PRAHA (Ekolist) - V České republice se otevřela debata o podobě myslivosti. Osm organizací zastupující vlastníky lesních a zemědělských pozemků, část zemědělců, myslivců a ochránců přírody se spojilo, aby vyjádřili nespokojenost se současnou mysliveckou praxí. Většina myslivců podle nich nemá zájem snižovat stavy zvěře tak, aby nedocházelo ke škodám na lesních a zemědělských porostech. Majitelé pozemků chtějí mít větší možnost svůj majetek před zvěří chránit. Zároveň požadují, aby mohli snáze myslivecky hospodařit sami.

„Myslivci převzali roli regulátora rovnováhy mezi zvěří a prostředím. Tu se však bohužel z řady různých příčin nepodařilo udržet a stav zvěře se na naprosté většině území dále zhoršuje,“ uvedl Milan Hron ze sdružení Pro Silva Bohemica.

Diskuzi o myslivosti otevřela novela mysliveckého zákona, kterou předložilo ministerstvo zemědělství (MZe) a kterou koncem června schválila vláda. Jejím cílem je snížení škod, které zvěř způsobuje v zemědělství a na lesních porostech.

„Novela zákona o myslivosti připravená rezortem MZe ani po přijetí a zapracování části připomínek odbor¬ných organizací neodpovídá dnešním potřebám,“ okomentoval připravovaný předpis Jaroslav Šebek, před¬seda Asociace soukromého zemědělství ČR. „Proto považujeme za nezbytné vypracovat nový mysli¬vecký zákon, který bude reflektovat aktuální situaci stavu české krajiny a současné potřeby hospodaření a péče o les a zemědělskou půdu. Než bude nový zákon připraven, je nutné doplnit tuto novelu o několik zásadních bodů, které společně předkládáme a na kterých jsme se shodli,“ doplňuje Šebek.

Potřebu řešit vliv zvěře na stav lesů deklarují jak odborné, tak politické i zájmové organizace. Lesy jsou poničené suchem a kůrovcovou kalamitou, a vysoké stavy spárkaté zvěře snižují schopnost lesa se obnovit. Semenáčky totiž trpí vytrvalým okusováním srnami, daňky, muflony a další zvěří.

Okus stromů spárkovatou zvěří v Krušných horách.

Zdroj | VÚLHMP

„Miliardy korun investované do obnovy lesů po kalamitě by byly vyhozené peníze, protože přemnožená zvěř nyní sežere nebo vážně poškodí většinu vysá¬zených mladých listnáčů a jedliček,“ popisuje problém Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Nespokojenost panuje i s tím, kdo by měl mít právo myslivost v lese vykonávat a za jakých podmínek. Současné nastavení, platné od roku 2001, neodpovídá současným potřebám přírody a krajiny, a novela mysliveckého zákona to neřeší, shodlo se osm nevládních spolků, které podle svého vyjádření mluví za více než polovinu myslivecky obhospodařovaných ploch.

Patří k nim Asociace soukromého zemědělství ČR, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR, Český svaz ochránců přírody, Pro Silva Bohemica, Česká společnost ornitologická, Hnutí Duha, Spolek vlastníků honebních pozemků a Svaz vlastníků půdy.

Nedostatků zákona o myslivosti je podle organizací tolik, že je připravovaná novela nemůže vyřešit. Je podle nich sice krokem správným směrem, ale nedostatečným.

Mnozí z vlastníků půdy jsou zároveň myslivci, ale vyhraňují se proti zájmům Českomoravské myslivecké jednoty, která je v ČR považována za nejvlivnější mysliveckou organizaci, sdružující asi 60 000 myslivců.

„Myslivci nejsou jen Českomoravská myslivecká jednota. Nestavme je do pozice, že to oni hájí zájmy myslivců,“ uvedl za Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů Richard Podstatzký Thonsern.

Společná tisková konference k novele zákona o myslivosti 14. 7. 2020.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Majitelé lesů chtějí například zmenšit minimální výměru vlastních honiteb na polovinu, tedy na 250 hektarů. Tato změna by znamenala, že se mohou mírně přeskupit honební společenstva, která zvěř v lesích loví. A také více vlastníků lesů a zemědělců by dosáhlo na výkon práva myslivosti.

Honitby obhospodařované společenstvy myslivců (společenstevní honitby) by ale zůstaly na současných minimálních 500 hektarech. „Nechceme se tím dotknout lidové myslivosti," řekl Podstatzký Thonsern.

Českomoravská myslivecká jednota to označila za krok špatným směrem. Svůj nesouhlas odůvodnili někteří členové přítomní na včerejší tiskové konferenci tím, že spárkatá zvěř má velká teritoria, která nerespektují hranice namalované na papíře.

Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA ale tento argument neřeší ani současná velikost honiteb o výměře 500 ha, protože srnčí zvěř má teritoria okolo 1000 ha a jeleni kolem 10 000.

„Zmenšení honiteb na 250 hektarů považujeme za rozumný kompromis, který se ale dotkne jen malého množství vlastníků pozemků,“ uvedl na tiskové konferenci Jaromír Bláha.

Současné právní nastavení myslivosti podle spolků nedostatečně respektuje vlastnické, zemědělské a lesnické souvislosti. Majitelé lesů, polí a luk tedy trpí škody na svém majetku, které se složitě prokazují a jejich vymáhání je tak zdlouhavé a finančně náročné, že o ně často vlastníci pozemků ani neusilují.

Neshody na jednotlivých opatřeních ilustrují rozdělení zájmových skupin, které výkon myslivosti ovlivňuje. „Napětí mezi zemědělskou veřejností a myslivci je velké,“ shrnul to na včera Jaroslav Šebek.

Myslivci sdružení v Českomoravské myslivecké jednotě podporují novelu zákona o myslivosti, jiná část odborné veřejnosti má k návrhu výhrady.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Ondřej Šálek / Flickr

Podle majitelů půdy, menších farmářů a ochránců přírody je nastavení myslivosti roky zabetonované a nedaří se ho změnit. „V mysliveckém zákoně jsou stále přežitky totality,“ řekl včera Jaromír Bláha.

„Současný neutěšený stav lesů i konflikty o podobě mysliveckého hospodaření ukazují, jak těžké je, aby člověk přebíral od přírody její samoregulační funkce. Odvozování lovu srnců, jelenů či divokých prasat od míry škod, kterou působí v lesích a na polích, je jediným smysluplným řešením,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

Škody na zemědělských plodinách jsou problémem hlavně pro drobné farmáře. To může být důvod, proč své výhrady vůči mysliveckému zákonu připojuje Asociace soukromých zemědělců, a nikoli například Agrární komora nebo Zemědělský svaz ČR.

„Škody přemnoženou zvěří jsou pro drobné vlastníky lesů a zemědělce natolik zásadní, že citelně snižují ziskovost jejich hospodaření, ohrožují jejich zemědělskou existenci,“ říká předseda Spolku vlastníků honebních pozemků Bohumír Nekola.

„Škody zvěří jsou neúnosné. Množství zvěře by se mělo odvíjet od škod. Pokud se prostředí zlepší, může se zvýšit i množství zvěře v lesích,“ uvedl Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody.

Se současným množstvím spárkaté zvěře podle ochránců přírody pestrý les nevypěstujeme.

Ochránci přírody zároveň upozorňují na to, že v zákoně zůstali mezi zvěří chránění nebo vzácní živočichové jako kočka divoká a polák velký nebo poštolka. Například pro záchranné stanice volně žijících živočichů to znamená velkou administrativní zátěž.

Přečtěte si také |

Petr Stýblo: Zařazení poštolky mezi zvěř je anachronismus, který zatěžuje státní kasu a ohrožuje lidi

Zdeňka Kováříková

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2620313

PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)

Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17

PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)

Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11

PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)

Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39

PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)

MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
18. dubna 2024 01:18

(ČTK) - Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
(Celý text)

Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
18. dubna 2024 00:34

(ČTK) - Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. ČTK informaci získala z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
(Celý text)

Ve Frýdlantu letos vysázejí na 200 stromů i díky penězům z Polska
18. dubna 2024 00:11

FRÝDLANT (ČTK) - Ve Frýdlantu na Liberecku vysázejí letos na 200 nových stromů i díky penězům z Polska. Podél chodníčků na sídlišti mezi Husovou a Sídlištní ulicí nechalo město vysázet 77 okrasných ovocných stromků. V plánu je také výsadba ovocné aleje se 141 stromy od Novoměstské ulice k Bažantnici, na kterou získala radnice dotaci z Fondu malých projektů Turów. Nové lípy a platany nahradí i stromy, které kvůli špatnému stavu museli pokácet na rozhledně, řekla ČTK mluvčí radnice Martina Petrášková.
(Celý text)

Radnice v Praze si rozdělí od města 23,87 milionu korun na boj se změnou klimatu
17. dubna 2024 23:04

PRAHA (ČTK) - Pražský magistrát letos rozdělí mezi městské části na dotacích na projekty týkající se boje se změnou klimatu 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Přidělení dotací musí ještě schválit městští zastupitelé.
(Celý text)

Arnika: Investice do stavby spaloven ZEVO jsou v ČR jedny z nejvyšších na světě
17. dubna 2024 16:53

PRAHA (ČTK) - Investice do výstavby spaloven využívající odpady k výrobě energie (ZEVO) jsou v České republice jedny z nejvyšších na světě. Částka do jedné instalované tuny spalovaného odpadu za rok činí 1000 eur (asi 25 000 korun). To je nejvyšší podíl mezi vyspělými západními zeměmi, kde se průměr pohybuje mezi 600 až 1000 eury (15 000 až 25 000 korun). V rozvojových zemích tato investice pak málokdy přesáhne 400 až 500 eur (10 000 až 12 000 korun) a nejlevnější jsou investice do ZEVO v Číně, kde činí průměrně 250 dolarů (asi 6000 korun). Vyplývá to z analýzy ekologického spolku Arnika, jejíž závěry představila při dnešním on-line webináři.
(Celý text)

Slovenská vláda navrhla nová opatření ohledně odstřelu problémových medvědů
17. dubna 2024 16:48

BRATISLAVA (ČTK) - Slovenská vláda schválila návrh nových opatření, kterými chce zjednodušit udělování výjimek na odstřel problémových medvědů. Původně kabinet premiéra Roberta Fica navrhoval zavedení možnosti plošných odstřelů medvědů při jejich výskytu u obydlí, a to formou ústavního zákona. Na jeho schválení ve sněmovně by ale vládní koalice neměla dostatek hlasů.
(Celý text)

Aktivisté před prodejnou IKEA v Praze vyjádřili nesouhlas s kácením starých lesů
17. dubna 2024 16:37

PRAHA (ČTK) - Před prodejnou švédské nábytkářské firmy IKEA v pražském Zličíně se dnes dopoledne sešla desítka aktivistů z ekologické organizace Greenpeace, kteří upozorňovali kolemjdoucí a zákazníky na to, že dřevo několika produktů firmy patrně pochází z vzácných starých lesů v rumunských Karpatech. Na místě sestavili dětskou postel a židli, které do řetězce dodávají rumunští výrobci Plimob a Masifpanel spojení s kontroverzní těžbou dřeva. Aktivisté rozdávali informační letáky a fotografie z kácení v rumunských Karpatech, přinesli si rovněž transparenty.
(Celý text)

Jižní Morava vysychá, přípravy staveb zavlažovacích zařízení jdou ale pomalu
17. dubna 2024 10:27

(ČTK) - Jižní Morava vysychá a podle předpokladů klimatologů vysychat bude, ovšem nové zavlažovací systémy se zatím nestaví a příprava jde podle předsedy Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václava Hlaváčka velmi pomalu, řekl ČTK. Podle něj je potřeba odvážné politické rozhodnutí, které stavbu závlah jednoznačně podpoří, protože než začnou fungovat, uplyne od rozhodnutí nejméně 15 let, míní.
(Celý text)

Klimatické cíle EU nejsou udržitelné, řekl slovenský premiér Fico
17. dubna 2024 10:26

BRATISLAVA (ČTK) - Klimatické cíle Evropské unie obsažené v takzvané Zelené dohodě (Green Deal) nejsou udržitelné, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Dodal, že hodlá podpořit případné návrhy na omezení jejich praktických dopadů. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár zase praktický zákaz výroby spalovacích motorů ve schválené podobě označil za diktát.
(Celý text)

Lidé na Vysočině si připomenou Den Země čištěním pastvin i happeningy proti úložišti
17. dubna 2024 10:21

JIHLAVA (ČTK) - Jihlavané oslaví Den Země koncem týdne na Masarykově náměstí, kde také mohou darovat bicykly do sbírky Kola pro Afriku. Program tam bude 19. dubna. V Novém Městě na Moravě se děti o den později vydají na noční výpravu. V Radoníně a v údolí Brtnice mohou lidé pomoci ochráncům přírody s čištěním pastvin a opravami ohrad pro ovce. Na dvou místech Vysočiny bude 20. dubna Den proti úložišti.
(Celý text)

Když se ochrana přírody dělá bagrem
17. dubna 2024 05:23

PRAHA (Ekolist) - Takzvaná Východočeská Sahara na Pardubicku. Bývalá cihelna na Kutnohorsku. Mokřad na jižním okraji Prahy. Pozemky podél Bakovského potoka na Rakovnicku. Co tato místa spojuje? Všechna jsou v péči pozemkových spolků a na všech vznikly koncem loňského roku díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia nové tůně, které již nyní zabydlují nejrůznější živočichové.
(Celý text)

Ministr dopravy: Rolí státu v rozvoji elektromobility je zajistit dobíjecí infrastrukturu
17. dubna 2024 00:55

PRAHA (ČTK) - Úlohou státu při rozvoji elektromobility je zajistit dobíjecí infrastrukturu, v programu Doprava s dotacemi z EU je pro ní připraveno šest miliard Kč. Z toho pět miliard korun bude směřovat na budování dobíjecích míst a jedna miliarda na vodíkové plnicí stanice. Na konferenci s názvem Green Deal s rozumem to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
(Celý text)

Pražská zoo vybrala osm koní Převalského určených pro transport do Kazachstánu
17. dubna 2024 00:41

STŘEZIMÍŘ (ČTK) - Pražská zoologická zahrada vybrala osm koní Převalského určených pro první transport do Kazachstánu. Do středoasijské země odletí na začátku června čtyři z nich. Koně nyní žijí v chovné a aklimatizační stanici Zoo Praha v Dolním Dobřejově na Benešovsku. Cílem projektu je obnovit populaci divokých koní ve volné přírodě.
(Celý text)

Opylení stoletého žlutokapu v liberecké botanické zahradě bylo úspěšné
17. dubna 2024 00:30

LIBEREC (ČTK) - Úspěšného výsledku se po roce dočkala Botanická zahrada v Liberci u stoletého žlutokapu šedého, který museli zahradníci loni na jaře ručně opylit. Z obtížně pěstovatelné rostliny, jež má na výšku skoro šest metrů, se jim podařilo sebrat letos na jaře několik desítek semen, informoval Jan Mikulička.
(Celý text)

Sdružení samospráv nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy
16. dubna 2024 23:27

(ČTK) - Sdružení místních samospráv (SMS ČR) nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy prostřednictvím koeficientů. Takové rozhodnutí je podle něj plně v kompetenci jednotlivých obcí, uvedlo. Nevládní zemědělské organizace, které letos několikrát protestovaly kvůli současné krizi v zemědělství, požadovaly po vládě vrátit daň z nemovitosti na úroveň před konsolidačním balíčkem. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ale už dříve uvedl, že daň měnit nebude.
(Celý text)

Arboretum v Pardubicích budou spravovat technické služby, změna je na popud lidí
16. dubna 2024 23:25

PARDUBICE (ČTK) - Arboretum se vzácnými dřevinami na sídlišti Dukla v Pardubicích bude mít nového správce. Městský obvod předá péči o něj Službám města Pardubic. Změna je na popud veřejnosti, která si stěžovala, podle nich se obvod nestará dostatečně. ČTK to řekla náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO).
(Celý text)

Arboretum v Pardubicích budou spravovat technické služby, změna je na popud lidí
16. dubna 2024 23:25

PARDUBICE (ČTK) - Arboretum se vzácnými dřevinami na sídlišti Dukla v Pardubicích bude mít nového správce. Městský obvod předá péči o něj Službám města Pardubic. Změna je na popud veřejnosti, která si stěžovala, podle nich se obvod nestará dostatečně. ČTK to řekla náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO).
(Celý text)