Dne 22. 3. 1995 byla uzavřena Dohoda o postupném snižování dopadu pracích prostředků na životní prostředí mezi MŽP a Českým sdružením výrobců mýdla, čistících a pracích prostředků. Členy tohoto sdružení jsou společnosti Setuza, Unilever, Procter & Gamble, Henkel a Benckinser.
Firmy se mj. zavázaly, že sníží obsah fosforu v pracích prášcích na 5,5% celkové hmotnosti. Dalším závazkem je prosazování kompaktních pracích prostředků, které jsou ekologičtější díky sníženému obsahu plnidel, nižší spotřebě chemikálií při praní a nižším nárokům na obaly a dopravu.
Výrobci slíbili, že budou zvyšovat informovanost spotřebitelů v otázkách souvisejících s užíváním pracích prostředků, například účastí v Národním programu značení ekologicky šetrných výrobků (EŠV).
Jedná se o první dobrovolnou dohodu uzavřenou mezi výrobci a MŽP. Již v době jejího vzniku na ni existovaly rozdílné názory. Největším argumentem pro Dohodu bylo, že je pružnější než zákon a lze ji rychleji pozměnit v závislosti na nových poznatcích. Přesto proti ní mají nevládní organizace mnoho výhrad.
Dne 23. 4. 1998 zaslali ministru Bursíkovi otevřený dopis Vlaďka Hejzlarová z Nadace Rosa, Yvonna Gailly z ekoporadny Veronica a Ondřej Velek z Nadace Partnerství. V něm uvádějí důvody, proč by mělo MŽP od Dohody ustoupit. Protože Dohoda byla uzavřena již roku 1995, neodpovídá požadavkům EU na podobné dohody. Dopis dále obsahuje výhrady k formulaci dohody a výhrady k průběhu jejího plnění.
Podle tohoto dopisu Dohoda převzala většinu limitů z návrhu zákona, který byl již před uzavřením Dohody připraven skupinou odborníků. V tomto zákoně byl limit fosforu (5,5%) navrhován pouze na dočasnou dobu, než se výrobci přizpůsobí novým bezfosfátovým technologiím. V době uzavírání Dohody překračovala požadovanou hranici pouze 3% všech značek, protože to bylo již tehdy pro výrobce finančně výhodnější.
Ing. Joklová z odboru ochrany vod MŽP EkoListu sdělila, že nelze dále snižovat obsah fosforu ve fosfátových pracích prostředcích, protože pak by se již nejednalo o fosfátový prací prostředek. Dodržením limitu 5,5% se podle Joklové značně snížily koncentrace fosforu ve vodách; přesto nevládní organizace nepokládají nynější stav za dostačující. Dohoda prý konzervuje užívání fosfátových pracích prostředků tím, že výslovně nepožaduje jejich omezování na trhu. Odstraňování fosfátových prostředků z trhu tedy záleží „na dobré vůli" výrobců. Joklová tvrdí, že podíl bezfosfátových prášků na trhu stoupá, a proto není třeba tento požadavek do Dohody zahrnovat.
Další kritické připomínky se týkají financování nezávislých zkoušek potřebných pro hodnocení dohody. Ač to ukládá text Dohody, nebyl vytvořen fond z prostředků výrobců. Podle ing. Joklové výzkum hmotnostní bilance hradí sdružení – jedná se o cca 1 milión Kč. MŽP provádí výzkum jednou ročně za cca 20 tis. Kč, což je prý částka, kvůli níž netřeba zřizovat fond.
Podle dopisu nejsou v Dohodě stanoveny sankce při neplnění dohody. Ing. Joklová sankce nepokládá za tak důležité, prioritou prý je snížení dopadu prášků na životní prostředí. Jediná možná sankce, zrušení smlouvy, prý proto dostačuje.
Kritické připomínky k průběhu plnění dohody se týkaly například ekologického značení výrobků. Do této chvíle nezískal žádný z výrobků značku EŠV. Přitom některé prací prostředky údajně podmínky pro získání značky splňují. Problém je v tom, že firmy ignorují Národní program značení EŠV i přesto, ze se k účasti v něm zavázaly. Výrobci tvrdí, že úspěšně omezují dopad na životní prostředí bez ohledu na označování. Navíc jim připadá neefektivní, že produkt opatřený značkou EŠV, která má platnost pouze v ČR, je vyvážen do zahraničí, kde tato značka nemá žádný význam.
Ačkoli se sdružení zavázalo zvyšovat informovanost spotřebitelů, jsou fosfátové a bezfosfátové modifikace stejných značek prakticky nerozlišitelné. Jak EkoListu řekla Vlaďka Hejzlarová, během trvání dohody bylo nahrazeno i nenápadné sdělení o tom, že výrobek obsahuje fosfáty, sdělením o obsahu „změkčovačů", či „builderů", což je souhrnný název pro fosfáty nebo jejich náhradu – zeolity. Stále se také nedaří dostatečně prosadit na trhu kompaktní prášky (koncentrované bezfosfátové prací prášky bez plnidel). Výrobci se brání, že je lidé nechtějí kupovat. Přitom je pravděpodobné, že spotřebitelé nepreferují kompaktní prací prášky právě proto, že nejsou dostatečně informovaní.
Na posledním jednání MŽP a Sdružení 23. 6. 1998 byly zmíněny některé připomínky obsažené v dopise. MŽP se snaží přimět výrobce k účasti na programu značení EŠV s tím, že značka nemusí být nutně uvedena na obalu. Výrobci však odmítají jakoukoli účast na podobných programech.
V současnosti se na MŽP jedná o uzavření další dohody. Tentokrát mezi MŽP a Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí (CICPEN). Pokud zůstane ve stejném znění, jak ji navrhl CICPEN, dá se předpokládat, že vzbudí řadu odmítavých reakcí ze strany nevládních organizací. Dohoda je nyní ve fázi projednávání a připomínkování.
Kateřina Ondřejová
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=158658
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)
Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)
Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43
PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)
Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
23. dubna 2024 23:20
BERLÍN (ČTK) - Za postříkání Braniborské brány barvou dnes třem klimatickým aktivistům soud v Berlíně vyměřil osmiměsíční podmíněné tresty. O rozsudku informovala agentura DPA, která připomíná, že trojice na jedné z nejvýznamnějších německých památek způsobila škodu ve výši přibližně 110.000 eur (2,8 milionu Kč).
(Celý text)
Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42
BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)
Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03
(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)
MŽP: Sedm projektů pro transformaci uhelných regionů čerpá evropské dotace
23. dubna 2024 19:02
PRAHA (ČTK) - Sedm projektů čerpá finanční podporu z evropských peněz v programu Spravedlivá transformace (OPTS), který se zaměřuje na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. K dispozici je v něm 39,4 miliardy korun, z toho 31,7 miliardy jde na aktuální výzvy. Odstraňování negativních dopadů odklonu od uhlí se týká v Česku Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Kupříkladu v Karviné vznikne ze staré konírny nové komunitní centrum a v Ústeckém kraji budou moderní řemeslné dílny pro vysokoškoláky. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) o tom dnes informoval novináře.
(Celý text)
Za přírodou do vyhlášených letovisek? Kypr, Řecko i Turecko vás nadchnou
23. dubna 2024 15:13
() - Dovolená proležená na pláži mezi stovkami dalších dovolenkářů - to nás, milovníky přírody táhne jen zřídka. I přesto vás do vyhlášených letovisek zveme, ale ne na pláž, nýbrž do přírody.
(Celý text)
Šíření kůrovce mají zabránit lapáky ze stromů na stojato i těch pokácených
23. dubna 2024 13:42
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Příchod chladného počasí v minulých dnech zastavil v lesích rojení škůdce kůrovce. Letos jej probudilo velmi teplé počasí na začátku dubna. První masivní rojení kůrovce lesníci očekávají v květnu. Hrozba kůrovcové kalamity je zatím malá, řekl Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy České republiky (LČR). Na obranu proti kůrovci lesníci státních lesů připravili asi 100 000 kusů lapáků z pokácených stromů a 13 000 feromonových lapačů.
(Celý text)
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
23. dubna 2024 10:40
(ČTK) - Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl ČTK Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
(Celý text)
Olomoucká přírodověda dostavěla v botanické zahradě novou budovu
23. dubna 2024 10:33
OLOMOUC (ČTK) - Olomoucká přírodovědecká fakulta získá nové zázemí, v botanické zahradě dostavěla budovu s přednáškovým sálem a zimní zahradou. Víceúčelový objekt, jehož stavba vyšla na 31 milionů korun, bude sloužit akademické obci i veřejnosti. Slavnostní otevření včetně doprovodného programu proběhne ve středu 24. dubna, informovala ČTK mluvčí fakulty Šárka Chovancová. Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou začala před třemi roky.
(Celý text)
První spolupráce svého druhu. FlixBus podpořil společnost Refugium, která obnovuje přírodu nedaleko Karlových Varů
23. dubna 2024 10:08
() - FlixBus nepropojuje pouze velké metropole. Naopak – polovinu destinací, které v Česku obsluhuje, tvoří obce a města do 20 tisíc obyvatel. I regionální centra totiž můžou být centrem rozmanitosti a života pro široké okolí. Podobně to vnímá environmentální společnost Refugium. Místo dopravní sítě ale buduje síť malých přírodních útočišť, takzvaných refugií, kde se může dařit ohroženým druhům zvířat a rostlin, které by jinde nepřežily. Jedno z těchto vzácných útočišť leží u obce Jakubov nedaleko Karlových Varů. FlixBus do obnovy této přírodní lokality investuje milion korun a stal se tak jejím patronem.
(Celý text)
Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod
23. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.
(Celý text)
Šest českých měst se zúčastní světové soutěže v pozorování městské přírody
23. dubna 2024 00:53
PRAHA (ČTK) - Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest měst v Česku, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Zapojí se Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Ostrava a Veselí nad Moravou. Zájemci mohou v těchto městech od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotit volně žijící rostliny, živočichy a houby ve svém okolí a pak nahrát fotografie do aplikace iNaturalist. První květnové pondělí budou vyhlášeny nejzajímavější snímky.
(Celý text)
Nástup dubnového sucha přerušily deště a chladnější počasí minulého týdne
23. dubna 2024 00:41
(ČTK) - Rychlý dubnový nástup sucha minulý týden přerušily častější deště a chladné počasí, které bránilo intenzivnějšímu vysychání půdy. Díky tomu se dva nejvyšší stupně sucha vyskytují pouze na necelém procentu území a třetí nejhorší stupeň na pěti procentech území, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na webu Intersucho. Tento týden se bude držet úroveň sucha na stejné úrovni, příští týden se ale bude sucho znovu rozvíjet s ohledem na předpokládané suché a teplé počasí.
(Celý text)
Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák
22. dubna 2024 23:10
PARDUBICE (ČTK) - Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák, který stojí ve stejnojmenné přírodní oblasti. Obávají se toho, že ho město nechá zbourat, protože jeho konstrukce je nestabilní. Městský posudek na most aktivisté rozporují. ČTK to řekl Miroslav Seiner z Iniciativy Přírodní park Červeňák. Zástupce radnice uvedl, že s podklady iniciativy se město seznámí.
(Celý text)
Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů
22. dubna 2024 18:40
(ČTK) - Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty. A stejně jako tito dnešní hadi nebyl jedovatý, ale své oběti dusil svým mocným sevřením. Napsala to agentura Reuters, podle které by se mohlo jednat o největšího kdy objeveného hada.
(Celý text)
Botanik: Cizokrajné rostliny mohou mít problém zvládat nynější noční mrazy
22. dubna 2024 18:37
(ČTK) - Rostliny, které původně do české krajiny patří, jsou na jarní mrazy zvyklé a z dlouhodobého hlediska jim neublíží. Problematické jsou mrazy pro dovezené kontinentální rostliny jako například nyní hojně pěstované okrasné česneky, řekl v rozhovoru s ČTK František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
(Celý text)
Evropský účetní dvůr je ohledně nulových emisí z automobilů v EU opatrný
22. dubna 2024 18:29
LUCEMBURK (ČTK) - Cíl nulových emisí z automobilů je chvályhodný, je ale třeba zajistit aby Evropská unie za tento plán nezaplatila příliš vysokou cenu, jak z hlediska průmyslové nezávislosti Unie, tak pro její občany. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD), který se zabývá kontrolou finančních prostředků Evropské unie.
(Celý text)
V JAR veterináři opět uřezávají nosorožcům rohy, aby je zachránili před pytláky
22. dubna 2024 11:05
PRETORIA (ČTK) - V jihoafrické provincii KwaZulu-Natal začali tento měsíc veterináři uřezávat nosorožcům rohy, aby jim zachránili život před pytláky. Přistoupili k tomu proto, že počet nosorožců zabitých pytláky se v JAR loni zvýšil na 499 oproti předchozímu roku, kdy pytláci zabili 448 těchto ohrožených zvířat právě zejména kvůli jejich rohům. Informoval o tom deník El País.
(Celý text)
V JAR veterináři opět uřezávají nosorožcům rohy, aby je zachránili před pytláky
22. dubna 2024 11:05
PRETORIA (ČTK) - V jihoafrické provincii KwaZulu-Natal začali tento měsíc veterináři uřezávat nosorožcům rohy, aby jim zachránili život před pytláky. Přistoupili k tomu proto, že počet nosorožců zabitých pytláky se v JAR loni zvýšil na 499 oproti předchozímu roku, kdy pytláci zabili 448 těchto ohrožených zvířat právě zejména kvůli jejich rohům. Informoval o tom deník El País.
(Celý text)