To byla první cesta, kterou jsi šel?
Nebyla první, ale byla nejdelší z mých pěších poutí. V minulých letech jsem prošel Českou a Slovenskou republiku od západu na východ a od severu k jihu.
S myšlenkou jít do Říma jsem si pohrával už několik let. Vyrazil jsem v neděli po mši na Řípu. Říkal jsem si, že by bylo pěkné pouť zahájit a ukončit mší. Skončil jsem zase v neděli ve Vatikáně. Bylo to od úplňku k úplňku, což mě jako člověku, který každý měsíc pořádá za úplňku noční pochody, udělalo velkou radost. Přitom to byla náhoda. Nejkrásnější byla poslední noc před Římem. Spal jsem na pahorku pod černými borovicemi asi 40 kilometrů od města, které jsem viděl v dáli. Nade mnou svítil obrovský měsíc, bylo úplně jasno, vůbec jsem z toho nemohl spát.
 |
|
| Pěšky do Říma. | |
| Kresba: Karel Stibral/EkoList |
Ty chodíš v noci za úplňku?
Ano, každý měsíc kromě letních prázdnin pořádám v Českém středohoří a v nejbližším okolí noční pochody dlouhé asi 25 kilometrů. Už jsme ušli kolem sedmi set kilometrů, lidí se zatím zúčastnilo asi dvě stě padesát. Většinou je to od desíti večer do šesti do rána.
Do Říma jsi šel v noci, nebo ve dne?
Ve dne, i když tu poslední noc jsem měl nutkání jít bez zastavení. Ten den už jsem měl ale v nohách 65 kilometrů, protože od San Marina mě to hrozně hnalo. Cítil jsem, že Řím je blízko, a dychtil jsem tam dojít. Nakonec jsem se rozhodl, že se radši vyspím, protože jsem si skřípl v chodidle nerv.
Došel jsem druhý den, ovšem konec stál za to. Ráno jsem se na nohu nemohl postavit a posledních 40 kilometrů jsem odkulhal. A jak na mě Italové celou cestu troubili, mávali a povzbuzovali mě, tak tento den ze všech dnů nejvíc. Byl to úžasný pocit. A ten závěr! Na náměstí svatého Petra mě nechtěli pustit do chrámu, protože jsem měl jen kraťasy, byl jsem špinavý a spálený. Nějakému Italovi u vchodu jsem vysvětloval, že jsem šel 1600 kilometrů, ale on mě tam nechtěl pustit, že prý ho to nezajímá. V tu chvíli mi však zaklepal na rameno náhodný kolemjdoucí a podal mi návleky na nohy, které tam prodávají zapomnětlivcům, jako jsem byl já. Tak jsem je natáhl a šel dovnitř. A akorát když jsem vstoupil, začala mše, navíc se náhle vyjasnilo a paprsky světla osvítily kupolí oltář. Bylo to nádherné. Ač nejsem věřící, musím přiznat, že pouť v sobě měla i tento podtext a že mi drobné sakrální stavby a různé křížky v polích pomáhaly.
Měl jsi nějaký nápis nebo nějakou vlajku, že na tebe řidiči troubili?
V Itálii nikdo pěšky nechodí. Člověk, který jde, je hned zvláštní. Pouze v Dolomitech jsem potkal někoho s batohem, ale jak jsem sešel dolů, už nikoho. Měl jsem na batohu malou českou vlajku a občas mě lidé zdravili. Bylo to skvělé, protože mi dodávali energii. Když bylo třeba špatné počasí nebo šero a já nevěděl, kam půjdu spát, a vtom na mě někdo zatroubil, hodně mě to posílilo.
Proč jsi vyrazil?
Myslím, že to má v sobě každý člověk. Prostě vnitřně cítí, že musí něco udělat, něco ho někam žene. A pro mě jsou to pěší cesty. Když člověk jde, vnímá jinak krajinu a také zjistí, že k životu skoro nic nepotřebuje, že mu stačí tak málo a je mu tak dobře. Všechno vnímá daleko intenzivněji. V létě jsem skončil školu a pak vyrazil. Navíc to tento rok bylo 170 let od doby, kdy šel Mácha do Itálie. Takže jsem chtěl oslavit i jeho cestu.
Po jakých cestách jsi šel?
V Čechách jsem šel v naprosté většině po turistických cestách, v Rakousku
většinou po cyklostezkách, po silnici jsem šel přes Grossglockner. Sever Itálie po turistických cestách, ale už z oblasti Benátek jsem musel po silnicích, tam turistiku neprovozují, jen jezdí v autech nebo na skútrech. Tam už jsem byl opravdu za exota. Za San Marinem ještě občas byla nějaká turistická cesta, ale jinak jsem musel po malých silničkách.
Taková cesta musela přinést spoustu nezapomenutelných zážitků ...
Přinesla, začalo to hned u Řípu. Přímo pod ním seděl stařík, který vyřezával nádherné dřevěné šperky. Dobře jsme si popovídali a kamarádka, která mě doprovázela do Prahy, mi na cestu koupila šperk jako talisman.
V rakouské vesnici Pfarrwerfen mě do svého penzionu zadarmo pozvala úžasná paní. Stejně jako většina starších Rakušanů byla věřící, takže se jí moje pouť líbila, a nabídla mi spaní. Já říkal, že se vyspím kdekoliv na zemi, ona se ale nedala odbýt a ustlala mi v nejlepším apartmánu s úchvatným výhledem na Alpy. Byl to pro mě až příliš velký luxus, vždyť jsem tam vstoupil špinavý, utahaný, za deště. Večer jsme si krásně popovídali, dala mi i večeři a snídani, já jí nakonec poslal z Vatikánu pohled, cítím ale, že se u ní musím ještě někdy zastavit. Takových krásných setkání s dobrými lidmi cesta přinesla spoustu.
V Itálii jsem došel do obce Fae, kde byla na kraji řeky restaurace, která funguje jako ergoterapeutické místo pro bývalé narkomany. Vedl ji skvělý člověk, s kterým jsme si dlouho povídali – cítil to samé co já. Ptal se mě: „Proč jdeš?“ Tak jsem mu řekl, jak to je: „Protože je to dobré pro moje srdce.“ Načež on odpověděl: „Kdybych mohl, šel bych taky.“
Mnoho zajímavých věcí jsem nalezl. Na začátku Itálie jsem na zemi našel malou duhovou kuličku, která mi udělala hroznou radost. A asi po pěti stech kilometrech jsem našel tu samou, ale větší – jako kdyby to bylo propojené. Tak jsem si ji dal k té druhé do kapsy. Našel jsem hodinky, nacházel jsem i peníze, já v Itálii snad každý den něco našel.
Za Benátkami jsem v křoví našel ledvinku a tašku, koukám do toho a najednou vidím český pas. Byla to taška plná osobních věcí včetně telefonu nějaké Veroniky z Litoměřic. Snažil jsem se jí dovolat, ale nešlo to, tak jsem si opsal její telefon a e-mail, pak jsem zastavil auto a poslal jsem to po jednom Italovi na policii. Když jsem se vrátil, napsal jsem jí mail, v kterém jsem se omlouval, že jsem to nemohl doručit, ona ale druhý den zavolala a byla nadšená, že se jí to všechno vrátilo. Měl jsem radost, že jsem „na konci světa“ něco takového našel a mohl jí pomoct.
Krásné bylo San Marino. Naplánoval jsem si, že až tam dojdu, dám si pizzu a víno, a taky jsem to udělal. Vychutnal jsem si jak jídlo, tak krásné kopce za San Marinem. To byla nádhera, ostře členité hory, remízky, opuštěná stavení, kde jsem mohl přespat, pěkné počasí. Z Itálie byly nejhezčí Dolomity a hřeben Apenin.
Kolik jsi chodil denně?
Přes padesát kilometrů. Sám jsem se divil, že tolik, ale ony se to nohy naučí. Musel jsem držet tempo. Paní z toho rakouského penzionu mi říkala, ať tam zůstanu a dám se do kupy, ale já jsem věděl, že musím každý den jít.
Jinak jsi spal venku?
Přesně tak. Vždycky jsem našel seník nebo zastávku, spal jsem i pod širákem. Jednou jsem si lehnul na takovou střechu, v noci ale přijeli policajti a v kožených rukavicích se na mě chystali. Když ale v pase viděli, že jsem z Brna, tak jsme se začali bavit o motorkách a situace se uklidnila. Jedinou noc jsem platil v Benátkách v kempu. Chtěli 19 euro, ale nakonec mě tam pustili za dětskou cenu 6 euro.
Vrátil ses stopem?
Chtěl jsem, ale bolela mě noha, tak jsem jel autobusem. Silně jsem cítil, že už se chci vrátit domů, ačkoliv jsem měl původně naplánováno, že se ještě podívám do Florencie. Nakonec jsem v Brně musel k doktorovi, dostal jsem pár injekcí a došlo i na řezání. Nohy dostaly zabrat, zničil jsem i boty, ty praskly už v Rakousku.
Bál ses?
Nebál jsem se, ale bylo mi trochu úzko, když na mě naběhli ti policisté. Jinak
ale ne, já jsem si to hrozně užíval, i když jsem spal třeba v nějakém tmavém lese.
Narozeniny jsem slavil v Rakousku na verandě zapadlé chaty u rybníka. Většinou jsem se snažil najít střechu, protože v Rakousku dost pršelo, ale počasí problém v podstatě není. Jak se říká: není špatného počasí, jenom špatně vybavený turista. Stan ale nenosím, nepřináší velký užitek. Spaní a pobyt venku mi doteď hrozně chybí. Člověk jinak vnímá krajinu, nemusí telefonovat, všechno hodí za hlavu.
Co jsi měl s sebou?
Jen minimum věcí, všechno jsem třikrát otočil, než jsem to vzal. K jídlu jsem si kupoval hlavně ovoce a jogurty. Navečer jsem si občas koupil pivko, bylo příjemné si lehnout a vychutnat si doznívající den. Teplé jídlo mi nechybělo, na to si člověk zvykne. Spíš jsem pil, vypil jsem šest až osm litrů vody denně. Zhubnul jsem o deset kilo, došel jsem tenoučký, všechno ze mě padalo. Ale cítil jsem se v dobrém slova smyslu lehký a svobodný. Naopak návrat byl krušný.
Proč by měli lidé chodit?
Pěší cesta je pro mě duševní očista i očista mysli. Člověk opravdu zjistí, jak málo potřebuje. Chůze je jeden z prvních pohybů, který člověk udělá. Je to náš základní pohyb. Pěší pouť vnitřně osvobozuje a pomáhá člověku překonat sama sebe. Při dálkové cestě každý projde krizí. A když ji překoná, když dojde tam, kam chtěl, je to krásný pocit. Pouť člověka směřuje a vlastně ho i zdokonaluje, protože se vnitřně víc pozná. Má spoustu času přemýšlet, vyskočí z uspěchaného světa a je mu dobře. I když ho třeba všechno bolí, vnitřně je mu krásně.
Jan Stejskal
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=215700
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17
(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)
Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10
(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43
PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)
Muzeum Semenec v Týně nad Vltavou otevřelo novou výstavu Labyrint
4. května 2024 00:19
TÝN NAD VLTAVOU (ČTK) - Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku si připomíná 30 let od vzniku areálu, ve kterém se zaměřují na přírodu. Na ploše čtyř hektarů nejprve v 90. letech vznikla záchranná stanice pro handicapovaná zvířata z volné přírody a v roce 2013 tam vybudovali přírodovědné muzeum. Ve středu 1. května otevřelo venkovní výstavu Labyrint. Nedávno vysázený kruhový labyrint z keřů doplní expozice koláží na téma knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, řekla ČTK provozovatelka muzea Semenec Barbora Šímová.
(Celý text)
Výborný: V Česku se letos kvůli mrazům sklidí 30 300 tun ovoce místo 138 000 tun
3. května 2024 21:42
PRAHA (ČTK) - V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to tento týden uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
(Celý text)
Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43
(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)
Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)
Sněmovna schválila novelu, která má omezit rizika havárií na řekách
3. května 2024 19:04
PRAHA (ČTK) - Omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci má novela vodního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Havárie na vodách se podle ní budou nahlašovat hasičům. Schválená předloha také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Původně jim podle vládního návrhu měla přibýt povinnost kontinuálního měření. Sněmovna ale tuto povinnost změnila na nepřetržité sledování znečištění odpadních vod. Předloha, která reaguje především na otravu Bečvy z roku 2020, nyní zamíří do Senátu.
(Celý text)
České zemědělství je o krok blíž k energetické revoluci: poslanci schválili uzákonění agrovoltaiky
3. května 2024 16:59
PRAHA (Ekolist) - Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválil novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která mimo jiné povolí souběžné využívání půdy pro zemědělskou i energetickou produkci pomocí solárních panelů umístěných u plodin za zákonem stanovených podmínek, tedy takzvanou agrovoltaiku. Čeští zemědělci tak budou moci lépe chránit své plodiny před nepříznivým počasím a zároveň získat nový zdroj příjmů díky produkci bezemisní solární energie, uvedl Svaz moderní energetiky.
(Celý text)
Kam za Vítáním ptačího zpěvu?
3. května 2024 14:30
PRAHA (Ekolist) - Mezi nejsilnější zážitky v přírodě patří poslech ranního koncertu ptáků. Pro to stojí za to si přivstat.
(Celý text)
Bouře v JAR vyplavila na pláže více než 500 želvích mláďat. A odhalila, jak moc jsou želvy vystaveny mikroplastům
3. května 2024 11:57
KAPSKÉ MĚSTO (ČTK) - Více než 500 mláďat mořských želv vyplavila na pobřeží Jihoafrické republiky silná bouře. Malé želvičky patřící většinou k ohroženému druhu kareta obecná našli na pobřeží lidé, kteří je odnesli do záchranného střediska pro želvy v akváriu Two Oceans v Kapském Městě, informovala dnes agentura AP. Nenadálá událost zároveň poskytla odborníkům a ochráncům přírody cenné informace o běžném nebezpečí, které želvám v oceánech hrozí. Navzdory svému nízkému věku stihly želvy už pozřít v oceánu nemálo kousků plastů.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě
3. května 2024 11:55
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
(Celý text)
Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor
3. května 2024 11:51
PRAHA (ČTK) - Agrární komora (AK ČR) požaduje po ministerstvu zemědělství peníze také pro další odvětví zasažená mrazem. Výrazně poškození jsou podle komory například pěstitelé zeleniny, brambor, klasických polních plodin či cukrovky a dubnové mrazy zasáhly také lesní školky. Prezident Agrární komory Jan Doležal o maximální možnou mimořádnou finanční podporu požádal ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) v dopise, který má ČTK k dispozici. Výborný na síti X uvedl, že se o dopise dozvěděl z médií, a navíc těsně před briefingem, označil proto takové jednání za neférové. Mluvčí AK ČR Barbora Pánková na dotaz ČTK uvedla, že dopis byl odeslán včera dopoledne standardní cestou tak, aby ministr měl podklady co nejdříve.
(Celý text)
Zdokumentovaný lov srnce obojkovanými vlky na severu Čech. Jak často vlci loví v intravilánu?
3. května 2024 05:42
PRAHA (Ekolist) - Dne 23. dubna 2024 obdržel tým České zemědělské univerzity, který realizuje telemetrický výzkum vlka v oblasti NP České Švýcarsko v rámci projektu Interreg Redema, informace o lovu srnce obecného minimálně dvěma vlky na okraji městského intravilánu. Jde o město Mikulášovice v okrese Děčín v okrajové oblasti národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.
(Celý text)
MŽP povolilo průzkumné práce kvůli lithiu v obci Rožná na Žďársku
3. května 2024 01:14
(ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo stanovení průzkumného území pro případnou těžbu lithia v obci Rožná na Žďársku. Podle úřadu nebyl žádný zákonný důvod žádosti, kterou kvůli prozkoumání ložisek nerostu podala společnost Geomin, nevyhovět. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. Rozhodnutí je zatím nepravomocné. Obec, která s žádostí nesouhlasí, chce proti němu podat rozklad, řekl ČTK starosta Rožné Libor Pokorný (SOCDEM).
(Celý text)
V pražské zoo se narodil orangutan sumaterský
3. května 2024 01:12
PRAHA (ČTK) - V pražské zoologické zahradě se narodil orangutan sumaterský. Mládě už pije mateřské mléko a podle prvních pozorování je vitální. Zatím není jasné, zda jde o samečka, nebo samičku. Je to první mládě jedenáctileté samice Diri, která přišla na svět rovněž v Troji. Otcem je dvaadvacetiletý samec Pagy. Pavilon Indonéská džungle zůstává otevřený, návštěvníci tak mohou spatřit vzácný přírůstek už nyní, informovala zoo.
(Celý text)
V pražské zoo se narodil orangutan sumaterský
3. května 2024 01:12
PRAHA (ČTK) - V pražské zoologické zahradě se narodil orangutan sumaterský. Mládě už pije mateřské mléko a podle prvních pozorování je vitální. Zatím není jasné, zda jde o samečka, nebo samičku. Je to první mládě jedenáctileté samice Diri, která přišla na svět rovněž v Troji. Otcem je dvaadvacetiletý samec Pagy. Pavilon Indonéská džungle zůstává otevřený, návštěvníci tak mohou spatřit vzácný přírůstek už nyní, informovala zoo.
(Celý text)