Muflon evropský (Ovis gmelini musimon) je nejmenší z divoce žijících ovcí a zároveň jejich jediný zástupce na našem území. Má celou řadu více či méně vzdálených příbuzných a to převážně v oblasti středního východu. Ještě v docela blízké minulosti panovalo přesvědčení, že se jedná o autochtonní druh (druh vyskytující se na daném místě přirozeně – pozn. red.) s původním areálem rozšíření na ostrovech Sardinii a Korsice. Ovšem nově získané poznatky jednoznačně prokázaly jeho původ v oblasti přední Asie. Zde se také nacházejí nejbližší příbuzní muflona evropského – například ovce arménská (Ovis gmelini gmelini), či muflon laristanský (Ovis gmelini laristanica).
Díky snadné domestikaci se muflon společně s lidmi ocitá nejprve v oblasti severní Afriky, odkud je už jen malý krůček k osídlení výše zmiňovaných ostrovů Sardinie a Korsiky. O první rozšíření muflona na území Itálie a snad i za její hranice se údajně zasloužili již staří Římané. Používali muflony pro jejich bojovnost a sílu k zápasům v uzavřených arénách a stavěli je dokonce proti lvům. Ve středověku se muflon objevuje i v oborních chovech význačných evropských vladařů. Nicméně díky nepřebernému množství druhů a poddruhů divokých ovcí nemůžeme s jistotou tvrdit, zda šlo o muflona evropského v takové podobě, v jaké ho známe dnes.
O pozdější introdukci muflona do našich krajin se tak patrně nejvíce zasloužila habsburská monarchie. Císař František Josef I. nalézajíce velké zalíbení v alpských lovech se stal velkým zastáncem rozšíření nejen muflona evropského, ale i kamzíka horského. V samém počátku se jednalo převážně o zvěř oborní, i když několik málo jedinců bylo vysazeno i do volné přírody. Díky nízkým požadavkům na potravu se brzy muflon těšil velké oblibě mezi myslivci a po roce 1948 se jeho chov začal na území bývalého Československa nebývale rozrůstat. Ostatně o tom, že se muflonům v našich podmínkách dařilo a daří, svědčí i nadmíru vysoká kvalita jejich trofejí.
Tělem spíš ovce, pastvou spíš koza
Tvarem těla muflon připomíná domácí ovce, s nimiž se také snadno kříží. V letním období je barva mufloní srsti světle rezavohnědá. U starších samců se na bocích vyskytují oválné skvrny bílé barvy, které se nazývají sedlo (myslivecky čabraka). Tento znak však nemusí být během zimního období zcela patrný. V tu dobu totiž srst mufloní zvěře o poznání ztmavne, mnohdy až do odstínů černé barvy. Trvale světlé zbarvení srsti se u muflonů nalézá pouze na dolních částech končetin, břiše a v okolí obřitku (srst kolem řitního otvoru, též zrcátko – pozn. red.). Světlou kresbu mají mufloni také v blízkosti nosu. Dle velikosti této bělavé skvrny lze pak odhadnout i přibližný věk jedince.
Rohy (myslivecky toulce) jsou zřejmě nejvýraznějším znakem mufloních samců. Podobně jako srst jsou kožním útvarem a v méně častých případech mohou vyrůstat i samicím. U muflonek ovšem nedosahují ani zdaleka takových rozměrů, jaké jsou obvyklé u jejich partnerů. V oblasti toulců je lebka muflonů silně zesílena. Společně s mohutným krkem tak tvoří účinnou ochranu proti možným zraněním, která by mohla vzniknout vlivem častých střetů po dobu říje.
V kontextu nároků na životní prostředí je muflon velmi skromným druhem, s obzvláště silnou vazbou na svá stávaniště. Mufloní zvěř tráví většinu svého času v lesích, avšak s oblibou vyráží i do polí, kde může způsobit nemalé škody. Preferovaná stanoviště tvoří listnaté či smíšené lesy pahorkatin. Do jisté míry je pro muflona důležitým faktorem kamenité podloží, nalézající se alespoň na části obývaného areálu. Při lezení po skalách či větších kamenech totiž dochází k pravidelnému obrušování kopýtek (myslivecky spárků). V opačném případě hrozí přerůstání konců kopýtek směrem nahoru a tvorba tzv. „tureckých botek“, které pak omezují jedince v chůzi.
Občasné tuhé zimy mufloni špatně snášejí, neboť jak již bylo řečeno v úvodu, jedná se o druh původem ze slunného jihu. Odtud také pramení malé nároky muflonů na kvalitu potravy. Ve středozemních pásmech suchých macchií (pichlavý stálezelený keř) si mufloni nemohli příliš vybírat. Jejich jídelníček proto tvoří především různé druhy trav, listy, jehličí a pupeny stromů. Při dosahování na vyšší větve se nelení postavit i na zadní nohy. Pastvou se tak více přibližují kozám nežli ovcím.
Společenské zvíře
Muflon je zvěří silně společenskou, žijící převážně ve smíšených tlupách. Stádo vede vždy nejstarší muflonka, která na jakékoliv nebezpečí bleskurychle upozorní svým nezaměnitelným hlasovým projevem. Pokud samci utvoří svoji vlastní tlupu, vede ji nejstarší beran. K ostatním druhům spárkaté zvěře se muflon chová povětšinou nekonfliktně, z čehož pramení i jeho vhodnost k oborním chovům. Problémy mohou vznikat pouze u starých beranů, kteří často nerozvážně vyzývají na souboj i mnohokrát silnější daňky či jeleny. Následné potyčky pak mají zpravidla rychlý konec a neodbytný mufloní samec bývá obvykle probodnut. Vždy se však jedná o ojedinělé případy.
Naopak jedinou zvěří, které se vyhýbají sami mufloni, jsou divoká prasata. Zkrátka a dobře s nenasytným divočákem u krmelce nesvede nic ani ten nejsilnější beran. Pravidelné souboje v rámci mufloních tlup probíhají již od útlého mládí. Každý beránek si neodpustí byť jen malé trknutí do svého druha, dá-li mu k tomu záminku. Útočný jedinec si tímto jednáním buduje či upevňuje společenské postavení ve stádu. Důležitou roli v tomto chování hraje i přesný odhad protivníkových sil. Mufloni obvykle nebojují, pokud svého soka pokládají za zdatnějšího.
Rozbroje mezi berany gradují v období říje, která probíhá od října do listopadu. V tuto dobu působí souboje nanejvýš okázalým dojmem. Dva samci od sebe nejdříve poodejdou na vzdálenost dvaceti až třiceti kroků. Následuje mírné sklonění hlavy, jakoby se krátce poklonili soupeři a v příštím okamžiku se již oba berani vyřítí se skloněnými hlavami proti sobě. Nevyhnutelný náraz doprovází silný zvukový projev podobný výstřelu z kulovnice a slyšitelný na velkou vzdálenost. Tyto „rytířské duely“ probíhají po celou dobu říje a není proto divu, že moderní studie prokázaly u velkého procenta muflonů různý stupeň otřesu mozku. V opravdu divokých šarvátkách dokonce dochází i k odlomení části rohů.
Březost u muflonek trvá zhruba pět a půl měsíce (148 – 160 dní) a převážná část kladení muflončat spadá do měsíce dubna. Před vlastním vrhem se březí muflonka oddělí od stáda a vrací se k němu až za několik dní i se svým mládětem. To je mateřským mlékem vyživováno asi pět měsíců, ale už po dvou týdnech přijímá i rostlinou potravu a sání mléka tak bere stále více jen jako doplněk stravy. Muflončata ve stáří 28 dnů jsou již relativně samostatná a velmi ráda si hrají. Jejich divoké hry slouží především k rozvoji reflexů a tělesné zdatnosti. Oblíbené jsou časté společné honičky a škála jejich poskoků a přemetů je nepřeberná. Nejhezčím číslem jsou výskoky všemi čtyřmi běhy a následná otočka ve vzduchu („dvojitý“ axel). Brzy se také začne projevovat rivalita mezi mladými beránky, která je bude provázet po celý zbytek života.
Tradice se stinnými stránkami
Chov muflona má v ČR dlouholetou tradici a naše populace se považují za jedny z nejkvalitnějších. Tento světový chovatelský úspěch má však i své stinné stránky. Muflon evropský je v našich krajinách nepůvodním druhem, který při lokálním přemnožení páchá nemalé škody na lesních porostech. V tuhých zimách totiž často poškozuje kořenové náběhy stromů, ze kterých loupe kůru, a tím dohání majitele lesa k zuřivosti.
Problémy působí také přemnožená populace muflonů v rámci ochrany přírody. Příkladem může být Národní park Podyjí. Zde se k poškozování lesních porostů přidává i zvýšená erozní činnost, obohacování půdy dusíkem a následná degradace botanicky nejcennějších stanovišť. Ať už jsou však názory na pobyt muflona v tuzemské přírodě jakékoliv, pro mne navždy zůstane „věčným bojovníkem“ našich obor.
Antonín Košnář
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2312753
29. dubna 2024 19:43
KRÁSNÁ LÍPA (ČTK) - Národní park České Švýcarsko omezuje s ohledem na výstrahu Českého hydrometeorologického ústavu před nebezpečím vzniku požárů vstup turistů do lesa v nočních hodinách. Informoval o tom mluvčí správy parku Tomáš Salov. Počet strážců přírody se před hlavní sezonou zvýší. Vybaveni budou i dronem s termokamerou. Protipožární opatření v parku postupně roste od největšího požáru v ČR v roce 2022 v okolí Hřenska na Děčínsku.
(Celý text)
Podmáčená louka s masožravými rostlinami je novou přírodní památkou v Brdech
29. dubna 2024 19:05
(ČTK) - Novou přírodní památkou v Brdech je podmáčená louka s masožravými rostlinami. Jde o čtrnácté maloplošné zvláště chráněné území v Chráněné krajinné oblasti Brdy. Svažitá a silně podmáčená louka o rozloze 2,6 hektaru pojmenovaná Licitanta leží u Malého Drahlína na Příbramsku. Roste tam například masožravá rosnatka okrouhlolistá, suchopýry a nejrůznější druhy mechů, zalétá tam vzácný motýl modrásek bahenní, žijí tam zmije obecná a užovka hladká, řekl ČTK vedoucí správy CHKO Bohumil Fišer.
(Celý text)
Výborný: Česko brzy odešle žádost o mimořádnou pomoc z EU pro české ovocnáře
29. dubna 2024 18:53
LUCEMBURK (ČTK) - Česko v nejbližších dnech pošle Evropské komisi žádost o mimořádnou finanční pomoc pro české ovocnáře, které zasáhly jarní mrazy. V prohlášení pro média to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství, jehož šéf Marek Výborný dnes v Lucemburku o situaci jednal s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským před začátkem jednání unijních ministrů zemědělství. EK by podle Výborného měla k pomoci využít finanční prostředky ze zemědělské rezervy či jiných nástrojů Evropské unie. Škody, které mrazy podnikům napáchaly, se v Česku podle ministerstva vyšplhaly na miliardu korun, pro pěstitele vína pak až na dvě miliardy.
(Celý text)
Mráz na jihu Čech poškodil kromě ovoce zřejmě i obiloviny a řepku
29. dubna 2024 18:50
(ČTK) - Jihočeští zemědělci odhadují, že minimálně polovinu až dvě třetiny květů a plodů ovocných stromů nenávratně poškodil mráz. Jsou i pěstitelé, kteří hlásí úplné zničení letošní úrody v některých sadech. Kromě ovoce mráz poškodil také obiloviny, pícniny, mák, ale i rozkvetlou řepku. Ta sice vypadá netknutě, ale při bližším pohledu jsou na rostlinách vidět popraskaná pletiva. To znamená velké oslabení porostů a snížení odolnosti vůči nákazám, například hlízenkou obecnou. ČTK o tom informovala ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.
(Celý text)
Šest lidí dostalo tresty za požáry u Atén. V roce 2018 si vyžádaly přes sto obětí
29. dubna 2024 17:02
(ČTK) - Soud v Aténách uznal vinnými šest lidí z nedbalosti kvůli lesnímu požáru, který si v červenci 2018 vyžádal 104 obětí a desítky zraněných a stal se tak nejhorším v novodobé řecké historii. V procesu bylo obžalováno 21 osob, z nichž 15 bylo dnes obžaloby zproštěno. Informovala o tom místní média.
(Celý text)
Nejnavštěvovanějším přírodním cílem v ČR loni opět byly Adršpašské skály
29. dubna 2024 13:53
(ČTK) - Nejnavštěvovanějším přírodním turistickým cílem v Česku loni opět byly Adršpašské skály v Královéhradeckém kraji. Zavítalo do nich 488 000 lidí, což bylo o 22 procent více než předloni. Počet návštěvníků o 3,83 procenta překonal předcovidový rok 2019. Vyplývá to z dat státní agentury na podporu cestovního ruchu CzechTourism, které má ČTK k dispozici. Agentura podle své mluvčí Kateřiny Beránkové do žebříčku zařadila takové přírodní turistické cíle, u kterých lze fakticky změřit návštěvnost, a to například prodejem vstupenek nebo čidly.
(Celý text)
Český výrobce EFKO představuje novou stavebnici ECO Roto – hračku, která myslí na budoucnost
29. dubna 2024 08:37
() - Český výrobce her a hraček z Nového Veselí, společnost EFKO-karton, s. r. o., v těchto dnech uvádí na trh novou eco-friendly řadu stavebnic nesoucí název ECO Roto. Jde o inovativní hračky kladoucí důraz na udržitelnost a ekologii. Stavebnice ECO Roto jsou vyrobené z pečlivě vybraných materiálů, šetrných k přírodě. Za jejich originálním grafickým pojetím stojí designérka Lucia Čmilanská. Ta na výrobcích úzce spolupracovala s vývojovým oddělením firmy EFKO. Řada zahrnuje čtyři tematické stavebnice, které jsou určeny dětem od 4 let. Jde o skvělé pomocníky pro rozvoj jemné motoriky a fantazie předškoláků.
(Celý text)
Na čem stála slavná Miyawakiho metoda obnovy lesa a proč nefunguje?
29. dubna 2024 05:57
PRAHA (Ekolist) - Se zázračnými metodami je vždycky potíž. Často se rodí z chvályhodných pohnutek, nabízí potřebné řešení a slibují fantastické výsledky. Svým závazkům ale jen málokdy dostojí. S odstupem času se to ukazuje i u tzv. Miyawakiho lesů. Když jim lesk nedodává PR těžkého průmyslu, nejsou zdaleka tak zářivé.
(Celý text)
Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – směrnice CSRD
29. dubna 2024 05:16
PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, a v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti. Evropská unie (EU) se snaží situaci sledovat a částečně řešit pomocí tzv. greendealu, jehož součástí je „zelený“ reporting, v rámci kterého musí již od roku 2018 přes šest tisíc podniků v EU vykazovat svůj „zelený“ přístup. Od prosince 2022 se pak díky novým pravidlům nefinančního reportingu číslo takto povinně reportujících, a tedy i hodnocených, podniků v EU zvýšilo na více než 50 tisíc. A další tisícovky až desetitisíce podniků do systému hodnocení zapadnou díky svým obchodním vztahům. Je proto nejvyšší čas se podívat, co se od těchto podniků skutečně očekává, aby nejen přežily, ale zajistily i svůj rozvoj. Proto byl připraven tento článek, který shrnuje vybrané části evropského nařízení o taxonomii EU a standardů pro reporting o udržitelnosti dle směrnice CSRD, z pohledu environmentálních otázek v oblasti hospodaření s vodou.
(Celý text)
MŽP chce více podporovat dřevostavby z programu Nová zelená úsporám
29. dubna 2024 01:12
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo ministerstvo.
(Celý text)
Plán nakládání s odpady v Jihomoravském kraji závisí na brněnské spalovně, míní opozice
29. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Zastupitelé Jihomoravského kraje na svém posledním zasedání schválili aktualizaci plánu odpadového hospodářství s výhledem do roku 2035. Dokument musí být v souladu se strategií České republiky, počítá například s navýšením recyklace komunálních odpadů na 65 procent. Opoziční zastupitelé upozornili na to, že splnění cílů Jihomoravského kraje je závislé na rozvoji brněnské spalovny.
(Celý text)
Turista na Špicberkách dostal vysokou pokutu za to, že se moc přiblížil k mroži
29. dubna 2024 00:59
(ČTK) - Turista z Polska při návštěvě norského arktického souostroví Špicberky dostal pokutu přes 1100 dolarů (téměř 26 000 Kč) za to, že se až moc přiblížil k mroži. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Na Špicberkách platí přísný zákaz přibližovat se k volně žijící zvěři. Incident se stal nedaleko Longyearbyenu, nejseverněji položeném městečku na světě s více než 1000 stálých obyvatel. Místní uvědomili úřady, když si všimli, jak se turista snaží dostat k mroži po ledové kře.
(Celý text)
Dobrovolníci sází staré odrůdy v lokalitě U Trojice v Pardubicích
28. dubna 2024 22:42
PARDUBICE (ČTK) - Přírodní lokalitu U Trojice v Pardubicích ozvláštnily další staré odrůdy ovocných stromů. Před dvěma lety začali dobrovolníci opuštěné a zanedbané místo uklízet a proměňovat, aby se z něj stal lesní park. Dnes tam sázeli hrušně a jabloně. ČTK to řekl Vítězslav Haupt z Okrašlovacího spolku U svaté Trojice.
(Celý text)
Mráz měl negativní vliv také na lesy. Buky, duby i jedle částečně pomrzly
28. dubna 2024 19:12
OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Mráz, který zasáhl Česko v minulých dnech, bude mít kromě ovocných stromů a révy vinné negativní vliv také na lesy. Čerstvě rašící pupeny buků, dubů i jedlí, tedy citlivějších dřevin, jsou spálené, řekl ČTK Petr Macháček z hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Vinou mrazů také nebude výrazný semenný rok, jak lesáci předpokládali, málo ploch se přirozeně obnoví. Na masivní semenné roky dubů a buků se může čekat dalších sedm let, naopak třeba smrky plodí pravidelně.
(Celý text)
Pastva skotu přinesla ptačímu parku u Dubňan pestrost, těší ornitology
28. dubna 2024 14:15
DUBŇANY (ČTK) - Do ptačího parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se díky pastvě uherského skotu začaly vracet vzácné druhy rostlin, mizí naopak náletové dřeviny či nepůvodní zlatobýl. Pastva má podle ornitologů, kteří se o lokalitu starají, také významně pozitivní efekt na druhovou pestrost.
(Celý text)
Bonobové nejsou zas tak mírumilovní, jak jsme si mysleli
28. dubna 2024 05:55
PRAHA (Ekolist) - Ohrožený druh bonobo, lidoop ze středoafrického deštného pralesa, má pověst tak trochu hipíka. Bonobové jsou známí jako mnohem mírumilovnější než jejich bojovní příbuzní šimpanzi. Žijí v matriarchálních společnostech, provozují rekreační sex a vykazují známky spolupráce uvnitř i vně svých bezprostředních sociálních skupin. Prostě pohoda.
(Celý text)
Portál MiSe Klima - nový digitální průvodce klimatickou změnou
28. dubna 2024 05:00
PRAHA (Ekolist) - Nový digitální průvodce nabízí široké veřejnosti veškeré informace o klimatických opatřeních, která pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu. Základ portálu tvoří jejich katalog, který byl sestaven pracovníky poradenských center financovaných v rámci projektu LIFE COALA. K dispozici jsou publikace, metodiky a knihy, kde lze získat bližší představu, jak opatření fungují.
(Celý text)
Jméno nově narozeného gorilího mláděte v Zoo Praha vybere bioložka Goodallová
28. dubna 2024 01:06
PRAHA (ČTK) - Jméno mláděte gorily nížinné, které se samici Kijivu narodilo předminulý týden v pražské zoologické zahradě, vybere slavná britská bioložka, znalkyně primátů a ochránkyně přírody Jane Goodallová. Jméno se lidé dozvědí v sobotu 11. května v zahradě v rezervaci Dja. Pohlaví nově narozené gorily zoo určí na základě testu DNA z trusu mláděte. ČTK to řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Uvedl, že podle vzhledu by nové mládě mohla být samička.
(Celý text)
Vranovskou přehradu čeká řada akcí, slaví 90 let od napuštění
28. dubna 2024 01:00
VRANOV NAD DYJÍ (ČTK) - Vranovskou přehradu na řece Dyji letos čeká řada akcí, 11. dubna totiž oslavila 90 let od napuštění. Za tu dobu se stala jednou z největších turistických destinací jižní Moravy. Kromě toho plní vodohospodářské funkce. Akce k oslavám zastřešuje destinační společnost ZnojmoRegion, která připravila s místními podnikateli i samosprávami výstavy, přednášky či exkurze do míst, kam se běžně nechodí. Přednášky se budou týkat například historie výstavby vodního díla, zániku obce Bítov či stavby nové stejnojmenné obce. Výstavy pak připomenou podobu krajiny a vesnic před stavbou, staré fotografie budou doplněné současnými.
(Celý text)
V Mladé Boleslavi budou mít na podzim první medovinu z městské včelnice
28. dubna 2024 00:59
MLADÁ BOLESLAV (ČTK) - Mladá Boleslav bude mít na podzim první medovinu z medu z městské včelnice. Loňský výnos medu byl dosud největší a činil poprvé od založení včelnice téměř 100 kilogramů. O šest včelstev v zahradě komunitního centra Klementinka se starají členové včelařského kroužku, zahajují jeho pátou sezonu. Stejně jako med i medovinu využije město k propagačním účelům, řekl ČTK Martin Weiss, který kroužek vede.
(Celý text)
V Mladé Boleslavi budou mít na podzim první medovinu z městské včelnice
28. dubna 2024 00:59
MLADÁ BOLESLAV (ČTK) - Mladá Boleslav bude mít na podzim první medovinu z medu z městské včelnice. Loňský výnos medu byl dosud největší a činil poprvé od založení včelnice téměř 100 kilogramů. O šest včelstev v zahradě komunitního centra Klementinka se starají členové včelařského kroužku, zahajují jeho pátou sezonu. Stejně jako med i medovinu využije město k propagačním účelům, řekl ČTK Martin Weiss, který kroužek vede.
(Celý text)