ecomonitor.cz
verze pro tisk
Jak na škody z přemnožené zvěře? Musíme se zbavit komunistického pojetí myslivosti, říká Daniel Pitek
15. července 2019 01:07
ČERNČICE (Ekolist) - Obnovu lesa významně ovlivňuje početní stav spárkaté zvěře. Stavy spárkaté zvěře v lese ovlivňuje myslivost. Zatímco lesnictví je hospodářská činnost, myslivost je činností zájmovou. Hospodaření v lesích tak není zcela v rukou majitelů lesních pozemků, protože nad stavy srnců, daňků nebo jelenů nemají kontrolu. O tom, jaké jsou souvislosti myslivosti se stavem lesů, jsme si povídali s Danielem Pitkem, sedlákem a bývalým lesníkem.

Dnes se poměrně často mluví o tom, že je přemnožená spárkatá zvěř. Děje se v tomto směru něco, aby se její stav snížil?

Neděje. A jediné, co může nějak pomoci, je změna zákona o myslivosti.

V jakém smyslu?

Tím, kdo má mít hlavní vliv na myslivost, musí být vlastníci pozemků, na kterých je honitba. A nějaké výrazné slovo musí mít i zemědělští a lesní hospodáři.

A dnes má hlavní vliv kdo?

Dnes mají velký vliv uživatelé honiteb a velcí vlastníci, kteří jsou držiteli honiteb. Což jsou hlavně Lesy ČR, Vojenské lesy a další.

Ti si podle současného zákona mohou přičlenit do své honitby pozemky ostatních vlastníků honebních pozemků.

Daniel Pitek je původním povoláním hajný, který v 90. letech začal hospodařit v rodném kraji okolo Milešovky. Z polí, která zarůstala šípky a bodláky, udělal sady a pastviny. Jako zemědělec kombinuje rostlinnou i živočišnou výrobu. Drtivá většina jeho ploch jsou trvalé travní porosty – louky, pastviny a sady. Plus 15 hektarů orné půdy a kus lesa. Je aktivní v Asociaci soukromého zemědělství ČR, kde má na starosti program Pestrá krajina.
Daniel Pitek je původním povoláním hajný, který v 90. letech začal hospodařit v rodném kraji okolo Milešovky. Z polí, která zarůstala šípky a bodláky, udělal sady a pastviny. Jako zemědělec kombinuje rostlinnou i živočišnou výrobu. Drtivá většina jeho ploch jsou trvalé travní porosty – louky, pastviny a sady. Plus 15 hektarů orné půdy a kus lesa. Je aktivní v Asociaci soukromého zemědělství ČR, kde má na starosti program Pestrá krajina.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej

Čemu to vadí?

Vlastník, který nemá dost pozemků, aby mohl vyhlásit vlastní honitbu, je v podstatě jen divákem toho, co se na jeho pozemku v rámci honitby děje.

Musí jenom trpět škody. Jasně, může podat žalobu u soudu, může uplatňovat náhradu za škody, ale to je složitý a zdlouhavý proces. Jednou jsem se do toho pustil a stálo mě to čtvrt milionu korun, než jsem se dobral k nějakému výsledku.

Takže co přesně je potřeba napravit?

Myslivost by měla být součástí zemědělského a lesního hospodaření. Teď je mu podivným způsobem nadřazena.

Ideální stav je ten, když majitel pozemku hospodaří zemědělsky a lesnicky a k tomu i myslivecky.

Teprve pak se dá nastolit rovnováha, že hospodář nenechá přemnožit spárkatou zvěř, aby mu žrala jeho les nebo ničila pole. Majitel pozemku bude držet stavy zvěře na úrovni, jaká by měla být.

A přijatelný počet zvěře umožní, že vám zvěř nezlikviduje přirozenou obnovu lesa. Ta dnes v podstatě není myslitelná, protože zvěře je prostě na naše lesy moc.

Myslivci jsou zájmový spolek, jsou sdružení v Českomoravské myslivecké jednotě. Ten má vlastní majetek, vlastní lesy?

Ne. Českomoravská myslivecká jednota je občanský spolek, který sdružuje lidi, kteří mají myslivost jako koníček. To nejsou profesionálové.

A tady je od základu špatně to, že myslivost by neměla být zájmová činnost, nějaký koníček. Měla by to být hospodářská činnost. Protože má hospodářské výsledky.

Proč to tak není?

Historicky byla myslivost vždycky součástí lesního a zemědělského hospodaření. Až komunisti v roce 1962 zákonem oddělili zemědělství a lesnictví od myslivosti a řekli, že myslivost bude na vyžití dělnických kádrů, aby si oddechli od své náročné práce. Za socialismu byli myslivci skoro samí komunisti.

Spousta hajných, kteří jsou profesionální myslivci, byla bez flint, nebo měli maximálně brokovnici.

A když si budu dneska chtít odpočinout od své náročné práce a věnovat se myslivosti, tak můžu jít do nějakého lesa střílet?

To víte, že ne.

Takže jsem závislá na vlastníkovi lesa?

Tak to není. Honební pozemky jsou jasně definované. Všechno, co není v intravilánu obce, co není dálnice, železnice, oplocená plocha, hřbitov, zahrada, tak jsou takzvané honební pozemky. To znamená lesy, louky, pole. Kupodivu v tom nejsou sady, což je úplně nesmyslné.

A honební pozemky se sdruží do tzv. honitby. Minimální výměra honitby je 500 hektarů. A držitelem honitby je ten, kdo má 500 hektarů souvislých honebních pozemků v jednom místě.

"Historicky byla myslivost vždycky součástí lesního a zemědělského hospodaření. Až komunisti v roce 1962 zákonem oddělili zemědělství a lesnictví od myslivosti a řekli, že myslivost bude na vyžití dělnických kádrů, aby si oddechli od své náročné práce," říká Daniel Pitek.
"Historicky byla myslivost vždycky součástí lesního a zemědělského hospodaření. Až komunisti v roce 1962 zákonem oddělili zemědělství a lesnictví od myslivosti a řekli, že myslivost bude na vyžití dělnických kádrů, aby si oddechli od své náročné práce," říká Daniel Pitek.

Jenže 500 ha souvislých honebních pozemků má málokdo. To mají většinou velké instituce či firmy.

Když je to jeden subjekt, tak může vytvořit tzv. honitbu vlastní, která má nějaký režim, a když je těch subjektů víc, protože samy nejsou schopné dát dohromady těch 500 ha, tak vytvoří tzv. honební společenstvo.

Tam je ale problém v té minimální výši honitby, což je těch 500 ha. Protože na to dosáhnou jenom ti velcí vlastníci a nedosáhnou na to ti menší. Vezměte si, že my tady pod Milešovkou hospodaříme na 600 ha, ale nejsou souvislé, takže já jsem nikde nedosáhl na honitbu vlastní. A všechny moje pozemky jsou ze zákona přičleněné k nějaké nejbližší honitbě. A tady u nás to všechno drží Lesy ČR.

Takže Lesy ČR si přičlenily moje pozemky do svých honiteb, a ty svoje honitby pronajímají mysliveckým skupinám, které na nich loví a provádějí výkon práva myslivosti. A já – byť majitel pozemků – je vůbec nezajímám. Rozumíte?

Rozumím. Proč to ale vadí?

V tom, že já nejsem ten, kdo je pro ně partner k jednání. To je ten, kdo s nimi má podepsanou smlouvu – držitel honitby. A ten si moje pozemky přičlenil ze zákona, aniž by mi za to cokoli dával. Existuje sice náhrada za užívání honebních pozemků, ale není stanovená žádná výše, kterou jsou povinni dávat.

Takže vám nabídnou 10 Kč/ha. A přitom sami pronajímají dál za 500 Kč/ha. A myslivci, kteří si to za 500 Kč/ha pronajmou, vám řeknou: „My se s vámi nebudeme bavit. My platíme velké peníze držiteli honitby, a držitel honitby je pro nás partner k jednání.“

Co konkrétně se třeba v lese děje, co vám jako majiteli vadí?

Některé posedy vznikají v lese bez vědomí vlastníka lesa.
Některé posedy vznikají v lese bez vědomí vlastníka lesa.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pixabay

V praxi se vám stane, že přijdete na své pozemky a potkáte tam myslivce, kteří jsou tam auty, ani se vás nezeptají. Něteří si tam klidně postaví posed, ani se vás nezeptají. Někteří si tam klidně nasypou nějaké vnadění na zvěř, obilí nebo jablka a nalákají vám tam zvěř, která vám nadělá škody na stromcích nebo přeryje louky.

Oni vám mohou ve vašem lese přikrmovat zvěř?

No jasně. A vy jediné, co můžete udělat, je jít za nimi a říct: „Hele, já tady mám škodu, a chtěl bych ji od vás zaplatit.“

Když se s nimi podle zákona do 60 dnů nedohodnete, tak na ně můžete podat žalobu, ale pak musíte prokázat hromadu věcí kolem škod. Což trvá hromadu let u soudu a stojí vás to hromadu peněz, a velice často se stává, že to prohrajete.

Takže většina vlastníků honebních pozemků se na to vykašle a nechá to být. Neřeší to.

A když řeknu, že bych na svých pozemcích chtěl taky lovit, tak mi řeknou: „Přihlas se do výběrového řízení, až bude – to je jednou za 10 let – a musíš dát největší peníze.“

Já řeknu: „Dobře, já se přihlásím, ale za svoje pozemky v honitbě platit nebudu. Budu platit jenom ty vaše.“ A oni říkají: „Ne, ne, ne. Budeš platit i ty svoje. A my ti pak za ty tvoje dáme náhradu, kterou máš ze zákona za užívání honebních pozemků.“

Takže pak vzniká z mého pohledu naprosto absurdní situace, že já bych jim dal 500 Kč/ha za to, že bych lovil na svých pozemcích, a oni by mi vrátili 10 Kč/ha.

Takhle je to v současnosti nastavené?

Takhle je to v současnosti nastavené.

Kdo není držitel honitby, kdo není doopravdy velký vlastník, tak nemá šanci.

A ještě je tam důležitá věc. Když budete platit těch 500 Kč/ha ročně, tak samozřejmě máte zájem, aby se vám ty peníze vrátily nebo abyste mohla co nejvíc lovit.

Početní stavy spárkaté zvěře ovlivňují schopnost lesa obnovovat se, protože zvěř ráda spásá mladé semenáčky stromů.
Početní stavy spárkaté zvěře ovlivňují schopnost lesa obnovovat se, protože zvěř ráda spásá mladé semenáčky stromů.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pixabay

Když myslivci dají tolik peněz za nájem, tak potom samozřejmě chtějí, aby tam zvěře měli co nejvíc, aby měli příjemné lovecké zážitky, aby měli co nejlepší trofeje... To je ale naprosto něco jiného, než jaký je zájem zemědělců a lesníků. Pro ně je přemnožení zvěře fakt problém, který bolí.

To je poměrně velký střet protichůdných zájmů...

Ano, je to ohromný konflikt mezi zájmy myslivců na jedné straně a zemědělců a lesníků na druhé straně. A podle mě ten konflikt může zmizet jen v okamžiku, kdy tím, kdo bude přirozeně dělat myslivost, budou především zemědělci a lesníci.

U nás až do roku 1962 byla minimální velikost honitby 115 ha. Kdo měl 115 hektarů, mohl vyhlásit svou vlastní honitbu.

Kdyby to bylo teď a tady u nás, vyhlásím tyhle louky jako vlastní honitbu a mohl bych si myslivost dělat ve vlastní režii stejně, jako dělám zemědělství. Ti, co mě dnes mají přičleněného zadarmo, by se stali mými sousedy a partnery k jednání. A nemohli by volně užívat můj majetek.

Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Zdeňka Kováříková

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2558271


Online diskuse
Kdo vyhraje, když dojde ke střetu pasteveckého psa a vlka?
28. března 2024 05:36

PRAHA (Ekolist) - To je častý dotaz, který vzbuzuje velké vášně. Odpověď není jednoduchá a není ani jednoznačná. Bavíme se o přírodě, o vlcích, a tak jsou možné nejrůznější scénáře. Vždy záleží na konkrétní situaci, a hlavně na samotných účastnících případného střetu.
(Celý text)

OSN: Miliony lidí hladoví, ale denně se na světě vyhodí asi miliarda porcí jídla
28. března 2024 01:43

(ČTK) - Každý den se na světě vyhodí více než miliarda porcí jídla, vyplývá podle deníku The Guardian ze zprávy OSN, která každoročně vypracovává takzvaný Index plýtvání jídlem. Na světě přitom podle posledních dat z roku 2022 hladoví asi 783 milionů lidí, uvádí také zpráva.
(Celý text)

Hlavní líčení ve vedlejší větvi kauzy Bečva začne u vsetínského soudu v dubnu
28. března 2024 01:10

VSETÍN (ČTK) - Hlavní líčení ve vedlejší větvi kauzy otravy řeky Bečvy začne u vsetínského okresního soudu 10. dubna. ČTK to řekl soudce Aleš Matura. Za nečinnost v den havárie je v případu obžalovaný velitel hasičů, z důvodu vydání nezákonného správního rozhodnutí pracovnice odboru životního prostředí a výstavby radnice v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Muži hrozí za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti až roční vězení, ženě za stejný trestný čin až tři roky vězení, uvedl soudce.
(Celý text)

Slovenská vláda navrhla omezit právo veřejnosti připomínkovat stavební záměry
28. března 2024 01:07

GALANTA (ČTK) - Slovenská vláda chce výrazně omezit současné právo veřejnosti zapojit se do posuzování možných dopadů připravované výstavby různých projektů na přírodu (EIA). Vyplývá to z návrhu novely příslušného zákona, který kabinet premiéra Roberta Fica schválil na svém výjezdním zasedání.
(Celý text)

ČT: Státní podnik DIAMO plánuje, že propustí zhruba 12 procent z 3450 zaměstnanců
27. března 2024 23:13

STRÁŽ POD RALSKEM (ČTK) - Státní podnik DIAMO Stráž pod Ralskem na Českolipsku plánuje, že letos propustí zhruba 12 procent z 3450 zaměstnanců, propouštění chystá ve všech sedmi odštěpných závodech v republice, uvedla Česká televize (ČT). O práci by do konce srpna mělo přijít 430 lidí, dalších 150 neobsazených míst státní podnik zruší. V plánu je také sloučení některých závodů. Ročně by to mělo přinést úsporu 400 až 500 milionů korun, které bude možné použít na sanaci po těžbě.
(Celý text)

ČR dostane z EU dalších 73 miliard korun na investice do energetiky či dopravy
27. března 2024 19:21

(ČTK) - Česká republika dostane z Modernizačního fondu EU dalších téměř 73 miliard korun na investice do energetiky či dopravy. Stát peníze využije na financování obnovitelných zdrojů, modernizaci teplárenství nebo ekologizaci veřejné dopravy, informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Dotace pro Česko nyní schválila Evropská investiční banka s Evropskou komisí. Dosud tak ČR z fondu získala 267 miliard korun.
(Celý text)

Výborný: MZe chystá soubor opatření, který farmářům sníží administrativu
27. března 2024 19:13

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo zemědělství (MZe) připravuje soubor opatření, který farmářům sníží administrativu, takzvaný antibyrokratický balíček. Na dnešní schůzi senátního podvýboru pro zemědělství v Praze to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nevylučuje to, že balíček předloží k přímému projednání v Poslanecké sněmovně. Právě na vysokou byrokratickou zátěž si čeští zemědělci, kteří letos už několikrát protestovali proti národní i evropské agrární politice, dlouhodobě stěžují.
(Celý text)

Japonsko chce do roku 2035 uvést na trh osobní letadlo nové generace
27. března 2024 13:42

(ČTK) - Japonsko uvede na trh své první osobní letadlo nové generace přibližně do roku 2035. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Kjódó. Předchozí neúspěšný vývoj prvního japonského osobního letadla vedla společnost Mitsubishi Heavy Industries. Nový stroj nebude pohánět klasické letecké palivo, zvažuje se mimo jiné vodík. Očekává se, že letecký průmysl bude pro Japonsko hnací silou růstu, z kterého bude těžit řada domácích dodavatelů komponentů.
(Celý text)

Aktivisté upozorňují na špatné podmínky chovu kuřat, která prodává Albert v ČR
27. března 2024 13:35

PRAHA (ČTK) - Obránci zvířat poukazují na špatné podmínky chovu kuřat, která do svých obchodů odebírá řetězec Albert v Česku. Přitom v Belgii a Nizozemsku podle nich prodává kuřata odchovaná v lepších podmínkách. Ve svých reklamách tak není Albert vůči spotřebitelům transparentní, řekl ČTK Radim Trojan ze spolku obránců zvířat Obraz. Na problém dnes aktivisté upozorňovali i příchozí na pražskou konferenci obchodníků a výrobců, Retail Summit. Obchodní řetězec Albert ČTK sdělil, že farma, ze které mají aktivisté záběry, zásobuje kuřaty většinu velkých obchodů v Česku. Minimální standardy požadované od dodavatelů má řetězec podle mluvčího Jiřího Marečka na webu.
(Celý text)

Koniklec v kleci. V Českém středohoří kvetou vzácné rostliny, chrání je speciální klícky
27. března 2024 12:06

PRAHA (Ekolist) - Právě v těchto dnech kvete koniklec otevřený, ale už jen na zhruba na dvacítce míst, především v severních a severozápadních Čechách. Aby z naší přírody úplně nezmizel, připravila pro něj Agentura ochrany přírody a krajiny ČR záchranný program. V posledních desetiletích konikleců ubylo natolik, že se na některých místech chrání i jednotlivé rostliny.
(Celý text)

Lula a Macron ohlásili plán za jednu miliardu eur pro amazonský prales
27. března 2024 10:32

RIO DE JANEIRO (ČTK) - Francouzský prezident Emmanuel Macron a brazilská hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva oznámili v noci na dnešek SEČ nový plán investic za jednu miliardu eur (25 miliard korun) pro udržitelnost amazonského pralesa. Cílem je skloubit hospodářský rozvoj v oblasti pralesa a ochranu životního prostředí, píše agentura AFP. Lula chce výrazně snížit ničení amazonského pralesa, a proto hledá finanční podporu v zahraničí.
(Celý text)

Na Slovensku byl podle ministra zastřelen medvěd, který zranil několik lidí
27. března 2024 10:28

BRATISLAVA (ČTK) - Na Slovensku byl v úterý zastřelen medvěd, který před více než týdnem zranil několik lidí ve městě Liptovský Mikuláš. Na sociální síti to dnes napsal slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba. Slovenská vláda na dnešním jednání schválila návrh ústavního zákona, který má umožnit plošné odstřely medvědů pohybujících se v okolí měst a vesnic.
(Celý text)

Zastupitelé Libereckého kraje schválili dotaci z Fondu Turów pro Chrastavu
27. března 2024 10:27

LIBEREC (ČTK) - Zastupitelé Libereckého kraje dnes schválili další dotaci z Fondu Turów, peníze jsou určené pro Chrastavu. Město vybuduje 5,65 kilometru dlouhý vodovod do osady Horní Vítkov, kde jsou lidé zásobováni ze studní, 91 domovních přípojek a také dvě požární nádrže. Radnice na projekt žádala 79,6 milionu korun, částka zahrnovala i dvacetiprocentní rezervu na vícepráce, to ale výbor fondu nedoporučil, zastupitelé tak schválili dotaci 67,5 milionu korun.
(Celý text)

Jak na žádost v programu LIFE? Nenechte se odradit, když to poprvé nevyjde
27. března 2024 06:33

PRAHA (Ekolist) - Na ochranu životního prostředí v České republice proudí v rámci programu LIFE z Evropské unie desítky milionů korun.. Například Vojenské lesy a statky ČR mají projekt na LIFE Adapt Brdy, který lesníkům umožní přeměnit brdské lesy na odolnější. Z programu LIFE na to podnik získal pět milionů eur. Praktické rady o tom, jak v programu LIFE uspět, se můžete dozvědět v aktuálním vydání speciálního dotačního podcastu.
(Celý text)

K ústavní ochraně vody zněla ve sněmovním výboru kritika z opozice i z koalice
27. března 2024 01:24

PRAHA (ČTK) - K navrhované ústavní ochraně vody zaznívala ve sněmovním zemědělském výboru kritika z opozice i z koalice. Ivan Adamec (ODS) označil vládní novelu ústavy za "až hysterickou reakci" na minulá období sucha v Česku a Karel Tureček (ANO) za "jednostranné znásilnění ústavy". Poslanci debatu o předloze přerušili, téměř až do konce května k ní nyní mohou předkládat pozměňovací návrhy. Ústavní novelou se ve Sněmovně mají zabývat také ústavně-právní výbor a výbor pro životní prostředí.
(Celý text)

Poptávka po elektromobilech v ČR stoupla po spuštění dotací o desítky procent
27. března 2024 01:07

(ČTK) - Tuzemští prodejci nových aut a zprostředkovatelé finančních služeb zaznamenali v minulém týdnu v tuzemsku nárůst poptávky po elektrických vozech v řádu desítek procent. Důvodem je spuštění podpůrného a dotačního programu pro nákup elektromobilů do firem. Vyplývá to z aktuálních informací prodejců.
(Celý text)

Ministr Výborný očekává, že Evropská komise předloží další návrhy na podporu zemědělců
26. března 2024 21:01

BRUSEL (ČTK) - Český ministr zemědělství očekává, že Evropská komise přijde v blízké budoucnosti s dalšími návrhy, jak podpořit zemědělce v Evropské unii. Marek Výborný to uvedl při dnešním jednání unijních ministrů zemědělství v Bruselu. Ministr doufá, že současné návrhy Evropské komise v dubnu projdou i Evropským parlamentem a velmi by si přál, aby uklidnily zemědělce, kteří v posledních měsících protestovali po celé Evropě. Farmáři dnes dorazili i do Bruselu, podle belgických médií bylo v belgické metropoli asi 250 traktorů. Protestující házeli vajíčka a další předměty na policisty a zapalovali seno i pneumatiky, nejméně dva policisté utrpěli zranění.
(Celý text)

WP: Udržitelnější maso na gril? Zkuste steak ze čtyřmetrové krajty
26. března 2024 17:30

WASHINGTON (ČTK) - Jsou šupinaté, mají rozeklaný jazyk a mohou měřit až šest metrů. Krajty ovšem mohou být také jedním z nejekologičtějších tvorů, jaké lze na planetě chovat na maso, napsal zpravodajský server The Washington Post.
(Celý text)

Klimatické změny zvyšují riziko smrti u starších osob, především žen
26. března 2024 14:41

PRAHA (ČTK) - Zvyšující se teplota vzduchu úzce souvisí s větším rizikem úmrtí ve vyšším věku. Zvláště ženy starší 85 let jsou kvůli dopadům klimatických změn ohroženy nejvíce, řekl na dnešní tiskové konferenci Klimatické koalice expert Tomáš Janoš z Masarykovy univerzity v Brně. Lékařka Klára Mašková pak poukázala na problémy s chemickými látkami v životním prostředí, které se dostávají do lidského těla a narušují endokrinní systém.
(Celý text)

Greenpeace: Evropské banky půjčily biliony korun neekologickým firmám
26. března 2024 14:21

(ČTK) - Evropské banky půjčily od roku 2015, kdy byla dojednána Pařížská dohoda o klimatu, přibližně 256 miliard eur (přes 6,4 bilionu korun) neekologickým firmám. Jejich činnost podle analýzy Greenpeace a dalších nevládních organizací přitom ohrožuje lesy, savany a důležité přírodní ekosystémy.
(Celý text)

Greenpeace: Evropské banky půjčily biliony korun neekologickým firmám
26. března 2024 14:21

(ČTK) - Evropské banky půjčily od roku 2015, kdy byla dojednána Pařížská dohoda o klimatu, přibližně 256 miliard eur (přes 6,4 bilionu korun) neekologickým firmám. Jejich činnost podle analýzy Greenpeace a dalších nevládních organizací přitom ohrožuje lesy, savany a důležité přírodní ekosystémy.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2117 | Další