ecomonitor.cz
verze pro tisk
Co nám vlastně říkají vyhynutí a zázračné návraty druhů?
18. dubna 2019 09:50
PRAHA (Ekolist) - Kdy se vlastně stane nějaký druh vyhynulý? Je to zdánlivě prostá otázka, která dnes v ochranářské praxi zaznívá poměrně často. Už proto, že se takovým vyhynutím většinou snažíme bránit. Jak ale ukazují události z několika posledních týdnů, ne vždy to s oním vyhynutím trefíme a způsob této definitivní klasifikace bude asi zapotřebí přehodnotit. Píše o tom Independent.

Nazýváme jí jen latinským jménem Chelonoidis phantasticus. S českým překladem jsme se neobtěžovali, protože tahle mimořádná želva z ostrovu Fernandina na Galapágách byla od roku 1906 považována za vyhynulou. Letos, dne 21. února, byla po 112 letech znovu objevena, jako dočista živá. Pak následovala Wallaceova obří včela, se kterou jsme se papírově rozloučili v roce 1980 a levhart obláčkový tchajwanský, kterého jsme neviděli od roku 1983, a tak jsme jej ze seznamu existujících druhů vyškrtli v roce 2013.

Jenže v průběhu necelých čtrnácti dnů se hned tři druhy, které jsme měli za vyhynulé, ukázaly být živé. Takhle s živými mrtvými nemůže pracovat ani městské krematorium, ani sofistikovaná ochrana přírody. Kdy je tedy druh vyhynulý?

Neviděný neznamená mrtvý

Z definice IUCN je to prosté: „Druh je zařazen mezi vyhynulé, když neexistuje žádné důvodné podezření o smrti posledního známého zástupce druhu.“ Kritérií je samozřejmě víc. Je zapotřebí provést vyčerpávající opakované pozorování v terénu, ve známých i očekávatelných habitatech zmizelého druhu. Tak, aby byly postiženy všechny časové fáze jeho vývoje. Je to vlastně detektivka, při které řešíte, co pár posledních zástupců vyhynulého druhu dělalo měsíce a léta před smrtí posledního exempláře.

A protože vyhynutí druhu obvykle předchází kratší nebo delší pobyt na Červeném seznamu ohrožených druhů, stávají se logicky s jeho narůstající vzácností přímá pozorování vzácná. Proto si často nejsme jistí, jestli druh vymírá, nebo to už má za sebou. Proč na tom záleží?

Odepsat předčasně je chyba

Protože omyly mohou být bolestivé. Vyhynutí nějakého endemického druhu může dát podnět pro zrušení rezervací, které jsou už teď vlastně nadbytečné. Zmizí etický či politický argument pro jejich údržbu. Velké peníze, směřující do ochrany a výzkumu konkrétního kriticky ohroženého či už vyhynulého druhu, mohou být přesměrovány jinam, k dalším potřebným. Jenže to funguje i naopak: zrušit rezervaci, i když v ní bez našeho vědomí přežívá pár skutečně posledních exemplářů? Když předčasně odepíšeme druh ještě přežívající mimo náš dosah, podepisujeme tím často rozsudek smrti.

Proto se na definitivu, zařazení druhu mezi vyhynulé, čeká dlouhá léta. Datum spatření posledního exempláře v terénu je totiž jen zřídka i datem jeho vyhynutí.

Hrobečky, příklady neúspěšné ochrany druhu, jsou zrovna tak motivující i deprimující. A ona radostná znovu-objevení? Ty do celého procesu vnáší ještě více zmatku. Je totiž zapotřebí ve velmi krátkém čase zajistit podklady a zaktivizovat zdroje pro rychlou ochranu. V první řadě zjistit, jestli se takový domněle vyhynulý druh jen ztratil ze záběru (a jeho stav zůstává neméně kritický), nebo tu máme celou vzkříšenou populaci.

Nikdo se přitom nežene do ochrany duchů, jsou zapotřebí skutečné důkazy o existenci druhu. Přitom právě jejich absence vedla k domněnkám o vyhynutí. Platí tu opačná presumpce, než v soudním právu. Druh je dále považován za vyhynulý, dokud se neprokáže opak. Pochybnosti může rozptýlit jasný důkaz, ale ne vždy je možné na kameru ukázat „ptáka v hrsti“.

Návraty, zmizení. A podvody

Zmíněnou želvu z Galapág sice 112 let nikdo neviděl, ale v posledních letech se hromadily důkazy v podobě pobytových stop: trus, otisky v písku, okusy na kaktusech. Walaceova obří včela spadala do trochu jiné kategorie, technicky byla druhem, o kterém nebyl dostatek dat (data deficient). A stále spornou existenci levharta obláčkového nedávno potvrdila pozorování dvou skupin místních rangerů. Stoprocentní jistotou ale neoplýváme. Situací, kdy někdo finguje zázračný návrat vyhynulého druhu, je totiž také dost.

Naposled se tak stalo loni v říjnu, v Austrálii, kde s pomocí muzejních vzorků peří někdo „připravil scénu“ slavného návratu nočního papouška.

Zprávy o vyhynutí nebo návratu druhů je proto vždy zapotřebí brát s jistou rezervou. Vždy ale nesou poselství: naše vědomosti o přírodě mají daleko k dokonalosti, neměli bychom je přeceňovat. A rozhodně bychom neměli opomínat ochranu ohrožených druhů a spoléhat na šťastnou náhodu. Hranice mezi nedostatkem dat z terénu, kritickým ohrožením a vyhynutím je totiž velmi tenká.

Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Radomír Dohnal

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2548837


Online diskuse
Z 800 000 PET lahví z oceánu vzniká dvanáctimetrová replika Eiffelovy věže
20. dubna 2024 01:25

(ČTK) - Jan Hřebabecký dostal od manželky před dvěma lety k Vánocům 3D tiskárnu. Nyní vede firmu 3DDEN, která vyrábí dvanáctimetrovou repliku Eiffelovy věže pro Olympijský festival v Mostu. Využívá k tomu materiál z vyhozených plastových lahví v oceánech. Na repliku se odhadem použije 800 000 PET lahví. To, že společnost zabývající se 3D tiskem využívá ke své výrobě udržitelné materiály, nebývá běžné, řekl ČTK Hřebabecký. Firma od svého vzniku vyráběla produkty například pro Sokolský běh republiky, Google nebo Dell. V budoucnu by zakladatel rád vytiskl z recyklovaného plastu dům.
(Celý text)

Lesy ČR vybudovaly u Nového Města pod Smrkem nový rybník Perlík
20. dubna 2024 01:20

(ČTK) - Novou retenční nádrž dokončily nedaleko Nového Města pod Smrkem na Liberecku Lesy ČR. Rybník Perlík na úpatí nejvyšší hory Jizerských hor - Smrku - za bezmála osm milionů korun, je jedním z projektů zaměřených na zadržení vody v krajině. Projekt spolufinancovalo ministerstvo zemědělství, uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
(Celý text)

Při akci Ukliďme Česko našli dobrovolníci v Brně na černé skládce trilobity
20. dubna 2024 01:06

BRNO (ČTK) - Dobrovolníci, kteří se na začátku dubna zúčastnili akce Ukliďme Česko, našli při likvidaci rozsáhlé černé skládky v Brně-Židenicích několik vyhozených destiček se zkamenělinami trilobitů. Zatím jde o letošní nejzajímavější nález, uvedli pořadatelé akce.
(Celý text)

V Zoo Ostrava začíná o měsíc dříve rozkvétat největší kolekce rododendronů
20. dubna 2024 00:49

OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada chystá komentované prohlídky ve svém Rododendron parku u expozice Čitván. V těchto dnech začínají rododendrony a azalky ve stohektarovém areálu zoo rozkvétat. Díky příznivému počasí je to zhruba o měsíc dříve než obvykle. Novinářům to dnes sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
(Celý text)

V Kovozoo ve Starém Městě ke Dni Země pokřtí sochu hrocha z kovového šrotu
20. dubna 2024 00:42

STARÉ MĚSTO (ČTK) - V Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku pokřtí v sobotu 20. dubna při oslavách Dne Země sochu hrocha vyrobenou z kovového šrotu. Celodenní akce nabídne také ekologickou olympiádu, ukázku kovošrotové techniky, zásahu hasičů nebo možnost vyzkoušet si práci kováře. Oslavy se v Kovozoo uskuteční popatnácté, areál bude otevřený od 10:00 do 18:00, sdělila Martina Juřenová ze skupiny REC Group, která areál provozuje.
(Celý text)

Pražské služby připravily dva videoklipy zaměřené na třídění odpadu
20. dubna 2024 00:27

PRAHA (ČTK) - Hlavním městem vlastněná společnost Pražské služby (PSAS), která zajišťuje většinu svozu odpadu v metropoli, připravila osvětovou kampaň zaměřenou na časté chyby při třídění odpadků. Ve dvou klipech zveřejněných na portálu YouTube herec a moderátor Václav Matějovský odpovídá například na otázku, jestli patří kovový sušák na prádlo do šedého kontejneru.
(Celý text)

Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu věnovanou sušení ovoce
20. dubna 2024 00:09

KROMĚŘÍŽ (ČTK) - Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu nazvanou Někdo to rád sušené. Návštěvníci se jejím prostřednictvím seznámí se sušením ovoce. Dozvědí se ale také informace o významu stromů pro člověka a přírodu, o hmyzu, opylovačích, využití ovoce v kuchyni i jiných způsobech jeho uchovávání, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Malá. Výstava potrvá do 22. září.
(Celý text)

V táborské zoo mohou lidé jako v jediné v ČR vidět čírky sibiřské
19. dubna 2024 23:30

TÁBOR (ČTK) - Táborská zoologická zahrada získala pět čírek sibiřských. Jde o jedinou zoo v České republice, kde návštěvníci tento druh vodních ptáků mohou vidět. Táborská zahrada je získala ze slovenské zoo Bojnice. ČTK to řekl mluvčí zoologické zahrady v Táboře Filip Sušanka.
(Celý text)

V Národním parku Podyjí se s divokými koňmi začali pást pratuři
19. dubna 2024 19:32

(ČTK) - V Národním parku Podyjí na Znojemsku u Mašovic přibyla ke skupince divokých koní z Exmooru dvojice praturů, vypomůže se spásáním. Jde o mladé býky plemene Tauros, které odborníci zpětně šlechtí tak, aby se co nejvíce přiblížilo už vyhubenému praturovi. Lokalitu tak budou spásat dva druhy velkých kopytníků, což by podle ochránců přírody mělo přinést pestřejší prostředí, informovala organizace Česká krajina.
(Celý text)

Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru kvůli stavbě spalovny
19. dubna 2024 19:30

ČEPERKA (ČTK) - Obec Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru, která by zabránila vybudování velké spalovny komunálního odpadu na jejím katastrálním území. Záměr prosazuje elektrárna Opatovice, která by zařízením pro energetické využívání odpadu nahradila část výroby tepla a elektřiny z hnědého uhlí. Ministerstvo životního prostředí v lednu vydalo souhlasné stanovisko EIA o vlivu stavby na prostředí. Obyvatelé Čeperky záměr v září 2022 v referendu odmítli, plebiscit by se však letos na podzim mohl podle zákona opakovat.
(Celý text)

Botanická zahrada Praha představuje migraci tropických motýlů
19. dubna 2024 19:29

PRAHA (ČTK) - Botanická zahrada Praha v Troji nabízí opět výstavu exotických motýlů. Letošní ročník se zaměří na jejich migraci. Desítky druhů tropických motýlů mohou zájemci vidět od 19. dubna do 2. června ve skleníku Fata Morgana, a to denně kromě pondělí od 09:00 do 19:00. Součástí bude i panelová výstava o ochraně motýlů nebo výstava vyhynulých druhů.
(Celý text)

Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
19. dubna 2024 12:25

PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)

Ministerstvo životního prostředí podpoří ekocentra, chystá dotace 220 milionů korun
19. dubna 2024 12:24

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
(Celý text)

Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
19. dubna 2024 12:23

HOLOVOUSY (ČTK) - Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
(Celý text)

Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05

(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)

Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30

(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)

V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14

ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)

Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01

(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)

Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51

(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)

Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09

(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)

Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09

(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2130 | Další