Základem celé diskuse by měl být text, jak je v nové vyhlášce navržen. Je z něj totiž patrné, jaká pravidla jsou pro strusku stanovená. Uvádím ho proto v příloze spolu s tabulkou srovnávající limity pro výluhy škodlivin nastavené pro strusku a pro jiné odpady. Je z nich patrné, že limity pro výluh ze strusky jsou daleko mírnější a v Arnice si myslíme, že jsou nastavené tak, aby struska co možná nejčastěji prošla již tak chabou kontrolou a ocitla se ve stavbách ve volné krajině. Pro strusku také oproti jiným odpadům nejsou stanovené limity pro obsah polyaromatických uhlovodíků, sumární obsah těžkých kovů v sušině, anebo testy ekotoxicity. Přesto se MŽP a pánové Šyc a Hykš tváří, že struska bude testům ekotoxicity podléhat i nadále. Ptám se, proč by je spalovny dělaly, když nebudou muset? V tomto světle je zajímavý fakt, že například směs popele, strusky a popílku z liberecké spalovny odpadů v nezávisle udělaném testu ekotoxicity v roce 2006 neprošla (Košařová 2006), zatímco v testech zadávaných spalovnou prošla.
Michal Šyc a Jiří Hykš ve svém příspěvku často říkají jen polovinu pravdy. Ve svém článku například uvedli evropské země, které využívají strusku a popel mimo skládky. Podle jimi citovaného zdroje je ovšem také řada zemí, kde je využití strusky a popela sice povoleno, ale prakticky se nevyužívá, konkrétně například v Rakousku, Švédsku, Švýcarsku, Litvě, Maďarsku a dalších. V Norsku dokonce povoleno není (Blasenbauer, Huber a další 2020). A v zemích, kde využití strusky a popela je povoleno, jsou často nastavena přísnější pravidla, než jaká navrhuje nová vyhláška Ministerstva životního prostředí připravená podle Šyce a Hykše. Využití popele a strusky u nás povolovala i stará vyhláška upřesňující nakládání s odpady. Ale nestanovila pro ně méně přísná pravidla, než pro jiné odpady. A právě tato výjimečnost je jádrem naší kritiky nové vyhlášky. Výjimek pro znečišťovatele jsme si v minulosti užili dost.
Zastánci využití strusky ze spaloven podtrhují úspory docílené využitím vytříděných kovů z ní. Vyzdvihují rovněž fakt, že do zařízení na třídění kovů ze strusky musí spalovny investovat stovky milionů korun. Přínosem má být pak vytřídění až 3500 tun neželezných kovů, především hliníku, ročně. Zkusme se podívat právě na hliník, jehož vytěžení ze strusky spaloven podtrhuje i Šycem a Hykšem citovaný článek hodnotící využití strusky v inženýrských stavbách jako nejlepší variantu (Allegrini, Valenbo a další 2015). Jde hlavně o energetickou úsporu zpětným využitím hliníku a roční snížení emisí CO2 o více než 30 tisíc tun. Takové úspoře nelze, než zatleskat. Ale nedá se jí dosáhnout i jinak, bez přepálení hliníkových odpadů ve spalovně?
Velkou část hliníku v komunálním odpad nejspíš tvoří nápojové plechovky. Lucie Müllerová, mluvčí společnosti Eko-Kom, která se v Česku stará o sběr obalů pro Hospodářské noviny prohlásila: „Dle našeho kvalifikovaného odhadu bylo v roce 2017 na český trh uvedeno asi 8900 tun nápojových plechovek“ (Zenkner 2019). Co takhle ty stamiliony namísto do spaloven investovat do systému zálohování a zpětného výkupu nápojových plechovek? Takové systémy mají vysokou účinnost, takže by nám to mohlo přinést stejnou, ne-li vyšší úsporu kovů, aniž bychom je prohnaly spalovnou a část z nich ztratili v emisích do ovzduší. Anebo ještě lépe, část nápojů vrátit do vratného skla, snížíme spotřebu hliníku a pivo ze skla stejně chutná lépe, ne?
Vychytávání kovů ze strusky a jejich vracení do hutí má ještě jeden aspekt, na který zatím žádná ze studií nepamatovala. Jsou jím příměsi látek nachytaných v procesu spalování na kovy, které mohou v případě chlorovaných a bromovaných sloučenin zvyšovat toxicitu už tak problémové druhotné výroby kovů. Druhotná výroba hliníku je sice energeticky méně náročná, zato patří stejně jako spalovny odpadů k velkým zdrojům toxických dioxinů. A kovový šrot vytříděný ze spalovnové strusky k tomu může jen přispět.
Tím jsme se dostali k dalšímu diskutovanému aspektu, toxickým látkám ve strusce. Vedle klasicky sledovaných těžkých kovů a solí, které tvoří ve strusce významný problém, jsou tady i látky, které se do ní dostávají až v posledních letech v důsledku spalování odpadu s bromovanými zpomalovači hoření. K problematickým látkám ve strusce tak přibyly samotné zpomalovače hoření, které spalovna nedokáže rozložit, a pak bromované dioxiny srovnatelně toxické s dioxiny chlorovanými. Na tento argument reagovali Šyc a Hykš konstatováním, že „koncentrace bromu v odpadu a tím i ve spalinách či produktech spalování je řádově nižší než koncentrace chloru.“ Na pomoc si vzali studii z Tchajwanu z roku 2007, kde bylo zjištěno, že emise bromovaných dioxinů do ovzduší byly na úrovni do 1 % emisí chlorovaných dioxinů (Wang a Chang-Chien 2007). Ve své dedukci pak pokračují: „Obsah chlorovaných dioxinů je pak v rámci strusky pravidelně sledován. Jedná se tedy opět o účelové tvrzení v kontrastu proti stávajícím znalostem.“ Chci jen připomenout: Ve zprávě Arniky netvrdíme, že bromované dioxiny jsou ve vyšších koncentracích v kouři ze spaloven. Celá diskuse je přece o strusce a popelu, ne o emisích do ovzduší! Které tvrzení je tady účelové?
O strusce a popelu jiná studie z Tchajwanu z roku 2010 říká, že v nich končí 97% bromovaných dioxinů vycházejících ze spalovny komunálních odpadů a rovněž upozorňuje na povážlivě vysokou koncentraci bromovaných zpomalovačů hoření PBDE, jejichž obsah ve strusce a popelu může komplikovat případné využití tohoto odpadu vzhledem k možné kontaminaci životního prostředí (Wang, Hsi a další 2010). V České republice však není ani jedna laboratoř, která měří bromované dioxiny. Ostatně jako ve značné části evropských zemí s výjimkou Německa, Velké Británie, Švédska a možná jednoho či dvou dalších států. Ne, že by to naše laboratoře nedokázaly, ale o zjišťování látek, pro které neexistují limity, není zájem.
Ministerstvo životního prostředí také v odpovědi Ekolistu uvedlo: „Všechny čtyři ZEVO (pozn. red.: zařízení na energetické využití odpadu, lidově spalovny odpadů) v ČR mají platné osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností, v rámci kterého je pravidelně sledována i ekotoxicita. Struska ze ZEVO není ekotoxická, takže se jedná o lživé tvrzení ze strany Arniky.“
Testy ekotoxicity musela struska stejně jako jiné odpady podstoupit podle dříve platné vyhlášky. Ta nová od této povinnosti pro strusku upouští. Testy ekotoxicity jsou v ní povinné pro jiné odpady, pro strusku nikoliv. Ekotoxicita ověřená ve vzorcích odebraných a změřených nezávislými odborníky by mohla do určité míry nahradit chybějící analýzy jiných látek.
Podívejme se ještě na jedno tvrzení zastánců spaloven a použití strusky, podle nichž: „… zvýšená recyklace (myšleno odpadů) … sebou logicky nese i nárůst energetického využití odpadů. Státy ze špice evropského žebříčku jako Německo, Rakousko, Švédsko a Dánsko, vykazují při dosažení 50–66 % recyklace komunálních odpadů současně 32–50 % na energetické zpracování odpadů“ (Šyc a Hykš 2021). Budeme-li za špičku považovat maximální míru recyklace a kompostování odpadů, pak musíme toto konstatování na základě dat z Eurostatu upravit na to, že při dosažení 47 – 67% recyklace evropské státy současně mají 10 až 53% energetického využití, tedy spalování odpadů (viz tabulku níže). Jinými slovy, recyklace nemusí jít ruku v ruce s energetickým využitím. Navíc státy jako Rakousko, Nizozemí, Belgie, Dánsko, Lucembursko, Švédsko, Finsko a Estonsko budou muset část své kapacity spaloven zavřít, aby měly prostor dosáhnout požadované úrovně 65% recyklace komunálních odpadů. Anebo budou jejich kapacitu využívat pro odpad dovezený ze zahraničí. Estonsko s tím bude mít velký problém, protože jeho hlavní město je závislé na zásobování teplem z velké spalovny odpadů.
Celý problém nastavení legislativy pro nakládání se struskou by měli posoudit skutečně nezávislí odborníci, kteří nemají tak blízko ke spalovnářské lobby jako pánové Šyc a Hykš. Jimi navržená pravidla a provedený výzkum neprošly žádnou širší diskusí a veřejnou oponenturou. Nespalujme, recyklujme #sodvahou.
Reference:
Allegrini, E., C. Vadenbo, A. Boldrin and T. F. Astrup (2015). "Life cycle assessment of resource recovery from municipal solid waste incineration bottom ash." Journal of Environmental Management 151: 132-143.
Blasenbauer, D., F. Huber, J. Lederer, M. J. Quina, D. Blanc-Biscarat, A. Bogush, E. Bontempi, J. Blondeau, J. M. Chimenos, H. Dahlbo, J. Fagerqvist, J. Giro-Paloma, O. Hjelmar, J. Hyks, J. Keaney, M. Lupsea-Toader, C. J. O'Caollai, K. Orupold, T. Pajak, F. G. Simon, L. Svecova, M. Syc, R. Ulvang, K. Vaajasaari, J. Van Caneghem, A. van Zomeren, S. Vasarevicius, K. Wegner and J. Fellner (2020). "Legal situation and current practice of waste incineration bottom ash utilisation in Europe." Waste Manag 102: 868-883.
Košařová, G. (2006). Posouzení vlastností směsi škváry a popílku ze spalovny odpadů TERMIZO a.s. dle vyhlášky č. 294/2005 Sb. https://arnika.org/soubory/dokumenty/odpady/spalovny/Liberec/GKosarova_posudek.pdf
Šyc, M. a J. Hykš (2021) "Využití strusky ze spalování komunálních odpadů jako ve vyspělé Evropě“ https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/michal-syc-a-jiri-hyks-nova-vyhlaska-o-podrobnostech-nakladani-s-odpady-muze-umoznit-vyuziti-strusky-ze-spalovani ."
Wang, L.-C., H.-C. Hsi, Y.-F. Wang, S.-L. Lin and G.-P. Chang-Chien (2010). "Distribution of polybrominated diphenyl ethers (PBDEs) and polybrominated dibenzo-p-dioxins and dibenzofurans (PBDD/Fs) in municipal solid waste incinerators." Environmental Pollution 158(5): 1595-1602.
Wang, L.-C. and G.-P. Chang-Chien (2007). "Characterizing the Emissions of Polybrominated Dibenzo-p-dioxins and Dibenzofurans from Municipal and Industrial Waste Incinerators." Environ Sci Technol 41(4): 1159-1165.
Zenkner, P. (2019). Hliníkový svět: Plechovek se ročně vyrobí na 200 miliard, stamiliony pochází z Česka. Mnohem zásadnější je ale tento materiál pro průmysl. Hospodářské noviny https://archiv.ihned.cz/c1-66498150-hlinikovy-svet-plechovek-se-rocne-vyrobi-na-200-miliard-stamiliony-pochazi-z-ceska-mnohem-zasadnejsi-je-ale-tento-material-pro-prumysl
Příloha:
Text návrhu vyhlášky a srovnávací tabulka pro limity výluhů škodlivin
Text návrhu nové vyhlášky v §7 říká:
Podmínky využití strusky ze spalování ostatních odpadů k zasypávání
Obecný úvod do tématu můžete získat z článku Budeme mít silnice postavené na toxické strusce? Podle Arniky to reálně hrozí, podle MŽP je to nesmysl (30.3.2021).
Michal Šyc a Jiří Hykš: Využití strusky ze spalování komunálních odpadů jako ve vyspělé Evropě (30.3.2021)
Jindřich Petrlík: Struska ze spaloven do náspů a zasypů – pravda, půl pravdy a lež (2.4.2021)
Michal Šyc a Jiří Hykš: Mýty a fakta ohledně stavebního využívání strusky ze ZEVO (15.4.2021)
Jindřich Petrlík
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2689611
PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)
Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58
PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)
Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31
(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)
Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11
OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)
Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44
PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)
Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49
PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41
PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)
Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38
() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)
Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44
(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)
BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30
() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29
DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)
Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26
() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)
Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27
(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)
Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27
(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)