Téměř osmiletá lhostejnost
Prvním dnem nového roku nabyl účinnosti zákon o maximálním obsahu škodlivin vypouštěných do ovzduší, který byl přijat již v roce 1991. Protože dodržení emisních limitů není nic jednoduchého a především laciného, pamatovali zákonodárci na dostatečnou dobu k provedení nutných technických opatření.
Téměř osm let tedy měli všichni provozovatelé zdrojů znečišťujících ovzduší na redukci vypouštěných škodlivin. Přesto dnes Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) eviduje na 400 zdrojů (90 až 120 zdrojů velkých, 200 až 300 zdrojů středních), které nejsou schopny přísné limity splnit. Většina těchto objektů spadá do podnikatelské sféry; mezi těmi, kdo limity nesplní, je však i 22 zdravotnických zařízení, 35 škol a 35 zařízení sociální péče. Úplně nejhůř je na tom armáda, kde podle vyjádření ČIŽP nesplní limity asi 40% všech zdrojů. Očekává se, že počty hříšníků ještě narostou. Konkrétní seznam znečišťovatelů odmítá zatím Ministerstvo životního prostředí (MŽP) i ČIŽP zveřejnit s tím, že přesné informace budou znát až na začátku července.
Provozovatelé kotelen a spaloven byli opakovaně upozorňováni ministry životního prostředí (Skalický, Bursík, Kužvart) na blížící se účinnost zákona. Většina firem však potřebné ekologické investice neustále odkládala, některé z nich - pod tlakem špatné ekonomické situace - už neměly sílu zatížit se dalším úvěrem. Předpokládaný vysoký počet nevyhovujících středních zdrojů ovšem neukazuje jenom na finanční neschopnost, ale spíše na ekologickou lhostejnost. Ještě hůř se dá hodnotit situace v armádě. Kvůli bezvýslednému opakování výběrového řízení na dodavatele tepla, vystavilo Ministerstvo obrany desítky svých výtopen nebezpečí sankcí. Pokuty od 10 tisíc do 20 milionů hrozí všem zdrojům, které opakovaně nesplní emisní limity. Pokud by nezabraly ani tyto sankce, je možné ze zákona neekologickou výtopnu uzavřít.
Výjimky ne, ale...
Hrozivých důsledků, které by pro armádu vyplynuly z možných sankcí si je Ministerstvo obrany vědomo. Ministr obrany Vladimír Vetchý (ČSSD) proto na konci minulého roku zahájil jednání se svým vládním kolegou Milošem Kužvartem (ČSSD), aby pro svůj resort prosadil výjimku ze zákona. Přitom právě ministr Kužvart i jeho předchůdce Martin Bursík (KDU-ČSL) shodně tvrdili, že zákon bude důsledně uplatňován bez možnosti výjimky. Sám Kužvart společně s Petrem Soukupem, ředitelem ČIŽP, se zhruba v září 1998 nechal slyšet, že výtopny s vysokými emisemi nechá bez milosti uzavřít už v lednu. "Ti, co zákon nesplní, dostanou naše rozhodnutí provoz uzavřít," prohlásil tehdy Kužvart. Později však své rozhodnutí zmírňoval a připustil, že správní řízení o zastavení provozu si vyžaduje určitý čas. V praxi to znamená, že pokud se některý z hříšníků proti verdiktu inspekce odvolá, bude moci síru a další jedy chrlit do ovzduší ještě několik měsíců až do zmíněného rozhodnutí.
Na to pravděpodobně spoléhají školy a nemocnice, které limity nesplní. "Pokud prokážeme, že to řešíme, mohla by k tomu inspekce přihlédnout," řekl nedávno pro tisk místostarosta Přerova poté, co na veřejnost proniklo několik jmen hříšníků z ministerstvem utajovaného seznamu. Mezi nimi se objevila i zvláštní škola v Přerově. I mluvčí ministra obrany Milan Řepka pro ČTK připustil, že by se nemělo stát, aby byla uzavřena kotelna v některých kasárnách české armády. K tomu Petr Soukup uvedl, že zavření nemocnic, škol ani ústavů sociální péče bezprostředně nehrozí. Ty podle něj přijdou na řadu až ve druhé vlně.
Kužvart se Soukupem tak sice stále říkají jakýmkoli výjimkám ne, na druhou stranu však veřejně prezentují svou shovívavost k některým nevyhovujícím zdrojům. Je sice jasné, že vymoci ze škol, nemocnic a armádních výtopen pokuty, které mohou jít až do desítek milionů, je nemožné. A zavřít výtopnu v nemocnici nebo v kasárnách prostě nejde. Reálně však hrozí, že ze zákona, který je jednou z podmínek našeho vstupu do Evropské unie, se stane obyčejný kus papíru.
Pět minut po dvanácté
Řada nevyhovujících provozů se tedy bude přizpůsobovat přísným normám až nyní, už za účinnosti zákona. Armáda má připraven program ekologizace pro své nevyhovující kotelny. V některých z nich "už" probíhá výběrové řízení na dodavatele technického zabezpečení. Předpokládá se, že celkově si úpravy armádních kotelen v nejbližších deseti letech vyžádají zhruba 2,2 miliardy korun. Proto také armáda jedná s MŽP o využití jeho fondů, k těmto účelům určených. Ve školství a zdravotnictví jsou tyto problémy řešeny na regionální úrovni. Podle vyjádření pro ČTK nemá Ministerstvo školství (MŠMT) přehled o tom, kolik a které školy emisní normy nesplní. Vše zde záleží na školských úřadech, které mohou MŠMT požádat o příspěvek na případné ekologické úpravy.
Zůstává tak českou specialitou, že řada problémů se řeší až pět minut po dvanácté. A vzhledem k tomu, že stále není jasné, jak důsledně bude zákon o ovzduší uplatňován, můžeme nadále spekulovat o tom, zda se tento rok stane koncem vládní lhostejnosti k životnímu prostředí nebo ekologické benevolence vůbec. Ředitel ČIŽP může hořekovat nad nedostatkem inspektorů prakticky bez ustání. Stát, který nepospíchá s investicemi do životního prostředí, nebude ovšem pospíchat ani s posílením kapacity inspekce. (Otázkou zůstává, zda by se vůbec něco s větším počtem úředníků změnilo.)
Po osmi letech, kdy někteří z nás pohrdali jediným zákonem, si nyní můžeme být jisti, že vstup českého vzduchu do Evropy se znovu oddálil. Jásání nad tím, že nyní je český vzduch stejně kvalitní jako vzduch v Německu či Francii asi není na místě. Zákon o ovzduší postihuje jen velké a střední zdroje, tedy nikoli domácnosti. Oni totiž i obyvatelé rodinných domků dokáží pálit všechno, co hoří, od plechovek až po matrace. Každopádně mylná je představa, že nás EU přijme za člena a pak počká, až napravíme důsledky naší dlouholeté lhostejnosti k životnímu prostředí.
Michael Polák
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=126493
() - Dovolená proležená na pláži mezi stovkami dalších dovolenkářů - to nás, milovníky přírody táhne jen zřídka. I přesto vás do vyhlášených letovisek zveme, ale ne na pláž, nýbrž do přírody.
(Celý text)
Šíření kůrovce mají zabránit lapáky ze stromů na stojato i těch pokácených
23. dubna 2024 13:42
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Příchod chladného počasí v minulých dnech zastavil v lesích rojení škůdce kůrovce. Letos jej probudilo velmi teplé počasí na začátku dubna. První masivní rojení kůrovce lesníci očekávají v květnu. Hrozba kůrovcové kalamity je zatím malá, řekl Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy České republiky (LČR). Na obranu proti kůrovci lesníci státních lesů připravili asi 100 000 kusů lapáků z pokácených stromů a 13 000 feromonových lapačů.
(Celý text)
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
23. dubna 2024 10:40
(ČTK) - Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl ČTK Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
(Celý text)
Olomoucká přírodověda dostavěla v botanické zahradě novou budovu
23. dubna 2024 10:33
OLOMOUC (ČTK) - Olomoucká přírodovědecká fakulta získá nové zázemí, v botanické zahradě dostavěla budovu s přednáškovým sálem a zimní zahradou. Víceúčelový objekt, jehož stavba vyšla na 31 milionů korun, bude sloužit akademické obci i veřejnosti. Slavnostní otevření včetně doprovodného programu proběhne ve středu 24. dubna, informovala ČTK mluvčí fakulty Šárka Chovancová. Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou začala před třemi roky.
(Celý text)
První spolupráce svého druhu. FlixBus podpořil společnost Refugium, která obnovuje přírodu nedaleko Karlových Varů
23. dubna 2024 10:08
() - FlixBus nepropojuje pouze velké metropole. Naopak – polovinu destinací, které v Česku obsluhuje, tvoří obce a města do 20 tisíc obyvatel. I regionální centra totiž můžou být centrem rozmanitosti a života pro široké okolí. Podobně to vnímá environmentální společnost Refugium. Místo dopravní sítě ale buduje síť malých přírodních útočišť, takzvaných refugií, kde se může dařit ohroženým druhům zvířat a rostlin, které by jinde nepřežily. Jedno z těchto vzácných útočišť leží u obce Jakubov nedaleko Karlových Varů. FlixBus do obnovy této přírodní lokality investuje milion korun a stal se tak jejím patronem.
(Celý text)
Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod
23. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.
(Celý text)
Šest českých měst se zúčastní světové soutěže v pozorování městské přírody
23. dubna 2024 00:53
PRAHA (ČTK) - Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest měst v Česku, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Zapojí se Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Ostrava a Veselí nad Moravou. Zájemci mohou v těchto městech od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotit volně žijící rostliny, živočichy a houby ve svém okolí a pak nahrát fotografie do aplikace iNaturalist. První květnové pondělí budou vyhlášeny nejzajímavější snímky.
(Celý text)
Nástup dubnového sucha přerušily deště a chladnější počasí minulého týdne
23. dubna 2024 00:41
(ČTK) - Rychlý dubnový nástup sucha minulý týden přerušily častější deště a chladné počasí, které bránilo intenzivnějšímu vysychání půdy. Díky tomu se dva nejvyšší stupně sucha vyskytují pouze na necelém procentu území a třetí nejhorší stupeň na pěti procentech území, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na webu Intersucho. Tento týden se bude držet úroveň sucha na stejné úrovni, příští týden se ale bude sucho znovu rozvíjet s ohledem na předpokládané suché a teplé počasí.
(Celý text)
Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák
22. dubna 2024 23:10
PARDUBICE (ČTK) - Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák, který stojí ve stejnojmenné přírodní oblasti. Obávají se toho, že ho město nechá zbourat, protože jeho konstrukce je nestabilní. Městský posudek na most aktivisté rozporují. ČTK to řekl Miroslav Seiner z Iniciativy Přírodní park Červeňák. Zástupce radnice uvedl, že s podklady iniciativy se město seznámí.
(Celý text)
Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů
22. dubna 2024 18:40
(ČTK) - Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty. A stejně jako tito dnešní hadi nebyl jedovatý, ale své oběti dusil svým mocným sevřením. Napsala to agentura Reuters, podle které by se mohlo jednat o největšího kdy objeveného hada.
(Celý text)
Botanik: Cizokrajné rostliny mohou mít problém zvládat nynější noční mrazy
22. dubna 2024 18:37
(ČTK) - Rostliny, které původně do české krajiny patří, jsou na jarní mrazy zvyklé a z dlouhodobého hlediska jim neublíží. Problematické jsou mrazy pro dovezené kontinentální rostliny jako například nyní hojně pěstované okrasné česneky, řekl v rozhovoru s ČTK František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
(Celý text)
Evropský účetní dvůr je ohledně nulových emisí z automobilů v EU opatrný
22. dubna 2024 18:29
LUCEMBURK (ČTK) - Cíl nulových emisí z automobilů je chvályhodný, je ale třeba zajistit aby Evropská unie za tento plán nezaplatila příliš vysokou cenu, jak z hlediska průmyslové nezávislosti Unie, tak pro její občany. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD), který se zabývá kontrolou finančních prostředků Evropské unie.
(Celý text)
V JAR veterináři opět uřezávají nosorožcům rohy, aby je zachránili před pytláky
22. dubna 2024 11:05
PRETORIA (ČTK) - V jihoafrické provincii KwaZulu-Natal začali tento měsíc veterináři uřezávat nosorožcům rohy, aby jim zachránili život před pytláky. Přistoupili k tomu proto, že počet nosorožců zabitých pytláky se v JAR loni zvýšil na 499 oproti předchozímu roku, kdy pytláci zabili 448 těchto ohrožených zvířat právě zejména kvůli jejich rohům. Informoval o tom deník El País.
(Celý text)
BlackRock: Transformace energetiky si vyžádá čtyři biliony USD ročně
22. dubna 2024 11:00
NEW YORK (ČTK) - Přechod na zelenou energii si v příštích deseti letech vyžádá celosvětově čtyři biliony USD (téměř 95 bilionů Kč) ročně. Uvedl to server zpravodajské televize CNBC s odvoláním na prognózu americké investiční společnosti BlackRock. Nová částka je dvojnásobek předchozích očekávání, která počítala s investicemi dva biliony USD ročně, a bude vyžadovat navýšení kapitálu ze státního i ze soukromého sektoru.
(Celý text)
Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, uvedl Pellegrini
22. dubna 2024 10:54
PRAHA (ČTK) - Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, Evropa nejednou jde za hranice selského rozumu, uvedl zvolený prezident Slovenska Peter Pellegrini u příležitosti Dne Země, který připadá na dnešek. Dosluhující slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, kterou Pellegrini vystřídá v úřadu v polovině června, se naopak dlouhodobě zasazuje za důraznější kroky na ochranu klimatu.
(Celý text)
Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – taxonomie EU
22. dubna 2024 05:47
PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti.
(Celý text)
Hospodaření s vodou k umělému zasněžování je šetrnější. Jiné problémy s technickým sněhem ale nezmizí
22. dubna 2024 00:50
(ČTK) - Moc nástrojů, jak zabraňovat úplnému vypumpování vodního toku pro technické zasněžování, není. Jedním z nich jsou vodní nádrže, které fungují dobře, nebo legislativa a regulace. Využívání vody je v současné době šetrnější k přírodě, než tomu bylo v minulosti. Ostatní problémy, které se pojí s technickým zasněžováním, ale ani zmizet nemohou, řekl ČTK Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Problematické pro okolní ekosystémy je podle něj umělé prodloužení zimy.
(Celý text)
Agrovoltaika by v Česku mohla vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy
22. dubna 2024 00:47
(ČTK) - Agrovoltaické výrobny elektřiny by v Česku mohly vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy, taková je souhrnná výměra ploch povolených pro využití agrovoltaických systémů. Vyplývá to z informací Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Rozvoj solárních panelů na zemědělské půdě může podle nevládních zemědělských organizací a distributorů fotovoltaiky brzdit například výběr zemědělsky využívaných pozemků, na kterých lze panely instalovat, ale také hodnota investic či kapacita distribuční sítě.
(Celý text)
Na technické zasněžování jde až polovina ze všech investic ski areálů, uvedl ředitel Asociace horských středisek
22. dubna 2024 00:25
(ČTK) - V sobotu uplynulo 70 let ode dne, kdy v USA získalo patent první sněhové dělo na světě. České ski areály investují každoročně do technického zasněžování mezi 300 až 400 miliony korun, což je 30 až 50 procent z celkových investic. ČTK to řekl ředitel Asociace horských středisek ČR Libor Knot. Technické zasněžování podle něj pro provozovatele představuje zásadní nástroj, jak čelit výkyvům počasí. Doplnil, že k tomu, aby se umělé zasněžování dále rozvíjelo, je potřeba budovat nové akumulační nádrže na vodu. V Česku je ale podle Knota schvalování jejich výstavby pomalé.
(Celý text)
Ve Velkém Boru lidé protestovali proti jadernému úložišti, chtějí právo veta
21. dubna 2024 23:28
VELKÝ BOR (ČTK) - Ve Velkém Boru na Klatovsku se konal už osmý ročník protestní akce Den proti úložišti. Lokalita nedalekého Březovského potoka je jednou z vytipovaných lokalit, kde by úložiště jaderného odpadu mohlo stát. Místní jsou ale proti. Protestovalo se i na dalších místech, kde by mohlo úložiště stát. Podle mluvčího Platformy proti hlubinnému úložišti a starosty Horažďovic Michaela Formana přišly na akci zhruba dvě stovky lidí. Boj proti úložišti i přes dílčí neúspěchy bude pokračovat, řekl dnes ČTK.
(Celý text)
Ve Velkém Boru lidé protestovali proti jadernému úložišti, chtějí právo veta
21. dubna 2024 23:28
VELKÝ BOR (ČTK) - Ve Velkém Boru na Klatovsku se konal už osmý ročník protestní akce Den proti úložišti. Lokalita nedalekého Březovského potoka je jednou z vytipovaných lokalit, kde by úložiště jaderného odpadu mohlo stát. Místní jsou ale proti. Protestovalo se i na dalších místech, kde by mohlo úložiště stát. Podle mluvčího Platformy proti hlubinnému úložišti a starosty Horažďovic Michaela Formana přišly na akci zhruba dvě stovky lidí. Boj proti úložišti i přes dílčí neúspěchy bude pokračovat, řekl dnes ČTK.
(Celý text)