Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o právu na informace o životním prostředí, na jehož přípravě jste se významně podílel. Co bude znamenat tento zákon v praxi pro běžného člověka?
Zákon vyplňuje zatím neregulovanou oblast, kde úředník ani občan neměli jistotu o tom, co se utajuje a jaké informace naopak má občan právo od orgánů veřejné správy dostat. Tam byla řada pochybností. Nebylo jasné, jaká procedura má platit. Občan se ptal, úředník mu říkal, že mu nic nedá a nevědělo se co dál v případě, že úředník postupuje chybně. Novým zákonem se situace projasňuje. Je poměrně široce definováno, co je to informace o životním prostředí, a je jasně určeno, jaká pravidla platí pro zpřístupňování, nebo naopak odpírání informací. A když úředník nějakou informaci neprávem odepře, je v zákoně stanoveno, co dál. Je možnost se odvolat a v případě neúspěchu jít ke správnímu soudu. Právo na informace začalo být pod soudní ochranou, což je velice důležité.
Celá problematika se upravovala poměrně dlouho. Snahy o právní úpravu práva na informace o životním prostředí tu byly od roku 1992. Samozřejmě že v průběhu let záměr doznal obrovských změn, byl mnohokrát přeformulován. V podstatě po celou dobu byl provázen nevolí úředníků, což je logické. Naopak občanská sdružení ekologického ražení zákon chtěla a snažila se ho různými způsoby podpořit. Asi před dvěma lety i někteří úředníci z Ministerstva životního prostředí (MŽP) pochopili, že by bylo dobré takový zákon mít, už kvůli naplnění evropské úmluvy o přístupu k informacím. To vedlo k tomu, že se tím na MŽP začali zabývat. My jsme se tím zabývali jaksi vedle nich, nakonec se oba návrhy spojily a výsledek máme tady. Ještě jde ale samozřejmě do Senátu.
Jaký je vztah tohoto zákona k návrhu obecné úpravy práva na informace, který předložili poslanec Kužílek a senátor Žantovský?
Je to samozřejmě správný návrh, jdoucí ve správném směru. Rozhodně bych tomuto návrhu řekl ano. Náš zákon je jaksi historicky předsunut úvahám o úpravě přístupu k informacím obecně. Tak je tomu ve většině evropských zemí. Nejdřív se pociťovala potřeba upravit právo na informace o životním prostředí a až následně právo na informace obecně. Navíc oblast informací o životním prostředí je jistým způsobem privilegovaná. I v naší ústavě je svoboda přístupu k informacím o životním prostředí zdůrazněna vedle článků, které se týkají obecně svobody projevu.
Je tento zákon přímo podmínkou pro přijetí ČR do EU?
Podmínkou přijetí je zesouladnění našeho právního řádu s právním řádem unie, s požadavky na to, co má splňovat právní řád členské země. V tomto smyslu je to součást velice striktního požadavku. Samozřejmě že přistupující země mohou v rámci vyjednávání žádat v určitých oblastech o udělení výjimek a odkladů. Ale tím, že tento zákon budeme mít, nebudeme muset o žádnou takovou výjimku žádat a bude o problém méně. Já bych řekl, že toto je nepochybně součástí požadavku, kladeného na nového člena.
V loňském roce jste na právnickém poli slavil tři velké úspěchy - v Kašperských Horách, v Tmani a v Plzni. Co považujete za nejdůležitější na tom, že soud rozhodl ve prospěch občanů proti státu či soukromé firmě?
V případě Kašperských Hor bylo vydáno mnoho rozhodnutí, ale tato kauza stále ještě trvá. Co se týká Tmaně a dálnice D5 u Plzně, tam již byly vydány rozsudky. Minimálně v těchto dvou případech, ale i v případě Kašperských Hor, jde o využití správního soudnictví v zájmu životního prostředí. Pokud úřady státní správy rozhodnou jinak, než by si přáli občané, mohou se tito odvolat k nadřízenému orgánu. Ovšem protože jde většinou o orgány stejného charakteru, jen hierarchicky nad sebou, v praxi to vypadá většinou tak, že odvolací orgán původní rozhodnutí podrží a pak už zbývá jediná šance, a tou je správní soud.
Správní soudy byly zřízeny po listopadu 1989 proto, aby tu byla nezávislá instance, která by mohla přezkoumat zákonnost jinak definitivních správních rozhodnutí. To se stalo právě u Tmaně i v Plzni, ale i v případě Kašperských Hor, kdy správní soud zrušil povolení k průzkumu ložisek zlata ve velké oblasti Kašperské Hory - okolí firmě TVX Euro Důlní. Nevýhodou je, že všechno dlouho trvá a že se u správního soudu neposuzuje věcná správnost záměru, ale pouze soulad rozhodnutí orgánu státní správy se zákony.
Dlouhá doba rozhodování soudů se může zdát někdy spíše na škodu životního prostředí, jako v případě Plzně, kde vlekoucí se spory zabraňují řešení situace neúnosné míry tranzitní dopravy proudící městem... Argument, že ekologové zabraňují zlepšení životního prostředí v Plzni, je demagogický. Kdyby zájmová skupina kolem dnešního primátora Proska neprosadila v Klausově vládě revokaci rozhodnutí někdejší Pithartovy vlády o trase obchvatu, byl by tento úsek dálnice otevírán zároveň s úsekem Plzeň-Rozvadov, tj. někdy loni na podzim. Když ekologové trvají na tom, že se všechny varianty musejí objektivně posoudit, pak jednají podle mého soudu naprosto racionálně. A právě v tomto postoji vidím východisko z dnešní patové situace. Obchvat se tam neumisťuje na dva roky, ale z hlediska lidského života napořád. Není omluvitelné vybrat nejhorší variantu z možných a pak její odpůrce obviňovat z toho, že něco zdržují.
Mají podle vás tato rozhodnutí alespoň nějaký precedenční význam pro další podobné případy? V ČR nemáme precedenční právní systém...
To sice nemáme, nicméně určitý význam jakéhosi soudního výkladu, který je zpravidla aplikovatelný nebo je brán v úvahu v jiných podobných případech, samozřejmě tyto rozsudky mají. Je to třeba šedesát stran textu, na nichž se soud vysloví k výkladu řady ustanovení různých zákonů. Samozřejmě způsobem, který je závazný jen pro ten konkrétní případ, ale který je inspirující i pro případy další. Samosebou nelze vyloučit, že by některý soud v podobném případě rozhodl jinak, ale musel by pak řádně odůvodnit svůj odlišný výklad zákona.
Děkuji za rozhovor.
Jakub Kašpar
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=126406
PRAHA (Ekolist) - Celosvětový nárůst počtu lesních požárů v posledním desetiletí je často připisován teplejším a sušším podmínkám způsobeným změnou klimatu. Podle studie Kalifornské univerzity v Riverside za větší a častější lesní požáry může oxid uhličitý. A to tím, že podporuje růst rostlin.
(Celý text)
Jak probíhá výcvik psí jednotky?
20. dubna 2024 05:44
PRAHA (Ekolist) - Jak probíhá výcvik psí jednotky z Česká společnost ornitologická, která mimo jiné čerstvě pomohla odhalit traviče z Příbramska? Co je při jejich práci nejdůležitější?
(Celý text)
Z 800 000 PET lahví z oceánu vzniká dvanáctimetrová replika Eiffelovy věže
20. dubna 2024 01:25
(ČTK) - Jan Hřebabecký dostal od manželky před dvěma lety k Vánocům 3D tiskárnu. Nyní vede firmu 3DDEN, která vyrábí dvanáctimetrovou repliku Eiffelovy věže pro Olympijský festival v Mostu. Využívá k tomu materiál z vyhozených plastových lahví v oceánech. Na repliku se odhadem použije 800 000 PET lahví. To, že společnost zabývající se 3D tiskem využívá ke své výrobě udržitelné materiály, nebývá běžné, řekl ČTK Hřebabecký. Firma od svého vzniku vyráběla produkty například pro Sokolský běh republiky, Google nebo Dell. V budoucnu by zakladatel rád vytiskl z recyklovaného plastu dům.
(Celý text)
Lesy ČR vybudovaly u Nového Města pod Smrkem nový rybník Perlík
20. dubna 2024 01:20
(ČTK) - Novou retenční nádrž dokončily nedaleko Nového Města pod Smrkem na Liberecku Lesy ČR. Rybník Perlík na úpatí nejvyšší hory Jizerských hor - Smrku - za bezmála osm milionů korun, je jedním z projektů zaměřených na zadržení vody v krajině. Projekt spolufinancovalo ministerstvo zemědělství, uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
(Celý text)
Při akci Ukliďme Česko našli dobrovolníci v Brně na černé skládce trilobity
20. dubna 2024 01:06
BRNO (ČTK) - Dobrovolníci, kteří se na začátku dubna zúčastnili akce Ukliďme Česko, našli při likvidaci rozsáhlé černé skládky v Brně-Židenicích několik vyhozených destiček se zkamenělinami trilobitů. Zatím jde o letošní nejzajímavější nález, uvedli pořadatelé akce.
(Celý text)
V Zoo Ostrava začíná o měsíc dříve rozkvétat největší kolekce rododendronů
20. dubna 2024 00:49
OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada chystá komentované prohlídky ve svém Rododendron parku u expozice Čitván. V těchto dnech začínají rododendrony a azalky ve stohektarovém areálu zoo rozkvétat. Díky příznivému počasí je to zhruba o měsíc dříve než obvykle. Novinářům to dnes sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
(Celý text)
V Kovozoo ve Starém Městě ke Dni Země pokřtí sochu hrocha z kovového šrotu
20. dubna 2024 00:42
STARÉ MĚSTO (ČTK) - V Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku pokřtí v sobotu 20. dubna při oslavách Dne Země sochu hrocha vyrobenou z kovového šrotu. Celodenní akce nabídne také ekologickou olympiádu, ukázku kovošrotové techniky, zásahu hasičů nebo možnost vyzkoušet si práci kováře. Oslavy se v Kovozoo uskuteční popatnácté, areál bude otevřený od 10:00 do 18:00, sdělila Martina Juřenová ze skupiny REC Group, která areál provozuje.
(Celý text)
Pražské služby připravily dva videoklipy zaměřené na třídění odpadu
20. dubna 2024 00:27
PRAHA (ČTK) - Hlavním městem vlastněná společnost Pražské služby (PSAS), která zajišťuje většinu svozu odpadu v metropoli, připravila osvětovou kampaň zaměřenou na časté chyby při třídění odpadků. Ve dvou klipech zveřejněných na portálu YouTube herec a moderátor Václav Matějovský odpovídá například na otázku, jestli patří kovový sušák na prádlo do šedého kontejneru.
(Celý text)
Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu věnovanou sušení ovoce
20. dubna 2024 00:09
KROMĚŘÍŽ (ČTK) - Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu nazvanou Někdo to rád sušené. Návštěvníci se jejím prostřednictvím seznámí se sušením ovoce. Dozvědí se ale také informace o významu stromů pro člověka a přírodu, o hmyzu, opylovačích, využití ovoce v kuchyni i jiných způsobech jeho uchovávání, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Malá. Výstava potrvá do 22. září.
(Celý text)
V táborské zoo mohou lidé jako v jediné v ČR vidět čírky sibiřské
19. dubna 2024 23:30
TÁBOR (ČTK) - Táborská zoologická zahrada získala pět čírek sibiřských. Jde o jedinou zoo v České republice, kde návštěvníci tento druh vodních ptáků mohou vidět. Táborská zahrada je získala ze slovenské zoo Bojnice. ČTK to řekl mluvčí zoologické zahrady v Táboře Filip Sušanka.
(Celý text)
V Národním parku Podyjí se s divokými koňmi začali pást pratuři
19. dubna 2024 19:32
(ČTK) - V Národním parku Podyjí na Znojemsku u Mašovic přibyla ke skupince divokých koní z Exmooru dvojice praturů, vypomůže se spásáním. Jde o mladé býky plemene Tauros, které odborníci zpětně šlechtí tak, aby se co nejvíce přiblížilo už vyhubenému praturovi. Lokalitu tak budou spásat dva druhy velkých kopytníků, což by podle ochránců přírody mělo přinést pestřejší prostředí, informovala organizace Česká krajina.
(Celý text)
Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru kvůli stavbě spalovny
19. dubna 2024 19:30
ČEPERKA (ČTK) - Obec Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru, která by zabránila vybudování velké spalovny komunálního odpadu na jejím katastrálním území. Záměr prosazuje elektrárna Opatovice, která by zařízením pro energetické využívání odpadu nahradila část výroby tepla a elektřiny z hnědého uhlí. Ministerstvo životního prostředí v lednu vydalo souhlasné stanovisko EIA o vlivu stavby na prostředí. Obyvatelé Čeperky záměr v září 2022 v referendu odmítli, plebiscit by se však letos na podzim mohl podle zákona opakovat.
(Celý text)
Botanická zahrada Praha představuje migraci tropických motýlů
19. dubna 2024 19:29
PRAHA (ČTK) - Botanická zahrada Praha v Troji nabízí opět výstavu exotických motýlů. Letošní ročník se zaměří na jejich migraci. Desítky druhů tropických motýlů mohou zájemci vidět od 19. dubna do 2. června ve skleníku Fata Morgana, a to denně kromě pondělí od 09:00 do 19:00. Součástí bude i panelová výstava o ochraně motýlů nebo výstava vyhynulých druhů.
(Celý text)
Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
19. dubna 2024 12:25
PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)
Ministerstvo životního prostředí podpoří ekocentra, chystá dotace 220 milionů korun
19. dubna 2024 12:24
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
(Celý text)
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
19. dubna 2024 12:23
HOLOVOUSY (ČTK) - Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
(Celý text)
Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05
(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30
(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)