No a to je právě špatně a je to ten náš tradiční český problém, že se krátkodobě vzrušíme kvůli nějaké kauze, ale vůbec neřešíme věci systematicky.
1. Za prvé - chemie u nás jela a jede naplno. Třeba zoocidy na zabíjení hmyzu a spol. V roce 2009 se jich u nás spotřebovalo 646 tisíc kg, vloni už 1 079 tisíc kg, tedy za dekádu nárůst o 67 procent. Pak se divte, že někam zmizel hmyz, že je na českých polích a zahradách najednou tak ticho. (Data z ÚKZÚZ zde).
2. Celkem se jen za loňský rok vychlístalo na naše pole 11,7 miliónu kg jedů. Jestli si to chcete nějak lidsky představit, tak je to asi 6kilometrová kolona kamiónů plných jedů - jedů, které přišly na naše jídlo.
3. A nemyslete si, že se všechny ty jedy nějak hezky rozloží a udělají se z nich fialky a libá vůně. Zbytky jedů se dlouhodobě ukládají - v půdě, v rostlinách, v tělech živočichů, v nás samotných. Např. jedovatý herbicid glyfosát má v těle 6 z 10 Čechů. Glyfosát je ten slavný herbicid, který znáte jako Roundup. Americké soudy už kvůli němu přiznávají odškodnění nemocným s rakovinou, některé země Roundup s okamžitou platností zakázaly, ale náš ministr Toman letos Roundup jen omezil a prohlásil, že úplný zákaz "by naše zemědělce znevýhodnil". Takže lijeme statisíce litrů dál. (https://bit.ly/2yZ5uDb) (EDIT: čert vem soudy, důležité je, že Světová zdravotnická organizace uznala glyfosát jako "pravděpodobný karcinogen" a letos na jaře metastudie tří amerických univerzit zjistila, že zvyšuje riziko rakoviny o 41 procent).
4. Fór je v tom, že i když se výrobci dušují, že zbytkové množství jednoho konkrétního jedu člověka neohrozí, jejich studie nijak neřeší, jak naše těla reagují na celý koktejl jedů, který se v nás míchá. Vědci už začínají potvrzovat, že brutální chemizace zemědělství vede k poklesu plodnosti u mužů (to je to slavné ubývání spermií), k nárůstu alergií, k poruchám pozornosti jako ADHD (hyperaktivita), no a samozřejmě k rakovině. Připadají vám dnešní děti ve škole jiné, než jste byli vy před 30-40 lety? Přemýšlejte o těch kamionech s pesticidy, co vám jezdí za barákem. V přírodě není nic zadarmo - každá akce vyvolává reakci. My ždímáme přírodu víc a víc - a my za to taky zaplatíme cenu.
5. Ale není to jen o člověku. Intenzivní a chemizované zemědělství zabíjí všechno živé. Třeba ptáci se u nás počítají od roku 1982. Od té doby do roku 2017 ubyla v Česku třetina polního ptactva. Když jsem byl malý a jezdil jsem k babičce, tak jsme na každém poli vyplašili koroptev. Nyní můžu stejnou cestu projít desetkrát a neuvidím ani jednu. A data ze sčítání to potvrzují: populace skřivana polního, čejky a koroptve se od roku 1982 propadly o 50, 82 a 97 (!) procent! O drastickém úbytku hmyzu v celé Evropě ani nemluvím. Umírá nicméně i půda samotná - leckde v Evropě (včetně jižní Moravy) už je organického materiálu v půdě tak málo, že je země prakticky mrtvá. Slouží jen jako držák na rostliny, které pár chemikálií uměle přivede k růstu. Ale půda bez humusu mnohem rychleji podléhá větrné a vodní erozi a celkově jde do pekla, do pouště, kterou znám velmi dobře. Nenechme se ukolébat pár hezkými zprávami o příchodu pár kusů vlků a jiných velkých šelem - ta skutečná tichá tragédie se odehrává ve spodních patrech potravního řetězce a nakonec samozřejmě doběhne i ty šelmy.
6. S touhle optikou musíme koukat i na celou válku o hraboše z minulého týdne. Mimochodem, nechci být zlý, ale byla v tom i obrovská dávka pokrytectví. Někteří nejmenovaní vůdci opozice se nechali slyšet, že plošné hubení Stutoxem II je zločin a že vláda otrávila nejdřív duši národa a nyní chce otrávit i jeho krajinu. Ano, oboje je pravda. Slušelo by se ale možná říct, že když byla tato opozice naposledy u moci (Nečasova vláda v letech 2010-2012), tak spotřeba rodenticidů proti hlodavcům byla skoro o 3/4 vyšší než průměr za poslední tři roky. Ale nějak si nevzpomínám, že by tehdy ti samí lidé křičeli něco o zločinu. To jen tak na okraj.
7. Co s tím? Celý fór je v tom, že se nesmíme spokojit s jedním omezením Stutoxu pro hraboše. Tahle země potřebuje systémové řešení, a tím je organické zemědělství s naprosto minimální aplikací chemie. A podle nejlepších postupů našich předků, s pestrou krajinou, menšími poli oddělenými zelenými pásy apod. Např. Bavorsko už si letos řeklo, že do roku 2030 chce mít 30 procent zemědělských ploch v režimu bio. A přesně takové cíle si musíme dát i my a musí to být jedna z našich největších politických ambicí vůbec! (Mimochodem, málo se to ví, ale v západní Evropě je promořenost pesticidy často ještě mnohem horší než u nás, takže si je nijak neidealizujme. Oni si jen hrábli na dno dřív, takže se to víc snaží napravovat.)
8. Můžu vám říct z vlastní zkušenosti, že organické zemědělství je budoucnost. Jak už jsem psal, máme v Rumunsku malé hospodářství (pár desítek ha), na které fyzicky dohlíží švagr. Už před lety jsme se s ním rozhodli, že všechna pole převedeme na bio. Vedle toho hospodaří i můj tchán, který je středně velký zemědělec a jede klasickou cestu. Tchán se samozřejmě někdy směje, že rozdíl mezi normálním a bio zemědělcem je v tom, že zatímco on hnojí přes den, bio lidi v noci. Ale to je jen sranda, my to samozřejmě děláme poctivě a chemii nepoužíváme vůbec. A je to vidět - v půdě a na půdě je znatelně víc života. Výnosy máme možná o 40 procent nižší než tchán, ale blbě se to porovnává, protože nepěstujeme to samé - tchán třeba dělá klasickou pšenici, my pšenici špaldu. Ale nakonec se smějeme spíš my, protože to bio se prodá za podstatně vyšší ceny - a zájem je velký hlavně v Rakousku. Jde to. Lidi si za jídlo bez jedů i trošku připlatí - a bude jich čím dál víc.
Myslím, že úkolem české politiky nyní musí být zachránit českou půdu, vodu, flóru i faunu včetně člověka. To, že jsme se asi na 3 dny kolektivně vzrušili kvůli hrabošovi, to je sice pěkné, ale byla to jen malá bitva, kvůli které nesmíme zapomenout na velkou válku. Naším cílem teď musí být co největší část českého zemědělství bez chemie - do 2030 třetina a pak rychle víc.
Martin Jaroš
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2562136
BRNO (ČTK) - Původní druhy rostlin z české přírody mizí, krajinou se šíří teplomilné a nepůvodní druhy. Potvrdila to studie, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR a dalšími univerzitami. Masarykova univerzita o tom informovala na svém webu.
(Celý text)
Ministr životního prostředí Hladík není proti výstavbě dostupného bydlení na zemědělské půdě
6. května 2024 01:20
(ČTK) - Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) není proti výstavbě dostupného nájemního bydlení na zemědělské půdě, stavět by na ní ale měly obce, nikoli soukromí developeři. Hladík to uvedl v rozhovoru s ČTK. Vládní novelu omezující výstavbu na nejkvalitnější zemědělské půdě v pátek schválila Sněmovna. Právnické osoby, tedy právě soukromí developeři, mohou za určitých podmínek na stavbu dostupného bydlení získat i státní dotaci.
(Celý text)
Účinnost přípravků proti škůdcům klesá, uvedl výzkumník ze zemědělské univerzity
6. května 2024 01:15
PRAHA (ČTK) - Účinnost přípravků proti škůdcům se snižuje, může za to omezování počtu povolených účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin, upozornil Jan Kazda z Katedry ochrany rostlin České zemědělské univerzity v Praze. Vzniká tak populace odolných škůdců a zemědělci musejí používat méně šetrné přípravky a jejich aplikaci opakovat, dodal. V Česku se i tak pesticidy využívají v menším množství, než je evropský průměr.
(Celý text)
U Brniště plánují postavit šest větrných elektráren, ne všichni v obci jsou pro
6. května 2024 00:27
BRNIŠTĚ (ČTK) - V Brništi na Českolipsku plánují postavit šest větrných elektráren, každou o výšce kolem 150 metrů a instalovaném výkonu sedm megawattů (MW). O záměru vedení obce minulý týden diskutovalo s obyvateli. Původně se mluvilo o 14 až 15 elektrárnách, to ale obec odmítla. Šest je maximum, řekl na jednání starosta Michal Vinš (NEZ). Impulzem k záměru byl zájem společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje postavit v Brništi větrný park, teď má obec na stole dalších pět nabídek.
(Celý text)
Vědci objevili na souostroví Galapágy možnou školku kladivounů
5. května 2024 19:51
QUITO (ČTK) - Tým vědců objevil u jednoho z ostrovů ekvádorského souostroví Galapágy potenciální místo pro rozmnožování kladivounů obecných. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na prohlášení národního parku, podle kterého se jedná o velice vzácný nález. Pokud by se existence takzvané školky potvrdila, jednalo by se o první místo na Galapágách, kde se tento druh rozmnožuje.
(Celý text)
Hasiči odstraňují roje včel jen z veřejných prostranstvích či v případě ohrožení
5. května 2024 18:58
PARDUBICE (ČTK) - V posledních dnech evidují hasiči zvýšený počet telefonátů na tísňovou linku se žádostí o odstranění rojů včel či jiného bodavého hmyzu. Opakovaně upozorňují, že v takových situacích zasahují jen tehdy, pokud jde o veřejné prostranství nebo akutně hrozí ohrožení zdraví lidí, například alergiků. Na webu to uvedla mluvčí hasičů Pardubického kraje Vendula Horáková. Někdy stačí počkat, až včely odletí, jindy je třeba zavolat specializovanou firmu.
(Celý text)
Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární jógu se štěňaty
5. května 2024 18:56
ŘÍM (ČTK) - Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární cvičení jógy za přítomnosti štěňat. Tento týden vydalo směrnici, podle které by se lekce "puppy yogy" měly konat jen s dospělými psy, píše server stanice CNN a italská média. Cílem opatření je podle úřadů chránit zdraví zvířat a bezpečnost cvičících. Rozhodnutí uvítali ochránci zvířat, kteří módní formu cvičení jógy kritizovali.
(Celý text)
Lepra se ve středověku přenášela mezi veverkami a lidmi, tvrdí studie
5. května 2024 13:00
LONDÝN (ČTK) - Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.
(Celý text)
Jaký je aktuální zdravotní stav našich lesů?
5. května 2024 05:23
PRAHA (Ekolist) - Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná. Je však nutné rozlišovat mezi „starými lesy“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá – zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.
(Celý text)
Výborný: Přísnější ochrana půdy pomůže navrátit do krajiny aleje a remízky
5. května 2024 01:54
PRAHA (ČTK) - Přísnější ochrana nejlepší zemědělské půdy, kterou tento týden schválili poslanci, pomůže do krajiny navrátit původní krajinné prvky, jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle ministra snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.
(Celý text)
Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
5. května 2024 01:05
VLADISLAV (ČTK) - Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam tento týden začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů, řekl Václav Křivan z této organizace.
(Celý text)
Nové zavlažovací vaky podpoří rozvoj kořenů u vzrostlých stromů v Brně
5. května 2024 00:50
BRNO (ČTK) - Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100 000 korun, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
(Celý text)
Královéhradecký útulek pro zvířata by se měl stát i centrem lesní pedagogiky
5. května 2024 00:49
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Útulek pro opuštěná zvířata v Hradci Králové by se měl v budoucnu stát také centrem lesní pedagogiky. Děti by v něm měly vedle chovu psů a koček poznat i život v lese, seznámit se s dravci a dalšími lesními zvířaty. Plánují to Městské lesy Hradec Králové, které útulek od letošního února provozují. Útulek, který nově nese jméno Azyl pro zvířata, již začal zavádět programy pro veřejnost. ČTK to řekl ředitel Městských lesů Milan Zerzán.
(Celý text)
Děčínská zoo chce ke svému 75. výročí vytvořit český rekord
5. května 2024 00:42
DĚČÍN (ČTK) - Děčínská zoologická zahrada si chce k 75. výročí vzniku nadělit vytvoření českého rekordu. Žádá proto návštěvníky, aby v den velkolepé oslavy, 11. května, dorazili v jakémkoliv tričku, na němž bude vyobrazený medvěd. Může jít o obrázek, fotografii, nášivku i vlastnoručně vytvořenou podobiznu, uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo má medvěda ve svém znaku. Její ikonou je medvěd kamčatský Bruno, který byl inspirací k rekordu a bude i hlavní hvězdou oslavy.
(Celý text)
Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22
LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)
Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)
Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34
(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)