První část článku naleznete zde.
Článek volně navazuje na D-O-L: průplav zahalený tajemstvím, který jsme zveřejnili 16. října 2003. Podívejte se také na Historii projektu průplavu Dunaj-Odra-Labe.
Chráněná území jsou dosud chráněná zákonem
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (§ 26, odst. 1, písm. f) zakazuje výstavbu plavebních kanálů v chráněných krajinných oblastech. V případě vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe na území České republiky se jedná o CHKO Poodří a CHKO Litovelské Pomoraví. Obě tato území jsou navíc chráněna mezinárodní Ramsarskou úmluvou o ochraně vzácných mokřadů. Jejich plochu pokrývají mokřady, lužní lesy a louky a jsou domovem chráněných druhů živočichů a rostlin. Naplánovaná trasa výstavbu kanálu, zasahuje do jejich území jak z Olomouce k Mohelnici (CHKO Litovelské Pomoraví), tak v trase z Jeseníku nad Odrou až k Ostravě (CHKO Poodří). I když v tuto chvíli ještě neexistuje závazná trasa, je jasné, že v případě vodního propojení se není možné chráněným oblastem zcela vyhnout.
CHKO Poodří je také zařazeno v evropské soustavě Natura 2000, a to jak podle směrnice o ptácích, tak podle směrnice o stanovištích. Je tedy zřejmé, že se jedná o území mimořádných přírodních hodnot. "Vodní cesta D-O-L může mít poměrně komplexní dopad na celé CHKO," říká Jiří Nečas ze Správy CHKO Poodří. Podle něj není možné bez znalosti přesného trasování odhadnout míru ovlivnění stavbou. Ta může být od poměrně malého dopadu až po úplnou destrukci ekosystémů vázaných na specifický vodní režim. V každém případě dojde k destrukci samotného území, kudy povede vodní cesta. Některé z variant vedou přes již vyhlášená nebo navrhovaná maloplošná zvláště chráněná území. "Dojde zřejmě k fragmentaci území a tím znehodnocení ekologicky stabilizační funkce území. Také se zde otevírá cesta migraci živočichům mezi Baltským, Černým a Severním mořem a následky této možnosti je takřka nemožné předpovídat," dodává Jiří Nečas. Ohroženy tak budou tři národní přírodní rezervace a pět přírodních rezervací (Zástudánčí u Přerova).
A co povodně?
Při vzpomínce na ničivé povodně na řece Moravě z června 1997 se nabízí otázka, jak by tak rozsáhlé vodní dílo jako je kanál Dunaj - Odra - Labe ovlivnilo průběh povodní. Rejdaři spolu s ekology se shodnou na jediném, v případě středně velkých povodní na uměle vybudovaných kanálech sice dojde k negativnímu ovlivnění díky zmenšené schopnosti krajiny zadržet vodu, to ale může být kompenzováno rezervou, kterou je vodní cesta vybavena pro případy různého manévrování. Jestliže však dojde k opravdu velké povodni, tedy stoleté a vyšší, bude průběh kvůli úpravám toků značně horší, neboť retenční schopnost koryta a přilehlé nivy bude prakticky zlikvidován.
Nejdůležitější pro zadržení vody v krajině jsou oblasti lužních lesů, kde by také výstavbou došlo k nejvyšším škodám na cenné přírodní krajině. Lužní lesy a nivy CHKO Poodří v roce 1997 zadržely asi 90 milionů m3 povodňové vody, Litovelské Pomoraví asi 60 milionů a soutok Moravy a Dyje něco kolem 55 - 60 milionů metrů krychlových. Zastánci vodní cesty vidí v kanálu výborné technické řešení, vybudované umělé průplavy a suché poldry podle nich zastaví jakoukoli povodňovou vlnu. Podle odpůrců mají velké povodně o to horší průběh, o kolik více jsou řeky regulované a uměle upravené. Evropská environmentální agentura (EEA) na popud Evropské komise v roce 2002 vypracovala studii o vztahu povodní a nevhodné politice územního plánování a vodního hospodářství. Podle jejího vyjádření právě regulace přispívá ke zhoršení velkých záplav, protože mění přirozeně meandrující toky na homogenní kanál se zvýšeným sklonem koryta, jednotnými průtokovými poměry a nižší rozmanitostí přirozených stanovišť. Proto je podle materiálů EEA lepší dávat přednost přirozené řece, s širokými nivami, kde se může rozlít povodňová vlna a ochrání tak lidská sídla.
Lodě nebo vlaky?
Vodní doprava je obvykle považována za ekologicky nejčistší v porovnání s dopravou silniční i železniční. Její ctností je, v případě vedení existujícím vodním tokem, minimální zábor půdy a nízké emise znečisťujících látek, stejně jako nízká hladina hluku. Jenže ze studie "Koalice pro život řek Dunaje, Odry a Labe", která srovnává železniční a vodní dopravu vyplývá, že elektrifikované trati mají oproti lodím v některých důležitých parametrech navrch. Při přepočtu na stejný dopravní výkon produkuje železnice jen 36,1 % emisí CO 2 a i další ukazatele (hodnoty NOx a CO) vyznívají ve prospěch vlaků. Přitom jsou toky řek, které by se v budoucnu měly spojit ve vodní koridor, již dnes lemovány elektrifikovanou železniční tratí, která není v současnosti plně vytížena.
V době největšího rozkvětu železniční přepravy v 80. letech byla nákladní doprava na trati Přerov - Ostrava využívána z 80 % kapacity, na trati Pardubice - Přerov - Břeclav jen z 60 %. "V současné době se přepravuje zhruba polovina výkonů před rokem 1989, takže lze zvyšovat nadále přepravy po železnici a to velmi významně", potvrzuje tiskový mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Navíc modernizace na dalších tratích a nový vozový park umožní v blízké budoucnosti plynulý průjezd přes hranice s odbavením vlaků ve vnitrozemí. Podle studie rakouské pobočky Světového fondu ochrany přírody (WWF) z roku 1992 by výstavby vodní cesty Dunaj - Odra přišla na 3,8 miliardy euro, zatímco výstavba vysokorychlostní železnice ve stejné trase by si vyžádala 2,6 miliardy.
Podle Šťáhlavského by lodní doprava na vodním koridoru znamenala pro železnici poměrně silnou konkurenci. "Je to dáno i pravidly pro podnikání v jednotlivých dopravních oborech. Náklady regulované státem (zpoplatnění dopravní cesty) je zřejmě u železnic nejvyšší, menší je u kamionů a vodní doprava není zpoplatněna vůbec. To potvrzuje i ředitel odboru plavby a vodních cest Ministerstva dopravy Ondřej Jašek: "Vodní cesty vedené vodními toky se nezpoplatňují. Zpoplatněny jsou však vybrané úseky umělých vodních cest, např. kanálové spojení Rýn - Mohan - Dunaj." Vzhledem k nízkým přepravním nákladům je vodní doprava v rámci konkurenčního prostředí přirozeným cenovým regulátorem ostatních druhů dopravy. Konkrétním příkladem výsledku konkurence mezi loďmi a železnicí jsou až o 50 % snížené ceny za přepravu, které nabízí německý drážního dopravce na trati Hřensko - Hamburk v době vyhovujících plavebních podmínek na Labi. Největší konkurencí ale zřejmě bude jak pro železnici, tak pro lodě, kamionová doprava, jejíž zpoplatnění je velmi nízké a zároveň je velice schopná pružně reagovat na požadavky trhu.
Všechny odhady dopadů stavby vodního koridoru na životní prostředí jsou ale zatím jen obecné. Konkrétní studie a vyhodnocení dopadů stavby vodního koridoru by měly být výstupem z činnosti pracovní skupiny jmenované ministrem životního prostředí v dubnu 2003. Předsedou čtrnáctičlenné skupiny je doc. RNDr. Petr Obrdlík z Auen-Instittut WWF v Rastattu v SRN, dalšími členy jsou například Ivo Machar ze Správy CHKO Litovelské Pomoraví, nebo Doc. Ing. Antonín Buček, Csc., z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Zpracovatelem grantu v rámci programu pro výzkum a vývoj v ČR nazvaného "Krajinně ekologické, vodohospodářské, ekonomické a legislativní hodnocení záměru výstavby kanálu Dunaj-Odra-Labe" je tým spolupracovníků sdružení Sagittaria z Olomouce. Dílčí studie projektu jsou již v současnosti k dispozici, předběžné výstupy však nebudou dříve než za několik měsíců, v ucelené podobě pak na podzim 2005.
Hugo Charvát
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=208571
(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17
(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)
Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10
(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43
PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)
Muzeum Semenec v Týně nad Vltavou otevřelo novou výstavu Labyrint
4. května 2024 00:19
TÝN NAD VLTAVOU (ČTK) - Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku si připomíná 30 let od vzniku areálu, ve kterém se zaměřují na přírodu. Na ploše čtyř hektarů nejprve v 90. letech vznikla záchranná stanice pro handicapovaná zvířata z volné přírody a v roce 2013 tam vybudovali přírodovědné muzeum. Ve středu 1. května otevřelo venkovní výstavu Labyrint. Nedávno vysázený kruhový labyrint z keřů doplní expozice koláží na téma knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, řekla ČTK provozovatelka muzea Semenec Barbora Šímová.
(Celý text)
Výborný: V Česku se letos kvůli mrazům sklidí 30 300 tun ovoce místo 138 000 tun
3. května 2024 21:42
PRAHA (ČTK) - V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to tento týden uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
(Celý text)
Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43
(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)
Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)
Sněmovna schválila novelu, která má omezit rizika havárií na řekách
3. května 2024 19:04
PRAHA (ČTK) - Omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci má novela vodního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Havárie na vodách se podle ní budou nahlašovat hasičům. Schválená předloha také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Původně jim podle vládního návrhu měla přibýt povinnost kontinuálního měření. Sněmovna ale tuto povinnost změnila na nepřetržité sledování znečištění odpadních vod. Předloha, která reaguje především na otravu Bečvy z roku 2020, nyní zamíří do Senátu.
(Celý text)
České zemědělství je o krok blíž k energetické revoluci: poslanci schválili uzákonění agrovoltaiky
3. května 2024 16:59
PRAHA (Ekolist) - Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválil novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která mimo jiné povolí souběžné využívání půdy pro zemědělskou i energetickou produkci pomocí solárních panelů umístěných u plodin za zákonem stanovených podmínek, tedy takzvanou agrovoltaiku. Čeští zemědělci tak budou moci lépe chránit své plodiny před nepříznivým počasím a zároveň získat nový zdroj příjmů díky produkci bezemisní solární energie, uvedl Svaz moderní energetiky.
(Celý text)
Kam za Vítáním ptačího zpěvu?
3. května 2024 14:30
PRAHA (Ekolist) - Mezi nejsilnější zážitky v přírodě patří poslech ranního koncertu ptáků. Pro to stojí za to si přivstat.
(Celý text)
Bouře v JAR vyplavila na pláže více než 500 želvích mláďat. A odhalila, jak moc jsou želvy vystaveny mikroplastům
3. května 2024 11:57
KAPSKÉ MĚSTO (ČTK) - Více než 500 mláďat mořských želv vyplavila na pobřeží Jihoafrické republiky silná bouře. Malé želvičky patřící většinou k ohroženému druhu kareta obecná našli na pobřeží lidé, kteří je odnesli do záchranného střediska pro želvy v akváriu Two Oceans v Kapském Městě, informovala dnes agentura AP. Nenadálá událost zároveň poskytla odborníkům a ochráncům přírody cenné informace o běžném nebezpečí, které želvám v oceánech hrozí. Navzdory svému nízkému věku stihly želvy už pozřít v oceánu nemálo kousků plastů.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě
3. května 2024 11:55
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
(Celý text)
Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor
3. května 2024 11:51
PRAHA (ČTK) - Agrární komora (AK ČR) požaduje po ministerstvu zemědělství peníze také pro další odvětví zasažená mrazem. Výrazně poškození jsou podle komory například pěstitelé zeleniny, brambor, klasických polních plodin či cukrovky a dubnové mrazy zasáhly také lesní školky. Prezident Agrární komory Jan Doležal o maximální možnou mimořádnou finanční podporu požádal ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) v dopise, který má ČTK k dispozici. Výborný na síti X uvedl, že se o dopise dozvěděl z médií, a navíc těsně před briefingem, označil proto takové jednání za neférové. Mluvčí AK ČR Barbora Pánková na dotaz ČTK uvedla, že dopis byl odeslán včera dopoledne standardní cestou tak, aby ministr měl podklady co nejdříve.
(Celý text)
Zdokumentovaný lov srnce obojkovanými vlky na severu Čech. Jak často vlci loví v intravilánu?
3. května 2024 05:42
PRAHA (Ekolist) - Dne 23. dubna 2024 obdržel tým České zemědělské univerzity, který realizuje telemetrický výzkum vlka v oblasti NP České Švýcarsko v rámci projektu Interreg Redema, informace o lovu srnce obecného minimálně dvěma vlky na okraji městského intravilánu. Jde o město Mikulášovice v okrese Děčín v okrajové oblasti národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.
(Celý text)
MŽP povolilo průzkumné práce kvůli lithiu v obci Rožná na Žďársku
3. května 2024 01:14
(ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo stanovení průzkumného území pro případnou těžbu lithia v obci Rožná na Žďársku. Podle úřadu nebyl žádný zákonný důvod žádosti, kterou kvůli prozkoumání ložisek nerostu podala společnost Geomin, nevyhovět. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. Rozhodnutí je zatím nepravomocné. Obec, která s žádostí nesouhlasí, chce proti němu podat rozklad, řekl ČTK starosta Rožné Libor Pokorný (SOCDEM).
(Celý text)
MŽP povolilo průzkumné práce kvůli lithiu v obci Rožná na Žďársku
3. května 2024 01:14
(ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo stanovení průzkumného území pro případnou těžbu lithia v obci Rožná na Žďársku. Podle úřadu nebyl žádný zákonný důvod žádosti, kterou kvůli prozkoumání ložisek nerostu podala společnost Geomin, nevyhovět. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. Rozhodnutí je zatím nepravomocné. Obec, která s žádostí nesouhlasí, chce proti němu podat rozklad, řekl ČTK starosta Rožné Libor Pokorný (SOCDEM).
(Celý text)