titulní strana > co píší jiní
Co přineslo klimatické jednání v Glasgow?
3. prosince 2021 08:00
() - Ve dnech 31. října až 13. listopadu proběhla Konference OSN o změně klimatu (COP26) ve skotském Glasgow. Jejími výstupy jsou jednak oficiální rozhodnutí schválená smluvními stranami, z nichž nejvýznamnější je závěrečná klimatická dohoda – Glasgow Climate Pact – která byla jednomyslně schválena všemi účastníky, a jednak celá řada dílčích dohod ujednaných různě velkými skupinami států a dalšími aktéry.

Očekávání směrem ke COP26

Konference OSN o změně klimatu – neboli 26. setkání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP26) – sloužila také jako třetí setkání smluvních stran Pařížské dohody z roku 2015 a vzhledem k pandemii covidu-19 proběhla s ročním zpožděním. I tak bylo její konání kritizováno ze strany některých neziskových organizací, které poukazovaly na to, že proočkovanost v některých rozvojových zemí ještě není taková, aby umožnila účast všech aktérů.

Od setkání se očekávalo především doladění některých detailů Pařížské dohody a debata ohledně financování klimatických opatření a ukončování využívání uhlí. Některé smluvní strany již s předstihem před konferencí aktualizovaly svoje klimatické příspěvky, Čína například ohlásila, že již nebude budovat nové uhelné elektrárny v zahraničí, a Turecko ratifikovalo Pařížskou dohodu. Očekávalo se, že ambicióznější klimatické příspěvky představí na konferenci i další státy. Studie zveřejňované před jednáními totiž upozorňovaly, že prozatímní přísliby ani podle nejoptimističtějších scénářů k cíli Pařížské dohody (oteplení výrazně pod hranicí 2 °C a usilování o 1,5 °C) postačovat nebudou. Klimatickému jednání také předcházelo vydání první části Šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), ve které panel v srpnu 2021 kromě jiného varoval, že ke zvýšení globální teploty o 1,5 °C dojde pravděpodobně již v roce 2040 a že se blížíme k tzv. bodům zlomu. IPCC rovněž upozornil na nutnost vyvíjet co nejvyšší úsilí k odvrácení nejhorších dopadů změny klimatu a že vyšší pozornost by měla být upřena na metan a jeho regulaci.

Závěrečná klimatická dohoda – Glasgow Climate Pact

Závěrečný dohodnutý text, anglicky Glasgow Climate Pact (nejvíce zranitelné země neúspěšně navrhovaly název Glasgow Climate Emergency Pact), se skládá z osmi částí, ve kterých se postupně věnuje vědeckému poznání a naléhavosti, adaptaci na změnu klimatu a financím na ni, mitigaci, přesunu financí a technologií, ztrátám a škodám, provádění Pařížské dohody a spolupráci. Státy hned v úvodu textu vyjadřují znepokojení nad tím, že lidská činnost již způsobila oteplení o přibližně 1,1 °C a že dopady změny klimatu jsou nyní patrné na celém světě a přitom uhlíkové rozpočty k dodržení cílů Pařížské dohody se rychle vyčerpávají. Proto je zdůrazněno, že v tomto kritickém desetiletí je naléhavě nutné zvýšit ambice a opatření v oblasti zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a financování, aby se odstranily nedostatky v plnění cílů Pařížské dohody.

V oblasti adaptace státy nabádají k jejímu většímu zohlednění v územním plánování, většímu vědeckému poznání v této oblasti a vypracovávání adaptačních strategií. Ohledně financování adaptace dohodnutý text vyzývá rozvinuté země, aby minimálně zdvojnásobily své společné poskytování finančních prostředků na přizpůsobení se změně klimatu smluvním stranám z rozvojových zemí na období do roku 2025 (oproti úrovni roku 2019).

V oblasti mitigace změny klimatu byla znovu uznána snaha usilovat o omezení nárůstu globální teploty o 1,5 °C. K tomu je dle smluvních stran Pařížské dohody potřeba rychlé a trvalé snížení celosvětových emisí skleníkových plynů, včetně snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého o 45 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 2010 a na nulovou úroveň kolem poloviny století, jakož i hluboké snížení emisí dalších skleníkových plynů. Státy uznaly, že v tomto kritickém desetiletí je potřeba urychlených opatření, a to na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků a spravedlnosti, které budou odrážet společné, ale rozdílné odpovědnosti a schopnosti s ohledem na různé vnitrostátní podmínky v kontextu udržitelného rozvoje a úsilí o vymýcení chudoby. Státy byly vyzvány, aby zvýšily své ambice a zlepšily jejich provádění v tomto kritickém desetiletí – tato problematika má být otevřena opět na příštím COP27 v Egyptě, kde bude diskutováno přijetí textu, který vypracuje v tomto ohledu pomocný orgán. Do konce roku 2022 mají smluvní strany také revidovat a posílit své cíle (vnitrostátně stanovené příspěvky) pro rok 2030 tak, aby byly v souladu s cíli Pařížské dohody. Souhrnná zpráva o příspěvcích má být každoročně aktualizována. Státy byly rovněž vybídnuty, aby předložily svoje dlouhodobé strategie nízkoemisního rozvoje.

Konference COP26 se také shodla na urychlení vývoje, zavádění a šíření technologií a přijímání politik s cílem přejít na nízkoemisní energetické systémy, a to i rychlým rozšířením zavádění čisté výroby energie a opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně urychlení úsilí o postupné omezení neomezené výroby energie z uhlí a ukončení neefektivních dotací fosilních paliv, přičemž uznala potřebu podpory spravedlivé tranzice. Závěrečná dohoda tedy poprvé v historii vyzývá k postupnému omezení využívání uhlí k výrobě elektrické energie („phase down coal“). Tato formulace byla použita jako ústupek Číně a Indii, které nesouhlasily s formulací postupného ukončení využívání uhlí („phase out coal“). Dále byly státy vybídnuty k opatřením ke snížení emisí dalších skleníkových plynů (kromě oxidu uhličitého) do roku 2030, včetně metanu, a byla uznána role lesů a dalších ekosystémů.

Pokud jde o financování opatření v oblasti klimatu, bylo konstatováno, že zatím nedošlo k mobilizaci 100 miliard dolarů ročně ze strany rozvinutých zemí. Dohodnutý text proto vyzývá ke splnění tohoto cíle 100 miliard dolarů co nejdříve. Ke sladění finančních aktivit s cíli Pařížské dohody byli vybídnuti i mimostátní aktéři a bylo zdůrazněno, že je naléhavě nutné zlepšit porozumění a opatření, aby finanční toky byly v souladu s cestou k rozvoji s nízkými emisemi skleníkových plynů a odolnému vůči změně klimatu, a to transparentním a inkluzivním způsobem v kontextu udržitelného rozvoje a vymýcení chudoby. Během jednání byla také diskutována otázka financování po roce 2025, jedna z navržených možností hovořila o mobilizování 1,3 bilionu dolarů ze strany rozvinutých států ročně do roku 2030, které by byly rovnoměrně použity k mitigaci a adaptaci. Nad financováním po roce 2025 však zatím nebyla nalezena shoda a tento návrh se do schválené dohody nedostal.

Otázka ztrát a škod, neodvratitelně způsobených změnou klimatu, bývá považována za třetí pilíř mezinárodního klimatického práva spolu s mitigací a adaptací, a zpravidla je zvedávána rozvojovými státy. Kromě tzv. Varšavského mezinárodního mechanismu dohodnutého v roce 2013, který slouží k posílení dialogu a podpoření další akce, je tato problematika v klimatických jednáních poměrně opomíjena, ovšem na COP26 se očekával posun. V roce 2019 totiž došlo k založení tzv. Santiagské platformy a od COP26 se očekávalo její vybavení finančními prostředky, pracovníky a pravomocemi. Závěrečný text sice obsahuje ustanovení, že Santiagská platforma bude vybavena finančními prostředky k poskytnutí technické podpory, nicméně to rozvojové státy kritizovaly jako finanční podporu, která půjde zejména konzultantům ze zemí globálního severu. Závěrečný text také obsahuje ustanovení o založení tzv. Glasgowského dialogu k diskuzi ohledně financování. Ustanovení týkající se ztrát a škod jsou nakonec považována za ústupek rozvinutým zemím, proto se očekává otevření této problematiky na příštích jednáních.  

COP26 rovněž dokončila technická jednání o takzvaném souboru pravidel k provádění Pařížské dohody (the Paris Agreement Rulebook), který stanoví požadavky na transparentnost a podávání zpráv pro všechny smluvní strany, aby mohly sledovat pokrok v plnění svých cílů v oblasti snižování emisí. Soubor konkrétně obsahuje:

(a) Společné časové rámce pro vnitrostátně stanovené příspěvky uvedené v čl. 4 odst. 10 Pařížské dohody (každých pět let – počínaje v roce 2025 příspěvkem pro roky 2031–2035);

(b) Metodické otázky týkající se rámce posílené transparentnosti pro opatření a podporu podle článku 13 Pařížské dohody;

(c) Způsoby a postupy fungování a využívání veřejného registru uvedeného v čl. 4 odst. 12 Pařížské dohody;

(d) Způsoby a postupy provozování a používání veřejného registru uvedeného v čl. 7 odst. 12 Pařížské dohody;

(e) Pokyny pro postupy uvedené v čl. 6 odst. 2 Pařížské dohody;

(f) Pravidla, způsoby a postupy pro mechanismus zřízený podle čl. 6 odst. 4 Pařížské dohody;

(g) Pracovní program v rámci netržních přístupů podle čl. 6 odst. 8 Pařížské dohody.

Právě dojednání prováděcích pravidel podle článku 6 Pařížské dohody bylo označováno za příslovečný chybějící dílek skládačky světové klimatické akce. Smyslem tohoto článku je vytvoření rámce pro globální spolupráci při snižování emisí, a to především prostřednictvím mezinárodních trhů s uhlíkem. Článek 6 obsahuje tři samostatné mechanismy tzv. dobrovolné spolupráce ke zvýšení klimatických ambicí. Dva jsou založeny na tržních mechanismech, třetí je založen na netržním přístupu. COP26 dosáhla rozhodnutí ke každému z těchto mechanismů.

Závěr klimatické dohody kromě jiného vyzývá generálního tajemníka OSN, aby svolal světové lídry v roce 2023 za účelem zvážení ambicí do roku 2030, uznává důležitou roli původních obyvatel či mladých lidí a volá po posílení role žen. Během COP26 totiž světoví lídři také diskutovali tzv. gender action plan, který byl iniciován na předchozím COP25. Kromě finančních příslibů byl schválen i závěrečný text, jenž státy vyzývá ke zvýšení úsilí k implementaci tohoto plánu.

Dílčí ujednání, dohody a výsledky

Během klimatických jednání v Glasgow došlo také k dojednání dílčích dohod mezi smluvními stranami Pařížské dohody a různými nestátními aktéry. Hned v prvních dnech konference v Glasgow se přibližně sto států zavázalo k cíli snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 % oproti roku 2020. The Global Methane Pledge byla iniciována Spojenými státy americkými a Evropskou unií a státy uvádějí, že její signatáři produkují téměř polovinu světových emisí metanu. Přes sto států, včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, se zavázalo, že do roku 2030 zvrátí úbytek světových lesů. Další ujednání se týkají finanční podpory pro ochranu a obnovu lesů, celkem aktéři přislíbili asi 19 miliard dolarů na praktické projekty péče o tropické pralesy. Skupina několika zemí včetně Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Polska, Turecka nebo Indie společně se společnostmi, jako je Ford nebo General Motors, také ohlásila, že chtějí do roku 2040 dosáhnout toho, aby trh s novými automobily nabízel výhradně bezemisní vozidla. Skupina zemí rovněž vydala prohlášení k přechodu na zelenou energii, kde se přihlásila k cíli přejít od neomezené výroby energie uhlí k určitým časovým obdobím (v roce 2030 v případě velkých ekonomik a v roce 2040 v případě ostatních, případně co nejdříve po těchto datech). Dále byla podepsána například deklarace k emisím z mezinárodního letectví, která mimo jiné podpořila Mezinárodní organizaci pro civilní letectví v jejím úsilí o snižování těchto emisí.

Kromě oficiálních výstupů a dílčích dohod využily smluvní strany Pařížské dohody klimatická jednání také k oznámení navýšení svých klimatických ambicí. Indie deklarovala cíl dosáhnout do roku 2070 klimatické neutrality a navýšila svůj cíl pro rok 2030 pro snížení emisí na 45 %. Toto oznámení vedlo k okamžité snaze o aktualizaci klimatických trajektorií, které modelují, zda se podaří dosáhnout cíle Pařížské dohody o změně klimatu. Pokud vezmeme v potaz ambice ohlášené na COP26, deklarované dlouhodobé cíle i podmíněné přísliby, optimistické scénáře nyní po konferenci v Glasgow hovoří o předpokládaném oteplení v tomto století o 1,9 °C (1,3–2,7 °C). Na druhou stranu, pokud zohledníme pouze nepodmíněné příspěvky do roku 2030, předpokládané oteplení při jejich dodržení je spíše o 2,7 °C (1,9–4 °C). Tyto odhady nezahrnují podmíněné příspěvky, které mají například některé rozvojové země v souvislosti s podmínkou finanční podpory, ani dlouhodobé cíle klimatické či uhlíkové neutrality, u nichž je prozatím obtížné spoléhat na jejich dosažení. Nicméně všechny scénáře pracují s tím, že příspěvky budou opravdu implementovány (tj. převedeny pro právního řádu a dodrženy).[1]

Hodnocení konference

COP26 je hodnocena velmi rozporuplně, jedni mluví o určitém posunu a pokroku, druzí se domnívají, že jde o stále stejné prázdné sliby a proklamace. Generální tajemník OSN António Guterres například označil dohodu za základní stavební kámen pro další pokrok. Nicméně řekl, že se nepodařilo splnit ani jedno ze tří základních kritérií pro úspěch setkání: nepodařilo se snížit emise do roku 2030 na polovinu, nepodařilo se získat 100 miliard dolarů od bohatých zemí na pomoc chudým, ani zajistit, aby polovina této částky pomáhala rozvíjejícím se zemím přizpůsobit se nejhorším dopadům změn klimatu. Alok Sharma – britský politik, který celé konferenci předsedal – shrnul výsledek jako pokrok v oblasti uhlí, aut, peněz a stromů. Ocenil také přístup zemí a omluvil se za nutnost ústupků. Hlavní vyjednavač za EU Frans Timmermans považuje výsledný text za naději pro budoucí generace a řekl, že cíl 1,5 °C zůstává naživu. 

Cíle vybraných smluvních stran Pařížské dohody – tabulka ukazuje nejambicióznější deklarace, které však ještě nemusely být promítnuty do reálných opatření (aktualizováno po COP26).
Cíle vybraných smluvních stran Pařížské dohody – tabulka ukazuje nejambicióznější deklarace, které však ještě nemusely být promítnuty do reálných opatření (aktualizováno po COP26).

Výhledy

Příští rok proběhne COP27 v Egyptě, o rok později v roce 2023 je plánováno COP28 ve Spojených arabských emirátech. Od těchto dvou zemí se neočekávají takové výsledky jako od britské diplomacie, proto směrem k těmto setkáním panují jen nízká očekávání.

 

[1] Obdobné odhady uvádí i Climate Action Tracker: Oteplení o 2,7 °C pokud zohledníme pouze stávající politiky, o 2,4 °C pokud budou plně implementovány příspěvky do roku 2030, o 2,1 °C pokud budou plně implementovány dlouhodobé cíle a příspěvky do roku 2030 a o 1,8 °C v případě, že by byly plně implementovány příspěvky do roku 2030 a společně s nimi i všechny zatím jen deklarované cíle a dlouhodobé cíle. 

Eva Balounová

Další články:
19. ledna 2022 07:00
18. ledna 2022 07:00
17. ledna 2022 09:57
13. ledna 2022 07:00
12. ledna 2022 15:10

Online diskuse
Evropská komise strhne Polsku miliony z fondů, promeškalo čas k zaplacení pokuty za Turów
19. ledna 2022 15:13

BRUSEL (ČTK) - Polsko promeškalo první lhůtu k zaplacení pokuty za pokračování těžby v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Evropská komise proto nyní vyhodnotí, ze kterých fondů pokutu v řádu desítek milionů eur Varšavě strhne. Polsko s odkazem na ekonomické a energetické zájmy odmítá důl uzavřít a pokutu platit nehodlá.
(Celý text)

Někteří zemědělci na protest proti nastavení dotací vyjedou na silnice
19. ledna 2022 15:12

PRAHA (ČTK) - Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR vyzvaly zemědělce, aby ve čtvrtek na protest proti změnám v nastavení dotací vyjeli se svou technikou na silnice v Česku. Změny v dotační politice podle organizací nespravedlivě zvýhodnily malé zemědělce. Znovu varovaly před tím, že změny mohou vést k vyšším cenám potravin, snížení pestrosti krajiny, soudním sporům a arbitrážím. Zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu to dnes uvedli na společné tiskové konferenci.
(Celý text)

ČHMÚ: Kvalita ovzduší v Česku patřila loni mezi nejlepší za deset let
19. ledna 2022 13:20

PRAHA (ČTK) - Koncentrace látek znečišťujících ovzduší byly loni v Česku nejnižší až druhé nejnižší za posledních deset. Lepší výsledek byl o rok dříve, kdy byla v ČR nejvyšší kvalita ovzduší od začátku měření. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Zatím jsou k dispozici jen data ze stanic s automatizovaným měřicím programem. Údaje z manuálního měření například těžkých kovů nebo benzenu vyhodnotí ústav až v dubnu.
(Celý text)

Recidivista si za výhrůžky otrávením vody odpyká pět let, potvrdil soud
19. ledna 2022 13:19

PRAHA (ČTK) - Recidivista Marek Vadel, který z vězení hrozil otrávením pitné vody v českých městech, si odpyká dalších pět let za mřížemi. Trest ve věznici se zvýšenou ostrahou mu dnes pravomocně potvrdil pražský vrchní soud, který zamítl mužovo odvolání. Vadel se v rozeslaných dopisech snažil vyvolat dojem, že je psal člen islámské teroristické skupiny. Přiznal, že se inspiroval kriminálním seriálem Kobra 11.
(Celý text)

Na opatření proti záplavám v Česku má jít v následujících letech 62 miliard korun
19. ledna 2022 12:03

PRAHA (ČTK) - Na prevenci a ochranu před povodněmi v ohrožených oblastech v povodích Dunaje, Odry a Labe má jít do roku 2027 přes 62 miliard korun. Oproti předchozímu šestiletému období je to více než dvojnásobná částka. Vyplývá to z aktualizovaných plánů pro zvládání povodňových rizik, které ve středu projedná vláda. Mají platit do roku 2027. Materiál má ČTK k dispozici. Plány vládě předloží ministryně životního prostředí Anna Hubáčková a ministr zemědělství Zdeněk Nekula (oba KDU-ČSL).
(Celý text)

Česko podle polské ministryně v případě dohody ohledně Túrowa stáhne žalobu
19. ledna 2022 11:50

VARŠAVA (ČTK) - Pokud se česká vláda s Polskem dohodne na podmínkách řešení sporu kolem polského hnědouhelného dolu Turów, stáhne žalobu, kterou podala k Soudnímu dvoru EU. Uvedla to dnes podle agentury Reuters polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Polskie Radio 1. Podle ministryně je dohoda na dohled.


(Celý text)

Oboru Jelenice nechává Opavská lesní zavřenou. Míní, že zákon neporušuje
19. ledna 2022 11:47

VÍTKOV (ČTK) - Společnost Opavská lesní, spoluvlastník obory Jelenice na Opavsku, uvedla, že nepostupuje v rozporu se zákonem, když oboru nechává už druhým rokem uzavřenou. ČTK to řekl správní náměstek společnosti Tomáš Bittner. Podle rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě a nedávno i Nejvyššího správního soudu (NSS) má být ale obora, kterou vede vyhledávaná turistická trasa, průchozí. S počínáním Opavské lesní nesouhlasí představitelé okolních obcí. Podle starosty Vítkova Pavla Smolky firma nemá jediný zákonný důvod, na jehož základě by prostor mohla uzavřít.


(Celý text)

K regulaci početních stavů vlka ve Skandinávii se letos přidá i Finsko
19. ledna 2022 06:46

PRAHA (Ekolist) - Zimní odstřely jsou už zavedenou praxí kontroly místní populace vlků ve Švédsku a Norsku. Letos se k nim přidá i Finsko, které již považuje svou vlastní populaci vlků za dostatečně stabilizovanou a spíše přerůstající možnosti stabilní krajiny. Ochránci šelem z celé Evropy se proti tomu bouří.
(Celý text)

Maďarsko podle ministra zahraničí dosáhne soběstačnosti v dodávkách elektřiny
19. ledna 2022 01:22

BUDAPEŠŤ (ČTK) - Maďarsko by díky rozšíření jaderné elektrárny Paks a investičním projektům v oblasti solární energie mělo dosáhnout soběstačnosti v dodávkách elektřiny. Uvedl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó při návštěvě elektrárny Paks.
(Celý text)

Zlínští vědci zkoumají, jak snížit odpad při výrobě netkaných textilií
19. ledna 2022 01:19

ZLÍN (ČTK) - Vědci z Centra polymerních systémů (CPS) zlínské univerzity hledají způsob, jak snížit množství technologického odpadu při výrobě netkaných textilií a odpad znovu zpracovat. Netkané textilie se využívají například při výrobě dětských plen, geotextilií, hojně využívané jsou v jednorázových zdravotnických výrobcích, jako jsou ochranné obleky či podložky, také v respirátorech a chirurgických rouškách. Zlínští vědci zpracovávají odpad z výroby vláken.
(Celý text)

Dopravní podnik zahájil provoz prvního elektrobusu Škoda E’City na linkách 213, 154 a 124
19. ledna 2022 00:57

PRAHA (ČTK) - Pražský dopravní podnik (DPP) zahájil provoz prvního elektrobusu Škoda E’City 36 BB v městské hromadné dopravě v Praze. Elektrobus vyjel v pondělí odpoledne ze zastávky Želivského na lince 213. Vůz s alternativním pohonem bude v dalších dnech obsluhovat i linku číslo 154 a o víkendu 124. Dalších 13 vozů by mělo vyjet na konci února, sdělili zástupci DPP. Podnik je největší městskou firmou a provozuje městskou hromadnou dopravu.
(Celý text)

Spolana zmodernizovala výrobu zemědělského hnojiva na ekologičtější provoz
19. ledna 2022 00:17

NERATOVICE (ČTK) - Neratovická Spolana zmodernizovala výrobu zemědělského hnojiva na provoz šetrnější k životnímu prostředí a zároveň s vyšší kvalitou produktu. Zvýší tím schopnost vývozu, uvedl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Investice do technologie podle něj přesáhla 25 milionů korun. Spolana patří do skupiny Orlen od roku 2016.
(Celý text)

Krajský úřad Ústeckého kraje přezkoumává integrované povolení pro skládku Celio
19. ledna 2022 00:11

ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK) - Krajský úřad Ústeckého kraje v současné chvíli vede přezkum integrovaného povolení pro skládku Celio u Litvínova na Mostecku. ČTK to řekla mluvčí kraje Magdalena Fraňková. Na skládce jsou sudy se styrenovými smolami překryté zeminou a dalším materiálem. V případě požáru hrozí vysoké riziko vznícení těchto látek, případně výbuchu sudů, uvedla.
(Celý text)

Kvůli vlně veder uhynulo v Uruguayi minulý týden za tři dny na 400 000 slepic
19. ledna 2022 00:01

MONTEVIDEO (ČTK) - V Uruguayi, kterou minulý týden sužovala rekordní vlna veder, uhynulo od čtvrtka do soboty kvůli horku na 400 000 slepic. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na sdružení chovatelů drůbeže. Podle šéfa této organizace Joaquína Fernándeze je to dosud největší úhyn slepic kvůli vedrům v zemi.
(Celý text)

Fosfor je naprosto nenahraditelný zdroj. Jednou bude cennější než ropa, říká paleoekolog Petr Pokorný
18. ledna 2022 19:55

PRAHA (Ekolist) - Fosfor je prvek, který stojí za vším živým. Nutně ho potřebujeme pro život, ale neumíme ho vyrobit. A jeho dostupné zásoby na planetě ubývají. Co to bude znamenat pro náš život a jak o nedostatku fosforu přemýšlet? Odpověď jsme hledali u paleoekologa Petra Pokorného.
(Celý text)

Biopásy v polích významně pomáhají živočichům také v zimě
18. ledna 2022 17:06

PRAHA (ČTK) - Krmné biopásy v zemědělské krajině významně zvyšují početnost i druhovou rozmanitost polních ptáků a malých savců. Vyplývá to ze studie česko-polského týmu vědců, o které informovala Akademie věd ČR (AV). Podle odborníků dosud chyběla data, která by ukázala skutečný vliv biopásů na různé skupiny živočichů během zimy. Nyní se prokázalo, že jsou přínosem pro řadu zvířat. Biopás je pruhové potravní políčko o šíři šest až 12 metrů, které je umístěné na okraji nebo uvnitř půdních bloků.
(Celý text)

Ovce před vlky ochránil mobilní elektrický ohradník. Důkazem je snímek z fotopasti
18. ledna 2022 16:49

JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ (ČTK) - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) pomáhá chovatelům na Liberecku s ochranou jejich stád před vlky. Mobilní elektrický ohradník zapůjčila chovatelům z Janovic v Podještědí, jejichž stádo loni na podzim vlci napadli. V minulém týdnu ukázala fotopast několik šelem u zapůjčeného ohradníku, vlci ho ale nepřekonali a ovce zůstaly v bezpečí, informovala mluvčí agentury Karolína Šůlová.
(Celý text)

Firmy z udržitelných sektorů loni získaly rekordní objem kapitálu
18. ledna 2022 16:33

LONDÝN (ČTK) - Firmy ze sektorů považovaných za udržitelné, včetně podniků z odvětví obnovitelných zdrojů energie, si v loňském roce prostřednictvím emisí vlastního kapitálu půjčily rekordních 47,6 miliardy USD (přes jeden bilion Kč). Překonaly tak rekord z roku 2020, který činil 33,25 miliardy USD. Vyplývá to z údajů společnosti Refinitiv Eikon. K růstu přispěla hlavně rostoucí poptávka po investicích do řešení sociálních a ekologických problémů.
(Celý text)

Greenpeace: Schválit dohodu o Turówu by byla chyba, nezajistí ochranu vody
18. ledna 2022 11:03

(ČTK) - Mezivládní dohoda o polském hnědouhelném dole Turów podle ekologické organizace Greenpeace nezajistí dostatečnou ochranu životního prostředí a zásob vody pro obyvatele příhraničí. Aktivisté uvedli, že uzavření dohody by byla chyba. Požadují také, aby Česko neustupovalo polským požadavkům, například ohledně snížení kompenzací škod, které provoz dolu způsobí na českém území. Česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) dnes bude poprvé od nástupu do vedení resortu jednat o Turówu a stanovení náhrady škod s polskou ministryní klimatu a životního prostředí Annou Moskwovou.
(Celý text)

Svazy: Pro zavedení agrivoltaiky je potřeba změna legislativy
18. ledna 2022 10:56

PRAHA (ČTK) - Pro rozšíření agrofotovoltaiky, která kombinuje zemědělskou a energetickou výrobu, je podle svazů potřeba změna legislativy. Současná úprava zákona agrivoltaiku neumožňuje, protože k instalaci fotovoltaických elektráren je potřeba vyjmout půdu ze zemědělského fondu. Ve společné tiskové zprávě to uvedly Aliance pro energetickou soběstačnost, Agrární komora České republiky, Ovocnářská unie České republiky a Zelinářská unie Čech a Moravy.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1646 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama