Ve funkci ministra zůstanete do doby, než po volbách vznikne nová vláda, tedy jen několik měsíců. Co za tu dobu chcete stihnout?
Musím si určit cíle, které budou realistické. První prioritou jsou pro mě povodně. Převzal jsem agendu ministra Skalického týkající se povodní hodně zanedbanou. Jde hlavně o uvolnění finančních prostředků. Jedná se o 4 miliardy korun, které sice už vláda uvolnila, ale přesto jsou zablokovány, protože se tato otázka nedostala do parlamentu. Pak jsou tu peníze na povodňovém účtu - tedy peníze, které mezi sebou vybrali lidé sami. Myslím si, že tyto peníze by měli jít přímo k lidem a nikoli k budování infrastruktury a podobně.
Druhou věcí je legislativní iniciativa. Když jsem nastupoval do funkce, všichni mi říkali: "Nic už nestihneš, je pozdě." Již jsem se ale dohodl s premiérem, který mi otevřel cestu, abych mohl ještě něco udělat. Konkrétně jde o novelu odpadového zákona. Tady vím o čem mluvím a vidím to jako velmi důležité. Donutil jsem legislativce aby přes víkend dali dohromady návrh této novely. Vím, že to závisí na dobré vůli poslanců a senátorů, ale věřím, že se podaří novelu protlačit, protože je v zájmu obcí.
Pak tu jsou koncepční materiály, ke kterým není třeba parlament a může je projednat vláda. Mám na mysli třeba Státní politiku životního prostředí. To je materiál, jehož první verze je k dispozici, ale já jsem nespokojen se způsobem její tvorby, kdy jde pokaždé o něčí autorské dílo. Já chci k jejímu dopracovávání přizvat odborníky z akademické obce, univerzity a samozřejmě lidi z ministerstva - lidi, kteří k tomu mají co říci. Ti by vytvořili jakýsi první návrh, který bychom dali do širokého připomínkového řízení.
Čili ten materiál, který připravil Vladislav Bízek, je teď "pod stolem".
Není "pod stolem". Je to pro nás výchozí bod. Já jenom tvrdím, že není správné, když koncepční materiál stojí a padá s jedním člověkem. Jasnou prioritou pak je přibližování ČR Evropské unii. Poprvé jsem šel do vlády právě s dokumenty k EU. Zjistil jsem, že MŽP tuto otázku pojímalo úzce resortně. Připravilo sice pozici pro oblast životního prostředí, ale už se fakticky nevyjádřilo k dopravě, energetice či daním, tedy k tématům, která bychom měli v rámci prosazování udržitelného rozvoje hlídat. I tato starost vlastně celá spočívala na náměstku Bízkovi, který odvedl velkou práci, ale po jeho odchodu tu kromě papírů ve skříni nezůstalo nic. Žádný tým, žádný nástupce. Musel jsem urychleně řešit jmenování vyjednavače do týmu ČR. Mám radost, že se mi podařilo do této funkce prosadit Bedřicha Moldana. Teď jde o to, zajistit mu kompetenční a finanční zázemí.
Předložíte ještě do voleb vládě návrh nařízení o nakládání s obaly?
Vím, že tady tento problém je, ale nyní vám nic přesně neřeknu, protože legislativní odbor je zahlcen novelou zákona o odpadech. Chtěl bych to stihnout.
Mluvíte-li o novele zákona o odpadech, máte na mysli něco podobného, co ohlásil senátor Koukal (ODS)?
Co ohlásil senátor Koukal? O tom jsem ještě neslyšel.
Řekl pro EkoList, že chce iniciovat novelu odpadového zákona, která by jako partnery obci přisoudila majitele nemovitostí, nikoli jednotlivé občany...
Senátor Koukal, zdá se, ode mě opisuje. Já k tomu mohu říct jen jednu zkušenost. Když jsem vystupoval proti pražské vyhlášce o odpadech, nahlížel jsem i do připomínek senátorů k odpadovému zákonu. Pan Koukal šel do voleb s tím, že v Senátu uplatní své zkušenosti z komunální sféry. V připomínkách ze Senátu však nic takového nebylo, šlo jen o formulační změny, nic víc. Jestliže mi dnes chce pan senátor pomoci, já budu jenom rád. Zatím mám ale se Senátem jedinou zkušenost, když jsem předkládal zákon o poplatcích za vypouštění odpadních vod. Zákon prošel výbory, proběhla věcná debata. A pak se zazvonilo, do sálu přišli všichni senátoři ODS a jako jeden muž hlasovali proti. Ten zákon prošel o jediný hlas. Rozhodovaly politické důvody o věci, u které vůbec o nic takového nejde. To mi připadá hrůzostrašné.
MŽP zamítlo projekt zábavního parku Rajchéřov. Investorům zbývá jediná možnost - obrátit se přímo na vás se žádosti o výjimku ze zákona. Mohou ji získat?
Řekněme, že vím, oč tam běží a že mám na věc dost vyhraněný vlastní názor, který ale nepovažuji za korektní teď předem říkat.
Ve Sněmovně je projednáván návrh zákona o právu na informace o životním prostředí. Postoj MŽP k tomuto zákonu se výrazně měnil. Nejdříve připravovalo svůj vlastní návrh, posléze akceptovalo a připomínkovalo poslanecký návrh a nakonec jej ústy náměstka Špačka odmítlo s tím, že stačí obecný zákon o právu na informace. Jaký postoj k tomu máte vy?
Já nerozumím a ani nechci rozumět historii přístupu MŽP k tomuto zákonu. Myslím, že by to bylo i zbytečné. Ovšem na rozdíl od Radima Špačka toto vnímám jako téma. Jako téma velmi důležité. Ještě dřív, než ten zákon bude na světě, chci já tady otevřít dveře, začít se skutečnou "open-door policy". Otevřít ministerstvo všem, kterým by otevřeno mělo být.
Bude vyhlášen národní park Labské pískovce?
Já to každopádně chci nastartovat.
Je šance, že projde větší varianta národního parku?
Je to tak připraveno. Bohužel již neprotlačím zákon o NP Labské pískovce legislativním procesem. Ale chci vše připravit tak, aby kdokoli po mně to mohl převzít jako úhledný balíček s pentličkou. Jen rozvázat.
Řekl jste, že chcete přehodnotit záměr výstavby JE Temelín. Co jste tím přesně myslel?
Ministr životního prostředí, který by strčil hlavu do písku a dělal, že Temelín není, by nejednal poctivě. Proto jsem to řekl. Vždycky jsem byl dost skeptický k JE Temelín a tento názor jsem nezměnil. Jenom jsem v pozici, kdy své názory musím podepřít velmi kvalifikovanou argumentací. Ministr Kühnl mi dal několikadenní prostor, abych mu mohl dát své připomínky k materiálu "Analýza dostavby JETE". Připomínky jsem mu již předal. Očekávám, že jakmile budou věrohodná data, měla by o nich jednat vláda. Podle mého názoru by navíc Temelín neměl být projednáván izolovaně, ale v rámci energetické politiky státu. Termín jejího předložení je červen. Rád bych se aktivně účastnil připomínkového řízení.
Jak se vám po vašich slovech komunikuje s Karlem Kühnlem?
Dobře. My se trochu známe již z dřívější doby a já si myslím, že je to rozumný člověk. Vůbec mu nezávidím resort, který má na starosti. Mám určité pochopení pro jeho stanovisko, byť se od mého odlišuje. Oba dva chceme reálná data, oba dva je chceme posoudit, jenomže Karel Kühnl má za to, že do té doby je třeba stavět, a já mám pochyby o tom, že je to rozumné řešení.
Děkuji za rozhovor.
Jakub Kašpar
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=126399
(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30
(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)
Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09
(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)
Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích
18. dubna 2024 18:55
ZNOJMO (ČTK) - Okresní soud ve Znojmě potrestal trojici mužů za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích na Znojemsku, jeden trest je nepodmíněný, jeden podmíněný a jeden peněžitý. Jakub Krnáč, kterého přivedla eskorta, dostal pravomocně tříletý nepodmíněný trest vězení. Jde však o souhrnný trest, muž je již ve vězení za nesouvisející věc. V případě zbylých obžalovaných rozhodnutí není pravomocné. Na zacházení se zvířaty na jatkách upozornil před dvěma lety zveřejněnými záběry spolek Zvířata nejíme. Zaměstnanci jatek na nich při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.
(Celý text)
Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
18. dubna 2024 18:54
ZLÍN (ČTK) - Město Zlín se potýká s přemnoženými hlodavci, zejména nutriemi, které ničí břehy. Snahu magistrátu o snížení populace především nutrií a potkanů dlouhodobě narušují lidé, kteří nerespektují zákaz krmení, sdělil ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer.
(Celý text)
Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
18. dubna 2024 13:55
(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51
PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)
Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49
(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)
Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05
PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)
Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02
CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)
Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17
PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11
PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)
Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39
PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)
MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
18. dubna 2024 01:18
(ČTK) - Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
(Celý text)
Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
18. dubna 2024 00:34
(ČTK) - Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. ČTK informaci získala z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
(Celý text)
Ve Frýdlantu letos vysázejí na 200 stromů i díky penězům z Polska
18. dubna 2024 00:11
FRÝDLANT (ČTK) - Ve Frýdlantu na Liberecku vysázejí letos na 200 nových stromů i díky penězům z Polska. Podél chodníčků na sídlišti mezi Husovou a Sídlištní ulicí nechalo město vysázet 77 okrasných ovocných stromků. V plánu je také výsadba ovocné aleje se 141 stromy od Novoměstské ulice k Bažantnici, na kterou získala radnice dotaci z Fondu malých projektů Turów. Nové lípy a platany nahradí i stromy, které kvůli špatnému stavu museli pokácet na rozhledně, řekla ČTK mluvčí radnice Martina Petrášková.
(Celý text)
Ve Frýdlantu letos vysázejí na 200 stromů i díky penězům z Polska
18. dubna 2024 00:11
FRÝDLANT (ČTK) - Ve Frýdlantu na Liberecku vysázejí letos na 200 nových stromů i díky penězům z Polska. Podél chodníčků na sídlišti mezi Husovou a Sídlištní ulicí nechalo město vysázet 77 okrasných ovocných stromků. V plánu je také výsadba ovocné aleje se 141 stromy od Novoměstské ulice k Bažantnici, na kterou získala radnice dotaci z Fondu malých projektů Turów. Nové lípy a platany nahradí i stromy, které kvůli špatnému stavu museli pokácet na rozhledně, řekla ČTK mluvčí radnice Martina Petrášková.
(Celý text)