(ČTK) - V Česku by měly vzniknout další dobíjecí stanice pro elektromobily. Stát na jejich výstavbu z evropských fondů poskytne až 60 milionů korun. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. Další stovky milionů korun z evropských peněz na vybudování dobíjecích stanic ministerstvo poskytlo v rámci dotačních výzev už v minulých letech, celkem by z nich mělo do tří let vzniknout 800 stanic. V Česku je v současné době přes 400 aktivní dobíjecích stanic.
(Celý text)
Znečištěné prostředí přispívá ke ztrátě vlasů
1. března 2020 00:55
ŘÍM (ČTK) - Poprvé bylo vědecky prokázáno, že znečištěné ovzduší má vliv na vlasovou pokožkou, píše italský deník La Repubblica. Jak může znečištěné životní prostředí přispívat k vypadávání vlasů a jak se tomu bránit?
(Celý text)
Delfínovci amazonští mohou skončit jako návnada pro sumce
1. března 2020 00:30
(ČTK) - Delfínovci amazonští jsou přátelští, inteligentní savci, kteří vypadají, že se umí usmívat i červenat. Osud tohoto největšího druhu říčních delfínů začal v Brazílii znepokojovat ochránce přírody, protože v zemi v lednu skončil zákaz výlovu tamních sumců, kteří se živí masem jiných ryb. Panují obavy, že rybáři teď začnou nelegálně lovit delfíny, aby získali návnadu pro sumce, napsala agentura Reuters.
(Celý text)
Vědci objevili zkameněliny želv velkých jako osobní auto
29. února 2020 00:54
(ČTK) - Před 13 až sedmi miliony lety se vodami dnešní Jižní Ameriky proháněla jedna z největších želv, která kdy žila. Sladkovodní plaz, jehož zkamenělé pozůstatky nalezli vědci v Kolumbii a ve Venezuele, dosahoval rozměrů osobního auta, píše agentura Reuters. První fosílie těchto obřích želv paleontologové objevili už v 70. letech minulého století, nový nález však dopomůže k lepšímu porozumění tomu, jak tato zvířata žila.
(Celý text)
Zemědělci z Vlčnova hubí hraboše s pomocí speciálního stroje
29. února 2020 00:20
VLČNOV (ČTK) - Zemědělec Antonín Tykal z Vlčnova na Uherskohradišťsku začal spolu s bratrem jako první v republice hubit hraboše za pomoci speciálního stroje vyvinutého ve Švýcarsku. Stroj zapřažený za traktor vytváří v půdě rýhu, do které klade otrávenou návnadu. Umělou noru následně udusá válec. Účinnost stroje je výborná, řekl tento týden novinářům Tykal.
(Celý text)
Na Šumavě a v okolí žije 107 rysů. Nárůst rysí populace je podle odborníků relativně malý
28. února 2020 11:20
PRAHA (Ekolist) - Na česko-bavorsko-rakouském pomezí o rozloze 13 000 km2 žije 107 samostatných rysů. Přibližně třetinu z nich tvoří novopečené matky doprovázené koťaty. Mezinárodní studie projektu 3Lynx dává nahlédnout do toho, jak se daří rysům na Šumavě.
(Celý text)
Kam s ním: problém psích exkrementů nemá uspokojivé řešení
28. února 2020 05:00
PRAHA (Ekolist) - Máte psa? Pak jste už jistě zaznamenali, že kromě chlupaté radosti a roztomile uslintaného štěstí váš čtyřnohý miláček produkuje také exkrementy. Ano, je až opravdu zarážející, jak moc společného s nimi máme. Otázkou je, jak se přiměřeně psího trusu zbavit. Protože zase tak snadné to není.
(Celý text)
Stát si musí vybrat mezi pastevectvím a vlky, znělo na konferenci
28. února 2020 00:35
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Stát by si měl vybrat mezi obhospodařovanou krajinou a vlky, shodli se včera někteří účastníci konference v Hradci Králové k vlivu vlka obecného a vydry říční na přírodu a hospodaření. Uskutečnila se na krajském úřadu, podle organizátorů - Lesnicko-dřevařského vzdělávacího institutu - šlo o dosud největší podobnou konferenci v ČR. Účastnili se jí také zástupci státní Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
(Celý text)
Povodí se pustilo do úpravy tříkilometrového koryta Bečvy u Ústí
28. února 2020 00:27
PŘEROV (ČTK) - Povodí Moravy se pustilo do rozsáhlé úpravy tříkilometrového koryta řeky Bečvy u obcí Černotín, Ústí a Skalička na Přerovsku. Projekt v hodnotě 318 milionů korun má především snížit ohrožení obcí povodněmi, revitalizovat krajinu a vrátit do řeky chybějící biotopy. Stavba by měla podle mluvčího povodí Petra Chmelaře podobu koryta zcela proměnit. Tok řeky se až trojnásobně rozšíří a vznikne tak široké a mělké koryto. Práce potrvají do dubna 2022, peníze půjdou z evropských fondů, informoval včera Chmelař.
(Celý text)
Veřejná doprava v Lucembursku bude od neděle zdarma
28. února 2020 00:26
(ČTK) - Lucembursko se v neděli stane první zemí světa, v níž budou moci lidé veřejnou dopravou cestovat zdarma. Opatření, které už v závěru roku 2018 schválila vláda premiéra Xaviera Bettela, se bude týkat tramvají, autobusů i vlaků. Cílem je přesvědčit místní i cizince, aby místo aut dali přednost hromadné dopravě, informoval list Lëtzebuerger Journal.
(Celý text)
Cirkusy se zvířaty na městských pozemcích Mostu nebudou
28. února 2020 00:25
MOST (ČTK) - Cirkusy se zvířaty na veřejných pozemcích Mostu nebudou. Radnice zohlední při žádostech o zábor výsledky ankety, v níž většina respondentů nesouhlasila s pronájmem městských pozemků takovým cirkusům. Magistrát tak nebude vydávat souhlas s umístěním cirkusů se zvířaty na městském pozemku. Rozhodli o tom včera zastupitelé.
(Celý text)
Brňané chtějí kvalitnější vodu, vznikne proto studie
28. února 2020 00:20
BRNO (ČTK) - Nová studie ukáže, jaké látky obsahuje kohoutková i odpadní voda v Brně. Zadá ji brněnský magistrát na základě projektu z participativního rozpočtu. Cílem ročního laboratorního bádání je získat přehled o škodlivých látkách, jako jsou léky, hormony, drogy, pesticidy nebo mikročástice plastů, i možnostech jejich odstraňování, uvedli zástupci magistrátu.
(Celý text)
Firmy působící v Brně pomohou městu snižovat emise
28. února 2020 00:14
BRNO (ČTK) - Celkem 28 firem a institucí se připojí k vedení města Brna ve snaze snížit emise oxidu uhličitého do roku 2030 o 40 procent. Podepsání společného memoranda včera na Festivalu architektury na brněnském výstavišti oznámili zástupci města i zapojených firem. Festival doprovází stavební veletrhy, které v Brně potrvají do soboty.
(Celý text)
Upozornění na týrání zvířat v Ústeckém kraji přibývá
28. února 2020 00:12
ÚSTÍ N.L. (ČTK) - Veterinární správa v Ústeckém kraji prověřovala loni 556 podnětů, které se týkaly podezření na týrání zvířat. Z toho se u 29 procent případů týrání prokázalo, řekla včera novinářům Lenka Hanušová, ředitelka odboru ochrany zdraví a pohody zvířat ze Státní veterinární správy pro Ústecký kraj. Oproti roku 2018 se zvýšil počet podnětů o 50, ve srovnání s rokem 2017 dokonce téměř o 100 podnětů.
(Celý text)
Nový systém třídění odpadů v Břeclavi se podle města osvědčil
28. února 2020 00:10
BŘECLAV (ČTK) - Nový systém třídění odpadů v Břeclavi se za první měsíc provozu osvědčil. Město ale mělo problém s doručováním aktivačních kódů k odpadovým účtům, každému čtvrtému Břeclavanovi jej pošta nedoručila. Řekla to mluvčí radnice Jana Pelcová. Česká pošta pochybení odmítá, podle ní naopak pochybilo město například tím, že na zásilkách byly chyby v adresách.
(Celý text)
Ústí získalo dotaci na vodíkovou plnicí stanici, využije ji MHD
28. února 2020 00:07
ÚSTÍ N.L. (ČTK) - Ústí nad Labem získalo dotaci na stavbu vodíkové plnicí stanice. Bude u chemičky, v níž vodík vzniká jako vedlejší produkt výroby. Ekologicky čistou surovinu využijí autobusy městské hromadné dopravy, případně veřejnost. Novináře o tom informoval primátor Petr Nedvědický (ANO).
(Celý text)
Jeřábi přestávají na zimu létat do teplých krajin. Vyhnou se tím i nebezpečí na cestě
27. února 2020 07:10
OSTRAVA (Ekolist) - Jeřábi popelaví právě teď znovu obsazují svá hnízdiště. Někteří se vracejí z velké dálky – ze Španělska či Francie, kde trávili zimu. Jiní to mají naopak blízko, protože v posledních letech zimují v České republice. To je v chování těchto ptáků nový trend, který zaznamenali ornitologové v rámci projektu Jeřábí život. Tento projekt díky podpoře Zoo Ostrava dlouhodobě sleduje migrační trasy jeřábů popelavých a změny v jejich migračním chování. Jedním ze zásadních zjištění je skutečnost, že vývoj klimatických podmínek v Evropě vede k tomu, že ne všichni jeřábi migrují na zimní měsíce do zahraničí, ale někteří u nás již tráví i celou zimu. Neodradily je ani letošní mrazy a vysoká sněhová pokrývka.
(Celý text)
Très terrasse: francouzská záliba ve vyhřívaných terasách kaváren dráždí ekoaktivisty
27. února 2020 01:00
PRAHA (Ekolist) - Monstra v Paříži? Zní to sice jako název laciného filmu, ale ve Francii je to velké téma. Francouzští environmentální aktivisté totiž aktuálně vidí problém v nejrůznějších teplo sálajících vyhřívačích a přenosných teplometech, kterými restauratéři a majitelé kaváren vyhřívají venkovní terasy svých podniků. Takový tepelný komfort ale není zadarmo. Píše o tom TheLocal.fr.
(Celý text)
Studie odhalila záplavu podvodných tweetů o klimatu
27. února 2020 00:28
(ČTK) - Za čtvrtinou příspěvků stály v průměrný den automatizované účty, neboli "boti". Takové je hlavní zjištění badatelů z americké Brownovy univerzity, kteří zkoumali miliony tweetů z roku 2017 na téma klimatických změn. Výsledná studie ještě nebyla zveřejněna, přístup k ní ale získal deník The Guardian. Ten minulý pátek na základě zjištění píše, že diskuse na twitteru jsou "překrucovány armádou botů" ve prospěch popírání vědeckých poznatků.
(Celý text)
Ministerstvo životního prostředí chce vyhlásit pět nových zvláště chráněných území
27. února 2020 00:27
(ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce vyhlásit tři nové národní přírodní rezervace a dvě národní přírodní památky. Vyhlášky, které teritoria zařazují do kategorií zvláště chráněných území, resort poslal do připomínkového řízení. Národními přírodními rezervacemi by se měly stát lokality Nebesa v Karlovarském, Čtvrtě ve Středočeském a Děvín v Jihomoravském kraji. Národními přírodními památkami pak území Bystřina - Lužní potok v Karlovarském a Mladá ve Středočeském kraji.
(Celý text)
Ministerstvo životního prostředí chce vyhlásit pět nových zvláště chráněných území
27. února 2020 00:27
(ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce vyhlásit tři nové národní přírodní rezervace a dvě národní přírodní památky. Vyhlášky, které teritoria zařazují do kategorií zvláště chráněných území, resort poslal do připomínkového řízení. Národními přírodními rezervacemi by se měly stát lokality Nebesa v Karlovarském, Čtvrtě ve Středočeském a Děvín v Jihomoravském kraji. Národními přírodními památkami pak území Bystřina - Lužní potok v Karlovarském a Mladá ve Středočeském kraji.
(Celý text)
PRAHA (Ekolist) - Ačkoliv se vodní prostředí postupně zotavuje z historického znečištění, lokální zdroje – zejména odpadní vody, hospodaření v krajině a geologické podmínky – nadále významně ovlivňují chemické složení toků, zjistila studie Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Roční monitoring pěti šumavských potoků, levostranných přítoků Vltavy, přinesl důležité poznatky o kvalitě vody v jedné z nejcennějších přírodních oblastí Česka. Výzkum má zásadní význam pro ochranu perlorodky říční, jednoho z nejohroženějších druhů sladkovodních mlžů v Evropě.
(Celý text)
KRNAP obhájil mezinárodní certifikát, krkonošské lesy jsou v dobrém stavu
28. dubna 2026 11:12
(ČTK) - Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) obhájila mezinárodní certifikát FSC (Forest Stewardship Council) potvrzující šetrné hospodaření v lesích. Certifikační audit znovu potvrdil, že krkonošské lesy jsou v dobrém stavu, informovali zástupci Správy KRNAP. Certifikát drží správa parku od roku 2009. Území KRNAP je největším souvislým územím v Česku a jediným národním parkem, který v současnosti certifikaci lesů FSC má.
(Celý text)
Maňovice na Klatovsku budují kvůli vysychání studní vrty, úpravnu a rezervoár
28. dubna 2026 10:57
MAŇOVICE (ČTK) - Obec Maňovice na Klatovsku buduje kvůli vysychání studní vrty na pitnou vodu, úpravnu, rezervoár a rozvody za miliony korun. V obci není vodovod a studny jsou tam mělké do 20 metrů, řekla ČTK starostka Lenka Kotlářová (Maňovičtí). Obává se také chystaných průzkumných vrtů kvůli zvažované stavbě úložiště jaderného odpadu, které by podle ní mohly další podzemní vodu stáhnout. Pošumavská obec s téměř 50 obyvateli, která má roční rozpočet do 1,5 milionu Kč, získala dotaci čtyři miliony korun ze Státního fondu životního prostředí. Vrty, úpravnu a zásobník má mít do konce letošního roku.
(Celý text)
Plzeňský region má 2. nejnižší emise oxidů dusíku a 3. nejmenší oxidu uhelnatého
28. dubna 2026 10:40
PLZEŇ (ČTK) - Plzeňský region má mezi 14 kraji ČR po jižních Čechách druhou nejnižší hodnotu emisí oxidů dusíku a po Jihočeském a Karlovarském kraji třetí nejnižší emise tuhých znečišťujících látek a oxidu uhelnatého. Kromě Plzně a okolí dálnice D5 patří ke krajům s kvalitním životním prostředím. Data za rok 2024 zveřejnila pobočka Českého statistického úřadu v Plzni.
(Celý text)
Konvalinkův jez s balvanitým skluzem a migračním systémem získal ocenění za citlivé zasazení do prostředí
28. dubna 2026 05:29
PRAHA (Ekolist) - Rekonstrukce jezu na řece Jihlavě získala ocenění v soutěži Vodohospodářská stavba roku 2025. Porotci jej ocenili za využití moderních přírodě blízkých postupů. Nová podoba jezu kromě své technické funkce – vzdouvání vodní hladiny pro využití vody k výrobě elektrické energie – vytváří atraktivní migračně prostupný biotop pro vodní živočichy.
(Celý text)
Dohoda pro kočku? Pravidla EU dopadnou na všechny chovatele. A ne nutně příjemně
28. dubna 2026 04:59
PRAHA (Ekolist) - Evropská unie připravuje přísnější pravidla pro chov psů a koček, která mají omezit utrpení zvířat a zasáhnout proti množírnám. Nová regulace se však netýká jen nelegálního obchodu. Míří i na samotné principy šlechtění a může zásadně proměnit podobu některých oblíbených plemen.
(Celý text)
Studie: Menší pole mohou snížit počet hrabošů v krajině i škody na úrodě
28. dubna 2026 01:57
OLOMOUC (ČTK) - Redukce velikosti zemědělských polí může podle vědců výrazně snížit počet hrabošů v krajině a tím i zmenšit škody, které tito hlodavci způsobují zemědělcům. Menší plochy jsou totiž pro hraboše méně atraktivní. Pozitivní efekt takových ploch se projevuje v celé zemědělské krajině. Menší pole mohou snížit škody na úrodě i četnost zásahů, včetně použití jedů určených k hubení hrabošů. Vyplývá to ze studie vědců z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Mendelovy univerzity v Brně a Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze.
(Celý text)
Čeští hasiči si vyslechli přímé zkušenosti s hašením přírodních požárů v USA
28. dubna 2026 01:12
BRNO (ČTK) - Jak se hasí obří požáry ve volné přírodě a jaké poznatky se mohou hodit, si vyslechli účastníci brněnské konference, na níž přednášeli Američané, kteří se dlouhou profesní kariéru věnují právě požárnímu managementu v národních parcích USA. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe nejsou všechny zkušenosti zcela přenositelné, ale pomáhají například českým hasičům při zahraničních misích v jižní Evropě a také ukazují, jak se mění požáry v souvislosti s klimatickou změnou, která je může činit méně předvídatelnými a intenzivnějšími, řekl Trnka ČTK.
(Celý text)
Chovatelé, kteří si lépe nezabezpečí ohrady před vlky, přijdou o kompenzace
28. dubna 2026 01:05
(ČTK) - Chovatelé, kteří si dostatečně nezabezpečí stáda před vlky, přijdou na základě chystané vyhlášky od roku 2027 o kompenzace za škody po opakovaných vlčích útocích. Stát v posledních třech letech vyplatil chovatelům za škody po vlčích napadeních zhruba 11 milionů korun ročně, sdělil ČTK koordinátor organizace Hnutí Duha Šelmy Michal Feller. Vyhlášku ministerstva životního prostředí (MŽP) podle Fellera iniciovali sami chovatelé. Ti na zabezpečení mohou čerpat dotace. Feller dále uvedl, že v ČR aktuálně je asi 40 vlčích smeček.
(Celý text)
Milovice budou podávat připomínky k návrhu akcelerační zóny na bývalém letišti
27. dubna 2026 18:54
(ČTK) - Město Milovice na Nymbursku podá připomínky k návrhu takzvaných akceleračních zón, které mají přispět k urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie. Oblast zahrnuje plochu bývalého letiště na Božím Daru a blízké okolí na území obcí Milovice a Straky. ČTK to řekl starosta Milovic Milan Pour (ANO). Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) tam počítá s výstavbou fotovoltaických elektráren na ploše téměř 212 hektarů s odhadovaným maximálním instalovaným výkonem 205,3 MWp (megawatt-peak).
(Celý text)
Obce možná budou muset zajišťovat kastrace opuštěných a zdivočelých koček
27. dubna 2026 18:50
(ČTK) - Obce možná budou muset zajišťovat na své náklady kastrace opuštěných a zdivočelých koček. Navíc se budou muset postarat o opuštěné domácí zvíře, které není zdivočelé a o něž nemá nikdo zájem. Skupina koaličních poslanců v čele s Lucií Šafránkovou (SPD) chce nové povinnosti obcí uzákonit v novele, která také například zvyšuje pokuty za přestupky týrání zvířat a prodlužuje trest zákazu chovu.
(Celý text)
Ministr Červený: Plavební komora v Děčíně je klíčová pro obranu i ekologii
27. dubna 2026 15:33
DĚČÍN (ČTK) - Dokončení plavební komory v Děčíně má význam pro obranu i pro snížení emisí a energetickou soběstačnost regionu. Před jednáním vlády to řekl novinářům ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Projekt připravuje pracovní skupina vzniklá ve spolupráci s ministerstvem dopravy. Celý projekt má podle Červeného stát šest až osm miliard korun. Chce ho připravit do konce volebního období.
(Celý text)
Houboví farmáři s pestrou „zahrádkou“: Vědci našli dosud nepopsané houby žijící v symbióze se vzácným broukem
27. dubna 2026 15:29
PRAHA (Ekolist) - Zkoumání vzácného brouka jádrohloda jedlového přineslo nové objevy. Tým vedený vědci z Akademie věd České republiky a Slovenské akademie věd odhalil unikátní houbové společenstvo, které broukovi umožňuje žít v nestravitelném jedlovém dřevě, a identifikoval hned tři nové druhy a jeden dosud neznámý rod mikroskopických hub.
(Celý text)
Koberec do kuchyně. Ano nebo ne? Výhody, materiály a údržba
27. dubna 2026 13:29
() - Kuchyně je místo, kde je neustále rušno. Vaří se, uklízí, občas se něco rozlije nebo spadne, a právě proto mnoho lidí koberec do kuchyně předem vylučuje. Na první pohled může působit jako nepraktické řešení, ve skutečnosti ale nemusí být jeho využití tak problematické, jak se často zdá.
(Celý text)
Polovina území ČR trpí silným půdním suchem, i kvůli suché a teplé zimě
27. dubna 2026 12:18
(ČTK) - Už téměř polovina území Česka trpí třemi nejhoršími stupni půdního sucha, přičemž 13 procent území již zasáhlo extrémní sucho, vyplývá z aktuální mapy na webu projektu InterSucho. Výrazně horší je situace v povrchové vrstvě do 40 centimetrů, a to v situaci, kdy polní plodiny teprve vzcházejí. Důvodem je i teplá a na srážky velmi chudá zima, řekl ČTK klimatolog Pavel Zahradníček z Českého hydrometeorologického ústavu a z ústavu Akademie věd CzechGlobe.
(Celý text)
Šumavské spolky kritizují stavbu silnice II/141 z Blažejovic do Volar
27. dubna 2026 11:10
(ČTK) - Šumavské spolky a obyvatelé kritizují plánovanou stavbu silnice II/141 z Blažejovic do Volar. Podle nich nejde o rekonstrukci, ale o novou výstavbu, protože více než polovina vede mimo původní trasu a rozšíří se na 9,5 metru. Vyžádá si kácení stovek stromů a místní se obávají nárůstu dopravy. Posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) podle spolků neobsahuje podrobnou dopravní studii, ani vyhodnocení dopadů rozšíření silnice. Šumavské spolky proto požadují přehodnocení záměru a doplnění EIA, informoval ČTK Martin Bláha ze spolku Šumava domovem.
(Celý text)
Měření v Libereckém kraji nezachytila žádný pohyb budov v blízkosti dolu Turów
27. dubna 2026 11:04
HRÁDEK NAD NISOU (ČTK) - Čidla, která v Libereckém kraji už rok měří pohyb budov v blízkosti polského hnědouhelného dolu Turów, zatím žádný pohyb nezachytila. ČTK to řekl náměstek hejtmana pro životní prostředí Jiří Klápště (Spolu). Pohyb budov sledují sklonoměry na 18 místech u hranic s Polskem v Hrádku nad Nisou a nedalekých Heřmanicích na Liberecku, pohyb se tam bude sledovat deset let. Polská skupina PGE, které důl Turów patří, plánuje těžit uhlí až do roku 2044. Důl chce postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních.
(Celý text)
Vylidnění krajiny po morové epidemii způsobilo pokles druhové rozmanitosti rostlin. Biodiverzita potřebuje člověka víc, než jsme si mysleli
27. dubna 2026 05:10
PRAHA (Ekolist) - Jak by na světě bylo krásně, kdyby tu nežili lidé? Pokud vám tahle misantropní hláška někdy vytane na mysl, vězte, že bez lidí by tu zase tak krásně nejspíš nebylo. Na názorném příkladu Černé smrti, morové epidemii, jež ve 14. století zdecimovala obyvatelstvo Evropy, to dokládá aktuální paleoekologická studie.
(Celý text)
Raději lavičku z buku než exotického dřeva. Vědci se snaží upravit lokální dřevo tak, aby odolalo venkovnímu prostředí
27. dubna 2026 04:58
PRAHA (Ekolist) - Městské lavičky se překvapivě často vyrábí z exotického dřeva, které se dováží z druhého konce planety, protože i s postupem času si pořád zachovává svou přirozenou trvanlivost. Běžné dřevo by v náročném venkovním prostředí brzy změnilo tvar nebo podlehlo dřevokazným houbám. Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty se proto zaměřují na chemickou modifikaci lokálního dřeva, jako je buk nebo jasan, aby zvýšili jeho rozměrovou stabilitu a odolnost vůči povětrnostním vlivům i škůdcům. Díky modifikaci bude možné nahradit lokálním dřevem to exotické, které se využívá při výrobě městského mobiliáře, tedy nejen laviček, ale i odpadkových košů nebo zastávek MHD.
(Celý text)
Plošné rozmetání jedu problém s hraboši nevyřeší, míní přírodovědec
27. dubna 2026 01:52
BRNO (ČTK) - Pravidelně se opakující problém s přemnoženými hraboši plošné rozmetávání jedu Stutox podle přírodovědce Jakuba Hrušky nevyřeší. Za prvotní příčinu považuje strukturální problém české krajiny, kterým jsou příliš rozlehlá pole. Snaha po sedmi letech docílit opětovné možnosti plošné aplikace jedu je jeho přiznáním, řekl vědec z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe pro ČTK. Poukázal i na loňskou studii, která prokázala příčinnou souvislost mezi velikostí polí a výskytem hrabošů. Plošně aplikovaný jed je podle Hrušky rizikem jak pro volně žijící býložravce, tak pro predátory hrabošů.
(Celý text)
Plošné rozmetání jedu problém s hraboši nevyřeší, míní přírodovědec
27. dubna 2026 01:52
BRNO (ČTK) - Pravidelně se opakující problém s přemnoženými hraboši plošné rozmetávání jedu Stutox podle přírodovědce Jakuba Hrušky nevyřeší. Za prvotní příčinu považuje strukturální problém české krajiny, kterým jsou příliš rozlehlá pole. Snaha po sedmi letech docílit opětovné možnosti plošné aplikace jedu je jeho přiznáním, řekl vědec z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe pro ČTK. Poukázal i na loňskou studii, která prokázala příčinnou souvislost mezi velikostí polí a výskytem hrabošů. Plošně aplikovaný jed je podle Hrušky rizikem jak pro volně žijící býložravce, tak pro predátory hrabošů.
(Celý text)