Když v noci 1. července 2015 vystřelil Walter Palmer na průvodci dosledovaného lva Cecila, byla to velmi drahá rána. Ne snad proto, že za možnost skolit lva zaplatil 54 000 dolarů (cca 1,25 milionů korun) nebo proto, že jej lovil lukem. Ne proto, že by tím porušil nějaký zákon: disponoval potřebnými povoleními, řádnou licencí. A dokonce ani ne proto, že by tím nějak popudil místní obyvatele. Ti o existenci tohoto konkrétního lva, stejně jako o stovkách dalších exemplářů určených a chovaných k odlovu platícími střelci, měli vesměs shodné povědomí. Tedy prakticky žádné. Přesto to všechny vyšlo hodně draho. Nejen lví farma Gwayi, národní park Hwange, kde se lovilo, nebo stát Zimbabwe, který potřebná povolení vydal. Účet za lva Cecila totiž platila celá Afrika. A platí dodnes.
Lev, o kterém se Afrika dozvěděla ze Západu
První problémy se vyjevily poté, co americký rekreační lovec zveřejnil snímek lva Cecila na sociálních sítích a zvedla se tím ohromná vlna nevole. Ne v Africe, ale v zámoří. V Evropě, ve Spojených státech amerických, kde jsou lvi se štěstím k vidění jen v zoologických zahradách. Právě tady se nejvýrazněji postavily stovky tisíc lidí za ulovené zvíře, kterému lidé v Zimbabwe nemohli ani přijít na jméno. Dobře to dokládá situace z tiskové konference konané v Harare 29. 7 2015, na níž se ministryně informací Priscy Mupfumira zahraniční novináři snažili doptat patřičné reakce. „Jakého lva?“ odvětila s úplným nepochopením situace. „Máte na mysli nějakou konkrétní šelmu?“ Reakce to ale byla nejspíš upřímná. Skutečně totiž nedávalo smysl, proč by v zemi, která se ještě před deseti lety potýkala s 80 % nezaměstnaností, hyperinflací, porušováním lidských práv, diktaturou a obludnou korupcí, měl být zásadním tématem zahraniční žurnalistiky jakýsi ulovený lev.
Zimbabwský novinář Kennedy Mavhumashava se k zahraniční mediální bouři rozepsal obšírněji: „Pět britských celostátních deníků, televize Sky News, BBC, CNN, mnoho amerických zpravodajských studií. Ty všechny zařadili lva Cecila do hlavního zpravodajství. Proč ten pláč a dojetí Západu? Určitě to není první úspěšný lov na lva v Africe, ani ne poslední… Dá se bez přehánění říct, že 99,99 % obyvatel Zimbabwe doteď nemělo o tomto zvířeti sebemenší ponětí. Ale naštěstí jsme se teď ze zahraničních zpráv poučili, jaká lví ikona s námi po celou dobu žila.“ Podobných ironizujících textů byly noviny na africkém kontinentě plné, ale v Evropě ani USA se o nich nereferovalo. Což je trochu škoda.
Za trofejním lovem si totiž alespoň ti Afričané, kteří na vlastní divoká zvířata lákají devizové lovce z ciziny, dost neochvějně stojí. Tedy kromě toho, že jej řečí západních sociologů vnímají jako postkoloniální privilegia bílého muže, které jim je upíráno. Jean Kapata, zambijský ministr cestovního ruchu, tehdy velmi trefně poznamenal: „Zdá se, že Západ se víc stará o blahobyt lvů v Zimbabwe než o Afričany samotné.“ A jistou prozíravost nelze upřít ani jeho ministerskému protějšku z Namibie, Pohambu Shifetovi: „Pokud v důsledku takového mezinárodního tlaku dojde k omezení licenčního lovu, bude to konec ochrany přírody v Namibii.“ Protože přesně to se začalo dít.
Cecilův efekt nabírá na síle
Americká on-line petice proti trofejnímu lovu instantně sesbírala přes 400 000 podpisů, hned 1,2 milionu podpisů se sešlo pod výzvou Spravedlnost pro Cecila, o barbarství a krutosti lovců se rozhovořila nejedna celebrita, zpěváci skládali smuteční písně, kondolence za lva Cecila skládal britský premiér Cameron, američtí senátoři a kongresmani. Demonstrovalo se v ulicích za zákaz dovozu loveckých trofejí, proti leteckým společnostem takový transfer safari-suvenýrů umožňujících. A také třeba za to, aby Afričané bezpodmínečně přijali zákaz pro lov lukem. Četné výhrůžky smrtí pro lovce Palmera tu raději zmiňovat nebudeme.
Společenské hnutí pro zákaz trofejního lovu bylo tehdy mimo Afriku velmi silné. Možná ale hnané více emocemi než informacemi. Je například pravdou, že z 16 milionů dolarů, které ročně v Zimbabwe vydělali na trofejních lovcích, šlo k místním komunitám jen 5 %. Nikdo už ale neupozornil na to, že bez trofejního lovu by tedy místní komunity byly o 800 000 dolarů chudší, a to bez další alternativy.
Reakce se nicméně brzy dostavila: dovoz loveckých trofejí zakázalo Holandsko, Francie a v Británii se znovu dostal k projednání. Američané zpřísnili ochranu všech poddruhů lvů, čímž znemožnili americkým občanům případný lov v zahraničí. Německo a Gabon se v OSN zasadily o zpřísnění legislativy lovu, pytláctví a pašování. Botswana na rok stáhla licence na lov lvů a nějaká omezení byla přijata skoro ve všech 107 zemích, které trofejní lov umožňují … vypadalo to jako úspěch. Dá se říct, že zabitý lev Cecil tak v konečném důsledku prospěl světové ochraně přírody víc, než kdyby zůstal naživu.
Dvě tváře téže mince
Jenže tento veskrze potěšující Cecilův efekt se brzy začal obracet. Zahraniční lovci už nestáli o negativní publicitu, jaká byla věnována Američanovi Palmerovi. A tak začali jezdit nejen do Zimbabwe, ale i do celé Afriky, méně. Méně bylo i peněz, zatímco praktických starostí neubývalo. Konkrétně třeba v zimbabwské stanici Bubye Valley, kde byli chováni „lvi na odstřel“, se místní populace šelem rozrostla na 500 jedinců. A 200 z nich muselo být utraceno, jinak by kompletně vylovili všechna ostatní zvířata. Těch 200 utracených lvů se teoreticky mohlo přetavit na devizový zisk (další milion dolarů), ale takhle byli usmrceni zbytečně. Podobná situace byla i v jiných afrických „chovných stanicích“ a safari.
Ještě než se ale dokázala naplno projevit neudržitelnost chovu pro lov bez lovců, přišla pandemie covid-19, která zahraniční turistiku a africkou ekonomiku nadobro zmrazila. Nejsou tu ani turisté bažící po živých zvířatech, ani lovci usilující o jejich skolení. Celá Afrika zůstala na své problémy sama, prve tolik pohoršený Západ o ni a její lvy momentálně zájem nemá.
Paradox ochrany: lov chrání celé území
A v tomto současném stavu – krajně neradostném pro lvy, veškerou chráněnou i běžnou faunu afrického kontinentu, včetně jejích lidských obyvatel – se rozhodli finští výzkumníci provést rozsáhlou rešerši (více než tisícovky) studií zaměřených na to, zda a jak rekreační lov ovlivňuje ochranu přírody a blahobyt místních. Závěry jejich práce jsou podstatné už proto, že mohou vést k rozhodnutí o tom, jakou cestou by se Afrika mohla, až se černé mraky přeženou, vydat. Je to skutečně netradiční vhled do problematiky.
„Na jedné straně nepochybně rekreační lov snižuje počty jednotlivých zvířat v populaci,“ říká profesor Corey Bradshaw, spoluautor studie. „Ale na druhé straně současně brání tomu, aby se půda nejrůznějších safari parků a rezervací stala půdou zemědělskou, zastavěnou nebo jinak využívanou. Tudíž úplně bez života. Tyto oblasti, dokud jsou využívány pro trofejní lov, představují vitální přínos pro celé ekosystémy.“ V subsaharské Africe je přitom momentálně trofejnímu lovu vyhrazeno území 1 394 000 kilometrů čtverečních. „Pokud se nebudeme vyloženě soustředit jen na druhy charismatické, trofejní, ale zacílíme pozornost na možná budoucí ohrožení těch obyčejných a necharismatických druhů, uvidíme, že regulovaný lov dává dlouhodobě z hlediska ochrany přírody smysl, jakkoliv paradoxní se to jeví,“ uzavírá Bradshaw.
Když se post-covidový svět dál nechá unášet na vlně Cecilova efektu, třicetina celé rozlohy afrického kontinentu pozbude svůj význam a dosavadní statut ochrany přírodního území, byť lovného teritoria. Což nakonec nebude dobrou zprávou pro nikoho. Výstřel na lva Cecila byl opravdu velmi drahá rána a Afrika by za ni už možná měla přestat platit.
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2678712
19. dubna 2024 12:25
PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)
Ministerstvo životního prostředí podpoří ekocentra, chystá dotace 220 milionů korun
19. dubna 2024 12:24
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
(Celý text)
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
19. dubna 2024 12:23
HOLOVOUSY (ČTK) - Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
(Celý text)
Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05
(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30
(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)
Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09
(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)
Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích
18. dubna 2024 18:55
ZNOJMO (ČTK) - Okresní soud ve Znojmě potrestal trojici mužů za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích na Znojemsku, jeden trest je nepodmíněný, jeden podmíněný a jeden peněžitý. Jakub Krnáč, kterého přivedla eskorta, dostal pravomocně tříletý nepodmíněný trest vězení. Jde však o souhrnný trest, muž je již ve vězení za nesouvisející věc. V případě zbylých obžalovaných rozhodnutí není pravomocné. Na zacházení se zvířaty na jatkách upozornil před dvěma lety zveřejněnými záběry spolek Zvířata nejíme. Zaměstnanci jatek na nich při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.
(Celý text)
Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
18. dubna 2024 18:54
ZLÍN (ČTK) - Město Zlín se potýká s přemnoženými hlodavci, zejména nutriemi, které ničí břehy. Snahu magistrátu o snížení populace především nutrií a potkanů dlouhodobě narušují lidé, kteří nerespektují zákaz krmení, sdělil ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer.
(Celý text)
Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
18. dubna 2024 13:55
(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51
PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)
Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49
(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)
Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05
PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)
Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02
CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)
Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17
PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11
PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)
Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39
PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)
Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39
PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)