ecomonitor.cz
verze pro tisk
Zbaví se Malajsie svých pralesů?
15. října 1998 16:00
PRAHA (EkoList) - Někteří z našich redaktorů měli před krátkým časem možnost navštívit Malajský poloostrov, seznámit se s tamní situací a zejména poznat místní přírodu. EkoList tedy díky tomu přináší původní reportáž o malajských pralesích.

Tropické deštné lesy pokrývají v současnosti asi 6,5 procenta rozlohy souše. Odborníci však odhadují, že na této ploše žije až 90 procent ze všech rostlinných, živočišných a mikrobiálních druhů obývajících Zemi. Současný úbytek biodiverzity, který se dnes již svým rozsahem a rychlostí řadí k největším vymíráním druhů v historii života, je tak možné přičíst téměř výhradně na vrub ničení tropických pralesů. Od roku 1945 bylo zatím odlesněno o něco více než 60 procent z jejich původní plochy. V současnosti činí roční úbytek asi 140 000 km2.

Tropické pralesy se na Zemi vyskytují ve třech relativně izolovaných velkých oblastech. V jižní a střední Americe, střední Africe a jihovýchodní Asii. Nejrychleji jsou pralesy ničeny právě v jihovýchodní Asii. Téměř dvě třetiny ze zbývající rozlohy zalesněných oblastí v této oblasti připadají na dvě největší země v regionu - Indonésii a Malajsii. Tyto dva státy také vedou žebříček největších světových exportérů dřeva. Malajsie, která je více než čtyřikrát větší než Česká republika, se skládá ze dvou přibližně stejně velkých částí - Malajského poloostrova a severní části ostrova Borneo. V současnosti se asi na 50 procentech území rozkládá přirozený tropický deštný prales. Obě části země jsou přitom zhruba stejně zalesněné. Zejména na Malajském poloostrově jsou zřejmě nejstarší tropické pralesy na světě. Jejich stáří se odhaduje na 120 milionů let. Když v roce 1963 po rozpadu britského koloniálního impéria vznikla samostatná Malajská federace, pokrývaly tropické pralesy více než 90 procent rozlohy nově ustaveného státu. Za posledních 35 let tam tedy bylo odlesněno více než 120 000 km2.

Malajsie byla až do nedávné těžké ekonomické krize dynamicky se rozvíjející rozvojovou zemí. Míra ekonomického růstu se v posledních deseti letech vždy pohybovala mezi 6 až 9 procenty. Formálně je země sice konstituční monarchií s parlamentním systémem, fakticky je však již 17 let všechna moc v rukou ministerského předsedy Mahathira Mohamada. Malajská vládnoucí ideologie, kterou Mahathir formuloval v několika svých knihách, je shrnována do dvou hesel: Asijské hodnoty a Vize 2020.

Díky takzvaným "Asijským hodnotám" - pracovitosti, důvěře ve své vedení, heterosexuální orientaci a islámu - bude podle Mahathira tomuto světadílu patřit 21. století. Evropa, severní Amerika a Austrálie jsou zeměmi v úpadku, pro které jsou podle Mahathirových představ charakteristické zejména takové jevy jako drogy, rozvodovost, nemanželské soužití, hrabivost, homosexualita a úpadek náboženských a mravních hodnot. Naplňování Mahathirovy Vize 2020 je pak závazným programem pro všechny malajské občany. Na jejím základě má v roce 2020 celá Malajsie dosáhnout ekonomické úrovně vyspělých zemí světa. Má být zemí bez tzv. nevyužité plochy (tedy hlavně tropických pralesů), kterou bude obývat 70 miliónů lidí, tedy trojnásobek dnešního počtu.

V rámci naplňování Vize 2020 jsou v Malajsii (často s podporou mezinárodních finančních institucí) budovány stavby s vysoce negativním vlivem na zdejší životní prostředí. Na poloostrově bylo v minulých 25 letech postaveno několik obřích přehradních nádrží, které zatopily okolo 700 km2 pralesa. Jedna z největších, 150 km2 velká Tasik Temengor, byla v roce 1980 díky půjčce Světové banky vybudována hlavně proto, aby bylo zaplaveno údolí, kterým do Malajsie proudily zbraně pro komunistické povstalce. Ti až do roku 1989 drželi pod svou kontrolou velkou pralesní oblast na severu země. Dnes se tento region stává objektem intenzivního zájmu dřevařských společností, pro něž je lákavá představa snadné a rychlé dopravy vytěženého dřeva po vodě.

Velmi kontroverzním projektem současnosti je plán na vybudování přehrady Bakun, která by měla zaplavit dalších 700 km2 nížinného pralesa na Borneu v provincii Sarawak. I když se v poslední době zdá, že na stavbu nakonec nebudou peníze, licence na vytěžení pralesa, který by byl přehradou zaplaven, již byly uděleny. Získání licence je přitom v Malajsii považováno za klíčové v rozhodovacím procesu, který vede k vykácení pralesa. "Jakmile jednou dostanou povolení, nic už je nezastaví. Buldozery přijedou, pomalu, ale jistě" řekl mi Mohamad Silah, jeden z Malajců, který nepovažuje prales za pouhou "nevyužitou plochu". Společnost, která licenci získala, patří dvěma synům sarawackého guvernéra. Z území již bylo také loni přesídleno více než 10 000 domorodců.

Jiným megalomanským projektem je záměr vybudovat silnici vedoucí v průměrné nadmořské výšce 1000 metrů podél hlavního horského hřebene ze severu na jih Malajského poloostrova. Silnice by těžařům zpřístupnila rozsáhlé oblasti dosud nedotčených horských pralesů. V současnosti malajská vláda vyjednává s mezinárodními finančními institucemi o půjčce, za kterou by bylo možno alespoň první část tohoto projektu uskutečnit. Těžbu dřeva provádějí v Malajsii hlavně národní, často státem vlastněné, společnosti. Ročně Malajsie exportuje více než 15 miliónů m3 dřeva, z toho více než polovinu ve formě nezpracované dřevní hmoty. Více než 80 procent dřeva se těží na Borneu, hlavně v provincii Sarawak. Největšími dovozci malajského dřeva jsou Japonsko, Singapur, USA, Austrálie a Nizozemí.

Velmi nejistá je budoucnost původních domorodých obyvatel pralesních oblastí. V posledních 10 letech bylo na poloostrově přesídleno více než 23 000 domorodců, což je minimálně čtvrtina z jejich celkového počtu. Ve svých nových domovech jsou nuceni pracovat na kaučukových plantážích, jejich děti jsou vyučovány islámu a malajštině tak, aby se již příští generace těchto lidí cítila být více příslušníky většinové malajské společnosti, než svého kmene.

Jiří Neustupa

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=126459


Online diskuse
Jak probíhá výcvik psí jednotky?
20. dubna 2024 05:44

PRAHA (Ekolist) - Jak probíhá výcvik psí jednotky z Česká společnost ornitologická, která mimo jiné čerstvě pomohla odhalit traviče z Příbramska? Co je při jejich práci nejdůležitější?
(Celý text)

Z 800 000 PET lahví z oceánu vzniká dvanáctimetrová replika Eiffelovy věže
20. dubna 2024 01:25

(ČTK) - Jan Hřebabecký dostal od manželky před dvěma lety k Vánocům 3D tiskárnu. Nyní vede firmu 3DDEN, která vyrábí dvanáctimetrovou repliku Eiffelovy věže pro Olympijský festival v Mostu. Využívá k tomu materiál z vyhozených plastových lahví v oceánech. Na repliku se odhadem použije 800 000 PET lahví. To, že společnost zabývající se 3D tiskem využívá ke své výrobě udržitelné materiály, nebývá běžné, řekl ČTK Hřebabecký. Firma od svého vzniku vyráběla produkty například pro Sokolský běh republiky, Google nebo Dell. V budoucnu by zakladatel rád vytiskl z recyklovaného plastu dům.
(Celý text)

Lesy ČR vybudovaly u Nového Města pod Smrkem nový rybník Perlík
20. dubna 2024 01:20

(ČTK) - Novou retenční nádrž dokončily nedaleko Nového Města pod Smrkem na Liberecku Lesy ČR. Rybník Perlík na úpatí nejvyšší hory Jizerských hor - Smrku - za bezmála osm milionů korun, je jedním z projektů zaměřených na zadržení vody v krajině. Projekt spolufinancovalo ministerstvo zemědělství, uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
(Celý text)

Při akci Ukliďme Česko našli dobrovolníci v Brně na černé skládce trilobity
20. dubna 2024 01:06

BRNO (ČTK) - Dobrovolníci, kteří se na začátku dubna zúčastnili akce Ukliďme Česko, našli při likvidaci rozsáhlé černé skládky v Brně-Židenicích několik vyhozených destiček se zkamenělinami trilobitů. Zatím jde o letošní nejzajímavější nález, uvedli pořadatelé akce.
(Celý text)

V Zoo Ostrava začíná o měsíc dříve rozkvétat největší kolekce rododendronů
20. dubna 2024 00:49

OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada chystá komentované prohlídky ve svém Rododendron parku u expozice Čitván. V těchto dnech začínají rododendrony a azalky ve stohektarovém areálu zoo rozkvétat. Díky příznivému počasí je to zhruba o měsíc dříve než obvykle. Novinářům to dnes sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
(Celý text)

V Kovozoo ve Starém Městě ke Dni Země pokřtí sochu hrocha z kovového šrotu
20. dubna 2024 00:42

STARÉ MĚSTO (ČTK) - V Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku pokřtí v sobotu 20. dubna při oslavách Dne Země sochu hrocha vyrobenou z kovového šrotu. Celodenní akce nabídne také ekologickou olympiádu, ukázku kovošrotové techniky, zásahu hasičů nebo možnost vyzkoušet si práci kováře. Oslavy se v Kovozoo uskuteční popatnácté, areál bude otevřený od 10:00 do 18:00, sdělila Martina Juřenová ze skupiny REC Group, která areál provozuje.
(Celý text)

Pražské služby připravily dva videoklipy zaměřené na třídění odpadu
20. dubna 2024 00:27

PRAHA (ČTK) - Hlavním městem vlastněná společnost Pražské služby (PSAS), která zajišťuje většinu svozu odpadu v metropoli, připravila osvětovou kampaň zaměřenou na časté chyby při třídění odpadků. Ve dvou klipech zveřejněných na portálu YouTube herec a moderátor Václav Matějovský odpovídá například na otázku, jestli patří kovový sušák na prádlo do šedého kontejneru.
(Celý text)

Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu věnovanou sušení ovoce
20. dubna 2024 00:09

KROMĚŘÍŽ (ČTK) - Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu nazvanou Někdo to rád sušené. Návštěvníci se jejím prostřednictvím seznámí se sušením ovoce. Dozvědí se ale také informace o významu stromů pro člověka a přírodu, o hmyzu, opylovačích, využití ovoce v kuchyni i jiných způsobech jeho uchovávání, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Malá. Výstava potrvá do 22. září.
(Celý text)

V táborské zoo mohou lidé jako v jediné v ČR vidět čírky sibiřské
19. dubna 2024 23:30

TÁBOR (ČTK) - Táborská zoologická zahrada získala pět čírek sibiřských. Jde o jedinou zoo v České republice, kde návštěvníci tento druh vodních ptáků mohou vidět. Táborská zahrada je získala ze slovenské zoo Bojnice. ČTK to řekl mluvčí zoologické zahrady v Táboře Filip Sušanka.
(Celý text)

V Národním parku Podyjí se s divokými koňmi začali pást pratuři
19. dubna 2024 19:32

(ČTK) - V Národním parku Podyjí na Znojemsku u Mašovic přibyla ke skupince divokých koní z Exmooru dvojice praturů, vypomůže se spásáním. Jde o mladé býky plemene Tauros, které odborníci zpětně šlechtí tak, aby se co nejvíce přiblížilo už vyhubenému praturovi. Lokalitu tak budou spásat dva druhy velkých kopytníků, což by podle ochránců přírody mělo přinést pestřejší prostředí, informovala organizace Česká krajina.
(Celý text)

Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru kvůli stavbě spalovny
19. dubna 2024 19:30

ČEPERKA (ČTK) - Obec Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru, která by zabránila vybudování velké spalovny komunálního odpadu na jejím katastrálním území. Záměr prosazuje elektrárna Opatovice, která by zařízením pro energetické využívání odpadu nahradila část výroby tepla a elektřiny z hnědého uhlí. Ministerstvo životního prostředí v lednu vydalo souhlasné stanovisko EIA o vlivu stavby na prostředí. Obyvatelé Čeperky záměr v září 2022 v referendu odmítli, plebiscit by se však letos na podzim mohl podle zákona opakovat.
(Celý text)

Botanická zahrada Praha představuje migraci tropických motýlů
19. dubna 2024 19:29

PRAHA (ČTK) - Botanická zahrada Praha v Troji nabízí opět výstavu exotických motýlů. Letošní ročník se zaměří na jejich migraci. Desítky druhů tropických motýlů mohou zájemci vidět od 19. dubna do 2. června ve skleníku Fata Morgana, a to denně kromě pondělí od 09:00 do 19:00. Součástí bude i panelová výstava o ochraně motýlů nebo výstava vyhynulých druhů.
(Celý text)

Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
19. dubna 2024 12:25

PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)

Ministerstvo životního prostředí podpoří ekocentra, chystá dotace 220 milionů korun
19. dubna 2024 12:24

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
(Celý text)

Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
19. dubna 2024 12:23

HOLOVOUSY (ČTK) - Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
(Celý text)

Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05

(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)

Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30

(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)

V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14

ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)

Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01

(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)

Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51

(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)

Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51

(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2130 | Další