Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o právu na informace o životním prostředí, na jehož přípravě jste se významně podílel. Co bude znamenat tento zákon v praxi pro běžného člověka?
Zákon vyplňuje zatím neregulovanou oblast, kde úředník ani občan neměli jistotu o tom, co se utajuje a jaké informace naopak má občan právo od orgánů veřejné správy dostat. Tam byla řada pochybností. Nebylo jasné, jaká procedura má platit. Občan se ptal, úředník mu říkal, že mu nic nedá a nevědělo se co dál v případě, že úředník postupuje chybně. Novým zákonem se situace projasňuje. Je poměrně široce definováno, co je to informace o životním prostředí, a je jasně určeno, jaká pravidla platí pro zpřístupňování, nebo naopak odpírání informací. A když úředník nějakou informaci neprávem odepře, je v zákoně stanoveno, co dál. Je možnost se odvolat a v případě neúspěchu jít ke správnímu soudu. Právo na informace začalo být pod soudní ochranou, což je velice důležité.
Celá problematika se upravovala poměrně dlouho. Snahy o právní úpravu práva na informace o životním prostředí tu byly od roku 1992. Samozřejmě že v průběhu let záměr doznal obrovských změn, byl mnohokrát přeformulován. V podstatě po celou dobu byl provázen nevolí úředníků, což je logické. Naopak občanská sdružení ekologického ražení zákon chtěla a snažila se ho různými způsoby podpořit. Asi před dvěma lety i někteří úředníci z Ministerstva životního prostředí (MŽP) pochopili, že by bylo dobré takový zákon mít, už kvůli naplnění evropské úmluvy o přístupu k informacím. To vedlo k tomu, že se tím na MŽP začali zabývat. My jsme se tím zabývali jaksi vedle nich, nakonec se oba návrhy spojily a výsledek máme tady. Ještě jde ale samozřejmě do Senátu.
Jaký je vztah tohoto zákona k návrhu obecné úpravy práva na informace, který předložili poslanec Kužílek a senátor Žantovský?
Je to samozřejmě správný návrh, jdoucí ve správném směru. Rozhodně bych tomuto návrhu řekl ano. Náš zákon je jaksi historicky předsunut úvahám o úpravě přístupu k informacím obecně. Tak je tomu ve většině evropských zemí. Nejdřív se pociťovala potřeba upravit právo na informace o životním prostředí a až následně právo na informace obecně. Navíc oblast informací o životním prostředí je jistým způsobem privilegovaná. I v naší ústavě je svoboda přístupu k informacím o životním prostředí zdůrazněna vedle článků, které se týkají obecně svobody projevu.
Je tento zákon přímo podmínkou pro přijetí ČR do EU?
Podmínkou přijetí je zesouladnění našeho právního řádu s právním řádem unie, s požadavky na to, co má splňovat právní řád členské země. V tomto smyslu je to součást velice striktního požadavku. Samozřejmě že přistupující země mohou v rámci vyjednávání žádat v určitých oblastech o udělení výjimek a odkladů. Ale tím, že tento zákon budeme mít, nebudeme muset o žádnou takovou výjimku žádat a bude o problém méně. Já bych řekl, že toto je nepochybně součástí požadavku, kladeného na nového člena.
V loňském roce jste na právnickém poli slavil tři velké úspěchy - v Kašperských Horách, v Tmani a v Plzni. Co považujete za nejdůležitější na tom, že soud rozhodl ve prospěch občanů proti státu či soukromé firmě?
V případě Kašperských Hor bylo vydáno mnoho rozhodnutí, ale tato kauza stále ještě trvá. Co se týká Tmaně a dálnice D5 u Plzně, tam již byly vydány rozsudky. Minimálně v těchto dvou případech, ale i v případě Kašperských Hor, jde o využití správního soudnictví v zájmu životního prostředí. Pokud úřady státní správy rozhodnou jinak, než by si přáli občané, mohou se tito odvolat k nadřízenému orgánu. Ovšem protože jde většinou o orgány stejného charakteru, jen hierarchicky nad sebou, v praxi to vypadá většinou tak, že odvolací orgán původní rozhodnutí podrží a pak už zbývá jediná šance, a tou je správní soud.
Správní soudy byly zřízeny po listopadu 1989 proto, aby tu byla nezávislá instance, která by mohla přezkoumat zákonnost jinak definitivních správních rozhodnutí. To se stalo právě u Tmaně i v Plzni, ale i v případě Kašperských Hor, kdy správní soud zrušil povolení k průzkumu ložisek zlata ve velké oblasti Kašperské Hory - okolí firmě TVX Euro Důlní. Nevýhodou je, že všechno dlouho trvá a že se u správního soudu neposuzuje věcná správnost záměru, ale pouze soulad rozhodnutí orgánu státní správy se zákony.
Dlouhá doba rozhodování soudů se může zdát někdy spíše na škodu životního prostředí, jako v případě Plzně, kde vlekoucí se spory zabraňují řešení situace neúnosné míry tranzitní dopravy proudící městem... Argument, že ekologové zabraňují zlepšení životního prostředí v Plzni, je demagogický. Kdyby zájmová skupina kolem dnešního primátora Proska neprosadila v Klausově vládě revokaci rozhodnutí někdejší Pithartovy vlády o trase obchvatu, byl by tento úsek dálnice otevírán zároveň s úsekem Plzeň-Rozvadov, tj. někdy loni na podzim. Když ekologové trvají na tom, že se všechny varianty musejí objektivně posoudit, pak jednají podle mého soudu naprosto racionálně. A právě v tomto postoji vidím východisko z dnešní patové situace. Obchvat se tam neumisťuje na dva roky, ale z hlediska lidského života napořád. Není omluvitelné vybrat nejhorší variantu z možných a pak její odpůrce obviňovat z toho, že něco zdržují.
Mají podle vás tato rozhodnutí alespoň nějaký precedenční význam pro další podobné případy? V ČR nemáme precedenční právní systém...
To sice nemáme, nicméně určitý význam jakéhosi soudního výkladu, který je zpravidla aplikovatelný nebo je brán v úvahu v jiných podobných případech, samozřejmě tyto rozsudky mají. Je to třeba šedesát stran textu, na nichž se soud vysloví k výkladu řady ustanovení různých zákonů. Samozřejmě způsobem, který je závazný jen pro ten konkrétní případ, ale který je inspirující i pro případy další. Samosebou nelze vyloučit, že by některý soud v podobném případě rozhodl jinak, ale musel by pak řádně odůvodnit svůj odlišný výklad zákona.
Děkuji za rozhovor.
Jakub Kašpar
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=126406
() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)
Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44
(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)
BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30
() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29
DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)
Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26
() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)
Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27
(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)
Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26
ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)
Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54
() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)
Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02
(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51
STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)
Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30
PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)
V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 07:07
PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)