„Klimatologie je věda v pohybu, stále se učí a stále je pozadu,“ řekl v úvodní přednášce Oleg Suša, který působí na Filosofickém ústavu Akademie věd. Ve své přednášce nastínil některé sociologické aspekty klimatických změn, byť chvílemi by mohl posluchač mít pocit, že se Suša pustil jen do výčtu katastrofických scénářů.
Podle Suši si i laici uvědomují, že klimatická změna je složitý proces, že jde problém s globální komplexitou. A s tím je spojena i obtížnost vědeckého poznání. „Lidé očekávají, že věda bude předvídat. Jenže prognostika ohledně moderní civilizace a globálních problémů je obtížná,“ upozorňuje Suša. Dynamika komplexních systémů narůstá. Podle něho se to netýká jen poznání klimatické změny, podobně jsou na tom jiné environmentální problémy jako vymírání druhů, deforestace či obecně environmentální devastace.
Společnost podle něho klade na vědce požadavek, aby „dodali číslo“. Podle něho ale není v možnostech klimatologické vědy verifikovat, zda pro bezpečné přežití lidstva bude stačit oteplení jen o 1 °C, o 2 či 5. „Veřejnost a politici ale požadují racionální poznání, analýzy, prognózy. Něco, na základě čeho lze rozhodovat,“ upozorňuje Oleg Suša. Problém je v tom, že klimatologie toto neumí. Je to věda moderní doby, moderního vědění, které má jistotu nejistoty.
„Žádný z vědců není schopen přesné prognózy toho, jak bude. A to brzdí akci byrokracie a technokracie, které samy za sebe navíc nic měnit nechtějí,“ vykresluje situaci Suša. Rozhodovací procesy tak zpomalují reakci. Požadavky po pozitivním poznání a expertíze zahlcují a zpomalují vědu a tím se následně dál zpomaluje rozhodování politiků. Vzniká tak jakási organizovaná nezodpovědnost.
Podle jeho mínění je moderní společnost čím dál víc složitá, a proto i neschopná se adaptovat. A v mnoha ohledech se sama obrazně řečeno střílí do nohy. „Všichni chceme dýchat čerstvý vzduch. Všichni chceme jezdit autem,“ dává příklad Suša.
Podle Suši je problém dnešní doby, že Organizace spojených národů už nestačí na svou úlohu. „Kdysi to byla organizace na poli ochrany životního prostředí průkopnická, dnes tomu tak ale není. Chybí tu nějaké silné global governance body,“ uzavírá Suša.
O zpochybňování závažnosti změn klimatu, tedy o klimaskepsi, hovořil ve svém příspěvku Petr Vidomus z Filozofické fakulty UK. Podle jeho slov u nás klimaskeptické hnutí navázalo na starší, antienvironmentální názorové proudy. První přednášky s klimaskeptickým obsahem u nás začal pořádat think tank Centrum pro ekonomiku a politiku od roku 2001. Do povědomí široké veřejnosti se klimaskepsi podařilo dostat až s působením politika a pozdějšího prezidenta Václava Klause, který „úspěšně“ opanoval a zarámoval veřejnou debatu o klimatu. „Podle obsahové analýzy se v letech 2011 až 2014 stal hlavním mluvčím k tématu klimatu Václav Klaus,“ podotýká Petr Vidomus. Až s velikým odstupem mu sekundovat Martin Bursík, někdejší předseda Strany zelených a ministr životního prostředí.
Podle Vidomuse nahrávalo Václavu Klausovi to, že se mu dařilo stavět se do role racionálního člověka, vědce, který upozorňuje na jiné vědce, kteří se „zaprodali“ za evropské dotace. Jako vědec však při bližším pohledu neobstál, celá řada jeho vyjádření k tématu klimatu byla nepřesná. „Každopádně se Václavu Klausovi podařilo si klimatickou debatu přivlastnit,“ říká Petr Vidomus. Tématu se pak věnuje šířeji ve své knize Oteplí se a bude líp (recenzi si můžete přečíst zde)
O tom, že klimatická změna není jen výlučně vědeckým problémem, hovořil Arnošt Novák z Katedry sociální a kulturní ekologie FHS UK. Klimatickou změnu provází také vznik silných sociálních hnutí, která se stávají významným aktérem debat. Právě tato sociální klimatická hnutí (a nejde o jedno, ale řadu hnutí) vnášejí do veřejné debaty témata jako je sociální spravedlnost a demokratičnost přeměny společnosti na bezfosilní.
Sociální klimatická hnutí mají dlouhou historii, do politického lobbingu se pustila v devadesátých letech minulého století. „Jenže se ukázalo, že jen lobbing a systémová kritika nestačí, proto se na scéně objevují i přímé akce,“ říká Novák.
„Radikální přímé akce otvírají prostor pro další jednání,“ tvrdí Novák. A dokládá to na příkladu nedávného protestu v německém lese Hambach. „Už před šesti lety si tu pár bláznů vybudovalo domky ve větvích stromů, které mají být vykácené kvůli těžbě uhlí,“ popisuje Novák. „Pak se věci pohnou a najednou je na místě 50 tisíc lidí, kteří protestují proti další těžbě.“ Německý soud následně těžbu pozastaví do doby, než se vyřeší energetická koncepce.
„Výzkumnou lokalitou je Břeclavsko, konkrétně obec o asi 800 obyvatelích,“ říká Zandlová. „A zkoumám tu lokální porozumění suchu, jak se tu prosazují opatření proti suchu a hlavně jak se tu utváří představa o zvladatelnosti klimatické změny,“ líčí Zandlová.
Sucho podle jejího výzkumu není na jižní Moravě nějaká novinka. „Z kronik je patrné, že oblast byla vždy tradičně suchá,“ popisuje Zandlová. A také se tu vyskytovaly i několikrát ročně záplavy. A místní lidé se s tím při zemědělském využívání krajiny naučili žít. Nicméně s poválečným odsunem sudetských Němců došlo k velké ztrátě lokální paměti. Dalším významným zásahem bylo vybudování závlahového systému, regulace řeky Dyje a napuštění Novomlýnských nádrží.
Podle Zandlové se u místních drží představa, že v Dyji bude voda nezávisle na změnách klimatu. A že v posledku jde jen o efektivní management vody. Jinými slovy se problém sucha vyřeší tím, že se zvýší retenční kapacita Nových mlýnů.
„My tu máme vodovod, takže mě sucho nezajímá,“ řekl Zandlové jeden z obyvatel. Tento citát podle Zandlové ilustruje představu, ve které místní lidé žijí. Oddělují vodu v krajině a vodu z vodovodu jako dva nespojité, nesouvisející světy.
Důsledkem je, že sice místní vědí, že probíhá nějaká klimatická změna, ale do jejich každodenní praxe se to nepromítá. „My problém nemáme, protože tu je vodovod,“ dalo by se to shrnout. Podle Zandlové tak infrastruktura v podobě vodovodu a zavlažovacího systému ovlivňuje ochotu místních něco dělat. Například na různá opatření v krajině, která mají vést k její větší retenční schopnosti, se místní dívají skepticky. „Nádrž funguje, tak proč dělat něco víc?“
Martin Mach Ondřej
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2539203
PRAHA (Ekolist) - Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná. Je však nutné rozlišovat mezi „starými lesy“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá – zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.
(Celý text)
Výborný: Přísnější ochrana půdy pomůže navrátit do krajiny aleje a remízky
5. května 2024 01:54
PRAHA (ČTK) - Přísnější ochrana nejlepší zemědělské půdy, kterou tento týden schválili poslanci, pomůže do krajiny navrátit původní krajinné prvky, jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle ministra snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.
(Celý text)
Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
5. května 2024 01:05
VLADISLAV (ČTK) - Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam tento týden začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů, řekl Václav Křivan z této organizace.
(Celý text)
Nové zavlažovací vaky podpoří rozvoj kořenů u vzrostlých stromů v Brně
5. května 2024 00:50
BRNO (ČTK) - Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100 000 korun, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
(Celý text)
Královéhradecký útulek pro zvířata by se měl stát i centrem lesní pedagogiky
5. května 2024 00:49
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Útulek pro opuštěná zvířata v Hradci Králové by se měl v budoucnu stát také centrem lesní pedagogiky. Děti by v něm měly vedle chovu psů a koček poznat i život v lese, seznámit se s dravci a dalšími lesními zvířaty. Plánují to Městské lesy Hradec Králové, které útulek od letošního února provozují. Útulek, který nově nese jméno Azyl pro zvířata, již začal zavádět programy pro veřejnost. ČTK to řekl ředitel Městských lesů Milan Zerzán.
(Celý text)
Děčínská zoo chce ke svému 75. výročí vytvořit český rekord
5. května 2024 00:42
DĚČÍN (ČTK) - Děčínská zoologická zahrada si chce k 75. výročí vzniku nadělit vytvoření českého rekordu. Žádá proto návštěvníky, aby v den velkolepé oslavy, 11. května, dorazili v jakémkoliv tričku, na němž bude vyobrazený medvěd. Může jít o obrázek, fotografii, nášivku i vlastnoručně vytvořenou podobiznu, uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo má medvěda ve svém znaku. Její ikonou je medvěd kamčatský Bruno, který byl inspirací k rekordu a bude i hlavní hvězdou oslavy.
(Celý text)
Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22
LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)
Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)
Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34
(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17
(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)
Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10
(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43
PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)
Muzeum Semenec v Týně nad Vltavou otevřelo novou výstavu Labyrint
4. května 2024 00:19
TÝN NAD VLTAVOU (ČTK) - Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku si připomíná 30 let od vzniku areálu, ve kterém se zaměřují na přírodu. Na ploše čtyř hektarů nejprve v 90. letech vznikla záchranná stanice pro handicapovaná zvířata z volné přírody a v roce 2013 tam vybudovali přírodovědné muzeum. Ve středu 1. května otevřelo venkovní výstavu Labyrint. Nedávno vysázený kruhový labyrint z keřů doplní expozice koláží na téma knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, řekla ČTK provozovatelka muzea Semenec Barbora Šímová.
(Celý text)
Výborný: V Česku se letos kvůli mrazům sklidí 30 300 tun ovoce místo 138 000 tun
3. května 2024 21:42
PRAHA (ČTK) - V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to tento týden uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
(Celý text)
Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43
(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)
Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)
Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)