PRAHA (Ekolist) - "Význam emisí skleníkových plynů je přeceňovaný," říká matematik Jiří Svoboda, který se dlouhodobě věnuje historii klimatu. Podle něj je hlavním hybatelem klimatických změn slunce. "Sluneční aktivita je dnes na hodnotách daleko nižších, než na jakých byla v předcházejícím období." Proto se podle Jiřího Svobody bude ochlazovat.

Ekolist: Hlavní proud klimatologů odhaduje, že se planeta bude v příštích letech oteplovat, například Jan Pretel Ekolistu nedávno řekl, že by to mělo být v příštím desetiletí o přibližně 0,2°C za dekádu. Vy jste mi už v roce 2004 řekl, že teplé klima končí. Podle údajů několika institucí, jako je například Goddardův institut NASA, National Climatic Data Center – NOAA nebo Japonská meteorologická služba, se ovšem zdá, že se zatím neochlazuje.

Myslím, že trend k ochlazování už je znát, ale do určité míry samozřejmě může být negován lidskou činností. Lidský vliv na klima je fakt, nad kterým nemá cenu zavírat oči, i když se mu připisuje větší síla, než jakou ve skutečnosti má. Ale co se týká například srážkové činnosti, tak v jejím případě je to naprosto jasné a odpovídá to nástupu chladnějšího období: Přibližně od poloviny 90. let minulého století se srážková činnost enormně zvýšila a zvýšil se i výskyt extrémních situací.

Pohled Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) je založený na teorii skleníkového jevu. Zjednodušeně řečeno tím, že vypouštíme skleníkové plyny, ovlivňujeme složení atmosféry a v důsledku dochází k jejímu celkovému oteplení. Vy tedy musíte mít jinou teorii, která zdůvodňuje, proč by mělo dojít k ochlazení. O jakou teorii jde?

Teorie globálního oteplování na základě emisí skleníkových plynů je teoreticky správná a dobře zdůvodnitelná, ovšem výsledky modelů pokulhávají za tím, co se ve skutečnosti děje. První zpráva IPCC z roku 1990 předpovídala, že se zvedne teplota o 6°C, později se odhad upravoval, až se došlo k hodnotě, že se zvedne maximálně o 0,2°C do konce 21. století. Ne za deset let, ale do konce 21. století.

Nešlo spíš o rozdíly v různých scénářích? Ve zprávách IPCC se pracuje s několika rozdílnými scénáři ...

To ano, šlo právě o různé modely. První byl drastický, že teplota poletí prudce nahoru. Pak se sledoval skutečný vývoj teplot a ten až do první třetiny prvního desetiletí 21. století opravdu odpovídal scénáři. Potom se ale teploty úplně rozkmitaly. Modely se pak upravily a v tomhle ohledu je to stále dost takové živé.

Co se týká spolehlivosti dat, tak konkrétních údajů je dnes k dispozici velké množství. IPCC panel ovšem přistoupil na jednu velmi zajímavou věc. On ve své první zprávě využíval data z asi 12 tisíc stanic, po roce 2002 ale počet stanic zredukoval na asi 5 tisíc, přičemž převážně vypadly stanice, které ležely od 50° severní šířky výše. To znamená, že použili data, která průměr teplot ovlinila směrem vzhůru.

Vy si tedy myslíte, že IPCC cíleně vyloučil stanice, aby zvýšilo ...

... To nechci říct, ale tyto argumenty jsou k dispozici, dokonce to bylo publikováno.

Takže pokud by IPCC počítal i se stanicemi, které byly vyřazeny, tak ...

... Tak by se průměr teplot držel na stejné úrovni, na jaké byly před tímto zásahem.

Průměrná teplota planety by tedy podle vás nestoupala?

Prakticky by nestoupala. Další věc, která je diskutabilní, jsou tzv. globální průměry, které IPCC používá. To se jakoby přenášejí data z místa, kde se měřilo, na místo, kde se neměřilo. Například skutečně naměřená data z Klementina se přenesou na Ruzyň. V panelu IPCC Ruzyň figuruje s daty od roku 1880, ale v Ruzyni se ve skutečnosti měří od roku 1937! Přitom jde jen o přepočítaná data, která nemusejí s místem přesně korelovat.

Oni na to ale asi mají nějaká pravidla pro přepočet, ne?

Určitě. Jde především o zohlednění regionů, jenomže tím zase dochází ke snížení záporných hodnot a ke zvýšení kladných, to je jednoznačně doložitelné.

Jiný problém je v tom, že se až do předloňského roku téměř vůbec nepočítalo s vlivem sluneční aktivity.

Ve zprávách IPCC se počítá se solární aktivitou jako s jedním z faktorů, které klima ovlivňují.

Existuje řada článků, v nichž se říká, že vliv sluneční aktivity na kolísání teplot je zanedbatelný.

Ve zprávách IPCC je něco ve smyslu, že jde o jeden z činitelů, které se na současných změnách klimatu podílejí, ale že není hlavní. Tedy ne že by s tím vůbec nepočítali.

Dobře, řekl jsem to asi krkolomně. Každopádně ale sluneční aktivitě nepřipisují nějaký velký vliv. A to je podle mě problém, protože je celkem jasné, že když v prosinci 2008 skončil 23. sluneční cyklus, tak se čekalo, že během prvních pár měsíců v roce 2009 Slunce zase nastartuje, ale k tomu vůbec nedošlo. Sluneční aktivita je dnes na hodnotách daleko nižších, než na jakých byla v předcházejícím období. A tohle je jeden z hlavních argumentů profesora Chabibulla Abdusamatova, což je vedoucí výzkumné laboratoře v Pulkovské observatoři nedaleko Petrohradu, a taky australského vědce Davida Archibalda, kteří na to přišli nezávisle na sobě. V jejich úvahách je důležitá tzv. solární konstanta, která vyjadřuje zjednodušeně řečeno tok sluneční energie na metr čtvereční zemské plochy. Sluneční konstanta byla až do začátku satelitních měření opravdu považována za konstantu, tedy za hodnotu, která se nemění. Když však začala být publikována data z družic, zjistilo se, že konstanta v nepatrném rozmezí kolísá. Pokud je totiž vyšší sluneční aktivita, tak je vyšší i sluneční konstanta a naopak. Dnes je průměr solární konstanty přibližně 1367 W/m2, ovšem v době zvýšené aktivity může vystoupat až na 1372, nebo dokonce 1375 W/m2 a v době snížení zase klesá pod hodnotu průměru. Archibald a Abdusamatovem provedli odhady solární konstanty až do roku 2050 a jednoznačně jim vychází, že sluneční aktivita poletí prudce dolů. Přepokládají, že za období cca 1930–2000 byla sluneční aktivita enormně vysoká ve srovnání s dlouhodobým měřením. To znamená, že teplo, které bylo nad průměrem sluneční konstanty, tedy řekněme těch 3 až 5 W/m2, se v oceánech „nerozpustilo“. Ono se totiž teplo ze slunce nejvíc rozptyluje v oceánech v rovníkovém pásmu.

Abych tomu správně rozuměl: oceány pohlcují teplo a ...

...A pomocí tzv. termohalinního výměníku ho roznášejí po světě. Díky tomu má planeta relativně stabilní teplotní režim.

Oni si tedy oteplení vysvětlují úplně jinak než skleníkovým jevem. Atmosféra je podle vás a podle nich oteplována až prostřednictvím tepla, které jí předávají oceány, nikoli změnami v atmosféře způsobenými skleníkovými plyny?

Přesně tak. Termohalinní oceánský výměník měl díky zvýšené sluneční aktivitě teplo „navíc“, které se kumulovalo už někdy od roku 1930. Chvíli ale trvalo, než se to teplo kumulované v oceánech začalo projevovat na oteplení atmosféry, vlastně se to začalo projevovat až od 70. let minulého století.

V 70. letech tedy už byly oceány od slunce příliš zahřáté a musely teplo odevzdat atmosféře?

Přesně tak. Začalo se oteplovat a lidé začali hledat příčinu. V té době se objevila moderní teorie o emisích, vytvořil se model a ono to docela klapalo. Se slunečním vlivem nikdo moc nepočítal a všichni se soustředili na emise. Předpovědí o stoupnutí teploty o 4 nebo 5°C se ovšem celá řada vlád lekla, protože to by mělo katastrofické dopady zejména na tropické oblasti. Řada vlád proto začala investovat kvantum peněz do výzkumu, takže obhájci oteplování skrze skleníkové plyny měli najednou nepřerušený přísun peněz. Byli by pak sami proti sobě, kdyby ve svém modelu začali hledat chyby.

Jejich články podléhají vědecké diskuzi v recenzovaných časopisech, o tom nejde automaticky říct, že jde o nějaký komplot.

Při pohledu na prestižní časopis Nature lze zjistit, že ze 100 % článků o klimatických efektech je 96 % pro globální oteplení a pouze 4 % připouštějí opak. Takže to není paritně zastoupené.

No to ale zase odpovídá zjištěním, k nimž vědci došli.

Ano, to je možné. Každopádně ale význam emisí skleníkových plynů je přeceňovaný, to už se víceméně prokázalo, protože oteplování vůbec není výsledkem jen současného věku. Oteplování začalo už v letech 1850 až 1860, tedy v době, kdy nějaké náznaky průmyslové revoluce sice byly, ale přínos skleníkových plynů byl minimální.

Další problém je v tom, že se argumentuje tím, že jsou k dispozici měření pouze od roku 1880. Což není pravda. V současné době je k dispozici přes 40 řad, které jsou o sto let delší, některé jsou dokonce o 150 let delší. A přitom se o nich nepíše, vůbec se s nimi nepočítá, protože kdyby se tyto řady použily, tak by vyšlo naprosto jednoznačně najevo, že průběh teplot na přelomu 18. a 19. století byl úplně identický s průběhem teplot v současnosti. V současnosti je jen asi o 0,2°C vyšší teplota, než byla v letech asi 1790–1830, jinak je ale grafický průběh v podstatě skoro identický.

Řady, o nichž mluvíte, jsou ze střední Evropy, nebo z celého světa?

Nejvíc je pochopitelně evropských. Kromě toho jsou ještě asi čtyři řady americké (Toronto, New York, New Haven, Charleston).

A trend v Torontu před těmi dvě stě lety odpovídá tomu, jaký je trend v Torontu v současnosti?

Je to malinko fázově posunuté, ale základní trend je v podstatě stejný. U všech řad.

Existují ovšem rekonstrukce do minulosti, podle kterých to takhle není.

To je Mannova hokejka, že?

To není jen Mannova hokejka, existují ještě další rekonstrukce. Třeba Václav Cílek, váš spolupracovník na Velké knize o klimatu zemí Koruny české, na konci roku 2006 napsal: "I pokud zvolíme velmi opatrná slova, můžeme konstatovat, že téměř jistě žijeme od roku 1970 v nejteplejším období posledního tisíce let."

To bych tedy vůbec netvrdil. Je možné říct, že současné období je srovantelné s velkými výkyvy v minulosti. Ale že je nejteplejší, to se jednoznačně říci nedá. Srovnatelná data jsou jen instrumentální a ta jsou stará maximálně asi 300 let. Pro starší období se musí vycházet z podpůrných klimatologických informací, které však vykazují spíš trendy, nikoli absolutní hodnoty.

Podpůrných metod je celá řada, třeba pylová, dendrologická nebo sedimentární analýza, poměrně přesné je měření přírůstků v ledovcích, kde je přesnost plus minus dva roky. Podle toho se dá vyhodnotit, jestli bylo teplo, nebo zima, ale nedá se říci, zda-li bylo extrémní teplo, nebo extrémní zima. Občas to pro nějaké místo jde, ale globálně ne.

Dá se nějak načrtnout, jak se vyvíjelo podnebí od konce poslední doby ledové? Třeba kolikrát bylo v minulosti přibližně stejné klima, jako je dnes?

Nejpřesnější data, která máme k dizpozici, jsou data z ledovců. Analýzy grónských ledovců, které vypracovali Dánové pod vedením profesora Dansgaarda, začínají být přesné přibližně od pátého tisíciletí před Kristem.

Je ovšem také nutné zdůraznit, že některé změny klimatu měly velmi rychlý nástup. Třeba mladší dryas je období, které trvalo asi 1300 let a došlo k němu před přibližně 12 tisíci lety. To už odtávaly ledovce a bylo poměrně teplé klima, najednou se ale během pár let teploty úplně skokově změnily z toho oteplovacího trendu zpátky do glaciálu, klesly asi o 6°C a na těch 1300 roků se vrátilo studené období.

Na konci mladšího dryasu pak zase došlo k prudkému oteplení a v této době už docela dobře odpovídá změnám klimatu i civilizační vývoj některých kultur. Třeba neolit začal na Blízkém východě kolem 9. tisícíletí a v Evropě se objevil kolem 5., 6. tisíciletí před Kristem, což zase odpovídá oteplení. Populace totiž šly za novou půdou, protože v jejich původních oblastech kvůli oteplení docházelo k přelidnění. Anebo mohly i relativně stabilní společnost ovlivnit nějaké klimatické výkyvy. Třeba se snížily srážky a oni museli odejít kvůli suchu.

S pomocí dat z grónských ledovců se dají odhadovat i nástupy některých důležitých historických období. Například římský císař Comodus zachytil někdy kolem roku 185 na Slovensku studená období, kdy začalo v létě sněžit. A přírůstky v grónských ledovcích tomu skoro přesně odpovídají. Nedávno se dokonce objevilo, že američtí vědci na základě letokruhů zjistili, že římská říše zkolabovala kvůli klimatickým změnám. No tak to je novinka – já to říkám už několik desítek let. Řím se tak rozrůstal, že samotné město potřebovalo obrovské množství potravin. Císař Claudius proto nechal postavit tzv. obilní flotilu, která z Egypta dovážela obilí. Její činnost ale skončila asi po sto letech, protože už nebylo co dovážet. Egypt byl vyčerpaný kvůli nedostatku vláhy. Krátce nato začaly obrovské zimy, dokonce zamrzla nilská delta. Existují informace, že se ledy valily i přes Bospor a Dardanely. No a později se Germáni do Galie dostali přes zamrzlý Rýn. Čili vývoj různých říší často velmi úzce souvisel s klimatem.

Výkyvy, o nichž mluvíme, nějak odpovídají slunečním cyklům?

Sluneční cykly známe spíš krátké. I když Češka Ivana Charvátová přišla i na delší cykly. Základní je ale 22letý, tzv. Halleův cyklus. To je právě ten, jenž měl nastartovat v roce 2008, ale po celý rok 2009 se skoro nic nedělo, až teprve od roku 2010 začal být zaznamenáván zvýšující se počet slunečních skvrn – aktivita Slunce se totiž odečítá podle počtu skvrn. Podle odhadů astronomů se tedy sluneční aktivita výrazně snížila, což povede ke snížení příkonu slunečního záření a ke snížení tepla oceánů.

Snížení teploty atmosféry se ale zatím moc neprojevuje. V oceánech se to projevuje?

Existuje tzv. projekt Argo. Země, které hodně využívají rybolov, se na začátku 90. let minulého století dohodly na tom, že budou zkoumat oceány. Ze začátku jich bylo asi jen pět, postupně se k nim ale přidaly další. Aby měli dokonalý přehled o tom, jak se chovají oceány, tak do moře výzkumníci vypustili plovoucí bójky, které sledují všechny možné údaje, celkem asi 17 veličin. Tyto sondy si samy volně plují oceánem a data jsou snímána přes satelity, protože každá bójka má svůj vlastní vysílač. Bójek je dneska už asi čtyři tisíce, takže oceány jsou celkem pokryté. Měří mimo jiné i teplotu a ta se v podstatě do let 2003 až 2004 chovala podle modelu IPCC a šla nahoru. Po roce 2005 ale oteplování přestalo, teploty se stabilizovaly a v některých případech šly i dolů. Jednalo se ale asi jen o 18 % sond, takže to bylo vyhodnoceno jako náhodná výchylka. V roce 2006 už to bylo ale asi 25 % sond, v roce 2007 to bylo hodně přes 30 % a data od roku 2009 neznám, protože nejsou publikovaná. Je tam ale vidět trvalý trend poklesu teplot, i když teda globální průměrná teplota oceánu podle těchto údajů poklesla jen asi o tři setiny stupně. Dá se však předpokládat, že oceány skutečně vychládají. Do chladnutí ale ještě vstupuje lidský efekt vypouštějící emise skleníkových plynů, který ochlazování brzdí. Podle mě však přírodní faktor nakonec převáží.

To ale vypadá, že během pár let bychom měli zcela jistě vědět, zda je silnější lidský vliv, nebo ten přírodní.

Přesně tak. Chabibull Abdusamatov měl dokonce asistenta, jenž se jmenuje Ilja Usoskin a nyní pracuje ve finském Oulu. A tihle dva se vsadili o deset tisíc dolarů, dokdy budou první příznaky globálního ochlazení patrné.

A dokdy se vsadili?

Usoskin tvrdí, že to bude do roku 2015, podle Abdusamatova to bude v podstatě teď, tedy do roku 2011 nebo 2012.

Vy říkáte, že když bylo zima a vlhko, tak to lidem přinášelo velké problémy a docházelo k velkým migracím. Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC) zase tvrdí, že bude teplo a že to je pro lidstvo problém. Vy tvrdíte, že bude zima, ale taky říkáte, že je to pro lidi problém.

Vztah populace versus klima je myslím jasný. Migrace už ostatně začaly, sahelský pás v Africe se vylidňuje, začínají se taky vyostřovat spory o vodu – příkladem je Izrael, Jordánsko, Sýrie. Napadlo mě, že i nepokoje v Tunisku nebo v Egyptě mohou být kvůli nedostatku potravy. V Egyptě žije 80 milionů lidí a nilská delta byla citelně ochlazena výstavbou Asuánské přehrady. Než ji tam postavili, tak Nil sice každoročně údolí zaplavil, ale také s sebou přinášel úrodné bahnité sedimenty. Navíc rozvodněný Nil byl teplý, zatímco z Asuánské přehrady je voda odpouštěna zespoda, takže je dost ochlazená. Dokonce ochladila celou deltu natolik, že se tam přestalo dařit některým teplomilným rostlinám. Pokud v současné době ještě dojde k úbytku srážek ...

Kdyby mělo být zima, tak by srážek mělo spíš přibývat, nebo ubývat?

Jak kde.

Globálně platí co?

Globálně platí to, že v době přechodu jsou vždycky extrémy. Detailní analýza onoho teplého období 1790-1830 prokázala, že následující desetiletí 1830–1840 bylo období úplně srovnatelných extrémů, jaké zažíváme dnes. Povodně, lijáky, horka, zimy. Dokonce než teplota v 70. letech 19. století začala výrazně stoupat, tak v dekádě 1830–1840 došlo k oběma extrémům klementinské řady měření teplot. V uvedené dekádě byla zaznamenána jak nejnižší průměrná roční teplota (ta dokonce dodnes nebyla překonána), tak nejvyšší. Když teplotní křivka stoupá nahoru nebo dolu, je rozkmitaná velmi málo, jakmile se však dostane do období změny trendu, rozkmitá se hodně a po čase se zase srovná.

Klimatologové z IPCC také mluví o větší extremitě počasí, ovšem přičítají ji tomu, že je tepleji.

Srážky jsou v současnosti jednoznačně v extrémech. Je to vidět i na vyplacených částkách za pojištění proti přírodním katastrofám. Podle informací pojišťovacích společností byl rok 2010 ve srovnání s předchozím vývojem až čtyřnásobně „dražší“.

To ale může být tím, že lidé mají víc majetku.

Ano, to je pravda, lidí je také víc. To by se ale dalo odfiltrovat a i tak by šlo o obrovské číslo, čtyřnásobek není nějaký postupný nárůst, ale mohutný skok.

Jak dlouho by mohlo období těchto velkých výkyvů trvat?

Maximálně deset let, víc ne.

A pak bude jak?

Podle mě se bude ochlazovat. Ochlazování se může projevit poklesem teplot a větší kontinentalitou počasí, to znamená větší rozdíly mezi létem a zimou.

To znamená v létě větší vedra a v zimě větší nadílku sněhu ...

... No s těmi srážkami je to trochu jinak. Teď jsme však určitě v období zvýšení srážkové činnosti. A jak říkám u toho projektu Argo, oceány už se neoteplují a od roku 2009 nejsou k dispozici data. Hledal jsem je, ale nejsou publikovaná.

Kdybyste napsal na nějaký sekretariát, tak vám je pošlou, ne?

Mám dojem, že oni cítí, že už není v Mezivládním panelu pro klimatické změny (IPCC) úplně všechno přesně tak, jak si mysleli ...

Vy myslíte, že IPCC má vliv na Argo a zabraňuje jim zveřejňovat data?

Já mám data opravdu jen do roku 2008. Nicméně podle informace dr. Daňhelky z Českého hydrometeorologického ústavu byly oceány v roce 2010 zase teplé.

Poznámka redakce: Jiří Svoboda zpovídaný v tomto článku je jiný než Jiří Svoboda, který se tady na Ekolistu průběžně zapojuje do diskusí a s nímž jsme zveřejnili rozhovor Jiří Svoboda: Zaveďme uhlíkovou daň! Prosíme čtenáře, aby si tohoto rozdílu byli vědomi. Děkujeme

Jan Stejskal

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2276169