Zvířecím symbolem Krkonoš není ani jelen, ani vlk, ale tetřívek obecný. I když je velký asi jako slepice, moc lidí ho nevidělo. Je velmi plachý a lidí se bojí. A ještě k tomu ho je málo. V celé České republice živoří jen 800 až 1 000 kohoutků, slepiček je asi stejně. V Krkonoších bylo v roce 2001 asi 135 kohoutků, ale v roce 2017 už jen 74! Vymírají. Pokud něco neuděláme, tak do roku 2040 zahyne poslední.
Těžký život tetřívka v Krkonoších
Velkým problémem tetřívka v Krkonoších v zimě jsou skialpinisti, běžkaři a sněžničáři, nebo skútristi, kteří opouštějí vyznačené cesty v I. zóně KRNAP. Ty často vedou přes zimoviště tetřívků, tedy místa, kde se tetřívci zahrabávají do sněhu a přežívají zimu. Za ranního šera a večerního soumraku ze záhrabu vylezou, a jdou sezobat nějaké jehličí. Víc toho v zimě k jídlu nemají. Na to, že po cestě přes jeho zimoviště chodí lidi potichu, si zvyknou. Když ale lyžař nebo člověk na sněžnicích sejde z cesty do volného terénu, probudí je.
V Krkonoších, stejně jako jinde, platí, že jeden turista = žádný turista. Ale v roce 2017 se na území Krkonošského národního parku pohybovalo kolem 4,7 milionů návštěvníků, a počty outdoorových nadšenců rychle stoupají. A teď si představte, že vás každou noc někdo budí tím, že vám chodí po ložnici… Probuzení tetřívci pak musejí sehnat další jídlo na to, aby je neplánované probuzení nevysílilo k smrti. Je to podobné jako s autem v zimě - každý studený start opotřebuje motor víc, než desítky najetých kilometrů s teplým motorem. Shánění potravy přes den na víc pro ně znamená nebezpečí, že je lépe uvidí a snáze uloví liška nebo jiný predátor.
Druhým problémem jsou fotografové, kteří chtějí udělat skvělý snímek tokajících tetřívků. Tok probíhá brzy ráno na loukách hned po sejití sněhu. Sebemenší vyrušení je vyplaší a místo toho, aby se věnovali rozmnožování, utečou, a z námluv není nic. To by se asi nelíbilo nikomu. Ondřej Prosický, jeden z nejlepších českých fotografů přírody, řekl, že i když používá nejlepší maskovací techniky, tak zvířata, která fotí, o něm z 90 % vědí; proto jezdí fotit tetřívky do Skandinávie, kde jich hodně. Šance, že se před tetřívkem dokáže fotograf dokonale ukrýt je mizivá. Šance, že mu znechutí rozmnožování – velká.
Třetím problémem jsou boudaři, kteří zásobují chalupy v tetřívkových tokaništích začátkem jara, tedy v době, kdy tetřívci tokají brzy ráno. Při námluvách se o svoje pocity nechtějí dělit s někým jiným než se svojí vyvolenou, i když ten jiný jen veze rohlíky k snídani. Je tedy otázkou, jak schopni a ochotni jsou boudaři z chalup v tetřívkových „ložnicích“ upravit svůj provoz.
Čtvrtým problémem jsou lyžařské vleky a záchranné sítě kolem sjezdovek. V mlze a šeru jsou špatně vidět a náraz do nich tetřívek většinou nepřežije. Ano, je to sice nepravděpodobné, ale takové případy se v Krkonoších skutečně staly. Správa KRNAP proto přestala používat drátěná pletiva na oplocení mladého lesa v tetřívčích „ložnicích“.
Dalším velkým nepřítelem tetřívků jsou divoká prasata, lišky a krkavci, kteří jsou všude, tedy i na krkonošských hřebenech. Dokáží hnízdo, které je na zemi zničit i s jeho obyvateli. Zatím co prasata a lišky se běžně loví, protože v krajině chybí velké šelmy, tak krkavec je pták chráněný zákonem a lovit se nesmí. Nastává tak zapeklité ochranářské dilema - co dělat, když chráněné zvíře žere jiné chráněné zvíře. Naštěstí krkavci nejsou pro tetřívka pravděpodobně ten největší problém.
Úplně jiným problémem, na který může tetřívek v Krkonoších doplatit, je fragmentace krajiny a jistý konzervatismus tetřívků. To je to, jak jsou Krkonoše rozsekané frekventovanýma cestami, sjezdovkami, zástavbou atd. Zdá se, že 150 tetřívků v Krkonoších (kohoutků a slepiček dohromady) je dost, protože na životaschopnou populaci jich stačí 100. Není to úplně pravda. Celá krkonošská tetřívčí populace je složená ze čtyřech menších, z nich ta největší čítá asi 80 ptáků obého pohlaví. To je pod limitem. Genetika bývá neúprosná, a čím méně tetřívků v populaci, tím větší šance na genetické problémy. Tetřívci jsou ptáci dost konzervativní. Tam, kde se vylíhnou, tak pak žijí. Slepička se pohybuje do 5 – 6 km od rodného hnízda, kohoutek je konzerva o dost větší – dál jak 1 km nejde. Z toho vyplývá to, že tetřívci z Harrachova se nepotkají s tetřívky z Dlouhého hřebene ve východních Krkonoších.
Jak pomáhá tetřívkovi Správa Krkonošského národního parku
Pomineme-li to, že se snaží na vymírání tetřívků upozornit (a jestli čtete tento článek, tak to asi už víte), tak se snaží:
• skialpinisty a jiné outdoorové nadšence udržet na značených cestách;
• přesvědčit fotografy o tom, že hezčí fotky tokajících tetřívků udělají třeba ve Finsku, než v Krkonoších;
• jednat s místními budaři o tom, zda by mohli zásobovat v dubnu a květnu až po 8. hodině ranní;
• lovit prasata a lišky;
• vytvářet na odlehlých místech tzv. tetřívčí centra, což jsou 1 – 7 ha velké paseky, kde je pár solitérních stromů, borůvčí a dost volné plochy, kde tetřívci mohou tokat (a při tom doufat, že to bude dost blízko ke stávající tetřívčí „ložnici“, aby se tam tetřívci rozšířili.
Jak můžete pomoci tetřívkovi v Krkonoších přežít právě vy
Pomoc je velmi jednoduchá - nevstupujte mimo značené cesty v I. zóně KRNAP a chovejte se tam tiše. Tedy dodržujte Návštěvní řád (zde: Opatření obecné povahy č. 2/2010 – Návštěvní řád Krkonošského národního parku (účinnost od 1. 10. 2010)). Tetřívky se nepokoušejte hledat, fotografovat ani jinak rušit. Pokud máte psíka, mějte ho na vodítku, případně pod stálým dohledem a nedopusťte to, aby běhal mimo cesty.To, jestli tetřívek u nás přežije rok 2040, závisí na nás všech.
Kdo je ten tetřívek
Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) je středně velký hrabavý pták příbuzný většímu tetřevu hlušci. Samec tetřívka se od samičky výrazně liší. Samec je převážně černý s modrozeleným kovovým leskem. V křídle má bílou pásku, bílá jsou i některá pera v ocase. Jeho vnější pera jsou lyrovitě zahnutá. Zvláště v období toku má na hlavě červené kožovité výrůstky nazývané poušky. Slepička je rezavě hnědá, tmavě kropenatá, aby nebyla na hnízdě v suché trávě na zemi vidět.
Většina tetřívků žije ve Skandinávii a na Sibiři. Ve střední Evropě je tetřívek rozšířený jen ostrůvkovitě, a to hlavně na horách. U nás se ještě kolem roku 1950 vyskytoval na většině území, v nyní se jeho rozšíření omezuje zejména na Krušné hory, Šumavu, Krkonoše a Jizerské hory. Ve vnitrozemí je jen ve vojenských výcvikových prostorech Libavá a Doupovské hory. Vyhledává otevřenou krajinu s mozaikou rašelinišť, lesních porostů různého stáří a luk, pastvin nebo pasek. Jeho množství v posledních desetiletích u nás i v celé Evropě klesá. Současný stav v ČR se odhaduje na 800–1000 samců, a za posledních 30 let poklesl o 80 %, na Šumavě dokonce o 95 %! Krkonoše s odhadovanou početností 75 samců (sčítání v roce 2017) tak zůstávají jednou z posledních dvou oblastí u nás (spolu s Krušnými horami), kde má populace tetřívka šanci na přežití.
Péče o hnízdo, vajíčka i mláďata spočívá výhradně na slepičce, která snáší 6–10 vajec do mělkého důlku v zemi vystlaného trávou a vlastním peřím. Kuřata se líhnou asi po 25 dnech a hned po oschnutí opouštějí hnízdo. Už od prvního dne si za pomoci matky vyhledávají potravu, většinou mravence a další hmyz, po jednom týdnu jsou schopna dokonce poletovat. V rodinách se zdržují do konce léta a na podzim se rozdělují do hejn podle pohlaví.
Tetřívčí tok začíná již v březnu (někdy i v únoru) a trvá do začátku června. Nejsilnější je brzy ráno, ale výjimkou není ani večerní tok. Samci během něho vydávají zvuky nazývané pšoukaní, bublání a kodrcání.
Území KRNAP a část jeho ochranného pásma byly vyhlášeny jako jedna z ptačích oblastí České republiky, jejímž předmětem ochrany je (vedle dalších ptačích druhů) právě tetřívek obecný (viz nařízení vlády č. 600/2004 Sb.). Dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. patří také mezi silně ohrožené druhy České republiky.
Michal Skalka
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2542997
2. května 2024 01:17
BRNO (ČTK) - Osika obecná, která byla dříve běžnou a častou součástí českých lesů, má velmi dobrý potenciál stát se využívanou přípravnou dřevinou při obnově lesů poničených suchem a kůrovcem. Mnohde si již na holiny našla cestu sama, uvedl Antonín Kusbach, jenž vedl mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně při výzkumu rozšíření a roli osiky obecné v lesích.
(Celý text)
Evropská komise zahájila kroky proti 20 aerolinkám kvůli tzv. greenwashingu
2. května 2024 00:54
BRUSEL (ČTK) - Evropská komise (EK) společně s úřady na ochranu spotřebitelů členských zemí Evropské unie zahájila kroky proti dvaceti leteckým společnostem, a to kvůli zavádějícím tvrzením ohledně ochrany životního prostředí, takzvanému greenwashingu. Zaslala firmám dopisy, ve kterých identifikovala několik typů potenciálně zavádějících tvrzení, a vyzvala podniky, aby do 30 dnů uvedly své praktiky do souladu s právními předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitelů. Komise o tom informovala ve své tiskové zprávě. Názvy aerolinek zatím nezveřejnila, protože vyšetřování je teprve v předběžné fázi.
(Celý text)
Hydrologové: Zásoby vodních nádrží v ČR jsou připravené i na extrémní sucho
2. května 2024 00:49
(ČTK) - Zásoby vodních nádrží jsou letos podle informací hydrologů, které ČTK oslovila, dostatečné, může za to srážkově nadprůměrná zima, která doplnila také zásoby podzemních vod. Aktuální stav nádrží zvládne podle hydrologů zajistit zásobování obyvatel, průmyslových podniků nebo chlazení elektráren i v případě opakování extrémního sucha. Pravděpodobnost výskytu nadprůměrně teplého roku je letos vyšší než v minulosti, tvrdí klimatolog Ondřej Lhotka.
(Celý text)
V českých městech a obcích opět probíhá květnová výzva Do práce na kole
2. května 2024 00:25
(ČTK) - Počínaje včerejškem začala v Česku měsíční výzva Do práce na kole. Lidé během ní mohou do 31. května cestovat do práce či školy na kole, pěšky nebo klusem a při tom porovnávat své síly s dalšími účastníky. Akce je pro týmy i jednotlivce a nerozhoduje počet kilometrů, ale pravidelnost. Loni se květnové výzvy, kterou pořádá spolek AutoMat, zúčastnilo 25 600 lidí z různých měst a obcí v ČR.
(Celý text)
Vědci na Špicberkách zaznamenali první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku
1. května 2024 21:17
(ČTK) - Na jednom z norských ostrovů v Severním ledovém oceánu byl potvrzen první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na vědce. Virus už zabil i další savce včetně lachtanů a tuleňů.
(Celý text)
Z pokácení slavného stromu u Hadriánova valu v Anglii byli obviněni dva muži
1. května 2024 18:55
LONDÝN (ČTK) - Dva muži byli obviněni z pokácení slavného, zhruba 150 let starého stromu u Hadriánova valu na severu Anglie. Informovala o tom podle agentury AP prokuratura. Majestátní javor klen, který byl díky své fotogeničnosti velkou turistickou atrakcí, někdo úmyslně pokácel koncem loňského září.
(Celý text)
Hasiči v Královéhradeckém kraji dnes zasahovali u několika požárů v přírodě
1. května 2024 18:51
(ČTK) - Hasiči v Královéhradeckém kraji dnes zasahovali u několika požárů v lesních porostech. Problémy působí především silný vítr a sucho, uvedli. Například u Hořic na Jičínsku hořela hrabanka, hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu. Zákaz rozdělávání ohňů v přírodě v kraji zatím vyhlášen nebyl. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal pro většinu ČR výstrahu před nebezpečím vzniku požárů.
(Celý text)
Odborníci v Lysicích registrují nové odrůdy ovoce a udržují živou kolekci
1. května 2024 12:59
LYSICE (ČTK) - Většina nových odrůd ovoce, které se v posledních letech v Česku objevily, rostou společně v Lysicích na Blanensku. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) na tamější zkušební stanici registruje nově vyšlechtěné odrůdy ovoce a zároveň udržuje takzvanou živou kolekci, do které umisťuje registrované odrůdy. Čítá stovky odrůd a přes 2000 stromů, řekla ČTK vedoucí stanice Eva Gothardová. Dá se podle ní říci, že ovocné odrůdy, které rostou v českých sadech a zahradách, rostou také v Lysicích.
(Celý text)
Český projekt Jedna příroda se loni umístil v top ten evropských LIFE projektů. I díky dokumentárnímu filmu Hodnoty přírody
1. května 2024 05:59
PRAHA (Ekolist) - Český projekt Jedna příroda byl v LIFE Highlights 2023 označen jako jeden z deseti nejlepších LIFE projektů z celé EU. A to nejen díky úspěšnému plnění nastavených cílů, které přispívají k ochraně přírody a krajiny, ale také díky takovým výstupům oslovujícím širokou veřejnost, jako je dokumentární film Hodnoty přírody (The Values of Nature).
(Celý text)
Česko je dvacet let v EU. Co nám to přineslo v oblasti životního prostředí?
1. května 2024 05:04
PRAHA (Ekolist) - Kvalita pitné vody i čistota řek a vodních nádrží, čistší ovzduší ve městech a obcích nebo větší podíl chráněné přírody na území České republiky. Ochrana životního prostředí prošla v posledních dekádách skokovým zlepšením. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem.
(Celý text)
CHKO Slavkovský les oslaví s veřejností 50 let své existence
1. května 2024 01:01
CHEB (ČTK) - Akcemi pro veřejnost bude Chráněná krajinná oblast (CHKO) Slavkovský les slavit po celý letošní rok 50 let od svého založení. Ředitel CHKO Jindřich Horáček řekl ČTK, že Slavkovský les je jediná chráněná krajinná oblast v Česku, která vznikla kvůli ochraně přírodních léčebných zdrojů. Dodal, že za půlstoletí existence zabránili ochranáři možným škodám v unikátní přírodní krajině a pomohli zachovat výjimečné lokality v CHKO. Ocenění v podobě zápisu na seznam UNESCO z roku 2021 nebo získání statusu klimatických lázní to podle něj potvrzují.
(Celý text)
V centru Českých Budějovic je první ovocný sad, tvoří jej 113 stromů a 177 keřů
1. května 2024 00:56
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - V centru Českých Budějovic vznikl první ovocný sad. Tvoří jej více než stovka stromů a téměř dvě stovky keřů. Projekt sadu, který je poblíž sportovní haly na ploše půl hektaru, zaplatila energetická společnost ČEZ v souvislosti s výstavbou horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. Sad má vynahradit stromy pokácené kvůli stavbě, řekli zástupci města, kraje i společnosti ČEZ.
(Celý text)
NP Šumava otevře soví voliéry v Borových Ladách kvůli počasí až 14. května
1. května 2024 00:44
(ČTK) - Šumavský národní park otevře soví voliéry v Borových Ladách na Prachaticku kvůli počasí až 14. května. Standardně je přitom mohou turisté navštěvovat od 1. května. Přípravy voliéry na zahájení provozu ale minulý týden zkomplikoval napadaný sníh. ČTK to řekl mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.
(Celý text)
Zoo Ostrava ve speciálním programu představí přírodu Vietnamu
1. května 2024 00:28
OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada dnes ve speciálním programu představí návštěvníkům přírodu Vietnamu. Blíže je chce seznámit hlavně s kampaní Vietnamazing. Jedná se o novou kampaň Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií zaměřenou právě na ochranu přírody ve Vietnamu, řekla ČTK mluvčí zahrady Šárka Nováková. Do projektu jsou zapojeny české a slovenské zahrady včetně ostravské zoo.
(Celý text)
Liberecké zoo má poprvé mláďata nosálů bělohubých, jsou i další přírůstky
1. května 2024 00:15
LIBEREC (ČTK) - Liberecké zoo má poprvé mláďata nosálů bělohubých. Za úspěch považuje i narození vzácného a silně ohroženého kopytníka uriala bucharského. Přírůstky má také u margayů (ocelotů dlouhoocasých), osináků afrických, surikat či orlosupů bradatých. Od začátku roku přišlo v liberecké zoo na svět zatím 38 mláďat, informovala mluvčí zoo Barbara Tesařová.
(Celý text)
Češi konzumují méně ovoce a zeleniny, než je doporučená denní dávka
1. května 2024 00:07
PRAHA (ČTK) - Průměrný Čech konzumuje méně než 600 gramů ovoce a zeleniny denně, tedy méně, než doporučuje Společnost pro výživu ČR. Příjem ovoce a zeleniny v posledních letech podle údajů Českého statistického ústavu (ČSÚ) klesá, lidé omezují také jejich nákup. Motivovat lidi, aby alespoň polovinu talíře naplnili ovocem a zeleninou, má nová kampaň Půl talíře, kterou v polovině dubna představil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) spolu s lékařem Petrem Smejkalem a dalšími zástupci projektu.
(Celý text)
Ochranná pásma kvůli africkému moru prasat na Liberecku se znovu rozšířila
30. dubna 2024 23:20
HRÁDEK NAD NISOU (ČTK) - Ochranná pásma vyhlášená Státní veterinární správou ČR (SVS) v souvislosti s výskytem afrického moru prasat na Liberecku se znovu rozšířila. Důvodem jsou dva případy nákazy potvrzené v dubnu u divočáků ulovených a nalezených u Hrádku nad Nisou na Liberecku mimo takzvané uzavřené pásmo II. O další území se rozšířilo nejen hlavní pásmo II vytyčené kolem míst výskytu nákazy, ale i takzvané nárazníkové pásmo, řekl dnes ČTK mluvčí SVS Petr Vorlíček.
(Celý text)
Bulovka chystá anketu k větrným elektrárnám. Část místních je proti
30. dubna 2024 21:10
BULOVKA (ČTK) - Část obyvatel Bulovky z Frýdlantského výběžku na Liberecku se obává možné výstavby větrných elektráren. Pod nesouhlasnou petici se podepsalo skoro 200 místních obyvatel a chalupářů a žádají vypsání místního referenda. ČTK o tom informovala jedna z organizátorek petice Šárka Nemešová. Starostka Bulovky Romana Šidlová (Za obec krásnější a živější) dnes ČTK řekla, že teprve zjišťují, jak se místní staví k možné výstavbě větrných elektráren, a do konce května na toto téma připraví anketu.
(Celý text)
United Energy podepsala smlouvu na stavbu na zařízení pro využití odpadu u Mostu
30. dubna 2024 21:08
MOST (ČTK) - Společnost United Energy podepsala smlouvu se zhotovitelem na výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu. Náklady na stavbu v Komořanech u Mostu jsou přes pět miliard korun. ČTK o tom informovala mluvčí společnosti Michaela Koudelková. Kapacita bude 150 000 tun směsného komunálního odpadu za rok, počítá se primárně s odběrem odpadu z regionu. Spuštění zkušebního provozu se předpokládá na jaře 2027.
(Celý text)
Krajina je plná svěží zeleně. Přesto je podle odborníků riziko šíření požáru extrémní. Jak to?
30. dubna 2024 13:14
PRAHA (Ekolist) - Riziko šíření požárů při pálení čarodějnic bude v úterý v některých částech republiky až extrémní, varují odborníci, kteří provozují web FireRisk a vyhodnocují požární riziko. Jedná se o jihozápadní Moravu, centrální a severní část jižních Čech a také pás, který se táhne od Kolínska a Nymburska na severozápad přes Prahu a Mělnicko až na Litoměřicko a do Dolního Poohří. Informuje o tom Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
(Celý text)
Krajina je plná svěží zeleně. Přesto je podle odborníků riziko šíření požáru extrémní. Jak to?
30. dubna 2024 13:14
PRAHA (Ekolist) - Riziko šíření požárů při pálení čarodějnic bude v úterý v některých částech republiky až extrémní, varují odborníci, kteří provozují web FireRisk a vyhodnocují požární riziko. Jedná se o jihozápadní Moravu, centrální a severní část jižních Čech a také pás, který se táhne od Kolínska a Nymburska na severozápad přes Prahu a Mělnicko až na Litoměřicko a do Dolního Poohří. Informuje o tom Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
(Celý text)