ecomonitor.cz
verze pro tisk
Odpadní vodu umíme vyčistit mnohem lépe. Ale nemusíme a tak to neděláme, říká hydrobiolog Pavel Rosendorf
16. prosince 2019 00:17
PRAHA (Ekolist) - Odpadní vody po staletí svádíme do řek, potoků a rybníků. A zhruba několik desítek let znečištěnou vodu čistíme, než ji vypustíme zpátky do přírody. Jak dobře dnes umíme vodu vyčistit a jak znečištění ovlivňuje život v řece?

Vykoupal byste se ve Vltavě?

Jak kde.

Co třeba na Výtoni? Tam je sauna na lodi, kde se ve Vltavě dá zchladit.

Tam asi ano.

Zníte trochu váhavě…

Zrovna na Výtoni by se člověk asi vykoupat mohl, protože tam přitéká relativně čistá voda z Vltavské kaskády, trochu horší voda ze Sázavy a relativně znečištěná voda z Berounky. Na Berounce nejsou žádné nádrže, přináší všechno znečištění od Plzně dolů, až do Prahy. Ale je to relativně přirozená řeka a může v ní docházet k procesům samočištění.

Voda na Výtoni tedy není úplně špatná, ale můžou v ní být látky, které nejsou zdraví úplně příznivé.

Co tedy můžeme pro čistotu Vltavy udělat? Mohli bychom odpadní vodu na čistírnách čistit lépe?

Určitě. Srovnání, jak by čištění vypadat mohlo, máme z povodí Želivky. Na té leží vodárenská nádrž Švihov, odkud se bere pitná voda pro Prahu.

Želivka má velmi precizně ošetřované povodí, kde se dbá na to, aby kvalita vody byla co nejlepší. Výsledek je, že například koncentrace fosforu jsou zde výrazně nižší než například v podobně osídlených povodích na řekách Lomnici a Skalici, kde se odpadní vody čistí standardně.

Co se kolem vodní nádrže Švihov dělá jinak?

Více se dbá na cílené odstraňování fosforu na čistírnách odpadních vod.

Fosfor je látka, která se z vody dá velmi dobře odstranit, ale kvůli nastavené legislativě se to dělá jenom do určité míry. Provozovatelé prostě dodržují limit stanovený legislativou. Technologie samotná ale umožňuje čistit mnohem víc.

Pavel Rosendorf vede odbor aplikované ekologie ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka. Dlouhodobě se zabývá znečištěním vod fosforem a eutrofizací vodních nádrží a toků. S kolegy z týmu se věnuje problematice zdrojů znečištění a určení jejich eutrofizačního potenciálu. Podílí se na vývoji simulačních modelů pro hodnocení vlivu zdrojů znečištění na eutrofizaci vod a návrhu efektivních opatření k jejich eliminaci. Jako předseda skupiny expertů Mezinárodní komise pro ochranu Labe zpracoval v nedávné době s německými a českými kolegy Strategii ke snížení obsahu živin ve vodách v mezinárodní oblasti povodí Labe. Věnuje se také vývoji způsobů hodnocení stavu vod na základě fyzikálně-chemických ukazatelů a biologických složek ve vodních ekosystémech.
Pavel Rosendorf vede odbor aplikované ekologie ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka. Dlouhodobě se zabývá znečištěním vod fosforem a eutrofizací vodních nádrží a toků. S kolegy z týmu se věnuje problematice zdrojů znečištění a určení jejich eutrofizačního potenciálu. Podílí se na vývoji simulačních modelů pro hodnocení vlivu zdrojů znečištění na eutrofizaci vod a návrhu efektivních opatření k jejich eliminaci. Jako předseda skupiny expertů Mezinárodní komise pro ochranu Labe zpracoval v nedávné době s německými a českými kolegy Strategii ke snížení obsahu živin ve vodách v mezinárodní oblasti povodí Labe. Věnuje se také vývoji způsobů hodnocení stavu vod na základě fyzikálně-chemických ukazatelů a biologických složek ve vodních ekosystémech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv Pavla Rosendorfa

Pro malé obce není pro fosfor v odpadní vodě obvykle stanoven žádný limit. Ale provozovatel Úpravny vody Želivka, Želivská provozní a.s., se s obcemi dohodl, že bude v blízkosti nádrže Švihov srážení fosforu dotovat, a to i na velmi malých čistírnách.

Je to na základě dohod a nad rámec legislativy. A díky tomu došlo k výraznému zlepšení stavu vod.

Fosfor tedy z vody odstranit umíme, ale nevyužíváme to dostatečně?

Nevyužíváme to na maximum. Přitom by to vodním tokům a nádržím velmi pomohlo.

My sledujeme znečištění fosforem na pražských potocích. A ukazuje se, že vyústění odpadních vod z čistíren výrazně zvyšuje koncentrace fosforu v Botiči, v Rokytce a dalších malých tocích.

Nejvíce problematické je to v době, kdy je sucho nebo nízké průtoky. Jakmile se voda s velkým nadbytkem fosforu dostane do nádrže nebo rybníka, tak ta bez uzardění vykvete.

Tady by se při malých nákladech mohlo dosáhnout velkého efektu.

Jak to?

Na některých čistírnách je technologie srážení fosforu už zavedená a záleželo by jen na vyšším dávkování srážedla. Je to v podstatě jenom otázka provozních nákladů na srážedlo, případně jeho dopravu.

Fosfor z odpadní vody tedy umíme na čistírnách odstranit. Jaké další látky už umíme vyčistit, a jaké ne?

Asi nejlepší příklad zvládnutý technologiemi je organické znečistění. Vyjadřuje se obvykle jako ukazatel BSK5, což jsou lehce rozložitelné organické látky.Ty dříve bývaly velký problém, hlavně pod velkými městy, kdy účinnost čištění bývala poměrně nízká.

Pod organickým znečištěním si mám představit splašky?

Splašky a další organické látky. Spousta organických látek odtéká s vodou z kuchyně.

Takovým klasickým špatným příkladem, jak do vody vnášet znečištění, jsou třeba drtiče odpadu ve dřezech. To je z pohledu odpadních vod opravdu nesmysl.

Víte, ono je většinou strašně snadné dostat nějakou látku do vody. Ale odstranit ji bývá technologicky drahé, a často i nemožné.

Ale tohle už jsme tedy taky zvládli. Nebo ještě může někde nastat problém?

Například, když čistírna není dobře spravovaná, když není dobře zvládnutý a hlídaný technologický proces.

Na velkých čistírnách bývá dostatek lidí, kteří průběžně proces hlídají a nedochází tam k excesům.

Klasickým špatným příkladem, jak do vody vnášet znečištění, jsou drtiče odpadu ve dřezech. To je z pohledu odpadních vod opravdu nesmysl. Dostat nějakou látku do vody je velmi snadné. Ale odstranit ji bývá technologicky drahé, a často i nemožné.
Klasickým špatným příkladem, jak do vody vnášet znečištění, jsou drtiče odpadu ve dřezech. To je z pohledu odpadních vod opravdu nesmysl. Dostat nějakou látku do vody je velmi snadné. Ale odstranit ji bývá technologicky drahé, a často i nemožné.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Ale malé čistírny malých obcí většinou nemají správce, který by tam byl stále. A pak stačí, aby třeba nebyl správně dávkován kyslík do aktivačních nádrží, nádrž zahnívá a čištění nefunguje správně.

V českých řekách má prý být nejčistší voda za desítky let. Je to pravda?

Asi jak kde. Co se týká těch hlavních znečišťujících látek, jako je organické znečistění, fosfor, dusík, tak toto znečištění v posledních zhruba dvaceti letech opravdu výrazně klesá.

Souvisí to se zlepšenou technologií na čistírnách, se změnou hospodaření na zemědělské půdě, kolapsem některých průmyslových podniků, které výrazně znečišťovaly řeky. Těchto věcí ubylo. A tím, že ubude znečištění, uvolní se navíc i prostor pro samočištění.

Na druhou stranu jsme si začali všímat jiného druhu znečištění. V posledních letech jsou to například mikroplasty, kofein nebo zbytky léčiv. Zaměřujeme se na tyto látky na čistírnách odpadních vod? Umíme je vyčistit?

Léčiva jsou různorodá skupina látek a chovají se velmi rozmanitě. Třeba látky na bolest typu ibuprofen se v klasických aktivačních čistírnách s aerací vzduchem odbourávají velmi dobře.

Jenže je řada látek, které čistírnou projdou téměř beze změny a ve stejné koncentraci, v jaké přitečou.

A tak můžou putovat třeba i do vodní nádrže Švihov.

A jaké látky to jsou?

Jednou z nich je třeba antiepileptikum karbamazepin.

Vadí to?

Každé léčivo léčí nějaký neduh. A pokud léčivo nepotřebujeme a přesto ho budeme prostřednictvím vody přijímat, může to časem způsobit zdravotní problém.

A jak je to třeba s mikroplasty? V posledních letech se objevují zprávy o tom, kolik mikroplastů je v pitné vodě nebo v pivu.

Nejsem specialista na mikroplasty. Nicméně, řada plastů s okolním prostředím nereaguje, nerozkládá se, takže bych je považoval spíš za menší problém.

A je otázkou, kolik jich do těla dostáváme s vodou. Dovedu si představit, že spoustu mikroplastů se uvolňuje třeba z oblečení, a my je pak dýcháme doma i v práci. Tenhle podíl bude asi vyšší než příjem vodou. Protože vody vypijeme jen omezené množství.

V posledních dvaceti letech klesá organické znečištění v řekách. Souvisí to se zlepšenou technologií na čistírnách, se změnou hospodaření na zemědělské půdě a kolapsem některých průmyslových podniků. A tím, že ubude znečištění, uvolní se navíc i prostor pro samočištění.
V posledních dvaceti letech klesá organické znečištění v řekách. Souvisí to se zlepšenou technologií na čistírnách, se změnou hospodaření na zemědělské půdě a kolapsem některých průmyslových podniků. A tím, že ubude znečištění, uvolní se navíc i prostor pro samočištění.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Kubín / Město Černošice

A je podle mě otázka, jak moc jsou mikroplasty opravdu problematické. Výzkumy jejich vlivu teprve začínají, já osobně bych řekl, že je to spíš módní záležitost než závažný problém.

A domnívám se, že mikroplasty nás odvádí od řešení starých problémů, od znečištění fosforem nebo dusíkem. To jsou problémy, které trvají řadu let. A my se teď zaměřujeme na nové věci jako mikroplasty, o jejichž vlivu zas tolik nevíme, místo toho, abychom dotáhli to, co nás trápí už desítky let.

A na co byste se zaměřil vy, aby se zlepšila kvalita vody?

Na znečištění ze zemědělství, které je v některých ohledech možná významnější. Týká se to zejména dusičnanů a také přípravků na ochranu rostlin, kterým se obvykle a nepřesně říká pesticidy.

Pesticidy jsou látky často velmi mobilní a často i velmi nebezpečné, co se týče zdravotních rizik. Když v povodí Želivky srovnám třeba vnos léčiv a vnos pesticidů, tak vnos pesticidů jez mého pohledu významnější.

Farmaka se v řadě míst vyčistí. Pesticidy ale přes čistírny odpadních vod nejdou, jsou vyplavovány přímo z polí do drenáží, potoků, do podzemních vod. A dostávají se do toků a do nádrže v podstatě průběžně.

Jak tohle všechno znečištění nakonec ovlivní život v řece?

Nejlépe je to vidět na organickém znečištění. Pokud pod některými obcemi špatně funguje čistírna nebo se odpadní vody vypouští bez čištění přímo do řeky nebo rybníka, dochází ve vodě k úbytku kyslíku, výrazně se změní populace bezobratlých, ať už jsou to jepice, pošvatky, chrostíci a další.

A ubývá specializovaných druhů, které jsou méně tolerantní ke znečištění, a přibývá těch, kteří vydrží téměř všechno. Stejně tak to může být dramatické pro ryby. Když ubude kyslík, ryby můžou velmi rychle pochcípat.

S fosforem je to trochu jinak. Ten způsobuje eutrofizaci. Kvůli dostatku živin dochází ve vodě k nárůstu biomasy mikroskopických řas, planktonních sinic i vodních rostlin. Celý systém se stává intenzivnější, živiny se rychleji otáčejí, tím se produkuje víc odpadu a na konci je opět nedostatek kyslíku ve vodě. A vysoké pH, což nepřímo ovlivňuje řadu živočichů, kteří žijí u dna, jako jsou třeba raci.

V systémech, které jsou zatížené nějakým znečištěním, často dojde k namnožení pár velmi tolerantních druhů a všechny ostatní vymizí.

Stal se nějaký z těchto dopadů tak zásadní, že nám začal vadit natolik, abychom se na něj zaměřili při čistění odpadních vod?

Stará vodní linka pražské Ústřední čistírny odpadních vod.
Stará vodní linka pražské Ústřední čistírny odpadních vod.
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz

Určitě. Zrovna látky jako pesticidy nebo farmaka. Používání léčiv asi omezit úplně nelze, protože nám v řadě případů prospívají.

Několik úpraven vody používá pro vychytávání těchto látek ze surové vody granulované aktivní uhlí. To má veliký povrch, je proto schopné zachytávat řadu organických látek a z vody je odstraňovat.

Lepší, než na úpravně vody, je mít takovou technologii v čistírně odpadních vod. Je to ale náročná technologie, která se zatím rutinně neuplatňuje.

Vy jste zmiňoval jednak znečištění z čistíren odpadních vod a ze zemědělství. Je ještě nějaké další, které je významné?

V některých oblastech je jedním ze zásadních vnosů do vody takzvaná atmosférická depozice. Klasickým příkladem jsou polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou zdraví škodlivé.

Z ovzduší, kam jsou uvolňovány především při spalování fosilních paliv v lokálních topeništích, se ukládají na všech možných površích. A odtamtud je splachuje déšť.

Podobné množství znečištění, jako se do vodního toku dostane z přečištěné vody v čistírně, se dostane do vodních toků během přívalových srážek, kdy kapacita kanalizace nestačí, směs dešťové a splaškové vody tedy jde z kanalizace do odlehčovacích komor a pak je bez čištění vypuštěna do vodního toku. Nebylo by tedy na místě zaměřit se na budování oddílné kanalizace pro dešťovou vodu?

To asi technicky nepůjde. Udělat v celé Praze z jednotné kanalizace oddílnou je utopie.

Tahle varianta je možná v případě menších obcí, kde se uvažuje o stavbě nebo rekonstrukci existující kanalizace, která funguje jako jednotná, kdy se systémy dají elegantně oddělit.

V Praze by to znamenalo rozkopání stovek kilometrů různých kanalizací. To je myslím nereálná představa.

Ve velkých městech se to většinou řeší tak, že se budují větší retenční prostory pro přívalové srážky, které omezí zmíněné odlehčování. Prostě se ta voda zachytí a vyčistí později.

K čemu odlehčení vlastně potřebujeme?

Odlehčení je prakticky surová splašková voda, která je naředěná vodou dešťovou. Smyslem odlehčení je, aby nedošlo k zaplavení čistírny přívalovou srážkou a tím pádem k odstavení technologie čistírny, která by potom třeba měsíc nabíhala.

Odlehčení kanalizace je prakticky surová splašková voda, která je naředěná vodou dešťovou. Smyslem odlehčení je, aby nedošlo k zaplavení čistírny přívalovou srážkou a tím pádem k odstavení technologie čistírny, která by potom třeba měsíc nabíhala.
Odlehčení kanalizace je prakticky surová splašková voda, která je naředěná vodou dešťovou. Smyslem odlehčení je, aby nedošlo k zaplavení čistírny přívalovou srážkou a tím pádem k odstavení technologie čistírny, která by potom třeba měsíc nabíhala.
Licence | Volné dílo (public domain)

Jsou města, kde odlehčování probíhá třeba stokrát za rok. To znamená při každém trochu větším zvýšení průtoku.

A máte představu, jak často dochází k odlehčení kanalizace v Praze?

Celkově ne. Mám přímou zkušenost, jak to vypadá tady u ústavu v Podbabě.Tady probíhá odlehčení při každém přívalovém dešti. Odtéká tu velké množství odpadních vod. Je to vidět na množství vlhčených ubrousků na břehu i ve Vltavě.

To je mimochodem velký problém: házení vlhčených ubrousků do záchodu. Je to věc, která se nerozloží a prochází vám všude. A v řadě případů to bude zdroj mikroplastů ve vodě, mimochodem.

Na co byste si přál, aby se zaměřila Praha, co se týká kvality vody?

Praha velmi dbá na to, aby se revitalizovaly potoky, obnovovaly vodní nádrže arybníky. Limitující věcí, která brání tomu, aby opravené prvky byly zcela funkční, je kvalita vody. Fosfor.

Zejména ve větších potocích, jako je Rokytka, Botič, případně i v nádržích jako je Hostivař nebo Džbán, jsou problémy eutrofizace zcela zjevné. Pokud nezastavíme nebo neomezíme přísun fosforu, tak se s kvalitou vody nevypořádáme.

Srážení fosforu na přítoku do nádrže Hostivař, o kterém se uvažuje, samotný problém neřeší. Stejně tak nevhodné je podle mě odstraňování sinic ultrazvukovými věžemi, které se používají na Hostivaři. Řešíme důsledek znečištění, systémově by se ale měla řešit příčina, zdroj znečištění.

Takže se dá říci, že Praha buduje nebo obnovuje vodní nádrže a další vodní díla, ale nemá vyřešenou jejich údržbu?

Údržbu vyřešenou má, ale nemá vyřešený vnos znečištění.

Pokud se podívám na Počernický rybník v letošním létě, přitékalo tam přes 1,5 mg fosforu v každém vteřinovém litru. Přirozené koncentrace v povodí Rokytky se pohybují někde kolem 0,05 mg/l. Z toho je zřejmé jak velké znečištění tu máme. U hráze byla vysoká vrstva sinic, která téměř kontinuálně odtékala dál do Rokytky. V samotné Rokytce byla voda zelená až někam do Kyjského rybníku.

Rybníky a nádrže jsou často opravené, mají nové hráze, jsou odbahněné, ale problém zůstává a nezmizí, dokud nevyčistíme odpadní vody, které do nich řekami a potoky tečou.

Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Zdeňka Kováříková

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2576392


Online diskuse
Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49

PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)

Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41

PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)

Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38

() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)

Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44

(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)

BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30

() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)

Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29

DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)

Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26

() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)

U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59

SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)

Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51

PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)

Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51

ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)

V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43

(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)

Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59

ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)

V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43

(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)

Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34

ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)

Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27

(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)

Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26

ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)

Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54

() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)

Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02

(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)

Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51

STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)

Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30

PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)

Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30

PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2134 | Další