ecomonitor.cz
verze pro tisk
Investice do životního prostředí stagnují, tvrdí statistici
19. října 2011 07:00
PRAHA (Ekolist) - Po bouřlivých investicích z poloviny devadesátých let se financování životního prostředí v posledních letech ustálilo na zhruba dvou procentech hrubého domácího produktu. Největší podíl v loňském roce připadl na investice přislíbené v přístupové smlouvě ČR k Evropské unii, totiž na čistírny odpadních vod.

Data za rok 2010 představil v úterý Český statistický úřad (ČSÚ), který sleduje údaje o investicích do ochrany životního prostředí už od konce osmdesátých let. Investiční výdaje na životní prostředí za celou tu dobu ale rozhodně nestoupají. V devadesátých letech to bylo 1,1 % hrubého domácího produktu (HDP), v roce 2010 už jen 0,6 % HDP. Vrcholu investice dosáhly v letech 1996 a 1997, kdy dosahovaly 2-2,5 % HDP. Podle předsedkyně ČSÚ Ivy Ritschelové to byl důsledek řady zákonů přijatých v devadesátých letech na ochranu celé řady složek životního prostředí - ovzduší, vod nebo na řešení odpadů. Například v roce 2010 dosáhly investice výše 23 miliard korun.

Pozoruhodné je, že tzv. neinvestiční výdaje jsou více než dvojnásobné – 53 miliard korun. Neinvestiční (nebo také provozní náklady) jsou peníze, které firmy vydávají například za odvoz odpadů či uložení na skládky nebo platí svým zaměstnancům. Tato složka výdajů na ochranu životního prostředí naopak trvale roste. A z více než osmdesáti procent ji platí soukromé podniky. Ty většinou platí svým vlastním zaměstnancům, zatímco stát si většinou najímá externí firmy.

Když se sečtou obě položky, tedy investice a provozní náklady, vychází, že Česká republika vynakládá na ochranu životního prostředí sumu okolo sedmdesáti miliard korun, tedy okolo 2 % HDP. Tato částka je posledních pět let stále stejná. „Což je ale daleko méně, než se deklarovalo,“ říká Ritschelová. V současných státních dokumentech se už o investicích do životního prostředí hovoří jen nezávazně a jasnému číslu se stát vyhýbá.

Už je to uděláno

Znamená to, že investice z devadesátých let snížily znečištění natolik, že není potřeba více investovat? Na prostou otázku je těžká odpověď. V devadesátých letech se řešila především koncová zařízení jako odsíření komínů, čistírny odpadních vod nebo skládky. Jaký byl přesný dopad těchto opatření nikdo nikdy nespočítal. Ani statistický úřad se výpočtem externalit nezabýval. Není tedy jasné, jaký byl dopad na zlepšení zdravotního stavu lidí nebo kvality prostředí. „V každém případě jsou přínosy velmi zjevné, i podle příkladů ze zahraničí, a významně převyšují náklady,“ říká Vojtěch Máca z Centra pro otázky životního prostředí.

Nákladní s odpady dominuje běžným výdajům, ročně vyjde na 35 miliard
Nákladní s odpady dominuje běžným výdajům, ročně vyjde na 35 miliard
Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz

Teď je ale potřeba investovat do integrované ochrany, která míří na více cílů, což je zase samo o sobě dražší. Navíc investice nejméně z poloviny dává stát. A ten se snaží šetřit a pracuje s omezeným balíkem peněz. „Tomu se říká efekt vytěsňování. Když investuji do životního prostředí, tak už nemohou investovat do zdravotnictví,“ vysvětluje Máca. Podle něj by se měla zkoumat efektivnost vydaných peněz.

Data, která statistici představili, se týkají roku 2010. V nich jednoznačně dominují investice do nakládání s odpadními vodami, což má souvislost s povinností vybudovat čistírny odpadních vod pro obce nad dva tisíce obyvatel. Další narůstající podíl připadá na odpady. Ty vystřídaly investice do ochrany ovzduší a klimatu z devadesátých let. A finance vyhrazené na odpady zřejmě bude i nadále růst, protože se očekává jednak růst poplatků za nakládání s odpady nebo zvýšení poplatků za skládkování. „Možná, že to bude natolik nákladné, že se firmy začnou snažit produkci odpadů vyhnout,“ uvažuje Máca. Firmy budou kvůli výdajům důsledněji recyklovat a využívat odpady, ale třeba vzniknou i uzavřené cykly výroby.

Malá domů

V roce 2010 na čistírny odpadních vod směřovalo více než devět miliard korun. To je téměř polovina ze všech investic do ochrany životního prostředí v roce 2010. Více než polovina peněz na čistší vodu směřovala ze státního rozpočtu (5,1 miliardy korun), pětina ze zahraničí (1,8 miliardy). Právě odpadní vody dominují po roce 2000 investicím do životního prostředí, zatímco nejvíce peněz neinvestičních jde v České republice na odpady. Jde o téměř 35 miliard korun za rok.

V roce 2010 poklesly podstatně investice průmyslu, téměř o třicet procent. „Pokles u podniků je zřejmě dán pokračující ekonomickou krizí,“ vysvětluje Eva Kožušková ze statistického úřadu. Naopak státní výdaje oproti roku 2009 narostly o polovinu a to díky investicím do čistíren odpadních vod.

Za skokana roku se dá považovat kategorie „tržby z prodeje vedlejších produktů“. To je například zbytkové teplo nebo odpady, které se mohou dále prodávat jako surovina. Tato kategorie se meziročně zvýšila o více než padesát procent a překročila hranic 10 miliard korun. „Tahle kategorie je ale velmi dynamická a v posledních letech hodně kolísá,“ vysvětluje Kožušková. Podle ní se dá spekulovat o tom, že roste cena odpadů a pomalu dochází i k lehkému ekonomickému oživení. Podle jejího kolegy Jiřího Hrbka dochází je v této kategorii důležité rozhodnout, co je vlastně surovina a co odpad. „Je to úplně nový pohled na odpadové hospodářství. Je absurdní považovat měď za odpad. Tu nikdo na skládky nevyhazuje,“ vysvětlil Hrbek.

Podrobné informace najdete na stránkách Českého statistického úřadu

Hugo Charvát

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2313869


Online diskuse
Šanci získat dotaci mají strategické projekty ústecké univerzity a Ústí nad Labem
30. dubna 2024 00:03

(ČTK) - Projekt ústecké Univerzity J. E. Purkyně (UJEP), který je zaměřený na výzkum v energetice, a projekt zavádění vodíkové mobility v Ústí nad Labem mají šanci získat dotaci z Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST). Rozhodne o nich v nejbližších měsících ministerstvo životního prostředí, řekla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková. Jediným doposud podpořeným strategickým projektem je transformační centrum Ústeckého kraje.
(Celý text)

Karlovy Vary pořídí drtič, který zpracuje i dřevo, které zatím končí na skládce
29. dubna 2024 23:24

KARLOVY VARY (ČTK) - Karlovy Vary koupí do svého sběrného dvora drtič na dřevo. Zpracovat může i vyhozený nábytek a další dřevní materiál, který se objevuje ve skládkových dvorech. Drtič dřevní hmoty má stát 11,3 milionu korun a město na něj požádá o dotaci, která by mohla pokrýt 40 procent nákladů na pořízení, řekl ČTK radní Karlových Varů Petr Bursík (ODS).
(Celý text)

Africký mor se potvrdil u dalších dvou prasat z Hrádku nad Nisou a Mníšku
29. dubna 2024 23:10

HRÁDEK NAD NISOU (ČTK) - Africký mor potvrdila laboratoř Státního veterinárního ústavu u dalších dvou divokých prasat na Liberecku. U Hrádku nad Nisou našli myslivci uhynulý kus, u Mníšku nakažené zvíře ulovili. U Hrádku nad Nisou, který leží v takzvaném nárazníkovém pásmu, jde o druhý nakažený kus, hranice pásem se proto v nejbližší době posunou, řekl mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Petr Vorlíček.
(Celý text)

Turisté se v noci do lesa v Českém Švýcarsku kvůli počasí nedostanou
29. dubna 2024 19:43

KRÁSNÁ LÍPA (ČTK) - Národní park České Švýcarsko omezuje s ohledem na výstrahu Českého hydrometeorologického ústavu před nebezpečím vzniku požárů vstup turistů do lesa v nočních hodinách. Informoval o tom mluvčí správy parku Tomáš Salov. Počet strážců přírody se před hlavní sezonou zvýší. Vybaveni budou i dronem s termokamerou. Protipožární opatření v parku postupně roste od největšího požáru v ČR v roce 2022 v okolí Hřenska na Děčínsku.
(Celý text)

Podmáčená louka s masožravými rostlinami je novou přírodní památkou v Brdech
29. dubna 2024 19:05

(ČTK) - Novou přírodní památkou v Brdech je podmáčená louka s masožravými rostlinami. Jde o čtrnácté maloplošné zvláště chráněné území v Chráněné krajinné oblasti Brdy. Svažitá a silně podmáčená louka o rozloze 2,6 hektaru pojmenovaná Licitanta leží u Malého Drahlína na Příbramsku. Roste tam například masožravá rosnatka okrouhlolistá, suchopýry a nejrůznější druhy mechů, zalétá tam vzácný motýl modrásek bahenní, žijí tam zmije obecná a užovka hladká, řekl ČTK vedoucí správy CHKO Bohumil Fišer.
(Celý text)

Výborný: Česko brzy odešle žádost o mimořádnou pomoc z EU pro české ovocnáře
29. dubna 2024 18:53

LUCEMBURK (ČTK) - Česko v nejbližších dnech pošle Evropské komisi žádost o mimořádnou finanční pomoc pro české ovocnáře, které zasáhly jarní mrazy. V prohlášení pro média to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství, jehož šéf Marek Výborný dnes v Lucemburku o situaci jednal s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským před začátkem jednání unijních ministrů zemědělství. EK by podle Výborného měla k pomoci využít finanční prostředky ze zemědělské rezervy či jiných nástrojů Evropské unie. Škody, které mrazy podnikům napáchaly, se v Česku podle ministerstva vyšplhaly na miliardu korun, pro pěstitele vína pak až na dvě miliardy.
(Celý text)

Mráz na jihu Čech poškodil kromě ovoce zřejmě i obiloviny a řepku
29. dubna 2024 18:50

(ČTK) - Jihočeští zemědělci odhadují, že minimálně polovinu až dvě třetiny květů a plodů ovocných stromů nenávratně poškodil mráz. Jsou i pěstitelé, kteří hlásí úplné zničení letošní úrody v některých sadech. Kromě ovoce mráz poškodil také obiloviny, pícniny, mák, ale i rozkvetlou řepku. Ta sice vypadá netknutě, ale při bližším pohledu jsou na rostlinách vidět popraskaná pletiva. To znamená velké oslabení porostů a snížení odolnosti vůči nákazám, například hlízenkou obecnou. ČTK o tom informovala ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.
(Celý text)

Šest lidí dostalo tresty za požáry u Atén. V roce 2018 si vyžádaly přes sto obětí
29. dubna 2024 17:02

(ČTK) - Soud v Aténách uznal vinnými šest lidí z nedbalosti kvůli lesnímu požáru, který si v červenci 2018 vyžádal 104 obětí a desítky zraněných a stal se tak nejhorším v novodobé řecké historii. V procesu bylo obžalováno 21 osob, z nichž 15 bylo dnes obžaloby zproštěno. Informovala o tom místní média.
(Celý text)

Nejnavštěvovanějším přírodním cílem v ČR loni opět byly Adršpašské skály
29. dubna 2024 13:53

(ČTK) - Nejnavštěvovanějším přírodním turistickým cílem v Česku loni opět byly Adršpašské skály v Královéhradeckém kraji. Zavítalo do nich 488 000 lidí, což bylo o 22 procent více než předloni. Počet návštěvníků o 3,83 procenta překonal předcovidový rok 2019. Vyplývá to z dat státní agentury na podporu cestovního ruchu CzechTourism, které má ČTK k dispozici. Agentura podle své mluvčí Kateřiny Beránkové do žebříčku zařadila takové přírodní turistické cíle, u kterých lze fakticky změřit návštěvnost, a to například prodejem vstupenek nebo čidly.
(Celý text)

Český výrobce EFKO představuje novou stavebnici ECO Roto – hračku, která myslí na budoucnost
29. dubna 2024 08:37

() - Český výrobce her a hraček z Nového Veselí, společnost EFKO-karton, s. r. o., v těchto dnech uvádí na trh novou eco-friendly řadu stavebnic nesoucí název ECO Roto. Jde o inovativní hračky kladoucí důraz na udržitelnost a ekologii. Stavebnice ECO Roto jsou vyrobené z pečlivě vybraných materiálů, šetrných k přírodě. Za jejich originálním grafickým pojetím stojí designérka Lucia Čmilanská. Ta na výrobcích úzce spolupracovala s vývojovým oddělením firmy EFKO. Řada zahrnuje čtyři tematické stavebnice, které jsou určeny dětem od 4 let. Jde o skvělé pomocníky pro rozvoj jemné motoriky a fantazie předškoláků.
(Celý text)

Na čem stála slavná Miyawakiho metoda obnovy lesa a proč nefunguje?
29. dubna 2024 05:57

PRAHA (Ekolist) - Se zázračnými metodami je vždycky potíž. Často se rodí z chvályhodných pohnutek, nabízí potřebné řešení a slibují fantastické výsledky. Svým závazkům ale jen málokdy dostojí. S odstupem času se to ukazuje i u tzv. Miyawakiho lesů. Když jim lesk nedodává PR těžkého průmyslu, nejsou zdaleka tak zářivé.
(Celý text)

Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – směrnice CSRD
29. dubna 2024 05:16

PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, a v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti. Evropská unie (EU) se snaží situaci sledovat a částečně řešit pomocí tzv. greendealu, jehož součástí je „zelený“ reporting, v rámci kterého musí již od roku 2018 přes šest tisíc podniků v EU vykazovat svůj „zelený“ přístup. Od prosince 2022 se pak díky novým pravidlům nefinančního reportingu číslo takto povinně reportujících, a tedy i hodnocených, podniků v EU zvýšilo na více než 50 tisíc. A další tisícovky až desetitisíce podniků do systému hodnocení zapadnou díky svým obchodním vztahům. Je proto nejvyšší čas se podívat, co se od těchto podniků skutečně očekává, aby nejen přežily, ale zajistily i svůj rozvoj. Proto byl připraven tento článek, který shrnuje vybrané části evropského nařízení o taxonomii EU a standardů pro reporting o udržitelnosti dle směrnice CSRD, z pohledu environmentálních otázek v oblasti hospodaření s vodou.
(Celý text)

MŽP chce více podporovat dřevostavby z programu Nová zelená úsporám
29. dubna 2024 01:12

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo ministerstvo.
(Celý text)

Plán nakládání s odpady v Jihomoravském kraji závisí na brněnské spalovně, míní opozice
29. dubna 2024 01:00

BRNO (ČTK) - Zastupitelé Jihomoravského kraje na svém posledním zasedání schválili aktualizaci plánu odpadového hospodářství s výhledem do roku 2035. Dokument musí být v souladu se strategií České republiky, počítá například s navýšením recyklace komunálních odpadů na 65 procent. Opoziční zastupitelé upozornili na to, že splnění cílů Jihomoravského kraje je závislé na rozvoji brněnské spalovny.
(Celý text)

Turista na Špicberkách dostal vysokou pokutu za to, že se moc přiblížil k mroži
29. dubna 2024 00:59

(ČTK) - Turista z Polska při návštěvě norského arktického souostroví Špicberky dostal pokutu přes 1100 dolarů (téměř 26 000 Kč) za to, že se až moc přiblížil k mroži. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Na Špicberkách platí přísný zákaz přibližovat se k volně žijící zvěři. Incident se stal nedaleko Longyearbyenu, nejseverněji položeném městečku na světě s více než 1000 stálých obyvatel. Místní uvědomili úřady, když si všimli, jak se turista snaží dostat k mroži po ledové kře.
(Celý text)

Dobrovolníci sází staré odrůdy v lokalitě U Trojice v Pardubicích
28. dubna 2024 22:42

PARDUBICE (ČTK) - Přírodní lokalitu U Trojice v Pardubicích ozvláštnily další staré odrůdy ovocných stromů. Před dvěma lety začali dobrovolníci opuštěné a zanedbané místo uklízet a proměňovat, aby se z něj stal lesní park. Dnes tam sázeli hrušně a jabloně. ČTK to řekl Vítězslav Haupt z Okrašlovacího spolku U svaté Trojice.
(Celý text)

Mráz měl negativní vliv také na lesy. Buky, duby i jedle částečně pomrzly
28. dubna 2024 19:12

OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Mráz, který zasáhl Česko v minulých dnech, bude mít kromě ovocných stromů a révy vinné negativní vliv také na lesy. Čerstvě rašící pupeny buků, dubů i jedlí, tedy citlivějších dřevin, jsou spálené, řekl ČTK Petr Macháček z hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Vinou mrazů také nebude výrazný semenný rok, jak lesáci předpokládali, málo ploch se přirozeně obnoví. Na masivní semenné roky dubů a buků se může čekat dalších sedm let, naopak třeba smrky plodí pravidelně.
(Celý text)

Pastva skotu přinesla ptačímu parku u Dubňan pestrost, těší ornitology
28. dubna 2024 14:15

DUBŇANY (ČTK) - Do ptačího parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se díky pastvě uherského skotu začaly vracet vzácné druhy rostlin, mizí naopak náletové dřeviny či nepůvodní zlatobýl. Pastva má podle ornitologů, kteří se o lokalitu starají, také významně pozitivní efekt na druhovou pestrost.
(Celý text)

Bonobové nejsou zas tak mírumilovní, jak jsme si mysleli
28. dubna 2024 05:55

PRAHA (Ekolist) - Ohrožený druh bonobo, lidoop ze středoafrického deštného pralesa, má pověst tak trochu hipíka. Bonobové jsou známí jako mnohem mírumilovnější než jejich bojovní příbuzní šimpanzi. Žijí v matriarchálních společnostech, provozují rekreační sex a vykazují známky spolupráce uvnitř i vně svých bezprostředních sociálních skupin. Prostě pohoda.
(Celý text)

Portál MiSe Klima - nový digitální průvodce klimatickou změnou
28. dubna 2024 05:00

PRAHA (Ekolist) - Nový digitální průvodce nabízí široké veřejnosti veškeré informace o klimatických opatřeních, která pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu. Základ portálu tvoří jejich katalog, který byl sestaven pracovníky poradenských center financovaných v rámci projektu LIFE COALA. K dispozici jsou publikace, metodiky a knihy, kde lze získat bližší představu, jak opatření fungují.
(Celý text)

Portál MiSe Klima - nový digitální průvodce klimatickou změnou
28. dubna 2024 05:00

PRAHA (Ekolist) - Nový digitální průvodce nabízí široké veřejnosti veškeré informace o klimatických opatřeních, která pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu. Základ portálu tvoří jejich katalog, který byl sestaven pracovníky poradenských center financovaných v rámci projektu LIFE COALA. K dispozici jsou publikace, metodiky a knihy, kde lze získat bližší představu, jak opatření fungují.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2136 | Další