu, nebo někomu z chovu utekla,“ říká Kašpar.
"Její malá plachost ale vůbec nemusela být způsobená předchozím kontaktem s lidmi. Mohla být způsobená stresem, vyhladověním, mládím. Mladí vlci bývají zvědaví," vysvětluje Kašpar důvody, proč první snahou ochránců přírody bylo vlčici vypustit na svobodu s tím, že podezření na vzteklinu vzniklo právě až po pozitivním výsledku krevních testů na protilátky.
Zůstává tu nicméně otázka, zda je vypuštění či útěk jednoho lidmi odchovaného vlka ojedinělý případ, nebo zda se jedná o soustavnou činnost.
Jiří Janota je přesvědčen o tom, že může jít o nahodilou činnost. Dokládá to několika pozorováními vlků, kteří vůbec nebyli plaší. Miroslav Kutal se naopak domnívá, že půjde o ojedinělý případ. A dokládá to tím, že na záběrech z fotopastí, které Hnutí DUHA v přírodě má, nebo z přímých pozorování tzv. Vlčích hlídek nevyplývá, že by tu bylo více vlků, jejichž chování by bylo nestandardní a které by nasvědčovalo tomu, že byli lidmi vypuštěni. „Nikde v Evropě neprobíhá žádná oficiální reintrodukce vlků, tyto projekty jsou velmi finančně a organizačně náročné, a těžko utajitelné. A v případě vlka dost zbytečné, vzhledem k jeho schopnosti přesunu na velké vzdálenost kolonizuje nové oblasti přirozenou cestou,“ dodává Kutal.
Jiří Janota v rozhovoru pro Svět myslivosti klade sugestivní otázku po tom, kde končí mláďata ze zájmových chovů vlků v České republice a jak je s nimi nakládáno. „Víme, že v současnosti existuje řada těchto chovů, a pokud vlčice vrhne tři až pět vlčat, je nutné se ptát, co se s nimi dál děje,“ říká Janota a dodává, že neexistuje důkaz, že by byli vlci vypouštěni do volné přírody. Nicméně je podle něho zarážející, jak se chovají někteří vlci v oblasti Ralska. A popisuje, jak žena vyfotila vlka v Národní přírodní rezervaci Břehyně – Pecopala při otevření stanu, v němž přespávala. Vlk seděl před jejím stanem. „Sám mám vlastní zkušenost, když jsem v roce 2014 při příjezdu do lesa v ranních hodinách spatřil při vystupování z automobilu vlka. Nechal mě vystoupit a popocházel směrem k automobilu. Po nějaké chvíli odběhl do mlaziny. Asi po pěti hodinách jsem projížděl stejným místem a vlka jsem tam znovu zahlédl. Opět si kladu otázku, zda se tak chová divoké zvíře,“ říká pro Svět myslivosti v dvojrozhovoru s Miroslavem Kutalem.
Vlk sražený autem u Mladé Boleslavi
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Debatu o záměrném vypouštění či nevypouštění vlků shrnuje Petr Koubek. Pokud by existovaly „množírny vlků“, jejichž jediným cílem by bylo vypouštění desítek odchovaných jedinců do přírody, pak by to byl podle něho velký problém. „Ale nevím o tom, že by něco takového bylo někde ve střední Evropě. A snad nic takového není ani v Česku,“ doufá Koubek.
(Odstavec doplněn 12.12.2018 ve 22:00) O tom, že by někdo vypouštěl vlky chované v zajetí do volné přírody, nemá ministerstvo životního prostředí žádné informace. Něco takového by bylo nelegální. Jak upřesňuje MŽP, vlk je jako zvláště chráněný živočich podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny chráněn ve všech svých vývojových stádiích. Je tedy zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje vlků, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Pokud fyzická osoba neprokáže, že zvíře získala legálně (tzv. zákonný původ), hrozí jí pokuta až 100 000 Kč.
Nicméně chov šelem je podle něho věc, která by se měla řešit. „V roce 2015, když jsme odevzdali Program péče o velké šelmy v ČR, jsme upozornili na skutečnost, že vůbec nevíme, zda a v jakém množství se u nás chovají vlci, rysi či medvědi. A pokud se rozmnožují, tak co se děje s přírůstky,“ vysvětluje Petr Koubek. „Za tři roky Ministerstvo životního prostředí ČR v otázce inventarizace chovů velkých šelem neudělalo vůbec nic“.
Dohled státu nad chovy velkých šelem by se podle informací z MŽP měl změnit. „Zpřísnění podmínek chovu vlků, jako tzv. zvířat vyžadující zvláštní péči, do značné míry řeší nyní Ministerstvem zemědělství připravovaná novela zákona o ochraně zvířat proti týrání,“ říká Ondřej Charvát z MŽP. „Další opatření, jako je právě zlepšení systému evidence chovů a sdílení informací mezi jednotlivými orgány státní správy, jež MŽP také řeší, bude například sdílení evidence se Státní veterinární správou. A tato opatření jsou zahrnuta také do připravovaného managementového plánu péče o vlka,“ říká Charvát.
Podle Petra Koubka, který se v roce 2016 jako autor podílel na plánu péče o vlka, připravovaná aktualizace neřeší aktuální stav. „Jeho poslední x té přepracování úředníky AOPK a MŽP je dokonalý úřednický text, který bude pravděpodobně pro myslivce, chovatele, obyvatele oblastí, kterých se daná problematika týká, a asi také Ministerstva zemědělství, nepřijatelný,“ varuje Koubek.
A dodává, že otázka vypouštění odchovaných vlků není to nejdůležitější, co se problematiky vlka týká, a má jen marginální význam. A na žádost Ekolistu připravil rychlý a stručný výčet témat, která jsou podle něj důležitější.
Vzteklina a my
V České republice byl v roce 2002 zaznamenán poslední případ vztekliny u lišky. Pokud je nějaké zvíře (liška, vlk, rys, srnec apod.) napaden virem vztekliny, pak vždy uhyne. Virus vztekliny se přenáší slinami, které se mohou dostat kousnutím do otevřené rány. Vzteklina patří také mezi velmi vážná onemocnění člověka (v některých částech Ruska a Mongolska má na svědomí ročně desítky obětí).
V současné době je vzteklina u člověka úspěšně léčena očkováním, ovšem jen tehdy, pokud přijde pacient k ošetření co nejdříve po pokousání. Jakmile propuknou první příznaky onemocnění, je nemoc neléčitelná, informuje Petr Koubek.
Martin Mach Ondřej
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2538173
Online diskuse
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)
Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27
(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)
Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26
ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)
Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54
() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)
Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02
(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51
STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)
Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30
PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)
V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 07:07
PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)
Zajímají vás praktická řešení adaptace města na změnu klimatu? Přijďte na konferenci Urbanscapes Praha 21. - 22. května 2024
24. dubna 2024 05:40
() - Podoba a funkčnost městské krajiny a veřejných prostranství budou hrát klíčovou roli v adaptaci našich měst na přicházející změnu klimatu. Česká asociace pro krajinářskou architekturu za podpory Magistrátu hl. m. Prahy, ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT a společně s dalšími partnery proto připravila dvoudenní mezioborovou konferenci s mezinárodní účastí Urbanscapes Praha. Seznámíte se s nejnovějšími přístupy k řešení praktických problémů a výzev spojených s adaptací městské krajiny na klimatické extrémy. Dozvíte se více o naplňování strategie města na změnu klimatu a inspiraci pro vaši práci přinese řada ukázek konkrétních projektů vzniklých v Česku i zahraničí. Vybrány byly ty, na nichž pracují mezioborové týmy. Dobrou zprávou je, že bylo z čeho vybírat.
(Celý text)
Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)
Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43
PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)
Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
23. dubna 2024 23:20
BERLÍN (ČTK) - Za postříkání Braniborské brány barvou dnes třem klimatickým aktivistům soud v Berlíně vyměřil osmiměsíční podmíněné tresty. O rozsudku informovala agentura DPA, která připomíná, že trojice na jedné z nejvýznamnějších německých památek způsobila škodu ve výši přibližně 110.000 eur (2,8 milionu Kč).
(Celý text)
Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42
BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)
Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42
BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)
Vypuštění vlci v Bavorsku: Proč je místo zastřelení prostě neuspí?