ecomonitor.cz
verze pro tisk
BBC: Povodně a eroze ničí největší říční ostrov světa
11. srpna 2003 14:43
PRAHA/MAJULI (EcoMonitor) - Ekologická katastrofa se vznáší nad územím největšího říčního ostrova na světě. Ostrov Majuli v řece Brahmaputře, na území severovýchodního indického státu Assam, postupně podléhá erozi, což ohrožuje život jeho zhruba 150 000 obyvatel. Podle ochránců životního prostředí se ostrov zmenšil o 1036 kilometrů čtverečních za posledních třicet let.

Hlavním problémem ostrova je řeka Brahmaputra, nechvalně proslulá mohutnými povodněmi a častými proměnami toku. Pokaždé když dojde k vylití řeky, odplaví se kus pobřeží tvořeného písčitou zeminou. Podle ekologů celý problém ještě ztížilo zemětřesení v roce 1950, po kterém se eroze výrazně urychlila. Původní plocha ostrova, 3237 kilometrů čtverečních, se snížila bezmála o třetinu. Dříve byla snaha zapsat Maujli do seznamu světového dědictví UNESCO, dnes to vypadá, že ostrov bude jednou vymazán z mapy světa.

Indická státní správa nechala vystavět hráze a zpevnit tak břehy proti povodním, ale problém se tím nevyřešil. Ministr kontroly povodní v indickém státě Assam Nurzamal Sarkal řekl BBC, že vláda provádí nejrůznější opatření, aby nedocházelo k erozi, ale obává se, že hrozba ekologické katastrofy se nad ostrovem bude vznášet dál. "Rozumíme tomu, že jde o veliký problém a centrální vláda se snaží podnikat takové kroky, aby ochránila ostrov." Jedním z lidí, kteří se zkoušeli podívat na problém eroze na Majuli je Sanjoy Ghosh, člen nevládní organizace Asociace agentur rozvoje venkova. Byl však zabit krátce na to, co projevil zájem se tímto problémem zabývat. Policie z jeho smrti viní extremisty ze Spojené osvobozenecké fronty Assamu.

Místní nevládní organizace upozorňují na to, že narušování a odplavování zeminy ohrožuje bezpečnost ostrovanů, kteří nemají jiné spojení s pevninou než lodní dopravu. "Stovky místních lidí byly donuceny ke kočovnému způsobu života. Musejí se stěhovat z místa na místo kvůli erozi země," říká A. K. Shrama, poslanec Assamského parlamentu. Ananda Hazariková z Výboru ochrany a rozvoje ostrova Majuli připomíná, že geologická situace ostrova je velmi náchylná k zemětřesení.

Ostrov budou zřejmě muset opustit i kněží z chrámu vyznavačů hinduistického boha Višny, kterým se zde říká "satras". Na ostrově je 22 chrámů, které zpodobňují Assamskou kulturu s jejími tradičními modlitbami, vycházejícími z 500 let staré tradice, bohatě pomalovanými loděmi, tradičními tanci a řemesly. Člen jednoho z chrámů Golap Baruah říká: "Budeme donuceni odejít, když se neudělá něco, co by vyřešilo problém s erozí a povodněmi."

Podle článku Ayanjita Senta BBC Online News 07. 08. 2003.

Hugo Charvát

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=143502


Online diskuse
Tažní koně předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa
27. dubna 2024 21:13

OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Čtrnáct tažných koní předvádělo dnes lidem v brdských lesích šetrné vyvážení pokácených stromů z těžko dostupného lesního terénu. Vojenské lesy a statky (VLS) tak ukazovaly přírodě blízké hospodaření, které zavádějí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Soutěžní trať vedla posádkovým cvičištěm Jince, které se mimořádně otevřelo veřejnosti.
(Celý text)

Vychuchol pyrenejský připomíná krtka i ptakopyska. Španělští experti se ho snaží zachránit před vymřením
27. dubna 2024 19:20

MADRID (ČTK) - Španělská vláda i Mezinárodní svaz ochrany přírody zintenzivnily snahy o záchranu nepříliš známého živočicha, který vypadá trochu jako krtek, trochu jako potkan a trochu jako ptakopysk a žije už jen v několika málo oblastech severu Španělska a Portugalska či jihu Francie. Jmenuje se vychuchol pyrenejský a k životu potřebuje čisté bystřiny. Právě proto mu možná už do deseti let hrozí vymření, informoval tento týden deník El País.
(Celý text)

Drony vyvinuté na ČVUT pomáhají s mapováním znečištěných vodních ploch
27. dubna 2024 13:07

(ČTK) - Drony vyvinuté na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) pomáhají s přesnějším a rychlejším mapováním znečištěných vodních ploch, hledáním sinic a odpadků. Dokážou to ve spolupráci s autonomně řízenými loděmi. Skupina multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT představila v pondělí své výsledky u břehů vodní nádrže Orlík.
(Celý text)

Dotační hřebík do rakve přírodě šetrnému zemědělství
27. dubna 2024 05:42

PRAHA (Ekolist) - Evropský parlament 24. dubna podpořil návrh Evropské komise radikálně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz ze zemědělských dotací v rámci Společné zemědělské politiky.
(Celý text)

Kraj Vysočina se chystá přispět ochráncům na výkup mokřadu Na Skřivánku
27. dubna 2024 01:08

JIHLAVA (ČTK) - Kraj Vysočina se chystá přispět na výkup mokřadu Na Skřivánku nedaleko Jihlavy, aby tam bylo možné zachovat podmínky pro chráněné a ohrožené živočichy a rostliny. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) potřebuje do konce května sehnat na vykoupení téměř osmi hektarů pozemků 3,5 milionu korun. Zatím podle webu sbírky dostal zhruba 2,6 milionu korun. Radní kraje tento týden doporučili krajskému zastupitelstvu, aby ochráncům schválilo dar 1,3 milionu korun. ČTK to řekl krajský radní Pavel Hájek (STAN).
(Celý text)

Hradecká záchranná služba uvede do ostrého provozu jako první v ČR elektromobil
27. dubna 2024 01:07

HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Královéhradeckého kraje v květnu nasadí do ostrého provozu nový elektromobil Volkswagen ID.4 GTX. Vozidlo pro výjezdovou skupinu rychlé lékařské pomoci ve složení lékař a zdravotnický záchranář v systému tzv. rendez-vous bude vyjíždět ze základny v Hradecké ulici v Hradci Králové. Půjde o první elektromobil ve službách Zdravotnické záchranné služby v ČR, řekli zástupci záchranářů a kraje. Cena vozidla je okolo dvou milionů korun, na další zhruba 1,2 milionu korun vyšlo zdravotnické vybavení a informační technologie.
(Celý text)

Nejvýznamnější objev učinili loni speleologové v ČR v systému Amatérské jeskyně
27. dubna 2024 01:00

SLOUP (ČTK) - Cenu předsednictva České speleologické společnosti za loňský nejvýznamnější objev v Česku získali jeskyňáři za objevy v jeskyni Lipovecká ventarola, která je součástí Amatérské jeskyně jako nejrozsáhlejšího jeskynního systému v Česku. Cenu za objev českých speleologů v zahraničí získala Expedice Sokotra za objevy na stejnojmenném ostrově, řekl ČTK předseda České speleologické společnosti Jan Lenart.
(Celý text)

Svaz včelařů: Výnos medu může být letos oproti loňsku poloviční až třetinový
27. dubna 2024 00:14

(ČTK) - Výnos medu může letos podle Českého svazu včelařů klesnout oproti loňskému roku na polovinu až třetinu. Můžou za to teplotní výkyvy, se snížením teplot a jarními mrazy totiž zůstávají včelstva v úlech a spotřebovávají své zásoby, uvedl svaz. Včelařská společnost Medokomerc naopak tvrdí, že ochlazení poskytne včelám čas na zesílení a produkci dalších dělnic.
(Celý text)

Prase nakažené africkým morem ulovili u Hrádku nad Nisou, ochranná pásma se rozšíří
27. dubna 2024 00:12

HRÁDEK NAD NISOU (ČTK) - Ochranná pásma vytyčená kvůli africkému moru prasat se na Liberecku opět rozšíří. Je to kvůli nakaženému divočákovi, kterého myslivci ulovili v katastru Oldřichova na Hranicích u Hrádku nad Nisou. ČTK o tom informoval mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Petr Majer.
(Celý text)

Čestným občanem Jihlavy se stal první ředitel tamní zoo Vladislav Jiroušek
27. dubna 2024 00:12

JIHLAVA (ČTK) - Čestným občanem Jihlavy se stal Vladislav Jiroušek, první a nejdéle sloužící ředitel jihlavské zoologické zahrady. Z někdejšího zookoutku za 39 let ve funkci vybudoval renomovanou zoologickou zahradu. Dvě volební období byl také jihlavským zastupitelem. Udělení čestného občanství na dnešním jednání schválili zastupitelé města, nikdo nebyl proti.
(Celý text)

Odpor proti D52 polevil, ale obce mají podmínky, uvedl ředitel silničářů
26. dubna 2024 21:37

(ČTK) - Odpor proti dostavbě dálnice D52 od Pohořelic k hranicím s Rakouskem polevil. Obce a jejich obyvatelé, kteří podél současné silnice první třídy a budoucí dálnice žijí, už s ní spíše počítají. Kladou však Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) řadu podmínek, za jakých jsou ochotni ji akceptovat, uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl v návaznosti na středeční veřejné projednání vlivů na životní prostředí (EIA), které se uskutečnilo v Pohořelicích na Brněnsku.
(Celý text)

Svahy Lovoše v Českém středohoří pokryly opuncie, kaktusy původem z Ameriky
26. dubna 2024 19:01

LOVOSICE (ČTK) - Svahy kopce Lovoš v Českém středohoří pokryly opuncie, kaktusy původem z Ameriky. Botanici z přítomnosti rostliny v unikátní stepi velkou radost nemají, chová se invazně, bere prostor chráněným druhům, proto proti ní zasahují. ČTK to řekla botanička z Chráněné krajinné oblasti České středohoří Kateřina Tremlová.
(Celý text)

Alijev: Hostitelský Ázerbájdžán bude na COP 29 hájit investice do ropy a plynu
26. dubna 2024 17:10

BERLÍN (ČTK) - Ázerbájdžán, který letos hostí klimatickou konferenci OSN, bude hájit právo zemí produkujících ropu a plyn dále investovat do těchto odvětví. Řekl to dnes podle agentury Reuters ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podle něj svět fosilní paliva potřebuje. Na loňské klimatické konferenci státy schválily usnesení, v němž se zavázaly přispívat k postupnému odklonu od fosilních paliv s cílem dosáhnout v roce 2050 uhlíkové neutrality.
(Celý text)

Německý parlament schválil spornou novelu o snižování emisí, vychází z průměru
26. dubna 2024 17:09

BERLÍN (ČTK) - Německý parlament dnes přes odpor opozice schválil kontroverzní novelu zákona o ochraně klimatu. Kritici nové podobě právního předpisu vyčítají, že rozvolňuje dohled nad snižováním emisí v jednotlivých sektorech ve prospěch celkového průměru. Vláda naopak tvrdí, že díky tomu bude moci pružněji postupovat k cílům, kterými jsou snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 65 procent do roku 2030, o 88 procent do roku 2040 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045.
(Celý text)

Noční mrazy posledních dnů poškodily i polní plodiny, upozornili odborníci
26. dubna 2024 17:07

BRNO (ČTK) - Noční mráz, který se vyskytoval v noci na území Česka v minulých dvou týdnech, poškodil nejen ovoce a révu vinnou, ale také ozimou řepku i ozimé obiloviny a další polní plodiny. Extrémní průběh jarního počasí už se na polích projevil brzkým nástupem škůdců a také mimořádným rozsahem virové zakrslosti, vyplývá z informací, které dnes zveřejnili tvůrci webu AgroRisk na sociální síti X a odborníci na webu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ).
(Celý text)

Průzkum: Za polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem
26. dubna 2024 11:04

(ČTK) - Za více než polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem. Z toho šest jich ke znečištění planety přispívá z jedné čtvrtiny a s odstupem největší podíl má na tom společnost Coca-Cola. Zjistil to průzkum, jehož výsledky na svém webu zveřejnil britský deník The Guardian.
(Celý text)

Ve Skotsku bude vládnout menšinový kabinet. Kvůli sporům ohledně ochrany klimatu
26. dubna 2024 11:01

(ČTK) - Skotsko povede menšinový kabinet poté, co dnes premiér Humza Yousaf ukončil koaliční spolupráci se stranou Zelených kvůli sporu o cílech v oblasti ochrany klimatu. Krok, který je podle Yousafa v nejlepším zájmu Skotska, mu může zkomplikovat další vládnutí, píše agentura Reuters. Příští týden by se totiž mělo hlasovat o vyjádření nedůvěry Yousafovi a není vyloučené, že mu bude vyslovena.
(Celý text)

Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
26. dubna 2024 04:45

PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)

Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58

PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)

Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31

(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)

Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31

(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2135 | Další