Prvními, kdo v Evropě stavěli rybníky, byli Římané. Na slovensko-maďarské hranici stavěli rybníky spíše na „uskladnění“ ryb než na jejich chov. Avšak stejně jako dnes se již tehdy zaměřovali téměř výhradně na kapra. Existuje dokonce teorie, že rybníky byly vyvinuty speciálně pro potřeby kapra. A dodnes s ním jsou neoddělitelně spojeny.
Výstavba rybníků určených k chovu ryb se k nám dostala ve 12. století. Chovem ryb se zabývaly především církevní řády. Ryba má v bibli výsadní postavení, je to také postní jídlo. Mniši je proto velmi často jedli.
Ve 12. a 13. století se k výstavbě přidala i šlechta a města. Výstavba u nás prodělala dvě vlny rozmachu. První byla za vlády Karla IV. Panovník výstavbu osobně podporoval a uvědomoval si komplexní přínos rybníků pro krajinu: „Pilně stavěti rybníků jednak aby bylo postaráno o hojnost ryb pro výživu lidu, dále pak aby se půda co možná využitkovala. Zejména aby se voda z bahnisek a močálů v nich mohla nashromažďovati a za účinku slunce a teplých větrů odpařovati a jako vodní pára na okolní rostlinstvo blahodárně působiti. Při náhlých přívalech přebytečnou vodu udržovati a jejich vody také k pohonům mlýnů a hamrů používati.“ Rybníky tak plnily více funkcí, než jenom chov ryb. Patří sem například vojensky strategická role, víceúčelná zásobárna vody, zdroj hnojiva a z dnešního hlediska především estetická hodnota.
Přestože rybníků stále přibývalo, trh s rybami ještě nasycen nebyl. Rozvoj však přerušily husitské války. Po jejich skončení v druhé polovině 15. a v 16. století se u nás rozmáhá podnikání a opět stoupá i míra výstavby rybníků. Toto období se označuje jako zlatý věk českého rybářství. V rybníkářství se angažují především šlechtické rody. Pernštejnové stavěli rybníky na Pardubicku a Poděbradsku, Rožmberkové proměnili v rybníkářskou oblast dnešní Třeboňsko.
Proč právě Třeboňsko?
Úspěch rybníkářství na Třeboňsku leží v neúspěchu zemědělství. Jižní Čechy mají nížinný charakter krajiny s velkými zdroji vody, která povětšinou neměla kam odtéct. Celá oblast byla z velké části pokryta močály nebo rašeliništi. Půda proto obecně nebyla moc úrodná a navíc její obdělávání vyžadovalo pole nejdříve odvodnit nebo jinak upravit. Taková investice se vracela jen velmi pomalu, i proto, že úroda z pole byla malá.
Rybníky v této situaci tvořily úžasnou alternativu. Stavěly se na zemědělsky víceméně bezcenné půdě, v místě, kde byl dostatek vody a prostoru. Velkou výhodou byl i terén, který zpočátku poskytoval spoustu míst, kde stačilo postavit velmi malou hráz a vytvořit tím velmi velký rybník. Rožmberkům tak stavba rybníků vytrhla trn z paty v podobě obrovských pozemků půdy, které do té doby nebylo možné zpeněžit.
Rožmberská podnikavost, ochota investovat a vhodný terén a podmínky tak umožnily, že v této specifické oblasti vzniklo během poměrně krátké doby obrovské množství rybníků, jejichž produkce přinejmenším výrazně ovlivnila evropský trh s rybami.
Třeboňské rybářství se zaměřovalo na chov tržních ryb, které vyžadují velké rybníky. Nelze však říci, že by se jednalo o promyšlený hospodářský tah, svou roli zde hrála ješitnost a prestiž, která se skrývala ve výstavbě stále větších rybníků. Mezi rybníky postavené spíše megalomansky než ekonomicky patří i dvě dnes asi nejznámější díla, tedy Svět a Rožmberk. Za oba můžeme děkovat ctižádosti třeboňských stavitelů.
Rybníkářství nezměnilo podobu krajiny jen výstavbou rybníků. K jejich napájení se budovaly kanály. Například Zlatá stoka je dlouhá 46 km a je označována za tepnu třeboňského rybníkářství. Později byl vybudován kanál Nová řeka, který spojoval řeky Lužnici a Nežárku. Nová řeka měla vyvážit přílišnou velikost Rožmberka tím, že odvede přebytek přicházející vody do řeky Nežárky.
Intensifikace
Za účelem vyšší produkce rybníka byla zaváděna různá opatření a ta měla v některých případech i vliv na ráz krajiny. Důležitým opatřením bylo například nařízení z počátku 18. století o odstupu lesa od rybníka. Mezi les a rybník se dostalo pole. Díky tomuto opatření byl rybník vystaven většímu slunečnímu záření a z obdělávané půdy tam proudilo více živin.
Na konci 18. a na začátku 19. století docházelo k postupnému úpadku rybníkářství. Trh se rybami nasytil. Postupem času vznikaly nové a nové rybníky nebo celé rybniční soustavy i v méně vhodných lokalitách nejen v Čechách, ale především na Moravě a v Německu. Česká ryba najednou nebyla schopná vyrovnat se konkurenci na zahraničních trzích a český trh byl příliš malý. Ceny kaprů se tak začaly snižovat a rybníky přestaly být výnosnou investicí.
Hospodáři se proti této situaci snažili bojovat zintenzivněním výroby, což spočívalo v potlačování letnění. Letnění je obdobou toho, když zemědělec nechá ležet půdu ladem. Půda si „odpočine“ a načerpá živiny potřebné pro zemědělské plodiny. Rybníky se kvůli vyšší produkci nenechávaly letnit, což mělo ale přesně opačný efekt, než ten zamýšlený: rybníky byly ještě méně produktivní – a krize se prohlubovala.
Mizení rybníků
Začátek 19. století přinesl mohutný rozvoj zemědělství. Najednou byl nedostatek obdělávané půdy a nevýdělečné rybníky se staly ideálním cílem pro její rozšíření. Vycházela oficiální prohlášení, že zemědělská půda by měla být všude tam, kde je to možné, protože je to ten nejefektivnější způsob hospodaření. Rybníky tak byly vypouštěny a zaorány.
Některé ale zůstávaly technicky neporušené, a proto mohly být opět po čase znovu napuštěny. To se stávalo především v Třeboni. Jak je možné, že opět právě Třeboň obstála v této situaci lépe než ostatní oblasti? Pravděpodobná příčina „úspěchu“ je stejná jako při jejich zakládání, tedy neúrodná půda. Zemědělství zde nebylo tak výnosné jako jinde, mnoho rybníků tak bylo uchráněno od zániku a u jiných se po letech zjistilo, že v této oblasti chov ryb přece jenom vynáší více.
Každopádně na rybníkářskou historii můžeme nahlížet jako na historický a hospodářský úspěch českých zemí na evropské úrovni.
Dan Heuer
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2541439
19. dubna 2024 19:32
(ČTK) - V Národním parku Podyjí na Znojemsku u Mašovic přibyla ke skupince divokých koní z Exmooru dvojice praturů, vypomůže se spásáním. Jde o mladé býky plemene Tauros, které odborníci zpětně šlechtí tak, aby se co nejvíce přiblížilo už vyhubenému praturovi. Lokalitu tak budou spásat dva druhy velkých kopytníků, což by podle ochránců přírody mělo přinést pestřejší prostředí, informovala organizace Česká krajina.
(Celý text)
Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru kvůli stavbě spalovny
19. dubna 2024 19:30
ČEPERKA (ČTK) - Obec Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru, která by zabránila vybudování velké spalovny komunálního odpadu na jejím katastrálním území. Záměr prosazuje elektrárna Opatovice, která by zařízením pro energetické využívání odpadu nahradila část výroby tepla a elektřiny z hnědého uhlí. Ministerstvo životního prostředí v lednu vydalo souhlasné stanovisko EIA o vlivu stavby na prostředí. Obyvatelé Čeperky záměr v září 2022 v referendu odmítli, plebiscit by se však letos na podzim mohl podle zákona opakovat.
(Celý text)
Botanická zahrada Praha představuje migraci tropických motýlů
19. dubna 2024 19:29
PRAHA (ČTK) - Botanická zahrada Praha v Troji nabízí opět výstavu exotických motýlů. Letošní ročník se zaměří na jejich migraci. Desítky druhů tropických motýlů mohou zájemci vidět od 19. dubna do 2. června ve skleníku Fata Morgana, a to denně kromě pondělí od 09:00 do 19:00. Součástí bude i panelová výstava o ochraně motýlů nebo výstava vyhynulých druhů.
(Celý text)
Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
19. dubna 2024 12:25
PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)
Ministerstvo životního prostředí podpoří ekocentra, chystá dotace 220 milionů korun
19. dubna 2024 12:24
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
(Celý text)
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
19. dubna 2024 12:23
HOLOVOUSY (ČTK) - Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
(Celý text)
Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05
(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30
(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)
Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09
(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)
Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích
18. dubna 2024 18:55
ZNOJMO (ČTK) - Okresní soud ve Znojmě potrestal trojici mužů za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích na Znojemsku, jeden trest je nepodmíněný, jeden podmíněný a jeden peněžitý. Jakub Krnáč, kterého přivedla eskorta, dostal pravomocně tříletý nepodmíněný trest vězení. Jde však o souhrnný trest, muž je již ve vězení za nesouvisející věc. V případě zbylých obžalovaných rozhodnutí není pravomocné. Na zacházení se zvířaty na jatkách upozornil před dvěma lety zveřejněnými záběry spolek Zvířata nejíme. Zaměstnanci jatek na nich při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.
(Celý text)
Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
18. dubna 2024 18:54
ZLÍN (ČTK) - Město Zlín se potýká s přemnoženými hlodavci, zejména nutriemi, které ničí břehy. Snahu magistrátu o snížení populace především nutrií a potkanů dlouhodobě narušují lidé, kteří nerespektují zákaz krmení, sdělil ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer.
(Celý text)
Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
18. dubna 2024 13:55
(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51
PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)
Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49
(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)
Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05
PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)
Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02
CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)
Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02
CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)