Prvními, kdo v Evropě stavěli rybníky, byli Římané. Na slovensko-maďarské hranici stavěli rybníky spíše na „uskladnění“ ryb než na jejich chov. Avšak stejně jako dnes se již tehdy zaměřovali téměř výhradně na kapra. Existuje dokonce teorie, že rybníky byly vyvinuty speciálně pro potřeby kapra. A dodnes s ním jsou neoddělitelně spojeny.
Výstavba rybníků určených k chovu ryb se k nám dostala ve 12. století. Chovem ryb se zabývaly především církevní řády. Ryba má v bibli výsadní postavení, je to také postní jídlo. Mniši je proto velmi často jedli.
Ve 12. a 13. století se k výstavbě přidala i šlechta a města. Výstavba u nás prodělala dvě vlny rozmachu. První byla za vlády Karla IV. Panovník výstavbu osobně podporoval a uvědomoval si komplexní přínos rybníků pro krajinu: „Pilně stavěti rybníků jednak aby bylo postaráno o hojnost ryb pro výživu lidu, dále pak aby se půda co možná využitkovala. Zejména aby se voda z bahnisek a močálů v nich mohla nashromažďovati a za účinku slunce a teplých větrů odpařovati a jako vodní pára na okolní rostlinstvo blahodárně působiti. Při náhlých přívalech přebytečnou vodu udržovati a jejich vody také k pohonům mlýnů a hamrů používati.“ Rybníky tak plnily více funkcí, než jenom chov ryb. Patří sem například vojensky strategická role, víceúčelná zásobárna vody, zdroj hnojiva a z dnešního hlediska především estetická hodnota.
Přestože rybníků stále přibývalo, trh s rybami ještě nasycen nebyl. Rozvoj však přerušily husitské války. Po jejich skončení v druhé polovině 15. a v 16. století se u nás rozmáhá podnikání a opět stoupá i míra výstavby rybníků. Toto období se označuje jako zlatý věk českého rybářství. V rybníkářství se angažují především šlechtické rody. Pernštejnové stavěli rybníky na Pardubicku a Poděbradsku, Rožmberkové proměnili v rybníkářskou oblast dnešní Třeboňsko.
Proč právě Třeboňsko?
Úspěch rybníkářství na Třeboňsku leží v neúspěchu zemědělství. Jižní Čechy mají nížinný charakter krajiny s velkými zdroji vody, která povětšinou neměla kam odtéct. Celá oblast byla z velké části pokryta močály nebo rašeliništi. Půda proto obecně nebyla moc úrodná a navíc její obdělávání vyžadovalo pole nejdříve odvodnit nebo jinak upravit. Taková investice se vracela jen velmi pomalu, i proto, že úroda z pole byla malá.
Rybníky v této situaci tvořily úžasnou alternativu. Stavěly se na zemědělsky víceméně bezcenné půdě, v místě, kde byl dostatek vody a prostoru. Velkou výhodou byl i terén, který zpočátku poskytoval spoustu míst, kde stačilo postavit velmi malou hráz a vytvořit tím velmi velký rybník. Rožmberkům tak stavba rybníků vytrhla trn z paty v podobě obrovských pozemků půdy, které do té doby nebylo možné zpeněžit.
Rožmberská podnikavost, ochota investovat a vhodný terén a podmínky tak umožnily, že v této specifické oblasti vzniklo během poměrně krátké doby obrovské množství rybníků, jejichž produkce přinejmenším výrazně ovlivnila evropský trh s rybami.
Třeboňské rybářství se zaměřovalo na chov tržních ryb, které vyžadují velké rybníky. Nelze však říci, že by se jednalo o promyšlený hospodářský tah, svou roli zde hrála ješitnost a prestiž, která se skrývala ve výstavbě stále větších rybníků. Mezi rybníky postavené spíše megalomansky než ekonomicky patří i dvě dnes asi nejznámější díla, tedy Svět a Rožmberk. Za oba můžeme děkovat ctižádosti třeboňských stavitelů.
Rybníkářství nezměnilo podobu krajiny jen výstavbou rybníků. K jejich napájení se budovaly kanály. Například Zlatá stoka je dlouhá 46 km a je označována za tepnu třeboňského rybníkářství. Později byl vybudován kanál Nová řeka, který spojoval řeky Lužnici a Nežárku. Nová řeka měla vyvážit přílišnou velikost Rožmberka tím, že odvede přebytek přicházející vody do řeky Nežárky.
Intensifikace
Za účelem vyšší produkce rybníka byla zaváděna různá opatření a ta měla v některých případech i vliv na ráz krajiny. Důležitým opatřením bylo například nařízení z počátku 18. století o odstupu lesa od rybníka. Mezi les a rybník se dostalo pole. Díky tomuto opatření byl rybník vystaven většímu slunečnímu záření a z obdělávané půdy tam proudilo více živin.
Na konci 18. a na začátku 19. století docházelo k postupnému úpadku rybníkářství. Trh se rybami nasytil. Postupem času vznikaly nové a nové rybníky nebo celé rybniční soustavy i v méně vhodných lokalitách nejen v Čechách, ale především na Moravě a v Německu. Česká ryba najednou nebyla schopná vyrovnat se konkurenci na zahraničních trzích a český trh byl příliš malý. Ceny kaprů se tak začaly snižovat a rybníky přestaly být výnosnou investicí.
Hospodáři se proti této situaci snažili bojovat zintenzivněním výroby, což spočívalo v potlačování letnění. Letnění je obdobou toho, když zemědělec nechá ležet půdu ladem. Půda si „odpočine“ a načerpá živiny potřebné pro zemědělské plodiny. Rybníky se kvůli vyšší produkci nenechávaly letnit, což mělo ale přesně opačný efekt, než ten zamýšlený: rybníky byly ještě méně produktivní – a krize se prohlubovala.
Mizení rybníků
Začátek 19. století přinesl mohutný rozvoj zemědělství. Najednou byl nedostatek obdělávané půdy a nevýdělečné rybníky se staly ideálním cílem pro její rozšíření. Vycházela oficiální prohlášení, že zemědělská půda by měla být všude tam, kde je to možné, protože je to ten nejefektivnější způsob hospodaření. Rybníky tak byly vypouštěny a zaorány.
Některé ale zůstávaly technicky neporušené, a proto mohly být opět po čase znovu napuštěny. To se stávalo především v Třeboni. Jak je možné, že opět právě Třeboň obstála v této situaci lépe než ostatní oblasti? Pravděpodobná příčina „úspěchu“ je stejná jako při jejich zakládání, tedy neúrodná půda. Zemědělství zde nebylo tak výnosné jako jinde, mnoho rybníků tak bylo uchráněno od zániku a u jiných se po letech zjistilo, že v této oblasti chov ryb přece jenom vynáší více.
Každopádně na rybníkářskou historii můžeme nahlížet jako na historický a hospodářský úspěch českých zemí na evropské úrovni.
Dan Heuer
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2541439
18. dubna 2024 13:55
(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51
PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)
Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49
(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)
Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05
PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)
Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02
CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)
Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17
PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11
PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)
Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39
PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)
MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
18. dubna 2024 01:18
(ČTK) - Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
(Celý text)
Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
18. dubna 2024 00:34
(ČTK) - Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. ČTK informaci získala z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
(Celý text)
Ve Frýdlantu letos vysázejí na 200 stromů i díky penězům z Polska
18. dubna 2024 00:11
FRÝDLANT (ČTK) - Ve Frýdlantu na Liberecku vysázejí letos na 200 nových stromů i díky penězům z Polska. Podél chodníčků na sídlišti mezi Husovou a Sídlištní ulicí nechalo město vysázet 77 okrasných ovocných stromků. V plánu je také výsadba ovocné aleje se 141 stromy od Novoměstské ulice k Bažantnici, na kterou získala radnice dotaci z Fondu malých projektů Turów. Nové lípy a platany nahradí i stromy, které kvůli špatnému stavu museli pokácet na rozhledně, řekla ČTK mluvčí radnice Martina Petrášková.
(Celý text)
Radnice v Praze si rozdělí od města 23,87 milionu korun na boj se změnou klimatu
17. dubna 2024 23:04
PRAHA (ČTK) - Pražský magistrát letos rozdělí mezi městské části na dotacích na projekty týkající se boje se změnou klimatu 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Přidělení dotací musí ještě schválit městští zastupitelé.
(Celý text)
Arnika: Investice do stavby spaloven ZEVO jsou v ČR jedny z nejvyšších na světě
17. dubna 2024 16:53
PRAHA (ČTK) - Investice do výstavby spaloven využívající odpady k výrobě energie (ZEVO) jsou v České republice jedny z nejvyšších na světě. Částka do jedné instalované tuny spalovaného odpadu za rok činí 1000 eur (asi 25 000 korun). To je nejvyšší podíl mezi vyspělými západními zeměmi, kde se průměr pohybuje mezi 600 až 1000 eury (15 000 až 25 000 korun). V rozvojových zemích tato investice pak málokdy přesáhne 400 až 500 eur (10 000 až 12 000 korun) a nejlevnější jsou investice do ZEVO v Číně, kde činí průměrně 250 dolarů (asi 6000 korun). Vyplývá to z analýzy ekologického spolku Arnika, jejíž závěry představila při dnešním on-line webináři.
(Celý text)
Slovenská vláda navrhla nová opatření ohledně odstřelu problémových medvědů
17. dubna 2024 16:48
BRATISLAVA (ČTK) - Slovenská vláda schválila návrh nových opatření, kterými chce zjednodušit udělování výjimek na odstřel problémových medvědů. Původně kabinet premiéra Roberta Fica navrhoval zavedení možnosti plošných odstřelů medvědů při jejich výskytu u obydlí, a to formou ústavního zákona. Na jeho schválení ve sněmovně by ale vládní koalice neměla dostatek hlasů.
(Celý text)
Aktivisté před prodejnou IKEA v Praze vyjádřili nesouhlas s kácením starých lesů
17. dubna 2024 16:37
PRAHA (ČTK) - Před prodejnou švédské nábytkářské firmy IKEA v pražském Zličíně se dnes dopoledne sešla desítka aktivistů z ekologické organizace Greenpeace, kteří upozorňovali kolemjdoucí a zákazníky na to, že dřevo několika produktů firmy patrně pochází z vzácných starých lesů v rumunských Karpatech. Na místě sestavili dětskou postel a židli, které do řetězce dodávají rumunští výrobci Plimob a Masifpanel spojení s kontroverzní těžbou dřeva. Aktivisté rozdávali informační letáky a fotografie z kácení v rumunských Karpatech, přinesli si rovněž transparenty.
(Celý text)
Jižní Morava vysychá, přípravy staveb zavlažovacích zařízení jdou ale pomalu
17. dubna 2024 10:27
(ČTK) - Jižní Morava vysychá a podle předpokladů klimatologů vysychat bude, ovšem nové zavlažovací systémy se zatím nestaví a příprava jde podle předsedy Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václava Hlaváčka velmi pomalu, řekl ČTK. Podle něj je potřeba odvážné politické rozhodnutí, které stavbu závlah jednoznačně podpoří, protože než začnou fungovat, uplyne od rozhodnutí nejméně 15 let, míní.
(Celý text)
Klimatické cíle EU nejsou udržitelné, řekl slovenský premiér Fico
17. dubna 2024 10:26
BRATISLAVA (ČTK) - Klimatické cíle Evropské unie obsažené v takzvané Zelené dohodě (Green Deal) nejsou udržitelné, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Dodal, že hodlá podpořit případné návrhy na omezení jejich praktických dopadů. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár zase praktický zákaz výroby spalovacích motorů ve schválené podobě označil za diktát.
(Celý text)
Lidé na Vysočině si připomenou Den Země čištěním pastvin i happeningy proti úložišti
17. dubna 2024 10:21
JIHLAVA (ČTK) - Jihlavané oslaví Den Země koncem týdne na Masarykově náměstí, kde také mohou darovat bicykly do sbírky Kola pro Afriku. Program tam bude 19. dubna. V Novém Městě na Moravě se děti o den později vydají na noční výpravu. V Radoníně a v údolí Brtnice mohou lidé pomoci ochráncům přírody s čištěním pastvin a opravami ohrad pro ovce. Na dvou místech Vysočiny bude 20. dubna Den proti úložišti.
(Celý text)
Když se ochrana přírody dělá bagrem
17. dubna 2024 05:23
PRAHA (Ekolist) - Takzvaná Východočeská Sahara na Pardubicku. Bývalá cihelna na Kutnohorsku. Mokřad na jižním okraji Prahy. Pozemky podél Bakovského potoka na Rakovnicku. Co tato místa spojuje? Všechna jsou v péči pozemkových spolků a na všech vznikly koncem loňského roku díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia nové tůně, které již nyní zabydlují nejrůznější živočichové.
(Celý text)
Když se ochrana přírody dělá bagrem
17. dubna 2024 05:23
PRAHA (Ekolist) - Takzvaná Východočeská Sahara na Pardubicku. Bývalá cihelna na Kutnohorsku. Mokřad na jižním okraji Prahy. Pozemky podél Bakovského potoka na Rakovnicku. Co tato místa spojuje? Všechna jsou v péči pozemkových spolků a na všech vznikly koncem loňského roku díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia nové tůně, které již nyní zabydlují nejrůznější živočichové.
(Celý text)