Trittin zůstal s daněmi sám
Začátkem ledna německý ministr životního prostředí Jürgen Trittin (Zelení) navrhl zavedení zvláštní daně na elektrickou energii pocházející z jaderných elektráren ve výši jednoho feniku z jedné kWh. Vzhledem k tomu, že v současnosti je v Německu jaderná energie oproti energii pocházející z ropy a zemního plynu daňově zvýhodňována, znamenalo by zavedení nové daně pouze vyrovnání cen. Trittin se domnívá, že jeho návrh je v souladu s vládním prohlášením rudo-zelené koalice, a měl by se stát součástí prováděné ekologické daňové reformy.
Návrh ministra životního prostředí se však setkal s tvrdým odporem zástupců ekonomických ministerstev, vesměs ovládaných SPD. Ministerstvo hospodářství odmítlo dávat Trittinův návrh do jakékoli spojitosti s vládním prohlášením a označilo ho za jeho soukromou iniciativu. Již před Vánoci došlo ke střetu mezi premiérem Gerhardem Schröderem (SPD) a Trittinem poté, co Schröder nepřizval Trittina zodpovědného za bezpečnost jaderných reaktorů k jednání se zástupci energetických koncernů. Ministr životního prostředí v reakci na to vyměnil bez konzultace s kancléřským úřadem členy komise pro bezpečnost jaderné energetiky.
Kdo nedodrží dohodu, ať platí
V polovině ledna na pravidelných koaličních jednáních sociální demokraté Zeleným ustoupili ve dvou otázkách. Byla uzavřena dohoda, že v Německu se nebudou stavět další jaderné elektrárny a že do konce roku 1999 nebude povolováno zpracování německého jaderného odpadu v zahraničí.
Jürgen Trittin začal připravovat novelu jaderného zákona v tom smyslu, že odpad z německých elektráren nebude nadále vyvážen za hranice k přepracování a německý jaderný odpad skladovaný v zahraničí se vrátí zpět do SRN.
Na zveřejnění těchto informací velmi pobouřeně reagovaly francouzské a britské firmy, které mají v současnosti s německou vládou podepsané kontrakty na zpracovávání jaderného odpadu z 19 německých atomových elektráren až do roku 2010. Společnost COGEMA, která provozuje zpracovatelský závod ve francouzském La Hague vyčíslila případnou ztrátu z odřeknutí sjednaných zakázek na 30 miliard franků (cca 160 miliard Kč). Německý odpad tvoří podle zástupců firmy asi 20 procent jejich obratu. Firma zároveň pohrozila propuštěním několika set zaměstnanců z továrny v La Hague. To vyvolalo odmítavou reakci odborů i socialistické vlády Lionela Jospina, která oficiálně požádala Německo, aby společnosti COGEMA vyplatilo odškodné v plné výši ušlého zisku. "Nechtějí-li Němci dodržet podepsané dohody, ať platí" prohlásil Jospin. Podobně reagovala i vláda Velké Británie. Německá vláda však v první reakci požadavky obou zemí odmítla: "Velká Británie i Francie vědí, že jsme suverénní stát a že si budeme o naší energetické produkci rozhodovat sami" prohlásil kancléř Schröder. Ministr zahraničí Joschka Fischer (Zelení) označil problém odškodnění za složitou právní otázku, kterou je třeba předat expertům
Zároveň došlo k ostrému střetu mezi vedením firmy a Trittinem. COGEMA totiž zahájila v zemích EU rozsáhlou reklamní kampaň přirovnávající přepracování odpadu k recyklaci starého papíru. Trittin na to ve veřejném vystoupení reagoval: "La Hague je továrnou na plutonium. Ta reklama je zcela nepravdivá." Plutonium je používáno mj. na výrobu jaderných zbraní.
Továrnu v La Hague navštívil lídr kandidátky Zelených pro volby do Evropského Parlamentu Daniel Cohn-Bendit. Pokusil se přesvědčit zaměstnance závodu, že postupné opouštění jaderné energetiky je pro Evropu do budoucna jedinou možností. Shromáždění dělníci však politika ani nenechali domluvit a slovním napadáním a pískáním jeho proslov přerušili.
Uklidněte se, atom zůstává
Na základě zákona navrhovaného Trittinem by mělo také dojít k návratu nezpracovaného odpadu zpět do Německa (jedná se asi 800 tun z La Hague a 650 tun z britského Sellafieldu). Transporty jaderného odpadu jsou provázeny mimořádně nákladnými bezpečnostními opatřeními a mohutnými protesty veřejnosti. Z továrny v La Hague se za dobu její existence podařilo odvést zatím pouze asi 5% její produkce. Dva transporty přepracovaného odpadu do Německa vyvolaly v minulosti zatím největší vlnu násilností v souvislosti s protijaderným hnutím vůbec. Německá vláda proto Velké Británii a Francii navrhla zřídit komisi expertů, která by posoudila, jak nezpracovaný odpad dostat co nejsnadněji zpět do SRN.
K překvapivému obratu došlo 26. ledna. Po jednání kancléře Schrödera se zástupci německého jaderného průmyslu prohlásil, že vláda se bude muset zatím zříci svých ambiciózních plánů na odstoupení od jaderné energie. Německo prý totiž údajně nemá dostatek alternativních zdrojů, kterými by elektřinu z jádra mohlo nahradit. Zástupci jaderných koncernů prý na oplátku Schröderovi slíbili spolupráci při realizaci dlouhodobého plánu postupného omezování jaderné energetiky. Kancléř se zároveň vyslovil proti tomu, aby Trittinův návrh novely atomového zákona šel do německého parlamentu. O den později pak německá vláda svou většinou rozhodla, že platnost zákazu zpracování paliva v zahraničí bude po zatím časově neomezenou dobu pozastavena.
V reakci na to oznámili Zelení naprostý nesouhlas s touto politikou. Jejich poslanecký klub požaduje zahájení nových koaličních rozhovorů. Pro Zelené je odstoupení od jaderné energetiky jedním z nejdůležitějších bodů jejich programu od samého počátku jejich politické existence. Na podzim minulého roku se Zelení při koaličních jednáních s SPD vzdali většiny svých plánů na omezování automobilové dopravy právě výměnou za dohodu o postupném ukončení provozu německých jaderných elektráren.
Jiří Neustupa
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=126492
BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)
Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03
(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)
MŽP: Sedm projektů pro transformaci uhelných regionů čerpá evropské dotace
23. dubna 2024 19:02
PRAHA (ČTK) - Sedm projektů čerpá finanční podporu z evropských peněz v programu Spravedlivá transformace (OPTS), který se zaměřuje na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. K dispozici je v něm 39,4 miliardy korun, z toho 31,7 miliardy jde na aktuální výzvy. Odstraňování negativních dopadů odklonu od uhlí se týká v Česku Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Kupříkladu v Karviné vznikne ze staré konírny nové komunitní centrum a v Ústeckém kraji budou moderní řemeslné dílny pro vysokoškoláky. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) o tom dnes informoval novináře.
(Celý text)
Za přírodou do vyhlášených letovisek? Kypr, Řecko i Turecko vás nadchnou
23. dubna 2024 15:13
() - Dovolená proležená na pláži mezi stovkami dalších dovolenkářů - to nás, milovníky přírody táhne jen zřídka. I přesto vás do vyhlášených letovisek zveme, ale ne na pláž, nýbrž do přírody.
(Celý text)
Šíření kůrovce mají zabránit lapáky ze stromů na stojato i těch pokácených
23. dubna 2024 13:42
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Příchod chladného počasí v minulých dnech zastavil v lesích rojení škůdce kůrovce. Letos jej probudilo velmi teplé počasí na začátku dubna. První masivní rojení kůrovce lesníci očekávají v květnu. Hrozba kůrovcové kalamity je zatím malá, řekl Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy České republiky (LČR). Na obranu proti kůrovci lesníci státních lesů připravili asi 100 000 kusů lapáků z pokácených stromů a 13 000 feromonových lapačů.
(Celý text)
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
23. dubna 2024 10:40
(ČTK) - Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl ČTK Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
(Celý text)
Olomoucká přírodověda dostavěla v botanické zahradě novou budovu
23. dubna 2024 10:33
OLOMOUC (ČTK) - Olomoucká přírodovědecká fakulta získá nové zázemí, v botanické zahradě dostavěla budovu s přednáškovým sálem a zimní zahradou. Víceúčelový objekt, jehož stavba vyšla na 31 milionů korun, bude sloužit akademické obci i veřejnosti. Slavnostní otevření včetně doprovodného programu proběhne ve středu 24. dubna, informovala ČTK mluvčí fakulty Šárka Chovancová. Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou začala před třemi roky.
(Celý text)
První spolupráce svého druhu. FlixBus podpořil společnost Refugium, která obnovuje přírodu nedaleko Karlových Varů
23. dubna 2024 10:08
() - FlixBus nepropojuje pouze velké metropole. Naopak – polovinu destinací, které v Česku obsluhuje, tvoří obce a města do 20 tisíc obyvatel. I regionální centra totiž můžou být centrem rozmanitosti a života pro široké okolí. Podobně to vnímá environmentální společnost Refugium. Místo dopravní sítě ale buduje síť malých přírodních útočišť, takzvaných refugií, kde se může dařit ohroženým druhům zvířat a rostlin, které by jinde nepřežily. Jedno z těchto vzácných útočišť leží u obce Jakubov nedaleko Karlových Varů. FlixBus do obnovy této přírodní lokality investuje milion korun a stal se tak jejím patronem.
(Celý text)
Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod
23. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.
(Celý text)
Šest českých měst se zúčastní světové soutěže v pozorování městské přírody
23. dubna 2024 00:53
PRAHA (ČTK) - Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest měst v Česku, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Zapojí se Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Ostrava a Veselí nad Moravou. Zájemci mohou v těchto městech od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotit volně žijící rostliny, živočichy a houby ve svém okolí a pak nahrát fotografie do aplikace iNaturalist. První květnové pondělí budou vyhlášeny nejzajímavější snímky.
(Celý text)
Nástup dubnového sucha přerušily deště a chladnější počasí minulého týdne
23. dubna 2024 00:41
(ČTK) - Rychlý dubnový nástup sucha minulý týden přerušily častější deště a chladné počasí, které bránilo intenzivnějšímu vysychání půdy. Díky tomu se dva nejvyšší stupně sucha vyskytují pouze na necelém procentu území a třetí nejhorší stupeň na pěti procentech území, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na webu Intersucho. Tento týden se bude držet úroveň sucha na stejné úrovni, příští týden se ale bude sucho znovu rozvíjet s ohledem na předpokládané suché a teplé počasí.
(Celý text)
Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák
22. dubna 2024 23:10
PARDUBICE (ČTK) - Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák, který stojí ve stejnojmenné přírodní oblasti. Obávají se toho, že ho město nechá zbourat, protože jeho konstrukce je nestabilní. Městský posudek na most aktivisté rozporují. ČTK to řekl Miroslav Seiner z Iniciativy Přírodní park Červeňák. Zástupce radnice uvedl, že s podklady iniciativy se město seznámí.
(Celý text)
Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů
22. dubna 2024 18:40
(ČTK) - Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty. A stejně jako tito dnešní hadi nebyl jedovatý, ale své oběti dusil svým mocným sevřením. Napsala to agentura Reuters, podle které by se mohlo jednat o největšího kdy objeveného hada.
(Celý text)
Botanik: Cizokrajné rostliny mohou mít problém zvládat nynější noční mrazy
22. dubna 2024 18:37
(ČTK) - Rostliny, které původně do české krajiny patří, jsou na jarní mrazy zvyklé a z dlouhodobého hlediska jim neublíží. Problematické jsou mrazy pro dovezené kontinentální rostliny jako například nyní hojně pěstované okrasné česneky, řekl v rozhovoru s ČTK František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
(Celý text)
Evropský účetní dvůr je ohledně nulových emisí z automobilů v EU opatrný
22. dubna 2024 18:29
LUCEMBURK (ČTK) - Cíl nulových emisí z automobilů je chvályhodný, je ale třeba zajistit aby Evropská unie za tento plán nezaplatila příliš vysokou cenu, jak z hlediska průmyslové nezávislosti Unie, tak pro její občany. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD), který se zabývá kontrolou finančních prostředků Evropské unie.
(Celý text)
V JAR veterináři opět uřezávají nosorožcům rohy, aby je zachránili před pytláky
22. dubna 2024 11:05
PRETORIA (ČTK) - V jihoafrické provincii KwaZulu-Natal začali tento měsíc veterináři uřezávat nosorožcům rohy, aby jim zachránili život před pytláky. Přistoupili k tomu proto, že počet nosorožců zabitých pytláky se v JAR loni zvýšil na 499 oproti předchozímu roku, kdy pytláci zabili 448 těchto ohrožených zvířat právě zejména kvůli jejich rohům. Informoval o tom deník El País.
(Celý text)
BlackRock: Transformace energetiky si vyžádá čtyři biliony USD ročně
22. dubna 2024 11:00
NEW YORK (ČTK) - Přechod na zelenou energii si v příštích deseti letech vyžádá celosvětově čtyři biliony USD (téměř 95 bilionů Kč) ročně. Uvedl to server zpravodajské televize CNBC s odvoláním na prognózu americké investiční společnosti BlackRock. Nová částka je dvojnásobek předchozích očekávání, která počítala s investicemi dva biliony USD ročně, a bude vyžadovat navýšení kapitálu ze státního i ze soukromého sektoru.
(Celý text)
Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, uvedl Pellegrini
22. dubna 2024 10:54
PRAHA (ČTK) - Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, Evropa nejednou jde za hranice selského rozumu, uvedl zvolený prezident Slovenska Peter Pellegrini u příležitosti Dne Země, který připadá na dnešek. Dosluhující slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, kterou Pellegrini vystřídá v úřadu v polovině června, se naopak dlouhodobě zasazuje za důraznější kroky na ochranu klimatu.
(Celý text)
Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – taxonomie EU
22. dubna 2024 05:47
PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti.
(Celý text)
Hospodaření s vodou k umělému zasněžování je šetrnější. Jiné problémy s technickým sněhem ale nezmizí
22. dubna 2024 00:50
(ČTK) - Moc nástrojů, jak zabraňovat úplnému vypumpování vodního toku pro technické zasněžování, není. Jedním z nich jsou vodní nádrže, které fungují dobře, nebo legislativa a regulace. Využívání vody je v současné době šetrnější k přírodě, než tomu bylo v minulosti. Ostatní problémy, které se pojí s technickým zasněžováním, ale ani zmizet nemohou, řekl ČTK Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Problematické pro okolní ekosystémy je podle něj umělé prodloužení zimy.
(Celý text)
Hospodaření s vodou k umělému zasněžování je šetrnější. Jiné problémy s technickým sněhem ale nezmizí
22. dubna 2024 00:50
(ČTK) - Moc nástrojů, jak zabraňovat úplnému vypumpování vodního toku pro technické zasněžování, není. Jedním z nich jsou vodní nádrže, které fungují dobře, nebo legislativa a regulace. Využívání vody je v současné době šetrnější k přírodě, než tomu bylo v minulosti. Ostatní problémy, které se pojí s technickým zasněžováním, ale ani zmizet nemohou, řekl ČTK Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Problematické pro okolní ekosystémy je podle něj umělé prodloužení zimy.
(Celý text)