V Číně a Bangladéši byly letos záplavy, údajně nejhorší za posledních několik desetiletí, Floridu sužovaly lesní požáry, podobně Malajsii nebo Brazílii. Myslíte, že tyto a další podobné události svědčí o probíhajících klimatických změnách?
Přímou souvislost mezi konkrétními záplavami a globálním oteplováním či klimatickými změnami nelze dokázat. Na čem se ale klimatologové shodnou, je, že předpokládaným důsledkem globálního oteplování je častější výskyt extrémních klimatických jevů, z nichž některé jste jmenoval.
Druhou věcí, ve které se shodují, je, že lidská činnost, především emise CO2, metanu a dalších skleníkových plynů, má pozorovatelný vliv na klima. Může být i klimatický jev El Nino způsoben důsledky lidské činnosti?
Má se za to, že i tento jev je projevem klimatických změn, tedy globálního oteplování. Jedním z dalších možných důsledků, o nichž se vedou diskuse mezi klimatology je změna mořského proudění. To by mělo konkrétně pro Evropu nedozírné následky. Evropa je oteplována Golfským proudem a případná změna jeho "trasy" by znamenala pro náš kontinent výrazné ochlazení.
Jak byste stručně definoval, co je globální oteplování? Proč je podle vás nebezpečné?
Příznačný je název skleníkový efekt. Ekosystém Země totiž funguje podobně jako skleník. Na zemský povrch dopadá určité kvantum energie v podobě slunečního záření. Zemský povrch se zahřívá a přebytečná energie je z něj vyzařována v podobě tepelného (infračerveného) záření přes atmosféru zpět do vesmíru. Takzvané skleníkové plyny obsažené v atmosféře ale část tohoto tepelného záření nepropustí a toto teplo zůstane pod slupkou atmosféry. Tento jev tady byl vždycky a byl v rovnováze, díky níž se tu rozvinul život takový, jaký známe a jaký je nám příjemný.
Člověk zejména svou průmyslovou činností začal zvyšovat koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Množství tepla vyzářeného do vesmírného prostoru se snižuje, ona dlouhověká rovnováha se narušuje. Čili z celkového, globálního pohledu má teplota tendenci vzrůstat. Což samozřejmě neznamená, že by se díky tomu mělo ve všech oblastech světa oteplit. Vychýlení klimatické rovnováhy může mít spoustu neblahých důsledků. Můžete upřesnit jaké důsledky by mohlo pro nás globální oteplení přinést?
V první řadě je to skutečné oteplení v mnoha oblastech, které nejsou v oné specifické situaci Evropy a Golfského proudu.
Oteplení je spojeno s táním ledovců a stoupáním hladiny moří. Zaplavování nízko položených oblastí, zasolování půdy a ztráta zemědělské půdy mořskými záplavami může podpořit nedostatek produkce potravin a riziko hladomorů. Mapa světa může být výrazně pozměněna obzvláště v oblastech úrodných nížin a delt velkých řek.
Celým národům žijícím v malých ostrovních státech v Indickém oceánu zase hrozí, že se slaná voda stoupajícího oceánu dostane do podzemních zdrojů pitné vody a jejich domovské ostrovy se stanou neobyvatelnými.
Oteplení může znamenat rozšíření hmyzích škůdců mimo původní oblasti jejich výskytu a jejich přemnožení. To se týká i přenašečů chorob - malárie a podobné exotické nemoci, které byly dříve výhradní záležitostí teplejších oblastí, se mohou začít objevovat i v mírnějším klimatickém pásu. V některých oblastech můžou klimatické změny znamenat menší srážky, a tudíž sucho a ohrožení produkce potravin, tedy velké riziko hladomoru. Pravděpodobně by na to, jako už tolikrát, nejvíce doplatily rozvojové země. Velkým problémem jsou lesní požáry, které často následují po velkých vedrech, jak se ukázalo například i letos na Floridě, v Malajsii nebo v Indonésii. Ohrožení lesů, ať už požáry nebo škůdci, je obzvlášť nebezpečné, protože zde funguje pozitivní zpětná vazba: Vzrostlý les a mořský plankton dokáží nejvíce absorbovat CO2, tudíž čím méně vzrostlých lesů nám zůstane, tím větší je riziko skleníkového efektu.
V jiných oblastech může globální oteplování paradoxně přinést větší srážky. Tyto oblasti se pak ocitnou v akutním ohrožení záplavami.
Greenpeace upozorňují na problém globálního oteplování dost výrazně nejen protestními akcemi, ale i vědeckými výpravami. Dokázaly něco vaše expedice do Antarktidy a Arktidy?
Nejprve bych trochu rozvinul první část vaší otázky. My jsme mezinárodní organizace a snažíme se toho využívat tím, že se věnujeme zejména globálním problémům, které nelze vyřešit v rámci jednoho státu, ale potřebují součinnost vlád na celém světě. Globální oteplování přesně do této kategorie problémů zapadá. Navíc je to jev, jehož důsledky jsou zatím málo patrné. V době, kdy se plně projeví, což může být až za několik desetiletí, bude už pozdě na jejich řešení. Proto toto téma považujeme v současné době za jedno z klíčových. Spektrum naší práce je široké. Jednak je to přinášení svědectví, že tu problém globálního oteplování je, že je reálný, co všechno může přinést a že se už začíná projevovat. Druhou z našich strategií je politický lobbying, jak na úrovni jednotlivých vlád, tak i na stupni mezinárodním. Třetí oblastí je konfrontace průmyslových odvětví a společností, které přímo přispívají ke skleníkovému efektu. To jsou ty protesty. A poslední metodou je nabízení řešení, které vidíme zejména ve zvyšování efektivity využívání energie - v úsporách - a ve využívání obnovitelných zdrojů, zejména energie slunce.
Můžeme se tedy vrátit k vašim polárním výpravám?
Ekosystémy polárních oblastí jsou nesmírně citlivé, klimatické změny se zde tudíž projevují jako první. Proto jsme uskutečnili již tři expedice do těchto oblastí. Jednu do oblasti Antarktického poloostrova, dvě do Arktidy, do okolí Aljašky. Jejich cílem bylo přinést důkazy o tom, že se důsledky globálního oteplování již dnes začínají projevovat. Důkazy, které jsme přivezli se opírají jak o pozorování a výpovědi lidí, kteří tam žijí (výzkumníci v Antarktidě a domorodí Inuité v Arktické oblasti), tak o vlastní svědectví posádky naší lodi Arctic Sunrise. Ta například loni jako první v historii obeplula ostrov Jamese Rosse, který byl ještě před pár lety pevně uvězněn v silné vrstvě ledu, která ho obepínala. Dalšími přivezenými důkazy byly fotografie obrovských prasklin v ledovcích, svědčících o rozpadu některých polárních ledovců, či záznamy o změnách ve výskytu tučňáků a některých druhů rostlin.
Jaký je váš názor na dohodu o snižování emisí skleníkových plynů, uzavřenou v Kjótu?
Jde o první mezinárodní dohodu na toto téma, která své signatáře k čemukoli zavázala. V tomto smyslu jde o významný průlom. Konkrétní procentuální snížení emisí, na nichž se státy dohodly ovšem považujeme za naprosto nedostatečné, neschopné odvrátit nebezpečí klimatických změn. Proto chápeme Kjótský protokol spíše jako první krůček učiněný správným směrem.
V souvislosti s globálním oteplováním používáte často termín "uhlíkový rozpočet". Co to znamená?
Klimatologové stanovili tzv. bezpečné meze klimatických změn, jejichž překročení by mohlo mít velice vážné následky. Těmito mezemi jsou průměrná teplota Země, která dlouhodobě nesmí vzrůst o více než 1 stupeň Celsia rychlostí větší než 0,1 stupně za deset let, a hladina moří, která nesmí stoupnout více než o 20 cm za sto let rychlostí větší než 2 cm za dekádu. A uhlíkový rozpočet říká, jaké množství fosilních paliv můžeme ještě spálit, abychom tyto meze nepřekročili. Studie Greenpeace vypočítala, že je to pouhých 25%, tedy čtvrtina z ekonomicky vytěžitelných zásob uhlí, ropy a zemního plynu. Za této situace je nesmyslné investovat prostředky do dalšího průzkumu a otevírání nových ložisek fosilních paliv.
Co dělají Greenpeace v Čechách proti globálnímu oteplování?
Usilujeme zejména o to, aby nebyla rozšiřována těžba uhlí, které je u nás nejvýznamnějším fosilním palivem. Protestujeme proti plánům OKD, a. s., otevřít nový důl v Beskydech, na Frenštátsku. Tady kromě argumentů na ochranu klimatu je ještě jeden neméně závažný: Ložisko se z velké části nachází v CHKO a případná těžba by znamenala devastaci velice hodnotného území, prakticky dosud nedotčeného průmyslem. Další naší aktivitou je projekt Fénix s podtitulem Obnova Moravy pro třetí tisíciletí. Snažíme se včlenit úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů do obnovy obcí, poničených loňskými záplavami.
Děkuji za rozhovor
Jakub Kašpar
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=126456
() - Podoba a funkčnost městské krajiny a veřejných prostranství budou hrát klíčovou roli v adaptaci našich měst na přicházející změnu klimatu. Česká asociace pro krajinářskou architekturu za podpory Magistrátu hl. m. Prahy, ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT a společně s dalšími partnery proto připravila dvoudenní mezioborovou konferenci s mezinárodní účastí Urbanscapes Praha. Seznámíte se s nejnovějšími přístupy k řešení praktických problémů a výzev spojených s adaptací městské krajiny na klimatické extrémy. Dozvíte se více o naplňování strategie města na změnu klimatu a inspiraci pro vaši práci přinese řada ukázek konkrétních projektů vzniklých v Česku i zahraničí. Vybrány byly ty, na nichž pracují mezioborové týmy. Dobrou zprávou je, že bylo z čeho vybírat.
(Celý text)
V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 02:07
PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 01:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)
Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)
Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43
PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)
Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
23. dubna 2024 23:20
BERLÍN (ČTK) - Za postříkání Braniborské brány barvou dnes třem klimatickým aktivistům soud v Berlíně vyměřil osmiměsíční podmíněné tresty. O rozsudku informovala agentura DPA, která připomíná, že trojice na jedné z nejvýznamnějších německých památek způsobila škodu ve výši přibližně 110.000 eur (2,8 milionu Kč).
(Celý text)
Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42
BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)
Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03
(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)
MŽP: Sedm projektů pro transformaci uhelných regionů čerpá evropské dotace
23. dubna 2024 19:02
PRAHA (ČTK) - Sedm projektů čerpá finanční podporu z evropských peněz v programu Spravedlivá transformace (OPTS), který se zaměřuje na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. K dispozici je v něm 39,4 miliardy korun, z toho 31,7 miliardy jde na aktuální výzvy. Odstraňování negativních dopadů odklonu od uhlí se týká v Česku Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Kupříkladu v Karviné vznikne ze staré konírny nové komunitní centrum a v Ústeckém kraji budou moderní řemeslné dílny pro vysokoškoláky. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) o tom dnes informoval novináře.
(Celý text)
Za přírodou do vyhlášených letovisek? Kypr, Řecko i Turecko vás nadchnou
23. dubna 2024 15:13
() - Dovolená proležená na pláži mezi stovkami dalších dovolenkářů - to nás, milovníky přírody táhne jen zřídka. I přesto vás do vyhlášených letovisek zveme, ale ne na pláž, nýbrž do přírody.
(Celý text)
Šíření kůrovce mají zabránit lapáky ze stromů na stojato i těch pokácených
23. dubna 2024 13:42
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Příchod chladného počasí v minulých dnech zastavil v lesích rojení škůdce kůrovce. Letos jej probudilo velmi teplé počasí na začátku dubna. První masivní rojení kůrovce lesníci očekávají v květnu. Hrozba kůrovcové kalamity je zatím malá, řekl Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy České republiky (LČR). Na obranu proti kůrovci lesníci státních lesů připravili asi 100 000 kusů lapáků z pokácených stromů a 13 000 feromonových lapačů.
(Celý text)
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
23. dubna 2024 10:40
(ČTK) - Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl ČTK Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
(Celý text)
Olomoucká přírodověda dostavěla v botanické zahradě novou budovu
23. dubna 2024 10:33
OLOMOUC (ČTK) - Olomoucká přírodovědecká fakulta získá nové zázemí, v botanické zahradě dostavěla budovu s přednáškovým sálem a zimní zahradou. Víceúčelový objekt, jehož stavba vyšla na 31 milionů korun, bude sloužit akademické obci i veřejnosti. Slavnostní otevření včetně doprovodného programu proběhne ve středu 24. dubna, informovala ČTK mluvčí fakulty Šárka Chovancová. Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou začala před třemi roky.
(Celý text)
První spolupráce svého druhu. FlixBus podpořil společnost Refugium, která obnovuje přírodu nedaleko Karlových Varů
23. dubna 2024 10:08
() - FlixBus nepropojuje pouze velké metropole. Naopak – polovinu destinací, které v Česku obsluhuje, tvoří obce a města do 20 tisíc obyvatel. I regionální centra totiž můžou být centrem rozmanitosti a života pro široké okolí. Podobně to vnímá environmentální společnost Refugium. Místo dopravní sítě ale buduje síť malých přírodních útočišť, takzvaných refugií, kde se může dařit ohroženým druhům zvířat a rostlin, které by jinde nepřežily. Jedno z těchto vzácných útočišť leží u obce Jakubov nedaleko Karlových Varů. FlixBus do obnovy této přírodní lokality investuje milion korun a stal se tak jejím patronem.
(Celý text)
Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod
23. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.
(Celý text)
Šest českých měst se zúčastní světové soutěže v pozorování městské přírody
23. dubna 2024 00:53
PRAHA (ČTK) - Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest měst v Česku, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Zapojí se Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Ostrava a Veselí nad Moravou. Zájemci mohou v těchto městech od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotit volně žijící rostliny, živočichy a houby ve svém okolí a pak nahrát fotografie do aplikace iNaturalist. První květnové pondělí budou vyhlášeny nejzajímavější snímky.
(Celý text)
Nástup dubnového sucha přerušily deště a chladnější počasí minulého týdne
23. dubna 2024 00:41
(ČTK) - Rychlý dubnový nástup sucha minulý týden přerušily častější deště a chladné počasí, které bránilo intenzivnějšímu vysychání půdy. Díky tomu se dva nejvyšší stupně sucha vyskytují pouze na necelém procentu území a třetí nejhorší stupeň na pěti procentech území, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na webu Intersucho. Tento týden se bude držet úroveň sucha na stejné úrovni, příští týden se ale bude sucho znovu rozvíjet s ohledem na předpokládané suché a teplé počasí.
(Celý text)
Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák
22. dubna 2024 23:10
PARDUBICE (ČTK) - Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák, který stojí ve stejnojmenné přírodní oblasti. Obávají se toho, že ho město nechá zbourat, protože jeho konstrukce je nestabilní. Městský posudek na most aktivisté rozporují. ČTK to řekl Miroslav Seiner z Iniciativy Přírodní park Červeňák. Zástupce radnice uvedl, že s podklady iniciativy se město seznámí.
(Celý text)
Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů
22. dubna 2024 18:40
(ČTK) - Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty. A stejně jako tito dnešní hadi nebyl jedovatý, ale své oběti dusil svým mocným sevřením. Napsala to agentura Reuters, podle které by se mohlo jednat o největšího kdy objeveného hada.
(Celý text)
Botanik: Cizokrajné rostliny mohou mít problém zvládat nynější noční mrazy
22. dubna 2024 18:37
(ČTK) - Rostliny, které původně do české krajiny patří, jsou na jarní mrazy zvyklé a z dlouhodobého hlediska jim neublíží. Problematické jsou mrazy pro dovezené kontinentální rostliny jako například nyní hojně pěstované okrasné česneky, řekl v rozhovoru s ČTK František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
(Celý text)
Botanik: Cizokrajné rostliny mohou mít problém zvládat nynější noční mrazy
22. dubna 2024 18:37
(ČTK) - Rostliny, které původně do české krajiny patří, jsou na jarní mrazy zvyklé a z dlouhodobého hlediska jim neublíží. Problematické jsou mrazy pro dovezené kontinentální rostliny jako například nyní hojně pěstované okrasné česneky, řekl v rozhovoru s ČTK František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
(Celý text)