PRAHA (Ekolist) - Vysazování nových stromů se stalo symbolem záchrany před klimatickou krizí. Místo pro ně hledáme ve volné krajině i v sídlech. Ve městech pomáhají ochlazovat prostředí, svým stínem chrání před přehřátím okolní plochy, čistí vzduch a jsou taky úplně obyčejně krásné. Odborníci ale upozorňují, že sázení stromů bude mít přínos pouze tehdy, pokud je dokážeme vypěstovat do značné velikosti a věku. A namísto po počtu stromů se ptají, jak dobře svou úlohu plní ty stromy, které už ve městech máme.

Aby strom správně „fungoval“, musí být dostatečně vzrostlý a v dobré kondici. A právě v tom narážíme ve městech na velké limity. Nejzřetelnější jsou prostor a voda.

Jako příklad dobře posouží Praha. Přestože se současné vedení města zavázalo vysadit v Praze v průběhu osmi let milion stromů, do ulic v centru města jich přibyde řádově jen tisíce. Většina ze slíbeného milionu stromů bude vysázena na okrajích Prahy.

Překážkou pro stromy v ulicích měst představují především inženýrské sítě, kterými pod zemí vedeme vodu, plyn, elektřinu, optické kabely a další technickou infrastrukturu. Kořeny stromů totiž vedení sítí často narušují. S oblibou prorůstají především do kanalizace, která je pro ně zdrojem vláhy a živin. A i pokud sítě nenaruší, brání v přístupu k nim, například při opravách.

Jenže i na zeleň je možné nahlížet jako na síť. Tvoří zelenou část takzvané modrozelené infrastruktury. Modrou složku představují jezírka, potoky a další vodní plochy. Tahle síť má městům pomáhat tlumit následky počasí, a to především při jeho extrémních projevech jako jsou tropické dny nebo přívalové srážky. A dodává městům to, proč se v nich dobře žije.

Konkurence o prostor pod zemí může být v centru města opravdu velká, jak dokládá obrázek z centra Londýna.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Hitachi / Informed Infrastructure

Někteří architekti, krajinní architekti a urbanisté nově navrhují, aby byla modrozelená infrastruktura postavena na roveň té technické. Znamenalo by to, že stromy by mohly mít svá ochranná pásma a „nárok“ na veřejný prostor.

Strom na prvním místě

Architekt Jakub Cigler, jehož kancelář bude realizovat revitalizaci Václavského náměstí, si změnu v přístupu ke stromům dokáže docela dobře představit. Sám by nová prostranství ve městě budoval kolem stromů. Dopravní infrastruktura a inženýrské sítě by se jim přizpůsobily. Uvedl to na konferenci Počítáme s vodou 2019, kde vystoupil spolu s vodohospodáři, projektanty, krajinnými architekty a zástupci měst.

Tento návrh je zatím ale tak radikální, že funguje jen jako nabídka změny přístupu. Aby bylo možné o něm vůbec začít uvažovat, potřebují inženýři „pochopit kořenový systém stromu“, vystihuje problém projektant Karel Kříž ze společnosti TIMAO, která se zabývá stavbami technické infrastruktury obcí.

Kříž spolu s arboristou Davidem Horou provedli zřejmě první analýzu technickým norem a vyhodnotili, co je v nich potřeba změnit, aby města mohla zpřístupňovat prostor dešťové vodě a zeleni.

Kromě úprav norem se snaží vytvořit katalog vhodných stromů, u kterých je možné předpokládat harmonické soužití se sítěmi. Přáli by si ale, aby ke stromům změnila přístup i veřejnost. Tlak, který vyvolá každá zmínka o kácení, vnímají jako kontraproduktivní.

„Kdyby bylo jednodušší strom odstranit a znovu vysadit, byli by inženýři přístupnější diskuzi,“ vystihuje svůj pohled Karel Kříž.

V panelové diskuzi na konferenci Počítáme s vodou 2019 vystoupili (zprava): projektant Karel Kříž, architekt Jakub Cigler, arborista David Hora, Radim Vítek z Kanceláře architekta města Brna, Jana Řadová z Ústavu informatiky Akademie věd ČR a krajinářská architektka Zuzana Štemberová. Debatu moderoval Vojtěch Bareš z ČVUT v Praze.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Nešo Matić / Počítáme s vodou

Jenže nahradit jeden strom druhým není tak jednoduché. Strom musí být vitální více než padesát let, aby se z hlediska adaptačních opatření „vyplatil“. David Hora proto prosazuje všímat si spíše vitality stromů než jejich počtu. „Praha má stromů dostatek. My se ale musíme ptát, jestli dostatečně plní funkce adaptace na změnu klimatu,“ říká Hora.

Stromy, které ve městě jen živoří, totiž neplní funkci, kterou od nich očekáváme. „My se musíme ptát, jestli mají dostatečně velkou listovou plochu pro transpiraci a dost velkou korunu pro zastínění,“ vysvětluje Hora.

Z hlediska adaptace na klimatickou změnu se výsadba milionu stromů v Praze jeví jako opatření, jehož přínos je nejasný. Krajinní architekti vidí jako smysluplnější zaměřit se na to, jak poskytnout stromům naději dorůst dostatečné velikosti.

V Praze se v tomto smyslu investovalo například do stromů u Národního muzea nebo v Budečské ulici, kde byly použité takzvané prokořenitelné boxy. Strom se do nich zasadí, a tato plastová konstrukce ochrání kořeny před přílišným zhutňováním půdy, vymezuje kořenový prostor a zároveň směruje kořeny tam, kde mohou růst, aniž by způsobovaly škody na dlažbě nebo bořily obrubníky.

Prokořenitelné boxy se ale vypořádávají jen s částí požadavků, které stromy na život ve městě mají.

Zavlažovací vak versus chytání dešťovky

Řada stromů ve městech obtížně snáší sucho a horko posledních let. A ačkoli se některá města a městské části naučily vypomáhat jim vodou ze zavlažovacích vaků, je to opatření spíše pro krizové situace.

Stromům tak sice pomůžeme, ale pokud mají mít zajištěnou udržitelnou budoucnost, potřebujeme, aby měly přístup k vodě v půdě. A tu je potřeba nechat do půdy zasáknout. Pro města to znamená naučit se hospodařit s dešťovou vodou.

I malé úpravy jako přerušení obrubníku mohou pomoci, aby se dešťová voda ze zpevněných ploch dostala do zeleně.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Počítáme s vodou

V podstatě to znamená pokusit se napodobit oběh vody, který byl ve městě předtím, než jsme ho vyasfaltovali a zabetonovali. Pokud se alespoň část dešťové vody vsákne v místě, kde spadne, může zeleni velmi pomoct a současně ulevit kanalizaci. Pokud se může dostatek vody vsáknout, představuje zeleň i ochranu před záplavami.

Úpravy, které mohou města dělat, začínají od drobných kroků umožňujících přístup srážkové vody do zeleně: vyříznutí obrubníků, úprava spádování terénu nebo používání propustných povrchů.

Na větším prostoru se může jednat o větší cíle jako je tvorba vsakovacích průlehů anebo zelených střech. A na úrovni systémových opatření to znamená dávat si dosažitelné a měřitelné cíle. V německém Porůří si například dali za cíl odpojit od kanalizace 15 % zpevněných ploch během 15 let.

Právě příklady systémových cílů v České republice chybí. Zůstáváme zatím u kroků dobrým směrem, jako je vysazení miliónu stromů v Praze, u příkladů dobré praxe hospodaření s dešťovou vodou a dalších jednotlivých adaptačních opatření.

Článek vznikl na základě konference Počítáme s vodou 2019, pořádané 01/71 ZO ČSOP Koniklec.

Přečtěte si také |

Trávník si se suchem nakonec poradí, ale stromy zalít musíte, říká zahradnice Hana Pollertová

Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Zdeňka Kováříková

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2576002

PRAHA (ČTK) - Účinnost přípravků proti škůdcům se snižuje, může za to omezování počtu povolených účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin, upozornil Jan Kazda z Katedry ochrany rostlin České zemědělské univerzity v Praze. Vzniká tak populace odolných škůdců a zemědělci musejí používat méně šetrné přípravky a jejich aplikaci opakovat, dodal. V Česku se i tak pesticidy využívají v menším množství, než je evropský průměr.
(Celý text)

U Brniště plánují postavit šest větrných elektráren, ne všichni v obci jsou pro
6. května 2024 00:27

BRNIŠTĚ (ČTK) - V Brništi na Českolipsku plánují postavit šest větrných elektráren, každou o výšce kolem 150 metrů a instalovaném výkonu sedm megawattů (MW). O záměru vedení obce minulý týden diskutovalo s obyvateli. Původně se mluvilo o 14 až 15 elektrárnách, to ale obec odmítla. Šest je maximum, řekl na jednání starosta Michal Vinš (NEZ). Impulzem k záměru byl zájem společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje postavit v Brništi větrný park, teď má obec na stole dalších pět nabídek.
(Celý text)

Vědci objevili na souostroví Galapágy možnou školku kladivounů
5. května 2024 19:51

QUITO (ČTK) - Tým vědců objevil u jednoho z ostrovů ekvádorského souostroví Galapágy potenciální místo pro rozmnožování kladivounů obecných. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na prohlášení národního parku, podle kterého se jedná o velice vzácný nález. Pokud by se existence takzvané školky potvrdila, jednalo by se o první místo na Galapágách, kde se tento druh rozmnožuje.
(Celý text)

Hasiči odstraňují roje včel jen z veřejných prostranstvích či v případě ohrožení
5. května 2024 18:58

PARDUBICE (ČTK) - V posledních dnech evidují hasiči zvýšený počet telefonátů na tísňovou linku se žádostí o odstranění rojů včel či jiného bodavého hmyzu. Opakovaně upozorňují, že v takových situacích zasahují jen tehdy, pokud jde o veřejné prostranství nebo akutně hrozí ohrožení zdraví lidí, například alergiků. Na webu to uvedla mluvčí hasičů Pardubického kraje Vendula Horáková. Někdy stačí počkat, až včely odletí, jindy je třeba zavolat specializovanou firmu.
(Celý text)

Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární jógu se štěňaty
5. května 2024 18:56

ŘÍM (ČTK) - Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární cvičení jógy za přítomnosti štěňat. Tento týden vydalo směrnici, podle které by se lekce "puppy yogy" měly konat jen s dospělými psy, píše server stanice CNN a italská média. Cílem opatření je podle úřadů chránit zdraví zvířat a bezpečnost cvičících. Rozhodnutí uvítali ochránci zvířat, kteří módní formu cvičení jógy kritizovali.
(Celý text)

Lepra se ve středověku přenášela mezi veverkami a lidmi, tvrdí studie
5. května 2024 13:00

LONDÝN (ČTK) - Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.
(Celý text)

Jaký je aktuální zdravotní stav našich lesů?
5. května 2024 05:23

PRAHA (Ekolist) - Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná. Je však nutné rozlišovat mezi „starými lesy“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá – zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.
(Celý text)

Výborný: Přísnější ochrana půdy pomůže navrátit do krajiny aleje a remízky
5. května 2024 01:54

PRAHA (ČTK) - Přísnější ochrana nejlepší zemědělské půdy, kterou tento týden schválili poslanci, pomůže do krajiny navrátit původní krajinné prvky, jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle ministra snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.
(Celý text)

Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
5. května 2024 01:05

VLADISLAV (ČTK) - Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam tento týden začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů, řekl Václav Křivan z této organizace.
(Celý text)

Nové zavlažovací vaky podpoří rozvoj kořenů u vzrostlých stromů v Brně
5. května 2024 00:50

BRNO (ČTK) - Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100 000 korun, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
(Celý text)

Královéhradecký útulek pro zvířata by se měl stát i centrem lesní pedagogiky
5. května 2024 00:49

HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Útulek pro opuštěná zvířata v Hradci Králové by se měl v budoucnu stát také centrem lesní pedagogiky. Děti by v něm měly vedle chovu psů a koček poznat i život v lese, seznámit se s dravci a dalšími lesními zvířaty. Plánují to Městské lesy Hradec Králové, které útulek od letošního února provozují. Útulek, který nově nese jméno Azyl pro zvířata, již začal zavádět programy pro veřejnost. ČTK to řekl ředitel Městských lesů Milan Zerzán.
(Celý text)

Děčínská zoo chce ke svému 75. výročí vytvořit český rekord
5. května 2024 00:42

DĚČÍN (ČTK) - Děčínská zoologická zahrada si chce k 75. výročí vzniku nadělit vytvoření českého rekordu. Žádá proto návštěvníky, aby v den velkolepé oslavy, 11. května, dorazili v jakémkoliv tričku, na němž bude vyobrazený medvěd. Může jít o obrázek, fotografii, nášivku i vlastnoručně vytvořenou podobiznu, uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo má medvěda ve svém znaku. Její ikonou je medvěd kamčatský Bruno, který byl inspirací k rekordu a bude i hlavní hvězdou oslavy.
(Celý text)

Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22

LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)

Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20

MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)

Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34

(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)

Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51

PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)

Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44

PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)

Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40

TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)

Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17

(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)

Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10

(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)

Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10

(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)