Červenec a srpen letošního roku byly obzvlášť štědré na tzv. extrémní klimatické události. Po celém světě se v letošním létě lidé museli tváří v tvář střetávat s nepřízní přírody. Velice často to byla setkání opravdu drsná.
Povodně různou měrou zasáhly nejenom východ našeho území (viz zpráva na straně 4), ale i naše nejbližší sousedy. V Polsku si vyžádaly 4 mrtvé, na Slovensku více než desetkrát tolik (podle posledních zpráv 48) obětí.
Velká voda ovšem zasáhla země, ležící na všech světadílech. Na rusko čínské hranici poničil vodní živel na 2000 domů jako by chtěl být jen lehkým odrazem katastrofálních povodní v Číně. Rozvodněný veletok Jang-C'tiang zaplavil území o rozloze 210 000 km2. Rozbouřené vody napáchaly škody za 20 miliard dolarů (167 miliard j(anů). O život příšlo při této velké vodě, nejhorší v Číně od roku 1954, 3004 obyvatel. Čínská vláda musela sáhnout k takovým opatřením, jako je vědomé vypouštění vody z přehrad do vesnic, aby uchránila po proudu ležící velká města. V minulých dnech navíc musela čínská vláda přiznat, že v zaplavených oblastech vypukla epidemie takových chorob, jako břišní tyfus a úplavice. Podle čínské státní tiskové agentury Nová Čína stoupl výskyt infekčních onemocnění o 52 procent.
Nejhorší záplavy za posledních 10 let si prožila i povodněmi pravidelně stíhaný Bangladéš. Přívaly vody připravily o přístřeší přes 30 miliónů lidí a vyžádaly si 420 mrtvých. Bangladéš přišla díky velké vodě o 385 000 tun obilí. Téměř 1200 obětí si vyžádaly i povodně v indickém Uttarpradéši, kde se ze svých koryt vylily řeky Rapti a Ghagra.
Záplavy způsobené prudkými dešti postihly i západní Afriku. V Etiopii muselo opustit svá obydlí na 70 tisíc lidí a voda, která opustila koryto řeky Baro zaplavila a zničila úrodu na více než 3 tisících hektarech půdy.
V Turecku se utopilo 26 lidí, kteří se snažili v moři a řekách ochladit před krutými vedry, 71 Turků zahynulo po pádu ze střechy, kde se chtěli na čerstvějším ovzduší vyspat. Podobně vražedná vedra zastihla i jih USA (129 mrtvých), Francii, Španělsko či Chorvatsko.
V Chorvatsku, Řecku, Španělsku, Itálii, na Kanárských ostrovech a na Floridě vinou veder vypukly požáry, které zničily tisíce hektarů lesa.
Klimatologové varují, že toto nakupení extrémních, tzv. epizodických, událostí, není náhodné. Letošní červenec je například nejteplejším měsícem na Zemi od roku 1880, kdy se průměrné teploty začaly sledovat. Překročil poslední teplotní rekord - z července loňského roku.
Ekologické organizace i vědci varují před táním ledovců v Arktidě i Antarktidě, které může mít za následek zvednutí hladiny světového oceánu. Dopad by mohl být nepředstavitelný. Stačí zmínit 2 000 obětí vlny tsunami, která zasáhla pobřeží Papui - Nové Guineje.
Jak vyšlo najevo ze studie francouzské laboratoře Villefranche-sur-Mer, ohřívá se i voda ve Středozemním moři. Vědci zjistili, že voda v hloubce 2000 až 2600 m je teplejší o 0,13 stupně Celsia oproti dlouhodobému průměru. Následkem toho se výrazně změnilo druhové složení fauny v této oblasti.
"Je nepochybné, že lidská činnost zasahuje do klimatických procesů," řekl nám vedoucí oddělení všeobecné klimatologie ČHMÚ Vít Květoň. "Nemůžeme ale s určitostí říct, k čemu to nakonec povede. Ti, kdo rozhodují proto na naše varování často nedbají. Problém je v tom, že ve chvíli, až si budeme moci být výsledkem jistí, bude pozdě."
Při své návštěvě v Austrálii vyzvala průmyslový svět k boji proti klimatickým změnám americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. "Cena za nápravu škod, způsobených oteplováním by byla větší, než cena prevence," řekla.
"Nejde jen o globální oteplování, ale o trvalou udržitelnost života. Lidé se zkrátka budou muset naučit žít skromněji a šetrněji k přírodě," říká Vít Květoň.
Smrtící vedra v posledním desetiletí
počátek července 1988 - horké počasí v Řecku způsobilo smrt 31 osob a kolem 500 lidí bylo hospitalizováno;
červenec 1988 - vysoké teploty v Číně připravily o život 444 lidí;
červen 1990 - vlna rekordních veder a mimořádného sucha v USA - teploty až 49,5°C (Phoenix, Arizona) způsobily několik úmrtí z přehřátí. Ve stejném období zasáhlo horké počasí i Mexiko (až 46°C). Dehydratace zavinila smrt 18 osob. Na řadě míst se vydávala pitná voda na příděl;
červen-červenec 1990 - mimořádně suché a horké počasí v jižní Evropě. V řeckých Aténách teploty 40°C za naprostého bezvětří vyvolaly stav ekologické katastrofy;
počátek června 1991 - na následky vysokých teplot zahynulo v Pákistánu 418 lidí;
květen-červen 1994 - teploty až 49,1°C na severu Indie (Rádžasthán) si vyžádaly životy přes 160 lidí;
červenec 1994 - vedra v kombinaci s vysokou vlhkostí v Itálii zavinila smrt 7 osob;
červen 1995 - vlna veder v Indii (přes 45°C) připravila o život 520 lidí; nejvíce postižen nejlidnatější stát Indie Uttarpradéš - 45°C a 227 obětí;
červenec 1995 - horka na jihozápadě USA - teploty přesahující 40°C. V Palm Springs (Kalifornie) bylo naměřeno až 52°C a v Lake Havas City (Arizona) 50,5°C. Na středozápadě a severovýchodě země zemřelo 752 osob. Jen v Chicagu (Illinois) zahynulo na následky horka 436 lidí. Teploty 37°C si v Itálii vyžádaly několik obětí, ve Španělsku (přes 40°C) téměř 30 mrtvých;
srpen 1995 - horka na severovýchodě a jihovýchodě USA připravila o život 738 osob;
květen-červen 1996 - vedra (až 50°C) v Pákistánu si vyžádala přes 250 mrtvých;
červen 1996 - teploty 40°C a vysoká vlhkost vzduchu připravila v Itálii o život 7 lidí;
květen 1998 - vlna veder, při kterých teploty dosáhly více než 48°C, zasáhla Indii a vyžádala si 800 mrtvých;
červenec 1998 - velmi horké počasí, které postihlo území USA, připravilo o život více než 129 osob;
srpen 1998 - rekordní tropická vedra, provázená v Řecku a Chorvatsku mohutnými požáry, sužují velkou část Evropy. Několikanásobně zvýšené hodnoty škodlivého přízemního ozónu, vyvolané horkem, vedly v několika evropských zemích k vyhlašování poplachů a omezování dopravy. Na Kypru, kde teplota vzduchu dosáhla 43°C, během jediného týdne zemřelo na následky přehřátí 48 osob.
Jakub Kašpar a ČTK
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=126418
(ČTK) - Za více než polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem. Z toho šest jich ke znečištění planety přispívá z jedné čtvrtiny a s odstupem největší podíl má na tom společnost Coca-Cola. Zjistil to průzkum, jehož výsledky na svém webu zveřejnil britský deník The Guardian.
(Celý text)
Ve Skotsku bude vládnout menšinový kabinet. Kvůli sporům ohledně ochrany klimatu
26. dubna 2024 11:01
(ČTK) - Skotsko povede menšinový kabinet poté, co dnes premiér Humza Yousaf ukončil koaliční spolupráci se stranou Zelených kvůli sporu o cílech v oblasti ochrany klimatu. Krok, který je podle Yousafa v nejlepším zájmu Skotska, mu může zkomplikovat další vládnutí, píše agentura Reuters. Příští týden by se totiž mělo hlasovat o vyjádření nedůvěry Yousafovi a není vyloučené, že mu bude vyslovena.
(Celý text)
Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
26. dubna 2024 04:45
PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)
Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58
PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)
Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31
(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)
Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11
OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)
Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44
PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)
Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49
PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41
PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)
Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38
() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)
Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44
(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)
BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30
() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29
DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)
Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26
() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)