ecomonitor.cz
verze pro tisk
Okolí dálnic by mohlo být pro motýly a včely ráj, říká entomolog Hula, jen je potřeba jinak osít
12. listopadu 2019 01:32
PRAHA (Ekolist) - Když si člověk přečte článek Za silnice kvetoucí! Britové budují kolem asfaltu luční pásy, vytane mu na mysli otázka, proč se něco takového nevyzkoušelo i u nás. Nápad s ozeleněním silnic a dálnic květinovými pásy, které by daly hmyzu prostor k životu a potravu, zní lákavě. Dobrou zprávou je, že podobný projekt u nás také proběhl. Přečtěte si rozhovor s jedním z jeho realizátorů, Vladimírem Hulou z Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity, o tom, jak si naše motýlí dálnice stojí dnes.

Svahy kolem dálnic, kolem kterých obvykle prosvištíme, nám do značné míry přijdou jen jako kulisa, krajina bez života. Jak dalece je to pravda?

V rámci našeho projektu jsme v okolí silnic našli fantastické motýly a velmi zajímavé druhy pavouků, kolegové zase popsali, že se jedná o úžasný biotop pro blanokřídlé. Takže bez života to území jistě není.

Pro velké obratlovce jsou komunikace překážkou, ale pro bezobratlé jsou vzácným koridorem bezlesí. A někdy dokonce velmi pěkného bezlesí s údržbou.

Jedny z nejzajímavějších svahů v okolí komunikací jsou v okolí Loun. Zde se komunikace první třídy zařízly do druhohorních opuk a obnažené svahy nebyly překryty půdním profilem. Vznikl tak unikátní skalní biotop podobný bílým stráním. Naše experimentální plocha vznikla na místě budoucí dálnice (dalších dvou pruhů).
Jedny z nejzajímavějších svahů v okolí komunikací jsou v okolí Loun. Zde se komunikace první třídy zařízly do druhohorních opuk a obnažené svahy nebyly překryty půdním profilem. Vznikl tak unikátní skalní biotop podobný bílým stráním. Naše experimentální plocha vznikla na místě budoucí dálnice (dalších dvou pruhů).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vladimír Hula

Bezlesí je nám i hmyzu třeba, ale každý si je představuje trochu jinak. Jak to mají nastavené silničáři?

Stavbaři silnic, stejně jako jiní stavbaři, se snaží ušetřit. Maximálně. Tedy i na osivu, které musí v rámci biologických úprav v prostoru okolo silnic a dálnic ozelenit. Dle pro ně závazných technických podmínek musí být ozeleněno při předání stavby. Takže na tyto prostory dávají produkční směsky travin.

Proč?

Protože technické podmínky tohle jasně určují. Že to mají být traviny a že tam nesmí být plevel. A tak se seje něco, co opravdu hodně rychle roste, produkuje velké množství masy, rychle udělá zapojený drn, a ještě se to ošetří selektivním herbicidem. Výsledkem je, že stavbaři předávají travnatou plochu bez života.

Přitom by to mohlo vypadat a fungovat úplně jinak. Dálnice, které vnímáme ve vztahu k životnímu prostředí spíš v negativní konotaci, by se opravdu mohly stát mimořádně funkčním prvkem podpory biodiverzity v krajině. Jen by bylo zapotřebí osít jejich svahy něčím trochu jiným a starat se o ně trochu odlišně, než je teď zvykem.

Já vím, je to spíš otázka pro silničáře, ale dá se odhadnout, kolik těch kilometrů silnic a dálnic vhodných k osetí v ČR máme?

Ono to moc spočítat nejde: celková plocha silničních lemů není přesně známa, lze ji jen odhadnout.

Ale když se pokusíme se o rámcové přiblížení: pokud bychom vzali v potaz pouze naše dálnice a silnice I. třídy, s délkou asi 7700 kilometrů a průměrnou šířkou lemů kolem čtyř metrů po obou stranách cesty, dostáváme se na úctyhodnou celkovou plochu okrajů přibližně 60 km2.

Ing. Vladimír Hula, Ph.D., (*1978) vystudoval aplikovanou a krajinnou ekologii na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Jako akademický pracovník působí v Ústavu ekologie lesa na Mendelově univerzitě, kde se věnuje ekologii bezobratlých, především motýlů a pavouků.
Ing. Vladimír Hula, Ph.D., (*1978) vystudoval aplikovanou a krajinnou ekologii na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Jako akademický pracovník působí v Ústavu ekologie lesa na Mendelově univerzitě, kde se věnuje ekologii bezobratlých, především motýlů a pavouků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Archiv Vladimíra Huly

To je výměra odpovídající katastru krajských měst typu Liberce či Olomouce. Srovnatelnou plochu mají i menší chráněné krajinné oblasti, například Moravský kras nebo Pálava.

To už je plocha, kvůli které se vyplatí něco vymyslet…

Je to samozřejmě jen hrubý výpočet…

Ano, je samozřejmě hypotetický výpočet, do kterého spadají i plochy, které nejsou vhodné k osetí, či je absolutně nevhodné je jakkoli ozeleňovat. Třeba skalnaté svahy či plochy s nízkou úživností.

Ono obecně, pokud by to bylo na nás, tak asi preferujeme přirozenou sukcesi. Jenže to v nastavených technokratických podmínkách moc nejde. Řekněme tedy, že využít dosud nevyužívaný prostor, který by se dal osít či různě vegetačně přestavět, by měl asi poloviční rozlohu.

Mimochodem, spadá do toho i středový pruh?

Ne, jedná se pouze o okolí silnic a dálnic – svahy a zářezy, které při stavbách vznikají. Středový pruh jde mimo nás. To je místo se speciálním režimem, z důvodu bezpečnosti silničního provozu.

Ta je ostatně důvodem, proč při rekonstrukcích našich dálnic mizí výsadby keřů. To prostředí je navíc slané. Opravdu hodně. Tam se s bohatou směsí neprosadíme. Na svazích a zářezech je to jiné.

Čím by se tak asi mělo osazovat? Nemůžu se zbavit dojmu, že kolem dálnice na Plzeň by optimálně mělo růst něco trochu jiného, než v úseku dálnice na Olomouc.

Tady proti sobě stavíme dva různé světy, dva různé přístupy. Můžeme se totiž bavit o tom, jak by to ideálně mělo vypadat, a co jsme reálně schopni udělat a prosadit.

Takže ano, ideálně by to mělo být odlišné a snažili jsme se o to. Nechtěli jsme mísit to, co v okolí dálnic roste, byť už to má na kahánku.

V praxi to obnášelo varianty českého a moravského termofytika a zvlášť mezofytika. Chtělo to respektovat regionalitu osiva, dodržet standardy AOPK.

A výsledek?

Modrásek jehlicový - asi nejrozšířenější modrásek České republiky. V okolí dálnic a silnic místy velmi běžný.
Modrásek jehlicový - asi nejrozšířenější modrásek České republiky. V okolí dálnic a silnic místy velmi běžný.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vladimír Hula

V zásadě vznikla univerzální základní směs, složená z travin a leguminóz, kterou můžeme aplikovat kdekoliv. Protože na ně se nevztahují podmínky regionality.

A k této základní univerzální směsi jsme vytvořili rozšiřující, pro jednotlivé regiony Česka. Celý výběr rostlinných druhů vycházel z potřeb motýlů a směřoval k nektarodárným druhům a živným druhům pro housenky.

Jen poprosím o dovysvětlení: co jsou to leguminózy?

Bobovité rostliny. Vikve, vičence, úročníky, čičorky a jim podobné. V posledních letech drasticky mizí, a to celoplošně, i z chráněných území.

A s nimi zmizeli hlavně modrásci. Takže už v tom je ta naše základní osevní směs skvělá, protože podporuje zrovna modrásky. A z dat vidíme, že jim opravdu pomáháme.

To zní slibně…

V současné chvíli jednáme s Výzkumným ústavem pícninářským, že by nám směs míchali a prodávali. Jenže zatím nevíme, jaký by byl zájem. Problémem je, že pro ty rozšiřující regionální směsi vlastně není nikde dost osiva, což činí ten požadavek na regionalitu… nu, dost omezující.

Úročník bolhoj je klasický příklad ustupujícího druhu leguminóz.
Úročník bolhoj je klasický příklad ustupujícího druhu leguminóz.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vladimír Hula

V čem přesně je to omezující?

Tak u osiva druhů, kde pociťujeme nedostatek, bychom si teoreticky mohli vypomoci osivem odjinud. Ale podle AOPK nemůžeme, a já nepopírám, že to má jistou logiku: v Novém Strašecí prostě nemůžeme použít osivo z Rožnova pod Radhoštěm.

Ta omezující logika ale dostává vzápětí na frak: řekněme, že nad naším svahem u silnice, pečlivě osetým regionální směsí, hospodaří zemědělec. A ten si tam vyseje čekanku z osiva, pocházejícího z Nového Zélandu.

Nebo loni, kdy u nás prakticky nebylo k dostání, se seno ke zkrmení vozilo z Rakouska. I z něj samozřejmě vypadávala „neregionální“ semena.

Univerzální směs doplněná o regionální, to vše pro radost motýlů, chápu. A je to hezké i pro lidské oko?

Rozkvetlá louka prostě krásná je. A naštěstí i bezpečná, což je v okolí silnic ten nejdůležitější požadavek.

Teď jde jen o to, jak požadavky bezpečnosti spojit s prováděním pravidelné údržby. Pokud ta údržba bude probíhat mulčováním, nebude to pro rostliny a motýly zrovna optimální.

Argument s bezpečností silničního provozu, viditelností, je naprosto pochopitelný. Jsou ještě nějaké nezjevné překážky? Co třeba eroze těch osazených náspů a svahů?

Eroze, to je krásné zaklínadlo, že? Všichni se jí bojí, ale někde nám zoufale chybí. Třeba právě na otevřených travnatých biotopech. Vždy u nás díky pastvě byla, a teď není.

Mluvím samozřejmě o maloplošné erozi, ne takové, kdy to odnese celý svah. Proto je tam ta podmínka se zapojením drnu, kterou naše směs splňuje.

Teď už fabuluji, ale co třeba „pylová bouře“ na silnici?

Modrásek černolemý - dříve naprosto běžný druh suchých luk a pastvin, dnes masivně ustupující. V okolí komunikací stále místy velmi hojný.
Modrásek černolemý - dříve naprosto běžný druh suchých luk a pastvin, dnes masivně ustupující. V okolí komunikací stále místy velmi hojný.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vladimír Hula

Problémům s pylem spíš pomáháme, protože redukcí travin ubude lehkých pylů. Jistě, může přibýt pelyněk, ale ten jsme na našich experimentálních plochách přibývat neviděli. Ambrosie a další plevelné druhy do stabilizovaného drnu osetého silničního svahu nevlezou.

Kdo vlastně může rozhodovat o tom, jestli jednou budeme motýlí dálnice zřizovat?

To je těžká otázka. Určitě Ředitelství silnic a dálnic a Ministerstvo dopravy.

Co jim můžete nabídnout?

Úprava stávajících svahů může přinést benefitů celou řadu. Z pohledu silničářů ušetření finančních prostředků za údržbu, protože traviny, které dělají masu, prostě kvůli aplikovanému kokrheli do výšky nenarostou.

Tím se uvolní prostor pro byliny, které prostě nejsou tak vzrůstné, a díky tomu se to nemusí kosit tak často. Zároveň tím pomůžeme lokální biodiverzitě. Pokud nejsou v místě použití diaspory zajímavých druhů, lze je doplnit dosevem. Použití naší technologie je výhodné ve všech směrech.

A co třeba další podobný gigant liniových staveb, České dráhy a jejich Správa železniční dopravní cesty?

Železnice ošetřuje kolejový svršek herbicidy. Masivně. A okolí je jim víceméně jedno. Okolí železnic je pěkné pouze v ten okamžik, když je živinami prosté.

Pak tady máme prostředí okolí vodních cest. Náspy a protipovodňové hráze by mohly být vhodným prostředím, ale tam by často stačilo upravit režim údržby a byla by tahle místa zajímavější, než jsou teď. Ale tradice je tradice. Tedy se to mulčuje a nikdo na ochranu diverzity moc nehledí.

Kokrhel luštinec - poloparazitická rostlina, která dokáže téměř zcela zlikvidovat svého hostitele, různé druhy travin.
Kokrhel luštinec - poloparazitická rostlina, která dokáže téměř zcela zlikvidovat svého hostitele, různé druhy travin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vladimír Hula

Dobře. Existuje něco jako studie ekonomické proveditelnosti záměru osetí silnic? Na kolik by to asi tak přišlo?

Tohle přesně jsme počítali. Opět, pro podrobnější analýzy doporučuji čtenářům náš web, sekci články. Ale v kostce: s bohatou osevní směsí je vyšší počáteční investice, následná údržba pak je levnější.

Buďme prosím trochu konkrétnější…

Osetí naší směsí je zhruba na trojnásobku ceny osetí konvenčními travinami. Ale na nákladech na kosení se to vrací už po dvou třech letech. V důsledku to tedy úspora je. U nás je potíž v tom, že zakládání staveb včetně osetí řeší jiné pracoviště, než jeho následnou údržbu. A oběma jde o to ušetřit. V tomto případě jde záměr a výsledek proti sobě.

Ti Britové ušetří, protože sekají méně. Taky bychom sekli méně?

Britové ušetří díky celkově jiným podmínkám údržby. Je to naprosto jiný svět. Tam je třeba možné svahy okolo dálnic vypásat hospodářskými zvířaty. To je tady něco naprosto nemyslitelného. Prostor pro úsporu za sečení by ale nabízel kokrhel.

Co je kokrhel a co umí?

Kokrhel je superorganizmus, ztělesnění biotechnologie. Ve zkratce: okolo komunikací se vysévaly produkční směsi z travin, které hodně rostou. Je třeba pořád kosit, i čtyřikrát ročně. A tady je receptem kokrhel.

Tahle roztomilá kytička se pod zemí chová jako pěkný dravec a když na jaře roste, tak se přichytí speciálními kořeny na kořeny svého hostitele. U kokrhele luštince se jedná výhradně o trávy, a přes ně ty (ne)milé trávy doslova vyžere.

Vřetenuška komonicová nalézá na těchto plochách ideální podmínky
Vřetenuška komonicová nalézá na těchto plochách ideální podmínky
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vladimír Hula

Takže travin ubude a je prostor pro byliny, bez sečení. To je ideální stav.

Jen pro představu, tahle rostlina dokáže během jedné sezony prakticky zlikvidovat populaci třtiny na mezofilní louce. Tam, kde je nějaká dostupná vláha, je účinnost prakticky stoprocentní. Škoda, že v okolí dálnic je takových míst méně, ale tam, kde kokrhel roste, jsou tyto plochy velmi rychle diverzifikované – z pohledu rostlin i bezobratlých.

A navíc je kokrhel hezká rostlina.

Existuje nějaká studie, která by porovnávala řekněme koncentraci rozmáčknutého hmyzu na předním skle po jízdě na silnicích s květinovými pásy? Protože se člověk opravdu nemůže zbavit dojmu, že když projede hmyzím rájem, bude potřebovat zapnout stěrač.

Existuje studie z Dánska, která právě tímto způsobem dokumentovala úbytek hmyzu. Opravdu seriózní práce. Na těch špinavých sklech se moc hezky ukázalo, jak máme od hmyzu vyčištěno. Takže ano - nektarující pásy opravdu mohou být ekologickou pastí. To když z široké krajiny stáhneme hmyz ze široka daleka na jedno místo, a pak mnoho jedinců pomře na těch zmíněných sklech. Ale tímhle směrem nejdeme.

My vytváříme biotop, který v krajině mizí či vůbec není. Pokud jim vytvoříme prostor pro život, tak vůbec nevadí, že něco z nich umře navíc, protože konečně mají kde žít. Jak už víme z dalších studií, třeba zrovna z Británie, tvorba biotopu výrazně převáží mortalitu hmyzu na autech, a hmyzí populace v osetých lokalitách zvesela rostou.

Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Radomír Dohnal

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2572692


Online diskuse
Co potřebuje uměle odchovaný tetřívek pro své přežití ve volné přírodě?
29. března 2024 05:43

PRAHA (Ekolist) - Od poloviny dvacátého století prudce klesají stavy tetřevovitých v České republice (ČR) i celé střední Evropě a klesající populační trendy se objevují i v evropském těžišti areálu jejich výskytu – Skandinávii. Propad stavů tetřívka obecného je přitom nejmarkantnější. Příčin tohoto stavu je více a je zřejmé, že se jedná především o změny životního prostředí, ale také o predační tlak a některé další antropogenní faktory. Zvýšení počtů úspěšně přežívajících tetřívků v přírodě však není jednoduché.
(Celý text)

Kupka: Nástup elektromobility bude rychlejší než doposud, podpoříme další rozvoj
29. března 2024 01:05

PRAHA (ČTK) - Nástup elektromobility v Česku bude rychlejší než doposud, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). V Česku je nyní 4313 dobíjecích bodů umístěných ve 2313 stanicích, podle pověřence ministra pro čistou mobilitu Jana Bezděkovského tento počet dále roste. Aktuální počet dobíjecích bodů zvládne obsloužit přes 90 000 elektromobilů, v Česku je přitom v tuhle chvíli 22 000 plně bateriových osobních vozidel, řekl Kupka. Aktuální stav dobíjecí infrastruktury hodnotí jako dobrý.
(Celý text)

Návštěvníkům začíná sloužit Dům přírody u Koněpruských jeskyní
29. března 2024 01:01

KONĚPRUSY (ČTK) - Návštěvníkům se otevírá Dům přírody Českého krasu vybudovaný na návrší Zlatého koně u Koněpruských jeskyní. Nahradil 60 let starou budovu, která už nedostačovala a byla energeticky nehospodárná. Stavba stála 95,5 milionu korun, většinu nákladů pokryla dotace z EU. Dům nabídne programy pro školy i veřejnost, interaktivní expozici o přírodě a historii chráněné krajinné oblasti a sál pro výstavy i projekce. Zájemci získají povědomí o přírodě v Českém krasu a propojí ho se zážitky z prohlídky jeskyní, řekl při včerejším otevření spoluautor expozice Jaroslav Hromas ze Správy jeskyní ČR.
(Celý text)

Alej věnovaná na Třebíčsku parašutistům se v dubnu rozšíří
29. března 2024 01:00

VLADISLAV (ČTK) - Spolek Veterans - Váleční veteráni České republiky plánuje na Třebíčsku rozšířit alej věnovanou československým válečným parašutistům. Přibude v ní 40 stromů. Sázet se budou 6. dubna, sdělil ČTK za spolek Tomáš Sláma. Alej vznikla loni na podzim vysazením prvních několika stromů, výsadba bude pokračovat. Asi osmisetmetrovou alej by mělo nakonec tvořit 75 lip doplněných o pamětní kameny nebo mobiliář. Dokončenou alej chtějí organizátoři slavnostně představit za rok.
(Celý text)

Zájemci mohou virtuálním během přispět na výsadbu stromů
29. března 2024 00:55

(ČTK) - Zájemci mohou první dubnový víkend virtuálním během po roce opět přispět na výsadbu stromů. Akci pořádá Nadace Partnerství, na výsadbu poslouží peníze z benefičního startovného. Kde virtuální běh registrovaní účastníci absolvují, záleží na nich, uvedl David Kopecký. Vloni, když se akce konala poprvé, se do běhu zapojilo 268 lidí, díky kterým se podařilo vybrat 154 000 korun.
(Celý text)

Vysokému Mýtu se vloni podařilo snížit množství směsného komunálního odpadu
29. března 2024 00:52

VYSOKÉ MÝTO (ČTK) - Vysokému Mýtu se vloni podařilo snížit množství směsného komunálního odpadu, který skončil na skládce. Na jednoho obyvatele minulý rok připadalo včetně velkoobjemového odpadu 134 kilogramů, rok předtím to bylo 143 kilogramů. Díky tomu město doplácí na likvidaci odpadů méně, řekl místostarosta Jan Lipavský (Patrioti pro VM).
(Celý text)

V Průhonickém parku začíná na Velký pátek hlavní návštěvnická sezona
29. března 2024 00:07

PRŮHONICE (ČTK) - V Průhonickém parku začíná na Velký pátek hlavní návštěvnická sezona. Pro veřejnost se poprvé otevřou zrenovované drobné stavby v parku s novými expozicemi – Rybárna, Česká chaloupka a Wachhaus. Návštěvníky přivítají tisíce jarních cibulovin, on-line mapa i pohádková trasa, připraveno bude i představení pro děti a rodinná hra, informovala Mirka Dvořáková z Botanického ústavu.
(Celý text)

Zoo Zlín se opět podařilo odchovat čáje chocholaté, jde o chovatelský úspěch
29. března 2024 00:01

ZLÍN (ČTK) - Pracovníkům zlínské zoologické zahrady se podařilo znovu odchovat čáje chocholaté. Zoo tak navázala na úspěšné odchovy v letech 2015 a 2023, rodičovský pár nyní pečuje hned o dvě mláďata. Tito statní ptáci z Jižní Ameriky patří mezi poměrně hojně chované druhy v zoologických zahradách, odchovy mláďat jsou však stále ojedinělé. Pro zlínskou zoo to proto znamená velký chovatelský úspěch. Obě dvě mláďata zdárně prospívají, informovala ČTK mluvčí zoo Romana Mikešová.
(Celý text)

Zpřístupněné jeskyně v ČR letos zahájí jarní sezonu s předstihem
28. března 2024 23:22

(ČTK) - Zpřístupněné jeskyně v ČR letos zahájí jarní sezonu s předstihem, aby byly otevřené i na velikonoční svátky. Některé otevřeli už na Zelený čtvrtek, další od pátku. Všude bude mimořádně otevřeno i na Velikonoční pondělí, informoval mluvčí Správy jeskyní České republiky Pavel Gejdoš.
(Celý text)

Desítky pastí se sladkou návnadou budou na západě Čech lákat asijské sršně
28. března 2024 18:20

PLZEŇ (ČTK) - Kolem 80 pastí na invazivní asijské sršně rozmístí v nejbližších dnech odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) převážně v Plzeňském kraji. Speciální pasti z biologicky odbouratelného materiálu vyvinuli ve spolupráci s vědci ze Západočeské univerzity (ZČU) a Západočeského muzea v Plzni. Pravidelně kontrolované pasti naplněné sladkou návnadou mají lákat asijské sršně a pomoci tak k jejich co nejrychlejšímu odhalení a zamezení jejich šíření po republice, řekl Tomáš Görner z AOPK. Pasti zatím budou odborníci na jaře testovat, než prověří jejich funkčnost, jich zatím více vyrábět nechtějí.
(Celý text)

IEA: Nárůst nových aktivit producentů fosilních paliv ohrožuje pařížské cíle
28. března 2024 17:43

(ČTK) - Prudký nárůst nových aktivit producentů fosilních paliv ohrožuje splnění pařížských klimatických cílů. Uvádí to zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Světoví producenti fosilních paliv směřují k tomu, aby do konce desetiletí zvýšili na téměř čtyřnásobek objem ropy a plynu těžených z nově schválených projektů. V čele nárůstu těchto aktivit jsou přitom Spojené státy, upozorňuje zpráva, o níž informuje britský deník The Guardian.
(Celý text)

Výborný: Redistributivní platba narovnala podmínky malým zemědělcům
28. března 2024 17:42

(ČTK) - Předběžné hodnocení výsledků společné zemědělské politiky za loňský rok ukazuje, že změna nastavení takzvané redistributivní platby tak, aby zemědělské podniky získávaly peníze na prvních 150 hektarů obhospodařované půdy, narovnalo podmínky malých farmářů. Zároveň jsou ale vidět propady u středních podniků, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nové nastavení redistributivní platby podle Agrární komory ČR však způsobilo to, že zemědělské podniky se začaly účelově dělit, aby na podporu dosáhly i vícekrát, řekl ČTK její prezident Jan Doležal.
(Celý text)

Obrat firem v biopotravinách předloni v ČR vzrostl na 11,3 miliardy korun
28. března 2024 17:35

(ČTK) - Obrat společností, které podnikají v biopotravinách, předloni v Česku vzrostl na 11,3 miliardy korun z 10,22 miliardy korun v roce 2021. Z celkové spotřeby potravin ty v bio kvalitě tvořily 1,65 procenta. Ministerstvo zemědělství (MZe) o tom informovalo v tiskové zprávě. Hodnota spotřebovaných biopotravin podle úřadu předloni v Česku dosáhla 6,95 miliardy korun. K produktům, o které byl největší zájem, patřila káva, čaj, hotové pokrmy včetně dětské výživy nebo doplňky stravy.
(Celý text)

V Mexiku se šíří lesní požáry, vyžádaly si nejméně čtyři mrtvé
28. března 2024 12:08

(ČTK) - Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala vlna lesních požárů, které se šíří Mexikem. Novinářům to sdělil mexický prezident Andrés Manuel López Obrador, kterého citovala agentura Reuters. Všechny hlášené oběti jsou ze státu México, který obklopuje hlavní město a je nejlidnatějším státem v zemi.
(Celý text)

Mezi auty v jihokorejském městě kličkoval pštros, který utekl ze zoo
28. března 2024 11:59

(ČTK) - Dopravu v jihokorejském městě Songnam zkomplikoval pštros, který utekl z místní zoologické zahrady. Jak informoval zpravodajský server Fox News, pštros jménem Tadori utekl ze svého výběhu v zoo nazvané Bug City patrně proto, že se cítil osamělý.
(Celý text)

Ergonomické židle: Krok k udržitelnějšímu pracovnímu prostředí
28. března 2024 10:26

() - Udržitelnost je důležitým tématem, které se prolíná do mnoha oblastí našeho života. Významnou součástí je práce – tvoří velkou část našeho života, i v tomto ohledu bychom proto měli myslet na udržitelnost. Jednou z možností, kde začít, je výběr správné židle.
(Celý text)

Kdo vyhraje, když dojde ke střetu pasteveckého psa a vlka?
28. března 2024 05:36

PRAHA (Ekolist) - To je častý dotaz, který vzbuzuje velké vášně. Odpověď není jednoduchá a není ani jednoznačná. Bavíme se o přírodě, o vlcích, a tak jsou možné nejrůznější scénáře. Vždy záleží na konkrétní situaci, a hlavně na samotných účastnících případného střetu.
(Celý text)

OSN: Miliony lidí hladoví, ale denně se na světě vyhodí asi miliarda porcí jídla
28. března 2024 01:43

(ČTK) - Každý den se na světě vyhodí více než miliarda porcí jídla, vyplývá podle deníku The Guardian ze zprávy OSN, která každoročně vypracovává takzvaný Index plýtvání jídlem. Na světě přitom podle posledních dat z roku 2022 hladoví asi 783 milionů lidí, uvádí také zpráva.
(Celý text)

Hlavní líčení ve vedlejší větvi kauzy Bečva začne u vsetínského soudu v dubnu
28. března 2024 01:10

VSETÍN (ČTK) - Hlavní líčení ve vedlejší větvi kauzy otravy řeky Bečvy začne u vsetínského okresního soudu 10. dubna. ČTK to řekl soudce Aleš Matura. Za nečinnost v den havárie je v případu obžalovaný velitel hasičů, z důvodu vydání nezákonného správního rozhodnutí pracovnice odboru životního prostředí a výstavby radnice v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Muži hrozí za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti až roční vězení, ženě za stejný trestný čin až tři roky vězení, uvedl soudce.
(Celý text)

Slovenská vláda navrhla omezit právo veřejnosti připomínkovat stavební záměry
28. března 2024 01:07

GALANTA (ČTK) - Slovenská vláda chce výrazně omezit současné právo veřejnosti zapojit se do posuzování možných dopadů připravované výstavby různých projektů na přírodu (EIA). Vyplývá to z návrhu novely příslušného zákona, který kabinet premiéra Roberta Fica schválil na svém výjezdním zasedání.
(Celý text)

Slovenská vláda navrhla omezit právo veřejnosti připomínkovat stavební záměry
28. března 2024 01:07

GALANTA (ČTK) - Slovenská vláda chce výrazně omezit současné právo veřejnosti zapojit se do posuzování možných dopadů připravované výstavby různých projektů na přírodu (EIA). Vyplývá to z návrhu novely příslušného zákona, který kabinet premiéra Roberta Fica schválil na svém výjezdním zasedání.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2118 | Další