ecomonitor.cz
verze pro tisk
Odsolování mořské vody ničí životní prostředí. Nejen spotřebou energie, ale také toxickou solankou
16. května 2019 11:25
PRAHA (Ekolist) - Někdy je hezké nalézt technické řešení problému, které nepůsobí další komplikace. Odsolovací zařízení na úpravu mořské vody na pitnou ale evidentně tenhle případ nebudou. Odpadní solanky z nich je totiž příliš, takže prakticky vyhubí vše ve svém dosahu. Píše o tom ScienceNews.org.

Nedostatek pitné vody je jedním z problémů, který se dost zřetelně rýsuje v dohledné budoucnosti. Pro lidské osídlení na pobřeží moří tu ale existovala slibná cesta: odsolovací zařízení.

V principu existovalo několik možností, jak mořskou vodu zbavit soli. Buď na principu odpařování, chemické či elektrické separacie nebo třeba s využitím membránového jevu reverzní osmózy. Od počátku se s tím pojily jisté nevýhody, například vysoká energetická náročnost zpracování.

Ale v situaci, kdy máte opravdu žízeň, na účet za elektřinu zrovna nekoukáte. Zvlášť, když budoucnost slibovala zapracování obnovitelných zdrojů energie, nebo třeba reaktorů jaderných elektráren.

Odsolování pro každého

Do osmdesátých let byly odsolovací zařízení jen takovou technologickou hříčkou, ale dnes jich máme ve světě přes 16 000. Západ Evropy, subsaharská a východní Afrika, Karibik, Severní Amerika, Pacifik, sever Afriky a střední východ. Jsou už všude a plánují se tisíce dalších. Což může být značný problém. A to nejen kvůli emisím, které produkují zdroje energie pro odsolování.

Výstupem, odpadním produktem odsolování, je totiž solanka. Extrémně slaná voda, v podstatě nasycený roztok soli. Kolik? 142 miliard litrů každý den. Za každým litrem odsolené pitné vody je totiž 1,5 litru solanky, která se vrací zpátky do životního prostředí.

Moře je sice ohromné a slané, ale my do něj každý den připustíme cirka polovinu průtoku Niagarských vodopádů slaného koncentrátu.

Žíznivé sjezdovky v poušti

Což je základ pro dost nepříjemné dilema. „Na jedné straně tu máme snahu o napojení lidské populace, zvláště v suchých oblastech, potřebným množstvím kvalitní vody,“ říká Manzoor Qadir z kanadské Univerzity OSN. „Ale v ten samý čas tu máme ohromnou zátěž pro životní prostředí, kterou tento proces způsobuje.“

Zátěž navíc není distribuována rovnoměrně. Přes 70 % slaného znečištění plyne do moří ze severu Afriky a středního východu. Anebo ještě adresněji: jen čtyři země středního východu jsou odpovědné za 55 % tohoto slaného příspěvku. Nejmenujeme a neukazujeme prstem, ale podívejte se sami, kdo má skleníky a sněhem pokryté sjezdovky uprostřed horké pouště.

Kvalita není pro všechny

Vysoce koncentrovaný slaný odpad často obsahuje těžké kovy a různé chemikálie, bránící srážení a usazování. Také je často velmi horký a zbavuje okolní vodu kyslíku. Je výrazně hustší, než okolní prostředí, takže se jako slaná peřina tlačí vodní masou a pomalu klesá ke dnu. Kde otráví vše ve svém dosahu.

„Pochopitelně, že existují mezinárodní standardy pro nakládání se solankou a používání k životnímu prostředí šetrných technologií odsolování,“ dodává Yoram Cohen, chemik Kalifornské univerzity. „Ale jestli se jimi někdo vážně řídí, to nemohu říct.“

Znamenalo by to další zábor půdy pro ukládání solanky v nádržích a jímkách, postupné čištění, extrakci kovů (hořčíku, uranu) a třeba odčerpávání vysrážené soli k dalšímu průmyslovému zužitkování.

„Takže ano, teoreticky můžete solanku odpařit, abyste získali sůl,“ říká Cohen. „Ale cena za to je vysoká.“

Stávající průmyslové odsolovací technologie dokáží z mořské vody vykřesat 1000 litrů pitné vody za cenu 0,5 až 2 dolarů. Což je mimochodem tolik vody, kolik v průměru spotřebují dva Američané za den. Nebo tolik peněz, kolik má průměrný Afričan na den. Dodatečné zpracování solanky by tuto cenu ještě zvýšilo.

Nejmodernější odsolovací technologie, které využívají grafénové oxidy, jsou o poznání účinnější a produkují také méně solanky. Ale země, které produkují nejvíce solanky je nevyužívají, a jiné země na ně zatím nemají.

Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Radomír Dohnal

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2551549


Online diskuse
V Novém Boru budou stěhovat velké lesní mravence z obytné čtvrti do lesa
16. dubna 2024 16:59

NOVÝ BOR (ČTK) - Stěhování mravenců připravují v Novém Boru na Českolipsku. Specializovaná firma připravuje přesun chráněného druhu velkého lesního mravence (Formica rufa), který si mraveniště vybudoval v lokalitě Hřebenky a obtěžuje obyvatele blízkých domů. Stěhování je naplánované až do června, nový domov najdou chránění mravenci v lese, řekla ČTK mluvčí radnice Radmila Pokorná. Podobné stěhování už ve městě zažili dvakrát.
(Celý text)

Průzkum: Ekologie v dopravě je důležitá pro 9 procent Čechů, nejmíň z osmi zemí EU
16. dubna 2024 16:52

PRAHA (ČTK) - Ekologické způsoby dopravy jsou důležité pro devět procent Čechů, což je nejméně z osmi zemí EU, kde je to průměrně 24 procent. Vyplývá to z průzkumu Mobility Barometr 2024 mezi 8000 respondenty z osmi zemí EU, kterou pro pojišťovací společnost Europ Assistance zpracovala agentura Ipsos. Podle představitelů Europ Assistance mají Češi proti jiným zemím v EU také nejmenší zájem o koupi elektromobilu v příštím roce. Elektromobil plánuje pořídit 17 procent dotázaných Čechů, v dalších zemích je to průměrně 27 procent dotázaných.
(Celý text)

Korálové útesy po celém světě podle vědců blednou kvůli oteplování
16. dubna 2024 11:09

(ČTK) - Korálové útesy po celém světě zažívají další vlnu blednutí kvůli oteplování oceánů způsobenému klimatickými změnami, jejichž původcem je lidstvo. S odvoláním na americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) o tom informovala agentura AP.
(Celý text)

Kolumbii ochromuje sucho, zastavila vývoz elektřiny do Ekvádoru. V hlavním městě funguje přídělový systém na vodu
16. dubna 2024 11:02

BOGOTA (ČTK) - Zhruba osm milionů obyvatel kolumbijského hlavního města Bogotá čelí omezeným dodávkám vody kvůli jejímu ochromujícímu nedostatku způsobenému velkým suchem. Od čtvrtka ve městě platí přídělový systém na vodu, v pondělí vedení města navýšilo poplatky pro domácnosti, které spotřebují více než 22 metrů krychlových vody za měsíc. Starosta Carlos Fernando Galán pohrozil i pokutami za plýtvání vodou, píše agentura AP. Situace ovlivňuje i činnost vodních elektráren, a proto v pondělí podle agentury AFP kolumbijská vláda oznámila, že zastavila export elektrické energie do sousedního Ekvádoru.
(Celý text)

Dánsko bude dotovat příměs do krmení, která u krav snižuje emise metanu
16. dubna 2024 11:00

KODAŇ (ČTK) - Dánsko ve snaze splnit své ambiciózní klimatické cíle bude zemědělcům dotovat zvláštní příměs do krmení, která u dobytka snižuje emise metanu až o 30 procent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení vlády v Kodani.
(Celý text)

Věčné chemikálie: Proč jsou tak diskutované a co to znamená pro společnost, firmy a legislativu?
16. dubna 2024 05:57

PRAHA (Ekolist) - Koncem března 2024 zaslala Evropská asociace poskytovatelů pitné vody EUREAU prezidentce Evropské komise Ursule von der Leyen otevřený dopis, ve kterém požadovala urychlený postup v procesu zakazování PFAS látek, známých jako věčné chemikálie.
(Celý text)

Moravská firma vyrábí zařízení, které plastový odpad rozkládá na vodík a využitelné části
16. dubna 2024 01:13

OLOMOUC (ČTK) - Unikátní technologii na tepelnou rekombinaci organické hmoty, která plastový odpad či staré pneumatiky rozkládá na vodík, směsný plyn nahrazující CNG a látky využitelné v chemickém či gumárenském průmyslu, vyvinula a vyrábí ve Vlkoši na Přerovsku společnost Alternative Energy Systems. První linku firma zprovoznila ve Vlkoši, technologii už dodala také do Anglie a část zařízení i na Slovensko, řekl obchodní ředitel Alternative Energy Systems Jakub Štefanec.
(Celý text)

Dětí ze základních škol v Mostě vypustily do Bíliny stovky kilogramů ryb
16. dubna 2024 00:52

MOST (ČTK) - Několik skupin dětí z prvního stupně základních škol v Mostě včera dopoledne vypustilo zhruba 400 kilogramů ryb do kdysi velmi znečištěné řeky Bíliny. Učitelky a žáci se akce, kterou pravidelně pořádá společnost Orlen Unipetrol s rybářským svazem, zúčastnili v době školní výuky. Cílem je vrátit život do řeky a utužit vztah mladých lidí k přírodě, řekli ČTK organizátoři.
(Celý text)

Zpoždění s úpravou emisních povolenek ohrožuje investice do průmyslu, uvedl svaz
16. dubna 2024 00:11

PRAHA (ČTK) - Zpoždění se zaváděním nového systému emisních povolenek v Česku ohrožuje investice do tuzemského průmyslu a energetiky. Současný stav navíc komplikuje i přípravu firem na nové podmínky na trhu, uvedl Svaz průmyslu a dopravy ČR, který apeloval na vládu, aby situace urychleně řešila. Emisní povolenky, jejichž předpokládaný výnos bude letos kolem 40 miliard korun, nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentní množství jiného plynu.
(Celý text)

Ruskem se šíří jedovatá invazní rostlina - bolševník Sosnowského
15. dubna 2024 19:14

(ČTK) - Ruští majitelé pozemků už léta sledují, jak se na jejich půdě jako lesní požár šíří invazní jedovatá rostlina, proti které jsou bezmocní. Bolševník Sosnowského, jehož monstrózní stvol se může tyčit až do výšky pěti metrů, se nekontrolovaně rozšířil po celé zemi, zpustošil ekosystémy a každoročně kvůli němu skončí v nemocnici tisíce lidí, napsal list The Moscow Times.
(Celý text)

Ekologické dny Olomouc opět nabídnou debaty odborníků na biologii i klimatologii
15. dubna 2024 18:54

OLOMOUC (ČTK) - Problémy životního prostředí jsou hlavním tématem pro experty na biologii, ekologii či klimatologii, kteří se v tomto týdnu sjedou do Olomouce na festival Ekologické dny Olomouc (EDO). Jejich besedy jsou stěžejní součástí přehlídky, diváci je mohou sledovat v Divadle na cucky, v Arcidiecézním muzeu nebo v pořádajícím centru ekologických aktivit Sluňákov. Největší environmentální festival v České republice začal v Olomoucí minulý týden v pátek a potrvá do 27. dubna.
(Celý text)

Vědci naslouchají velrybám a snaží se naučit jejich řeč
15. dubna 2024 15:08

WASHINGTON (ČTK) - Vědci poprvé na světě vedli "konverzaci" s velrybou. Nyní se snaží zjistit, co si tito savci vlastně povídají. Jejich setkání by totiž mohlo být prvním krokem ke komunikaci s jinou než lidskou inteligencí, napsala BBC.
(Celý text)

Magisterské studium na Katedře environmentálních studií FSS MU v Brně
15. dubna 2024 13:22

() - Zajímají vás společenské vědy a ochrana přírody, krajiny a životního prostředí? Rozhodujete se, kam dál po bakalářském studiu? Zveme vás na Katedru environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
(Celý text)

Lesy ČR kvůli riziku požárů zakázaly ve svých lesích do konce října pálit klestí
15. dubna 2024 12:38

HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Státní podnik Lesy České republiky (LČR) kvůli riziku požárů zakázal ve svých lesích od dubna do konce října pálení klestí. Zákaz se týká pálení klestu lesními dělníky. Letos zatím podnik eviduje 19 požárů celkem na pěti hektarech lesa se škodou milion korun, řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.
(Celý text)

Hodonín bude mít do roka adaptační strategii na dopady změny klimatu
15. dubna 2024 10:59

HODONÍN (ČTK) - Nadace Partnerství vytvoří spolu s pracovníky městského úřadu adaptační strategii Hodonína na dopady změny klimatu. Do formulace strategie, která má být hotová do roka, se zapojí i veřejnost, spolky a další místní aktéři. Dokument vyjde na 200 000 korun, hradí jej organizace Člověk v tísni, řekl mluvčí Nadace Partnerství David Kopecký. Tvorba strategie je součástí přípravy posttornádového území na stále silněji dopadající projevy změny klimatu.
(Celý text)

ČEZ investoval do britského start-upu Ember zaměřeného na bezemisní dopravu
15. dubna 2024 10:32

PRAHA (ČTK) - Energetická skupina ČEZ vstoupila do britského start-upu Ember, zaměřeného na bezemisní meziměstskou dopravu. Firma provozuje elektrobusy a buduje síť dobíjecích stanic napojených primárně na obnovitelné zdroje. V investičním kole, které spoluvedl investiční fond skupiny ČEZ Inven Capital, získal Ember od investorů v přepočtu 324 milionů korun na další rozvoj. V tiskové zprávě o tom informovala skupina ČEZ.
(Celý text)

Lipová alej v Pardubicích zanikla kvůli terminálu Jih
15. dubna 2024 10:30

PARDUBICE (ČTK) - Lipovou alej v ulici K Vápence v Pardubicích se nepodařilo zachránit. Na jejím místě vznikne přístupová cesta k budoucímu terminálu Jih, kde bude stát parkovací dům a vyústí tam lávka od vlakového nádraží. Ulici je proto potřeba zmodernizovat a rozšířit. ČTK to řekl náměstek primátora Jan Hrabal (ANO).
(Celý text)

Krásný trávník bez motorové sekačky? Překvapivě snadné
15. dubna 2024 05:48

ČESKÉ BUDĚJOVICE (Ekolist) - Když jsem před pěti lety zdědil dvouhektarovou šumavskou louku, bylo mi hned jasné, co se přede mnou otevírá: možnost vlastnoručně si vyzkoušet proces obnovy kdysi bohatého ekosystému, který však v posledních čtyřiceti letech zakusil snad všechny průvodní jevy průmyslového zemědělství včetně chemizace a mechanizace.
(Celý text)

MŽP: Stanovení cílů pro čisté ovzduší zákonem není v kompetenci ministerstva zdravotnictví
15. dubna 2024 01:15

(ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví (MZd) chce v návrhu novely takzvaného lázeňského zákona stanovit cíle pro čisté ovzduší v lázeňských městech. Odpovědné za jejich plnění by měly být obce spolu s poskytovateli lázeňské péče. Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) na takový krok ale MZd nemá pravomoc. S návrhem podle připomínek nesouhlasí ani Karlovarský kraj, kde sídlí nejznámější české lázně, považuje ho za další zhoršení podmínek pro samosprávu či podnikání.
(Celý text)

Hladík: V programu Oprav dům po babičce byla zatím vyplacena miliarda korun
15. dubna 2024 00:26

PRAHA (ČTK) - O dotaci z programu na zateplení rodinných domů Oprav dům po babičce od jeho spuštění loni na podzim požádalo 1750 lidí a vyplacena byla asi miliarda korun. V pořadu Partie Terezie Tománkové na Primě to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zájem o dotaci podle něj odpovídá předpokladům, v plánu je v blízké době mírná úprava pravidel. Lidé mohou na opravu domu získat dotaci až milion korun a výhodnou půjčku na spolufinancování.
(Celý text)

Hladík: V programu Oprav dům po babičce byla zatím vyplacena miliarda korun
15. dubna 2024 00:26

PRAHA (ČTK) - O dotaci z programu na zateplení rodinných domů Oprav dům po babičce od jeho spuštění loni na podzim požádalo 1750 lidí a vyplacena byla asi miliarda korun. V pořadu Partie Terezie Tománkové na Primě to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zájem o dotaci podle něj odpovídá předpokladům, v plánu je v blízké době mírná úprava pravidel. Lidé mohou na opravu domu získat dotaci až milion korun a výhodnou půjčku na spolufinancování.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2128 | Další