Větší vlastníci lesů mají pro změnu problém s celkovým financováním provozu, protože cena dříví klesla na hranici rentability. A s příchodem suchého jara se situace v lesích nelepší. Trhy dříví na to reagují dalšími poklesy cen dříví. Sektor se propadá do stále hlubší krize. A čím více bude eskalovat kritická situace v lesnictví, tím více se vlastníci lesů budou zbavovat svých majetků.
Mnoho vlastníků už o tom vážně uvažuje, a v řadě oblastí k tomu už dokonce dochází. Zatím jen u drobných vlastníků lesů, ale situace v L-D sektoru může dojít tak daleko, že se lesů budou zbavovat i větší majitelé. Z těchto důvodů, pokud k tomu situace dospěje, lze očekávat, že hodnota lesní půdy se může rapidně snižovat.
V očích veřejnosti může současná situace vzbuzovat otázky, kdo by za aktuálního vývoje počasí a kůrovcové kalamity chtěl vlastnit nebo nakupovat smrkový les nebo kalamitní holiny („bezcenné“ lesní pozemky). Veřejnost a mnoho majitelů uvažuje obdobně. Na les ve skutečnosti pohlížejí jako na starost a břímě a nyní se přidává strach z pokuty za nezpracovaného kůrovce. Nedivím se proto, že les raději prodají.
Řada z nich totiž ví, že pokud si ho nechá a on uschne nebo ho sežerou kůrovci, budou muset investovat své vydělané peníze do asanace kůrovcových stromů a následně do založení a péče o nový porost, což je spojené s časem a fyzickou náročností. A než se dočkají nějakého zisku z těžby nového lesa, uběhnou desítky let. Ten je s ohledem na rychle se měnící klima do značné míry nejistý. Proto se nemůžeme divit, že se lesy budou prodávat.
Plynoucí nejistota brzkého návratu investic do lesa vyplývá z jeho dlouhodobé produkční doby, která je pro lesní hospodářství (LH) specifická. Než totiž stromy dorostou do optimální tloušťky vhodné ke smýcení, trvá to někdy až sto let. I když se vhodnými pěstitelskými postupy, které jsou ke všemu šetrnější k lesnímu ekosystému, dá urychlit přírůst stromů a těžit dříve, takové potupy však nejsou v České republice široce zaběhlé a ze strany Ministerstva zemědělství a státními podniky ani příliš podporované.
Ať veřejnost vnímá les jakkoliv, tak byznysmeni a řada vlastníků lesů na něj velmi často pohlížejí jako na továrnu na dřevo, v rámci čehož se jen deklarují další funkce lesa, které lesní ekosystém více či méně plní s ohledem na přístup lesního hospodáře. Tento pokřivený pohled často vychází ze skutečnosti, že Ministerstvo zemědělství řeší problematiku L-D sektoru za Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Na základě toho jsou na něj vyvíjeny odpovídající tlaky od těžebních a dřevozpracujících sdružení. Proto MZe nehledí na les tak, aby výhradně plnil vyváženě všechny funkce lesa, tzn. mimoprodukční i produkční, nýbrž podléhá tlakům zájmových skupin, které řeší jen své zájmy. To staví MZe do role otloukánka neřešícího situaci v L-D sektoru komplexně a systematicky.
V případě, že se role lesů zcela změní ve smyslu zpoplatnění ekosystémových služeb lesa (nedřevních – společenských funkcí lesa), za které se vlastníkům lesů bude platit, tak se naopak produkce dřeva (dřevoprodukční funkce) může propadnout až na poslední místo v pomyslném žebříčku důležitosti lesních funkcí. Větší vlastníci lesů jsou dosud živi jen z prodeje dřeva. Předpokládám, že se kvůli tomu pohled na les, jako na producenta i nedřevních lesních funkcí, zásadně změní. Domnívám se totiž, že lesy budou společností vnímány jako cenění regulátoři klimatu, ochránci vodních zdrojů a půdy, pohlcovače uhlíku atd., a to může být daleko větší byznys.
Zpoplatnění ekosystémových služeb se může zavést na principu imisních povolenek, když způsob plateb hodně zjednoduším. Pokud do úvahy zakomponuji rychlé klimatické změny, kvůli kterým dochází k náhlému rozpadu smrkových a borových lesů (nejčastější surovina pro pily v ČR), hrozbu nedostatku vody ze sucha a skutečnost, že dřevo bude nedostatkovou surovinou, tak cena lesních pozemků v horizontu deseti let naopak výrazně poroste. Lesní půda bude totiž nenahraditelným prostředkem, v němž se zadržuje voda, rostou na něm stromy – tedy dřevo, lesní plody, jež vytvářejí stabilizační prvek krajiny poskytující komplex ekosystémových služeb. Proto se les s velkou pravděpodobností stane strategickým nástrojem k dosažení moci a získání dalších (nových) finančních prostředků.
Nízké ceny dřeva, laciná lesní půda aneb možnost levného nákupu lesů
Krize v L-D sektoru a plošný rozpad lesů je samozřejmě spojený s klimatickou změnou, se špatným způsobem pěstování smrku a borovice a s dlouhodobě špatně vedenou politikou dřevařského průmyslu, jenž je nedostatečně podpořen ze strany našeho státu, a to ve smyslu vyššího použití českého dřeva v průmyslu. Proč tedy takovou situaci nevyužít a nepřispět k bankrotu českých vlastníků lesů, když se pak lze dostat k levným lesním pozemkům? Domnívám se, že od určitého okamžiku může tedy jít o velmi dobře promyšlený plán mocných finančních skupin, jak se dostat ve středoevropském prostoru poměrně levně ke strategickým surovinám, které v budoucnu budou do velké míry ovlivňovat tento svět. Lesní půda a vůbec celkový lesní ekosystém totiž skrývá řadu budoucích strategických surovin, a sice vodu a dřevo (podle prognóz bude dřeva v roce 2030 chybět v EU více jak 300 mil. metrů krychlových, pokud nebudou v EU častější plošné disturbance, opačném případě může chybět dřeva daleko více).
Směřování LH a světových politik, které se odklánějí v energetice od uhlí a jádra, může pak mít s ohledem na vývoj globální změny klimatu (GZK) zásadní vliv na obyvatele ČR a vůbec na fungování státu, neboť to může hraničit s jeho samotnou bezpečností. A to už neberu v potaz další nedřevní funkce lesů, které jsem už zmínil. Na nich vlastníci lesů mohou za pár let dobře vydělávat, pokud se zpoplatní. Jestliže se na funkce lesů a ekologické lesnictví vytvoří nové dotační tituly plnící multifunkční funkce lesa s odpovídající finanční výší, vytvoří se sektor byznysu, který bude velmi ziskový. Ovšem až poté, co mnoho vlastníků lesů své lesy prodá, či dojde k částečné privatizaci Lesů ČR, s.p.
Shrnutí
O GZK se mluví více jak 15 let. Bagatelizují ji především hlavní představitelé (otcové) kupónové privatizace. Opatření se neuskutečňují, ba naopak se do médií sdělují neúplné informace. Od roku 2015 se klimatická změna výrazným způsobem projevuje na české krajině, hlavně na smrkových a borových lesích. Že je za vše vinno sucho a kůrovec, není zcela přesné tvrzení, protože za samotným šířením kůrovců stojí i nepružný obchodní model Lesů ČR. Za jeho stávající fungování lobbují velké dřevozpracovatelské a těžařské firmy, často se zahraničním kapitálem, které vydělávají na zakázkách od státního podniku Lesy ČR. Čekali byste radikální opatření či úpravu obchodního modelu? Nikoliv. Jen se to tak médiím předhazuje.
A pokud se bude chtít změnit systém zakázek u Lesů ČR, tak předpokládám, že těžařské firmy budou vyhrožovat Lesům ČR plošnými žalobami za zmařené investice. Tomu by se ale dalo předejít dlouhodobou strategií Lesů ČR na 15 až 20 let, jež by se ke všemu mohla utužit, jestliže by vznikl zákon o státním podniku. Bavorské či rakouské státní lesy ho mají. Proč ne Lesy ČR?
Dosud se zásadně řeší jen dotace do lesů a kompenzace vlastníkům lesů, což je z mého pohledu nedostatečné. Komplexnost a systematičnost jsou pro české lesnické elity snad neznámé pojmy. Soudím tak proto, že tyto snahy doposud nevidím. Z tohoto důvodu si myslím, že pokud už nedojde k radikálním změnám, tak si český L-D sektor dláždí cestu do pekel. Takový stav či vývoj jistě nezůstal bez povšimnutí mocnějších hráčů na trhu i s mezinárodním přesahem. Otázka tedy zní, kdo má zájem o české lesní pozemky? Možná to je jeden z důvodů, proč se krize v L-D sektoru neřeší komplexně. Či je to už moc velké sci-fi? Příčiny třeba jen tkví v neumění dělat preventivní opatření, čelit hrozbám, a když nastanou, tak se neřeší způsobem padni komu padni!
Závěrem
Společenské (mimoprodukční – nedřevní) funkce lesů nabývají na svém významu, zejména funkce klimatická, vodoochranná, půdoochranná či rekreační. Právě mimoprodukční funkce budou hrát významnou roli pro vlastníky lesů. A lesnické povolání se možná stane jedním z nejdůležitějších povolání na světě. V některý státech se totiž už za různé funkce lesa platí. A to je budoucnost, ze které by měli vlastníci lesů profitovat – z nedřevních funkcí. Je samozřejmostí, že lesy s přirozenou skladbou, které jsou ke všemu obhospodařovány šetrně a přírodě blízce s dosažením formy lesa neustále plně tvořivého, tzv. Dauerwaldu, budou lépe plnit všechny funkce lesa, a tedy by měly být lépe ohodnoceny. V tomto směru vidím vizi: cílovou podobu našich budoucích lesů, kam by české lesnictví mělo směřovat.Z aktuálního řešení L-D krize nabývám dojmu, že místo boje proti kůrovcům a místo záchrany zdravých lesů se spíše rozpoutal boj mezi mocnými skupinami o budoucí vliv nad funkcemi lesů a dřevařským byznysem, a to boj o lesní pozemky. Tito pánové totiž vědí, že na lesní půdě roste velmi strategická a trvale udržitelná a ekologická surovina – dřevo, a to v rámci lesního ekosystému, který plní cennější mimoprodukční funkce lesa. V souvislosti se suchem se hraje především o funkci vodoochrannou, a vůbec o vodu samotnou. S ohledem na to, že ČR je rozvodím, tak tato má úvaha může být vodítkem k tomu, co se kolem lesů děje, a k neustálému potvrzování, že adekvátní opatření nepřicházejí.
Aleš Erber
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2548793
6. května 2024 02:00
BRNO (ČTK) - Původní druhy rostlin z české přírody mizí, krajinou se šíří teplomilné a nepůvodní druhy. Potvrdila to studie, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR a dalšími univerzitami. Masarykova univerzita o tom informovala na svém webu.
(Celý text)
Ministr životního prostředí Hladík není proti výstavbě dostupného bydlení na zemědělské půdě
6. května 2024 01:20
(ČTK) - Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) není proti výstavbě dostupného nájemního bydlení na zemědělské půdě, stavět by na ní ale měly obce, nikoli soukromí developeři. Hladík to uvedl v rozhovoru s ČTK. Vládní novelu omezující výstavbu na nejkvalitnější zemědělské půdě v pátek schválila Sněmovna. Právnické osoby, tedy právě soukromí developeři, mohou za určitých podmínek na stavbu dostupného bydlení získat i státní dotaci.
(Celý text)
Účinnost přípravků proti škůdcům klesá, uvedl výzkumník ze zemědělské univerzity
6. května 2024 01:15
PRAHA (ČTK) - Účinnost přípravků proti škůdcům se snižuje, může za to omezování počtu povolených účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin, upozornil Jan Kazda z Katedry ochrany rostlin České zemědělské univerzity v Praze. Vzniká tak populace odolných škůdců a zemědělci musejí používat méně šetrné přípravky a jejich aplikaci opakovat, dodal. V Česku se i tak pesticidy využívají v menším množství, než je evropský průměr.
(Celý text)
U Brniště plánují postavit šest větrných elektráren, ne všichni v obci jsou pro
6. května 2024 00:27
BRNIŠTĚ (ČTK) - V Brništi na Českolipsku plánují postavit šest větrných elektráren, každou o výšce kolem 150 metrů a instalovaném výkonu sedm megawattů (MW). O záměru vedení obce minulý týden diskutovalo s obyvateli. Původně se mluvilo o 14 až 15 elektrárnách, to ale obec odmítla. Šest je maximum, řekl na jednání starosta Michal Vinš (NEZ). Impulzem k záměru byl zájem společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje postavit v Brništi větrný park, teď má obec na stole dalších pět nabídek.
(Celý text)
Vědci objevili na souostroví Galapágy možnou školku kladivounů
5. května 2024 19:51
QUITO (ČTK) - Tým vědců objevil u jednoho z ostrovů ekvádorského souostroví Galapágy potenciální místo pro rozmnožování kladivounů obecných. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na prohlášení národního parku, podle kterého se jedná o velice vzácný nález. Pokud by se existence takzvané školky potvrdila, jednalo by se o první místo na Galapágách, kde se tento druh rozmnožuje.
(Celý text)
Hasiči odstraňují roje včel jen z veřejných prostranstvích či v případě ohrožení
5. května 2024 18:58
PARDUBICE (ČTK) - V posledních dnech evidují hasiči zvýšený počet telefonátů na tísňovou linku se žádostí o odstranění rojů včel či jiného bodavého hmyzu. Opakovaně upozorňují, že v takových situacích zasahují jen tehdy, pokud jde o veřejné prostranství nebo akutně hrozí ohrožení zdraví lidí, například alergiků. Na webu to uvedla mluvčí hasičů Pardubického kraje Vendula Horáková. Někdy stačí počkat, až včely odletí, jindy je třeba zavolat specializovanou firmu.
(Celý text)
Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární jógu se štěňaty
5. května 2024 18:56
ŘÍM (ČTK) - Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární cvičení jógy za přítomnosti štěňat. Tento týden vydalo směrnici, podle které by se lekce "puppy yogy" měly konat jen s dospělými psy, píše server stanice CNN a italská média. Cílem opatření je podle úřadů chránit zdraví zvířat a bezpečnost cvičících. Rozhodnutí uvítali ochránci zvířat, kteří módní formu cvičení jógy kritizovali.
(Celý text)
Lepra se ve středověku přenášela mezi veverkami a lidmi, tvrdí studie
5. května 2024 13:00
LONDÝN (ČTK) - Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.
(Celý text)
Jaký je aktuální zdravotní stav našich lesů?
5. května 2024 05:23
PRAHA (Ekolist) - Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná. Je však nutné rozlišovat mezi „starými lesy“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá – zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.
(Celý text)
Výborný: Přísnější ochrana půdy pomůže navrátit do krajiny aleje a remízky
5. května 2024 01:54
PRAHA (ČTK) - Přísnější ochrana nejlepší zemědělské půdy, kterou tento týden schválili poslanci, pomůže do krajiny navrátit původní krajinné prvky, jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle ministra snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.
(Celý text)
Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
5. května 2024 01:05
VLADISLAV (ČTK) - Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam tento týden začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů, řekl Václav Křivan z této organizace.
(Celý text)
Nové zavlažovací vaky podpoří rozvoj kořenů u vzrostlých stromů v Brně
5. května 2024 00:50
BRNO (ČTK) - Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100 000 korun, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
(Celý text)
Královéhradecký útulek pro zvířata by se měl stát i centrem lesní pedagogiky
5. května 2024 00:49
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Útulek pro opuštěná zvířata v Hradci Králové by se měl v budoucnu stát také centrem lesní pedagogiky. Děti by v něm měly vedle chovu psů a koček poznat i život v lese, seznámit se s dravci a dalšími lesními zvířaty. Plánují to Městské lesy Hradec Králové, které útulek od letošního února provozují. Útulek, který nově nese jméno Azyl pro zvířata, již začal zavádět programy pro veřejnost. ČTK to řekl ředitel Městských lesů Milan Zerzán.
(Celý text)
Děčínská zoo chce ke svému 75. výročí vytvořit český rekord
5. května 2024 00:42
DĚČÍN (ČTK) - Děčínská zoologická zahrada si chce k 75. výročí vzniku nadělit vytvoření českého rekordu. Žádá proto návštěvníky, aby v den velkolepé oslavy, 11. května, dorazili v jakémkoliv tričku, na němž bude vyobrazený medvěd. Může jít o obrázek, fotografii, nášivku i vlastnoručně vytvořenou podobiznu, uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo má medvěda ve svém znaku. Její ikonou je medvěd kamčatský Bruno, který byl inspirací k rekordu a bude i hlavní hvězdou oslavy.
(Celý text)
Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22
LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)
Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)
Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34
(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)