PLZEŇ (Ekolist) - Rybníky nejsou jen nádrže pro chov kaprů, mají i jiné funkce. Podle hydrobiologa Jindřicha Durase ze státního podniku Povodí Vltavy neumíme tyto jiné funkce ocenit. A upozorňuje na to, že v rybničním sedimentu se ukládá i fosfor, látka, která nám pomalu dochází a bez které bude naší civilizaci úzko.

V souvislosti se změnou klimatu se staví nové rybníky. Mají pomáhat zmírnit vliv klimatické změny. Prospívají rybníky klimatu?

Úloha rybníků pro klima je dnes opravdu důležitá. Rybníky mají obrovský pozitivní vliv na hospodaření s vodou v krajině. Někteří hydrologové to sice vidí tak, že z rybníka se voda odpařuje, tudíž rybník je špatně.

Ale v širší souvislosti rybník znamená nejen zadržení objemu vody, ale má významný vliv i na podzemní vodu. To se dá snadno ověřit: když se vypustí rybník, tak ve vsi vedle zmizí voda ze studen. Děje se to u většiny rybníků.

Rybník má vliv i na zadržení vody, kterou v krajině nevidíme. Podzemní vody. Působí jako takové těžítko. Voda se okolo něj pod zemí nadržuje. Rybniční voda rovněž komunikuje s vodou podzemní: když známe objem rybníka a rybník vypouštíme, tak z něj vyteče víc vody, než v něm je. A když rybník napouštíme, tak to vždycky trvá déle, než by to podle objemu mělo být.

Vegetace kolem rybníka využívá vodu z rybníka. A rybník i vegetace odpařuje. Tím, že odpařuje, posiluje malý vodní oběh. V létě ochlazuje krajinu a podporuje horizontální srážky, to znamená rosu v noci. Což jsou nesmírně důležité úlohy.

Každý rybník tak působí?

Když budeme mít jeden malý rybník mezi obrovskými poli, tak to nic neudělá. To je, jako kdybych vzal květináč s muškátem a dal ho na parkoviště před supermarketem a doufal, že tak zlepším klima.

Jindřich Duras. Hydrobiolog, který se přes 30 let věnuje limnologickým tématům ve státním podniku Povodí Vltavy. Zaměřuje se na hydrobiologii, fosfor a eutrofizaci, včetně protieutrofizačních projektů, acidifikace, chování vodních nádrží, transport látek, zejména živin v povodích, problematiku rybníků a jejich využívání. V posledních letech také řeší uvedená témata na poli plánování v oblasti vod. Je členem mezinárodních komisí pro otázky živin, pravidelně přednáší na Západočeské univerzitě v Plzni.

Licence | Některá práva vyhrazena

Zdroj | archiv Jindřicha Durase

Což je zajímavé téma v souvislosti s otázkou, jestli jsou rybníky stěžejním bodem boje se suchem.

A jsou?

Jsou. Ale pouze a jedině v případě, že budou doprovázeny dalšími opatřeními. Aby to nebyl sám rybník v poli. I pole se musí změnit. Musí tam být zelená infrastruktura a větší zádrž vody. Pak bude hospodaření s vodou v krajině fungovat jako celek.

Přirovnal bych to k tomu, že když vám z auta vyndám nějakou důležitou součástku, tak prostě nepojede. Všechny ostatní součástky tam můžou být zdvojené, ztrojené, ale prostě to nebude fungovat. I klimatický systém začne správně fungovat, až bude napravena většina nedostatků.

Už jste zmínil vliv rybníků na klima, vliv na podzemní vodu. Jsou ještě další funkce rybníků?

Rybníky pro nás dělají obrovskou řadu tzv. ekosystémových služeb, které bychom měli umět vyčíslit. Řekneme, co pro nás rybník dělá, a spočteme si, kolik by to stálo, kdyby to pro nás dělala nějaká firma.

Jenže my to neumíme. Nějaké pokusy jsou, ale plošně to dělat neumíme.

Aktuálně považujeme za naprosto dominantní funkci rybochovnou. To je takové klišé, že když je to ryb-ník, tak se tam budou chovat ryby. Ale to je zavádějící.

Jak je to s výměnou látek v krajině a rybnících?

Rybníky jsou v krajině jakési regulátory. Nejenže tam teče voda přes potůčky a potoky, ale tečou tam látky, které voda unáší. Není to jenom erozní materiál z pole. Ten se v rybníce usadí. Ale jsou to i živiny jako dusík a fosfor, což už je složitější problém. Z fosforu v našich rybnících rostou sinice a z dusíku v mořích roste fytoplankton. Rybníky živiny nějakým způsobem transformují: fosfor zadržují v sedimentech a dusík vracejí zpět do ovzduší...

Ale existují i další látky, které přes rybníky protékají. V dnešní době jsou módní organické mikrokontaminanty nebo xenobiotika, to znamená pesticidy nebo třeba zbytky léčiv. Jakmile je nad rybníkem vesnice nebo malá usedlost, bezpečně ve vodě najdeme také psychofarmaka. Najdeme tam obrovskou plejádu látek: všechna možná léčiva, kofein, sacharin, paracetamol.

Přečtěte si také |

Duras a Potužák: Kvalita vody v rybnících a legislativa – neradostné vyprávění

A to jsou látky, která čistírna odpadních vod nedokáže z vody vyčistit?

Ona je trochu vyčistí, ale ne moc. Na čištění potřebujete mít bakterie a čas. A v čistírně tolik času není. Tam jde všechno hroznou rychlostí. Čas pro rozklad těchto látek jsou řádově týdny a měsíce. Každá cizorodá látka se rozkládá jinou rychlostí a nikdy se nerozloží všechny.

Aby se látky mohly přeměnit, potřebuji vodu zdržet. A potřebuji mít bakteriální společenstvo, což je v rybníku skvělé. Rybník je takový bioreaktor.

To znamená, že rybníky působí jako jakási čistírna odpadních vod, kde mají látky čas se přeměnit?

Působí jako transformační prvky v povodí. Jako regulátory. A záleží, jak budu hospodařit. Buď budou fungovat špatně a budou mi přidělávat starosti, nebo mi budou pomáhat s věcmi, které jsem nedokázal vyčistit. Nemůžu mít na každé vsi čistírnu, jako mají ve Švýcarsku.

Rybník bez znečištění z povodí a s nepříliš intenzivním hospodařením, s dobře vyvinutou příbřežní vegetací. To je přínos i z pohledu ekologického.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Jindřich Duras / Archiv autora

Žádný čistící proces navíc nemá stoprocentní účinnost. Pokud zachovám samočisticí procesy v přírodním prostředí, tak budou pracovat pro mě. Protože někde níže budu stoprocentně mít zdroj pitné vody. Padesát procent vody se bere z povrchových zdrojů.

S jakým znečištěním se teď nejvíc potýkáme?

S fosforem.

V rybnících?

S fosforem bojujeme všude.

Paradoxní je, že si začínáme uvědomovat, že nám fosfor brzy dojde. Bude ho míň a míň. Na čistírnách odpadních vod umíme v ČR pouze fosfor srážením vzít a zahodit.

Jenže my ho potřebujeme zachytit a vrátit zpět, zrecyklovat. Protože až nebude, tak budeme v háji. Lépe řečeno: Země uživí jenom tolik lidí, kolik uživila, než jsme se naučili fosfor těžit. Což odhadem nebude více než miliarda. Fosfor totiž limituje efektivitu zemědělství. Dusík máme stále kde získávat (ze vzduchu), ale fosfor je naprosto nenahraditelný.

V rybnících můžeme fosfor z krajiny a z drobného osídlení zachytit. A pokud ho nekontaminujeme dalšími odpady, tak máme neuvěřitelně výborný materiál.

Přečtěte si také |

Co stojí za špinavou vodou českých rybníků?

Koncentrace živin v půdě na poli je podstatně nižší než v bahně rybníka. V půdách nemáme organickou hmotu, v bahně jí máme relativně dost. Živiny v půdách jsou vyplavitelné. V bahně, přestože je jich zhruba desetkrát víc, jsou v zásadě nevyplavitelné.

Co to znamená?

To znamená, že když dáme na pole bahno se živinami a zaprší, tak se odtamtud živiny neodplaví. Může se odplavit celý materiál, ale živiny se nevylouhují. A rostliny je přitom dokážou využít.

V bahně jsou živiny vázané v organických látkách, z těch se uvolňují bakteriálním rozkladem. Bakterie pracují v létě. No a kytky rostou taky v létě. V zimě bakterie nepracují, kytky nerostou a živiny se neuvolňují. Takže je to vlastně ekologické hnojivo snů, které je neuvěřitelně dostupné. Ale nesmíme ho zkontaminovat.

Pak můžou rybníky mít funkci nejen regulátorů a transformátorů, ale i jako příležitost k recyklaci. Jak fosforu, tak části dusíku. Ten se částečně přes nitrifikaci vrátí do atmosféry, ale i sediment ho dost obsahuje.

Můžeme tedy fosfor jednoduše recyklovat? Dělá se to?

Odbahňění rybníků je velká příležitost pro zemědělství na využití zachycených živin.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | libor-pospisil.cz

Dělá se to, ale dělá se to méně, než by bylo potřeba. Ta příležitost je velká. Část odbahnění je dotována ze Státního fondu životního prostředí, myslím.

Vypustí se rybník, najedou tam bagry, odvezou bahno. A v lepším případě ho odvezou na pole, jindy na dorovnání terénu, čímž se fosfor z bahna nevyužije.

S odbahňováním rybníků také souvisí to, že musíme vyřešit půdní erozi. Jinak budeme rybníky odbahňovat pořád dokola. A obsah živin bude nízký, protože tam bude jenom materiál z pole. To je taky špatně.

Jednorázové odbahnění musí vydržet 20 nebo 30 let. Ale to, co bychom potřebovali, co potřebují i rybáři, je odbahňování loviště před výlovem. Co je to loviště?

V rybníce ve vodě jsou vlny, které zvíří jen ten nejjemnější sediment. Ten se pomalu stěhuje na nejhlubší místo rybníka. To je typicky loviště u hráze, kde je při výlovu zbytek vody a s ní i ryby. A tam se loví.

Pokud je místo moc zabahněné, tak se ryby dusí. Což znamená větší úhyn a zdravotní poškození.

Rybáři se snaží to bahno odsát, když je rybník na plné vodě. To je v březnu nebo v září. Na to není žádný dotační titul. A tohle bahno je ten nejlepší materiál pro zemědělce, protože je nejjemnější, má nejvíc organického podílu a ten organický podíl váže nejvíce živin.

Přečtěte si také |

Chcete čistou vodu v rybnících? Pak nepomůže vyhnat rybáře a přestat chovat kapry, říká Jindřich Duras

Takže kdyby se dalo každé dva roky odbahnit loviště a vrátit bahno na pole, byl by to naprosto ideální postup. Rybáři totiž odsáté bahno vrací často zpět do rybníka, jen na jiné místo.

Myslíte, že je potřeba dotační titul? Bez něj není dost velká motivace to dělat?

Já nejsem moc znalý v ekonomice rybníkářství. Řada podniků to dělá i bez dotace. Aby se jim ryby nedusily. Škoda je, že velká část tohoto sedimentu při výlovu odteče, což by nemělo být. A je otázka, jak tomu zabránit. Mohlo by napomoci, kdyby se upravilo nastavení dotací. Tohle by prospělo všem.

Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2548711

PRAHA (Ekolist) - Se zázračnými metodami je vždycky potíž. Často se rodí z chvályhodných pohnutek, nabízí potřebné řešení a slibují fantastické výsledky. Svým závazkům ale jen málokdy dostojí. S odstupem času se to ukazuje i u tzv. Miyawakiho lesů. Když jim lesk nedodává PR těžkého průmyslu, nejsou zdaleka tak zářivé.
(Celý text)

Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – směrnice CSRD
29. dubna 2024 05:16

PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, a v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti. Evropská unie (EU) se snaží situaci sledovat a částečně řešit pomocí tzv. greendealu, jehož součástí je „zelený“ reporting, v rámci kterého musí již od roku 2018 přes šest tisíc podniků v EU vykazovat svůj „zelený“ přístup. Od prosince 2022 se pak díky novým pravidlům nefinančního reportingu číslo takto povinně reportujících, a tedy i hodnocených, podniků v EU zvýšilo na více než 50 tisíc. A další tisícovky až desetitisíce podniků do systému hodnocení zapadnou díky svým obchodním vztahům. Je proto nejvyšší čas se podívat, co se od těchto podniků skutečně očekává, aby nejen přežily, ale zajistily i svůj rozvoj. Proto byl připraven tento článek, který shrnuje vybrané části evropského nařízení o taxonomii EU a standardů pro reporting o udržitelnosti dle směrnice CSRD, z pohledu environmentálních otázek v oblasti hospodaření s vodou.
(Celý text)

MŽP chce více podporovat dřevostavby z programu Nová zelená úsporám
29. dubna 2024 01:12

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo ministerstvo.
(Celý text)

Plán nakládání s odpady v Jihomoravském kraji závisí na brněnské spalovně, míní opozice
29. dubna 2024 01:00

BRNO (ČTK) - Zastupitelé Jihomoravského kraje na svém posledním zasedání schválili aktualizaci plánu odpadového hospodářství s výhledem do roku 2035. Dokument musí být v souladu se strategií České republiky, počítá například s navýšením recyklace komunálních odpadů na 65 procent. Opoziční zastupitelé upozornili na to, že splnění cílů Jihomoravského kraje je závislé na rozvoji brněnské spalovny.
(Celý text)

Turista na Špicberkách dostal vysokou pokutu za to, že se moc přiblížil k mroži
29. dubna 2024 00:59

(ČTK) - Turista z Polska při návštěvě norského arktického souostroví Špicberky dostal pokutu přes 1100 dolarů (téměř 26 000 Kč) za to, že se až moc přiblížil k mroži. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Na Špicberkách platí přísný zákaz přibližovat se k volně žijící zvěři. Incident se stal nedaleko Longyearbyenu, nejseverněji položeném městečku na světě s více než 1000 stálých obyvatel. Místní uvědomili úřady, když si všimli, jak se turista snaží dostat k mroži po ledové kře.
(Celý text)

Dobrovolníci sází staré odrůdy v lokalitě U Trojice v Pardubicích
28. dubna 2024 22:42

PARDUBICE (ČTK) - Přírodní lokalitu U Trojice v Pardubicích ozvláštnily další staré odrůdy ovocných stromů. Před dvěma lety začali dobrovolníci opuštěné a zanedbané místo uklízet a proměňovat, aby se z něj stal lesní park. Dnes tam sázeli hrušně a jabloně. ČTK to řekl Vítězslav Haupt z Okrašlovacího spolku U svaté Trojice.
(Celý text)

Mráz měl negativní vliv také na lesy. Buky, duby i jedle částečně pomrzly
28. dubna 2024 19:12

OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Mráz, který zasáhl Česko v minulých dnech, bude mít kromě ovocných stromů a révy vinné negativní vliv také na lesy. Čerstvě rašící pupeny buků, dubů i jedlí, tedy citlivějších dřevin, jsou spálené, řekl ČTK Petr Macháček z hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Vinou mrazů také nebude výrazný semenný rok, jak lesáci předpokládali, málo ploch se přirozeně obnoví. Na masivní semenné roky dubů a buků se může čekat dalších sedm let, naopak třeba smrky plodí pravidelně.
(Celý text)

Pastva skotu přinesla ptačímu parku u Dubňan pestrost, těší ornitology
28. dubna 2024 14:15

DUBŇANY (ČTK) - Do ptačího parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se díky pastvě uherského skotu začaly vracet vzácné druhy rostlin, mizí naopak náletové dřeviny či nepůvodní zlatobýl. Pastva má podle ornitologů, kteří se o lokalitu starají, také významně pozitivní efekt na druhovou pestrost.
(Celý text)

Bonobové nejsou zas tak mírumilovní, jak jsme si mysleli
28. dubna 2024 05:55

PRAHA (Ekolist) - Ohrožený druh bonobo, lidoop ze středoafrického deštného pralesa, má pověst tak trochu hipíka. Bonobové jsou známí jako mnohem mírumilovnější než jejich bojovní příbuzní šimpanzi. Žijí v matriarchálních společnostech, provozují rekreační sex a vykazují známky spolupráce uvnitř i vně svých bezprostředních sociálních skupin. Prostě pohoda.
(Celý text)

Portál MiSe Klima - nový digitální průvodce klimatickou změnou
28. dubna 2024 05:00

PRAHA (Ekolist) - Nový digitální průvodce nabízí široké veřejnosti veškeré informace o klimatických opatřeních, která pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu. Základ portálu tvoří jejich katalog, který byl sestaven pracovníky poradenských center financovaných v rámci projektu LIFE COALA. K dispozici jsou publikace, metodiky a knihy, kde lze získat bližší představu, jak opatření fungují.
(Celý text)

Jméno nově narozeného gorilího mláděte v Zoo Praha vybere bioložka Goodallová
28. dubna 2024 01:06

PRAHA (ČTK) - Jméno mláděte gorily nížinné, které se samici Kijivu narodilo předminulý týden v pražské zoologické zahradě, vybere slavná britská bioložka, znalkyně primátů a ochránkyně přírody Jane Goodallová. Jméno se lidé dozvědí v sobotu 11. května v zahradě v rezervaci Dja. Pohlaví nově narozené gorily zoo určí na základě testu DNA z trusu mláděte. ČTK to řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Uvedl, že podle vzhledu by nové mládě mohla být samička.
(Celý text)

Vranovskou přehradu čeká řada akcí, slaví 90 let od napuštění
28. dubna 2024 01:00

VRANOV NAD DYJÍ (ČTK) - Vranovskou přehradu na řece Dyji letos čeká řada akcí, 11. dubna totiž oslavila 90 let od napuštění. Za tu dobu se stala jednou z největších turistických destinací jižní Moravy. Kromě toho plní vodohospodářské funkce. Akce k oslavám zastřešuje destinační společnost ZnojmoRegion, která připravila s místními podnikateli i samosprávami výstavy, přednášky či exkurze do míst, kam se běžně nechodí. Přednášky se budou týkat například historie výstavby vodního díla, zániku obce Bítov či stavby nové stejnojmenné obce. Výstavy pak připomenou podobu krajiny a vesnic před stavbou, staré fotografie budou doplněné současnými.
(Celý text)

V Mladé Boleslavi budou mít na podzim první medovinu z městské včelnice
28. dubna 2024 00:59

MLADÁ BOLESLAV (ČTK) - Mladá Boleslav bude mít na podzim první medovinu z medu z městské včelnice. Loňský výnos medu byl dosud největší a činil poprvé od založení včelnice téměř 100 kilogramů. O šest včelstev v zahradě komunitního centra Klementinka se starají členové včelařského kroužku, zahajují jeho pátou sezonu. Stejně jako med i medovinu využije město k propagačním účelům, řekl ČTK Martin Weiss, který kroužek vede.
(Celý text)

Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za rok 2023 šest psů
28. dubna 2024 00:56

PRAHA (ČTK) - Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za loňský rok šest psů. Zasloužili si ho tím, že pomohli zachránit lidský život. Fenka velkého knírače Terezka našla po zemětřesení v Turecku v sutinách ženu, německý ovčák Ajax ze Slovenska zachránil, rovněž po zemětřesení v Turecku, sedm lidí v troskách domů a fena jorkšírského teriéra Kája zachránila život svému pánovi při epileptickém záchvatu. Čivava Diana pak pomáhá svému majiteli na invalidním vozíku se záchvaty a působí jako asistenční pes a německý ovčák Rapp našel ztraceného muže se zdravotními problémy, který byl v bezvědomí. Pořadatelé ankety dnes v Praze rozdávali ceny psím hrdinům počtrnácté.
(Celý text)

Osm jihočeských projektů se letos přihlásilo do národní ekologické soutěže Adapterra Awards
28. dubna 2024 00:52

(ČTK) - Osm projektů z jižních Čech je letos přihlášených do ekologické soutěže Adapterra Awards, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství. Pět jich je v kategorii Krajina, tři v kategorii Sídla. Budou soupeřit s dalšími 69 projekty. Letošní novinkou je udělení Ceny Jihočeského kraje, který se stal regionálním partnerem soutěže a který tak navíc ocení jihočeské projekty, řekla mluvčí Nadace Partnerství Andrea Křivánková. Krajské i národní výsledky vyhlásí organizátoři na podzim.
(Celý text)

V olomoucké zoo se narodilo mládě hrabáče kapského, pavilon je uzavřen
28. dubna 2024 00:47

OLOMOUC (ČTK) - Mládě hrabáče kapského se na začátku dubna narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce, která o tato zvířata pečuje od roku 2017. Zatím odchovala dvě jejich mláďata. Péče o narozeného hrabáče je náročná. Zoo dočasně uzavřela pavilon, v němž tyto africké savce chová. Samice i ošetřovatelé tak mají klid a mohou se společnými silami o potomka postarat. Pokud bude odchov úspěšný, tak malého hrabáče návštěvníci zoologické zahrady uvidí ve výběhu zhruba za tři týdny, sdělila mluvčí zoo Iveta Gronská.
(Celý text)

Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky na stavění máje a pastvu ovcí
28. dubna 2024 00:19

UHERSKÉ HRADIŠTĚ (ČTK) - Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky ve středu 1. května na stavění máje a pastvu ovcí. Tradiční prvomájový program zahrnuje také ukázky práce s pasteveckým psem, stříhání ovcí, folklorní vystoupení nebo dílničky pro děti, sdělila za organizátory Hana Maděričová.
(Celý text)

Seznam Zprávy: Precheza dostala za únik oxidu siřičitého novou pokutu
27. dubna 2024 21:23

PŘEROV (ČTK) - Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) novou pokutu. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Podle jeho informací má Precheza zaplatit půl milionu korun. Firma se může odvolat, případ by pak řešilo ministerstvo životního prostředí (MŽP).
(Celý text)

Tažní koně předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa
27. dubna 2024 21:13

OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Čtrnáct tažných koní předvádělo dnes lidem v brdských lesích šetrné vyvážení pokácených stromů z těžko dostupného lesního terénu. Vojenské lesy a statky (VLS) tak ukazovaly přírodě blízké hospodaření, které zavádějí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Soutěžní trať vedla posádkovým cvičištěm Jince, které se mimořádně otevřelo veřejnosti.
(Celý text)

Vychuchol pyrenejský připomíná krtka i ptakopyska. Španělští experti se ho snaží zachránit před vymřením
27. dubna 2024 19:20

MADRID (ČTK) - Španělská vláda i Mezinárodní svaz ochrany přírody zintenzivnily snahy o záchranu nepříliš známého živočicha, který vypadá trochu jako krtek, trochu jako potkan a trochu jako ptakopysk a žije už jen v několika málo oblastech severu Španělska a Portugalska či jihu Francie. Jmenuje se vychuchol pyrenejský a k životu potřebuje čisté bystřiny. Právě proto mu možná už do deseti let hrozí vymření, informoval tento týden deník El País.
(Celý text)

Vychuchol pyrenejský připomíná krtka i ptakopyska. Španělští experti se ho snaží zachránit před vymřením
27. dubna 2024 19:20

MADRID (ČTK) - Španělská vláda i Mezinárodní svaz ochrany přírody zintenzivnily snahy o záchranu nepříliš známého živočicha, který vypadá trochu jako krtek, trochu jako potkan a trochu jako ptakopysk a žije už jen v několika málo oblastech severu Španělska a Portugalska či jihu Francie. Jmenuje se vychuchol pyrenejský a k životu potřebuje čisté bystřiny. Právě proto mu možná už do deseti let hrozí vymření, informoval tento týden deník El País.
(Celý text)